Zemědělství

Autor: Jan Škvrňák <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Téma: Život ve středověku, Vydáno dne: 16. 08. 2005

Raně středověká společnost měla zemědělský charakter. Pracovalo v něm až 90% obyvatel. Na počátku vrcholného středověku se mění skladba pěstovaných plodin a zlepšují se používané technologie.

Zastaralý článek


Rozhodující místo ve zemědělství měly obiloviny - hlavně pšenice a žito. Důležité místo měl i chov chov dobytka - převážně skotu.
K orbě se používala dvě orná nářadí - pluh a hák (neboli rádlo)
Rádlo půdu obracelo, avšak nekypřilo. Na povrch se nedostávala odpočatější půda ze spodku brázdy. Proto se pole muselo orat nadvakrát, ve dvou kolmých směrech . Ani tato tzv. křížová orba půdu kvalitněji nepřipravila.
Naopak pluh půdu zoral kvalitněji, zoraní bylo dvakrát rychlejší než u rádla a nebylo tolik fyzicky náročné. Pluh se stal brzy převládajícím, přesto rádlo nikdy zcela nevytlačil.ukázka pluhu
K přípravě půdy se používali ještě brány, rýče a motyky.
Namáhovou prací byla sklizeň. Ke sklizni byly používány srpy. Úroda byla tehdy strašně nízká (až 15krát nižší než dnes) a rolníci žili ve strašné bídě. Poté se obilí mlátilo ručně, a to cepy. Z klasů se tak oddělilo zrno. Poté se obilí mlelo na mouku na kamenném žernovu. To byly dva kameny ležící na sobě, jimiž se točilo. Umletá mouka se musela mlít několikrát, aby byla použitelná. Mletí později usnadnily mlýny, stavěné kláštery, později rychtáři a šlechtou.
Choval se především hovězí dobytek, ale především jako tažné zvíře. Kůň se choval na jízdu, jeho chov byl nebezpečný, protože ve válkách to bylo zboží, které se loupilo nejvíce. Pro maso se chovala prasata. Jedním z nejrozšířenějších zvířat byla ovce. Chov nebyl nijak náročný a bylo to nejvšestranější zvíře. Bez významu nebyl ani lov a rybolov, avšak brzy si ho přivlastnila šlechta.
Ve 12.-13. století došlo k prospěšné změně. Všechnu svoji půdu si lidé rozdělili na tři díly nazívané úhor, jař a ozim. Na jedné třetině zaseli na pozdim, na druhé na jaře a třetí část nechali odpočinout.
Došlo k rozšíření pěstovaných plodin. Začalo se pěstovat proso a oves, rozšířili se luštěniny, i druhy zeleniny. Díky tomu došlo k prodloužení průměrného věku z 25 let na 30 - 35 let. Lépe stravující se lidé byli i více odolní proti různým nemocem a epidemiím jako např.: mory. Méně lidé zažívali i hladomory.
Použitá literatura: kolektiv autorů: Světové dějiny I.

Diskuse:Vnější kolonisace.