Středověk - české i světové dějiny období středověkého, hrady, šlechta a mnoho dalších zajímavostí z historie

Rejstřík osob

Dagmar Dánská

Žil(a): (asi 1186 – † 24. květen 1213)

Popis:
rodiče : Adléta Míšeňská a Přemysl Otakar I.
manžel: Valdemar II.
děti: Valdemar a další syn

Dagmar se vlastně původně jmenovala Markéta a byla nejstarší dcerou tehdy ještě jednoho z mnoha přemyslovských knížat Přemysla Otakara I. z manželství s Adlétou Míšeňskou. Markéta se narodila asi okolo roku 1186, kdy se Přemysl Otakar II. vracel z Míšně do Čech. V Čechách rodina zůstala pouhé tři roky a opět se vracela zpátky do azylu na dvůr Adlétiny rodiny. Tam celá rodina setrvala dalších deset let, až do zimy roku 1197.

Po smrti knížete a biskupa v jedné osobě Jindřicha Břetislava 23. června 1197 česká šlechta osvobodila Vladislava Jindřicha a zvolila ho knížetem. Knížecí titul si ovšem také nárokoval jeho starší bratr Přemysl Otakar I., který v touze po knížecím stolci v prosinci roku 1197 vtrhl do Čech. Vypadalo, že se schyluje k bratrovražednému sporu. Přítrž tomu učinil Vladislav Jindřich, který se vzdal se titulu a s tím spojených privilegií a dědických nároků ve prospěch svého staršího bratra a spokojil se s markrabstvím moravským. Vladislavovo rozhodnutí v konečném důsledku velice závažně ovlivnilo osud Přemyslovy rodiny. Nový kníže po letech zapudil věrnou Adlétu i s dětmi a "pořídil" si vhodnější manželku. Druhou ženou se mu roku 1199 stala mladičká Konstancie Uherská. Přemysl si tímto sňatkem přivodil nepřátelství Adlétina rodu Wettinů i nesouhlas papežské kurie. Přemyslovo pendlování mezi Welfy a Štaufy přineslo i krátkodobý návrat zapuzené Adléty a jejích čtyř dětí v roce 1205.

A právě toho roku dorazilo do Prahy poselstvo dánského krále Valdemara pod vedením Strange Ebbesöna mladšího. Dánské poselstvo nezabloudilo do Čech nijak náhodně. Přijelo žádat o ruku Markéty, dcery českého krále pro krále dánského. Přestože v tu dobu Přemysl stál na straně krále Filipa, nehodlal zpřetrhat ani užitečné vazby k jeho protivníkům. A Markétin nápadník, dánský král Valdemar II., podporoval Otu Brunšvického. ... Dle staré dánské písně probíhaly námluvy takto:

„Ó slavný králi český, pozdraven buďtež nám,
pro vaši milou dceru král Valdemar poslal k Vám.
Přijměte vodu a ručník, sedněte za stůl, páni,
poselství vaše známe, buďtež nám uvítáni.
Přinesli vrchcábnici a zlaté kostky spolu,
by s pannou hrál pan Strange a mluvil bez okolku.
Král zašel do komnaty radit se s královou:
Hle páni z Dánska jsou tu, chtí míti dceru mou.
Když Valdemar, dánský král, chce si dceru naši vzíti,
Má ji muž onen slavný i s věnem skvostným míti.
Do velké síně vedli ji zlatem zdobenou,
pan Strange, mladík dvorný, se zdvihne před pannou.
Přinesli vrchcábnici ze zlata červeného,
pan Strange krásnou pannu vyhrál pro krále svého.
V hedvábné modré roucho oděnou vyvedli,
by šlechetnou pannu tak všichni prohlédli…"

Markétina svatba s Valdemarem II. proběhla v zastoupení v severoněmeckém přímořském hanzovním městě Lübeck téhož roku 1205. Při té příležitosti Markéta přijala jméno Dagmar, což má být ve starodánštině "denní panna" nebo "ranní záře". Svého manžela novomanželka údajně spatřila až po dvouměsíční plavbě v Mandö a Dánové na Dagmařin příchod vzpomínají:

"Dagmar přišla do vlasti, i plesá Dánsko věrně,
a rolník, měšťan blaze žil bez daně, z pluhu berně.
Ta panna přijela ze slavné České země."

Markéta-Dagmar si v krátkém čase získala své poddané dobrotou a laskavostí. V roce 1209 se jí narodil syn, budoucí král Valdemar III. (korunován byl ještě za otcova života, ale ten syna přežil, neb Valdemar III. zahynul roku 1231 na lovu). Markéta-Dagmar zemřela v Ribe jako sedmadvacetiletá po osmiletém manželství při porodu druhého syna.

"V ložnici ženy bědují, tam velký pláč a žal,
královna Dagmar skonala, když Valdemar přijížděl.
A Valdemar, král dánský, teď do dveří vstoupí prudce,
a malá dobrá Kristina vztahuje k němu ruce.
Nechť pominou již, králi můj, přetěžké vaše žaly,
neb z Dagmařina boku vám synáčka vyřezali.

Je pohřbena v ringstedském chrámě na Seelandu společně se svým mužem, slovy kronikáře - "po jeho levém boku leží první jeho choť Dagmar, která zemřela roku 1213 devátého dne před kalendami červnovými". V hrobě královny Dagmar byl v 18. století objeven kříž byzantské provenience ze zlata a emailu. Je uložen v Národním muzeu v Kodani. Kopii tohoto Dagmařina šperku prý ještě nedávno nosily mnohé dánské ženy a dívky na krku... Legendy o Dagmařině kráse, dobrotě a velkomyslnosti přetrvaly stejně jako její kříž až do dnešních dnů.

Napsala Acoma

(počítadlo běží od 29.8.07)

Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)