Michálek z Choryně

Jan Škvrňák
moravský nižší šlechtic, *60. léta 14. století - +po 1417

Michálek je v roce 1383 biskupským leníkem na polovinu Choryně a majetky v Lhotě a Stříteži, tehdy se také prvně objevuje na lenním soudu, stejně jako v roce 1385, 1386, 1388, 1391, 1399, 1403, 1406, 1407, 1408, 1411, 1412, 1413. V roce 1386 na biskupském lenním soudu prohlašuje, že jeho matka Filcza má v 150 hřiven věna v Choryni a Lhotce. Vlček z Morkovic a Michael (oba jsou bratři) tamtéž v roce 1387 zapisují tři hřivny a devět grošů platu v Morkovicích Janu z Huštěnovic.

V roce 1389 prodává tři kopy platu v Choryni Markvartovi, tehdy se také dostává do sporu s Jindřichem Tamfeldem. V tomtéž roce, podle listiny olomouckého biskupa, je (jako syn Záviše z Choryně) ve spolku s Vlčkem z Říkovicích na celé Říkovice, poloviny Choryně a Lhoty a třetinu Stříteže. Oba šlechtici psaní podle Říkovic se dostávají do sporu o plat Filky (manželka Jindřicha z Tamfeldu a jejich matka) v Choryni, Lhotě a Stříteži. Jejich matka po poměrně složitých soudních jednáních získává majetky v Choryni. Nadále ale pokračuje spor mezi ním a Jindřichem – Michálek určuje jako své ručitele Jindřicha z Jarohněvic, Vlčka z Říkovic a Jakuba Konečka z Prus, Jindřich z Tamfeldu svého bratra Otu, Jeníka z Dobrotic a Jana z Arnoltovic.

Na počátku února 1392 sděluje listina olomouckého biskupa Mikuláše, že Michal zapsal své manželce Kláře sedm kop platu v Choryni a Lhotě, poručíky se stali Řehoř Mazanec z Bařic a Henzlín z Koválovic. Michálek v roce 1392 vstupuje do spolku se svojí manželkou Klárou z Kozlovic na padesát kop svého věna v Kozlovicích. V roce 1399 Jindřich z Jarohněvic, Vlček z Říkovic, Jindřich ze Soběbřich a Michálek z Choryně vstupují do spolku na majetky v Troubkách a Blíšicích. Michálek je v roce 1403 uveden jako první leník biskupa Lacka, za sebe, své děti a děti Vlčka z Říkovic držel majetky v Choryni, Lhotě, Stříteži a Bařicích. Poloviny Choryně se vzdává ve prospěch Jindřicha z Bystřice v roce 1405.

Jindřich z Troubek v roce 1406 zapisuje Aleši řečenému Bystřice zapisuje za souhlasu svých stupníků Michálka z Bařic a Jindřicha ze Soběbřich tvrz a ves Blíšíce. Stejná trojice získává za sto kop od Petra Plumlovského z Kravař majetek v Koválovicích. Tento majetek Michálek prodává Ješkovi Lailochovi. V roce 1406 kupuje Jindřich další díl Koválovic od Ofky z Obědovic, dceři Zvěsta. Na něj ihned vstupuje do spolku s Michálkem, který se nyní píše podle Morkovic.

Biskupovi Konrádovi v roce 1408 Michálek (z Morkovic) postupuje lenní slib za Říkovice. V roce 1409 je Michálek ve spolku s Jindřichem z Troubek Bohušem ze Srbec na dvůr a dvě popluží v Žarůškách. Kačna, vdova Rudolfa prodává Jindřichovi a Michálkovi z Bařic čtyři a půl lánu a hospodu v Troubkách, své věno. Michálek, společně s Jindřichem z Troubek získávají od Viléma z Pernštejna 200 hřiven v Bořeticích.

Jindřich z Troubek své majetky v Koválovicích (osm a půl lánu) v roce 1412 postoupil Michálkovi, který je zapisuje své manželce Kláře. K jeho rukám jde také tentýž rok věno Mikuláše Onšíka z Lipiny jeho manželce Kateřině, v Městkovicích a Nezdenicích. O rok později je obnoveno jeho léno na Bařice a Říkovice, je také svědkem homagia Jana z Pržna na Pavlovice a poručníkem sporu Petra Lánka s Martínkem ze Štěpánovic.

Michálek, společně s Kuníkem z Drahotuš a Rackem, purkrabím na Kvasicích, měli v roce 1415 rozhodnout spor mezi Ješkem Polukopím a Sulíkem z Konice. Za souhlasu Michálka Jindřich vstupuje do nedílu s Bohuňkem a Milotou z Trávníku, zapsáno v roce 1417.