Fridrich

Pražský biskup 1169-1179

Duchovní se stal pražským biskupem po náhlé smrti Gotpolda a úřad vykonával v letech 1169-1179.1 Stejně jako jeho předchůdce byl příbuzným Judity Durynské, druhé manželky krále Vladislava, která jeho volbu prosadila bez ohledu na mínění „veřejnosti."2 Pokud české kněžstvo nenadchl zdomácnělý Gotpold, pak dosazení úplného cizáka Fridricha muselo působit ještě o poznání hůře.3 Navíc syn saského falckrabího Fridricha z Putelendorfu a magdeburský kanovník, neznalý domácích poměrů, prý ani neovládal češtinu.4 Biskupský stolec držel v době počínající dlouhodobé dynastické krize, papežského schizmatu a dominujícího štaufského císařství.5 Biskup Fridrich svědčil jak na listinách příbuzných z vladislavské větve Přemyslovců, tak jejich konkurenta knížete Soběslava II.6 O vztazích obou mužů nevíme nic bližšího, ale podle mínění historiků neprojevil Soběslav II. vůči rodině bývalého krále pomstychtivost.7 Ostatně příbuzenství pojilo biskupa nejen s vladislavskou větví, ale i s panujícím knížetem. První manželkou Soběslavova mladšího bratra Oldřich byla Cecílie, sestra královny Judity Durynské.8 Fridrichův desetiletý episkopát zřejmě uplynul bez vážnějších otřesů, jež by se nepochybně odrazily v písemných pramenech.9 Biskup skonal 31. ledna 1179 nezůstaviv žádné zvláštní paměti, jak suše poznamenal Václav Novotný.10


  1. Žemlička Josef: Čechy v době knížecí, NLN, s. 210, 263, 320. ↩︎

  2. Wihoda Martin: První česká království, NLN 2015, s. 192; Žemlička Josef: Přemyslovci: jak žili, vládli, umírali. NLN 2005, s. 180-181. ↩︎

  3. Před svým zvolením zastával Gotpold funkci opata v cisterciáckém klášteře v Sedlci u pozdější Kutné Hory. Charvátová Kateřina: Dějiny cisterciáckého řádu v Čechách I., Karolinum 2013, s. 142, 175, 183, 208. ↩︎

  4. Novotný Václav: České dějiny 1.2 (dále jen České dějiny 1.2), Praha 1913, s. 966-967. ↩︎

  5. Žemlička Josef: Přemysl Otakar I., Svoboda 1990, s. 33-58. ↩︎

  6. CDB I., s. 483. ↩︎

  7. To dokládají způsobem, jakým kníže Soběslav II. jednal s královým synem Vojtěchem, díky Barbarossovi dočasně suspendovaným salcburským arcibiskupem. Žemlička Josef: Přemysl Otakar I., Svoboda 1990, s. 42. ↩︎

  8. Podle Václava Novotného není vyloučeno, že Cecílie zemřela už před rokem 1162 a Oldřich byl znovu ženatý se Žofií Wettinskou. České dějiny 1.2, s. 850, 932. ↩︎

  9. Z pramenů víme pouze o jediné Fridrichově majetkové transakci, podle listiny z roku 1177, směnil biskup s knížecím družiníkem Přibyslavem újezd u Rokycan. Velímský Tomáš: Páni ze Svojšína, NLN 2013, s. 27; CDB I., č. 280, s. 247. ↩︎

  10. České dějiny 1.2, s. 1058. ↩︎