Středověk
Dnes je: 23. 03. 2017  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství

28.02.2016: Maršík z Radovesic
Poslední komentáře
  • Na tento dotaz Vám nejsem schopen odpovědět :/ (Očistec - středověký vynález)
  • Vyvstává zvláštní otázka, kde teda Lazar byl, když ne v Nebi? V očistci jsou muka, ale on netrpěl... . . . (Očistec - středověký vynález)
  • Samozřejmě, že tam nebyl žádný polský původ, tvrze, že oni byli pocházející z Alani (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Originální a zajímavé.. První vraždění Vršovců provedl kníže Boleslav III., kterého pak oslepil a uv . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Varsany (hun.), Vršovci (cz.), Wierszowcy (pl.).... varsa, vrš i wiersz to ten sam kosz na ryby. Pro . . . (Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Bolko II. Malý

    Zpět

    Bolko II. Malý

    Žil(a): *1312 - +28.7.1368

    Popis:
    Œwidnicko-jaworský kníže, člen rodu Piastovců.

    rodiče: œwidnický kníže Bernard Statečný († 1326) a Kunhuta, dcera Vladislava Lokietka.
    manželka: Agnes (Agnieszka) Rakouská († 1392)
    potomci: uvádí se bezdětný; snad Alžběta?

    Dolnoslezský Piastovecký kníže Bolko II. Malý byl jedním z významných členů tohoto mocného rodu. Proslul právě tím, že byl posledním nepoddajným knížetem ve Slezsku, který se nehodlal poddat žádnému cizímu králi. Jím také r. 1368 vyhasla rodová větev œwidnicko-jaworských Piastů.

    Bolko II. držel po smrti svého otce († 1326), společně s bratrem Jindřichem II. knížectví œwidnické. V té době bylo ve Slezsku, ještě spolu s knížectvím javorským jeho strýce a ziębickým, posledním teritoriálním územím, které vzdorovalo připojení pod nátlakem územní politiky Jana Lucemburského k Českému království.
    Roku 1335 se Jan Lucemburský na trenčínském sjezdu dohodl s polským králem Kazimírem Velikým o zřeknutí se nároku na titul polského krále ve prospěch Kazimíra, výměnou za odstoupení Slezska. Následkem toho složil (1336) zadlužený Bolko II. ziębický lenní hold králi Janovi. (Trenčínská dohoda byla oficiálně stvrzena r. 1339 v Krakově).
    Zpočátku se k rebelujícím dynastům řadil i Přemko Głogowský, který měl údajně prohlásit, že: “…raději na jednom koni opustí zemi, než by se stal poddaným jiného monarchy.“ Po jeho smrti († 1331) spravoval jeho zemi jménem pozůstalé manželky právě Bolko II. Malý.
    Ten se stal po bratrově smrti († 1343) jediným pánem œwidnického knížectví a krátce nato zdědil i Jaworsko po strýci Jindřichu I. († 1346).

    Bolko II. se v poměrně krátké době stal mocným šlechticem své doby, což umocňovala ještě jeho nepoddajná piastovská povaha. O jeho hospodářském úspěchu také nepřímo vypovídá, že podobně jako r. 1344 bylo u Legnice objeveno zlaté ložisko, Bolko využíval tehdy své zdroje, kde razil tzv. œwidnické florény. Ty byly spolu s legnickými, nejstaršími zlatými penězi raženými ve Slezsku.

    Roku 1344 byl Bolko II. ve spolku německého císaře Ludvíka (s polským, uherským králem a německým markrabím) v opozici k papežově návrhu na volbu moravského markraběte Karla německým protikrálem. V následujících letech 1345-1348 vypukla polsko-česká válka, jejíž příčinu zavdalo zajetí Karla (IV.) v Kaliszi. První česká ofenzíva byla samozřejmě vedena na œwidnické knížectví a dobytí Kamenné Hory (město s hradem u zemské brány). Téhož roku (1345) se ale Bolko zmocnil města zpět.
    Hned po uklidnění válek kolem r. 1349 došlo ve Wrocławi a Œwidnici k židovským pogromům, jelikož knížata i patriciát byl u židovských lichvářů zadlužen. Bolko II. dokonce za 100 hřiven zastavil jednomu Židovi město Lwówek.

    Pak se situace zcela obrátila a v červenci r. 1353 dokonce Bolko II. uzavřel s Karlem IV. smlouvu, ve které své neteři Anně Œwidnické připsal po své smrti všechny jím držené země. Tato úmluva byla dodatkem ke svatební smlouvě, jelikož si Karel IV. vzal Bolkovu neteř po smrti své druhé ženy Anny Falcké († 1353).
    Příprava sňatku se stala středoevropskou politickou záležitostí, kde se Bolko s různými evropskými představiteli proto sjeli do Vídně.

    Bolko II. pokračoval v politice svého děda Bolka I. Krutého. Pod jeho vládou se knížectví stalo nejbohatším ve Slezsku a Jelení Hoře se Œwidnicí, jako nejdůležitějším hospodářským centrum, bylo dokonce dovoleno obchodovat s Červenou Rusí, což si nevymohla ani Wrocław /Vratislav/. (Tento nepoměr byl však vyvolán záměrně, pro poškození wrocławských m욝anů, za politickou spolupráci s Lucemburky).
    Stejně tak œwidnické pivo šlo na vývoz nejen po Polsku, ale i do Německa, Čech nebo Itálie.

    Bolko se také zasazoval o vybudování obranného fortifikačního systému svého knížectví. Připisuje se mu podíl na výstavbě hradů Kynast (Chojnik), Nowy Dvór, Czarny Bór a Sokolec, které doplňovaly již ten stávající.
    V letech 1331 a 1345-8 byl politicky důležitým polským spojencem.
    I když plně vzdoroval Janu Lucemburskému, nakonec se s Lucemburky přeci jen sblížil formou provdání své neteře Anny, čímž ve svůj prospěch opět rozšířil své knížectví. Přesto se mu podařilo do konce svého života zůstat suverénním panovníkem a r. 1356 se i polský král Kazimír zřekl práv na knížectví œwidnicko-jaworské.

    Přestože se nakonec jeho územní zisky dostaly do rukou Lucemburků po dobrém, je zajímavé, jakým tempem se jeho teritorium ustavičně rozšiřovalo.
    Od r. 1343 byl jediným pánem œwidnického knížectví, r. 1346 bylo spojeno se sousedním jaworským, r. 1358 odkoupil polovinu brzeského, r. 1359 hornoslezský Siewierz, r. 1361 získal císařskou polovinu głogowského knížectví, před r. 1360 získal panství Žacléř, po 1362 trutnovské manství s Královédvorskem, r. 1364 zástavně Dolní Lužici, r. 1367 koupil panství Strehla na Míšeňsku a mluví se také o knížectví stínavském.
    Většina z nich sice byla pouze v doživotním držení, ale nejdůležitější jeho rodová panství současně s českými i nadále spravovala jeho manželka až do své smrti († 1392), k čemuž jí opravňoval dekret z r. 1353.
    Česká panství byla spravována Bolkem ze Œwidnice až do r. 1368 a poté do r. 1392 jeho manželkou, která občas sídlila i na trutnovským hradě. Taktéž jim po celou dobu patřilo podací právo zdejších kostelů.
    Usuzuje se také, že hrádek Bolkenstein u Libče na Trutnovsku, byl postaven právě Bolkem II.
    Od r. 1392 do 18.stol. přestaly Krkonoše sloužit jako státní hranice.

    Bolko II. Malý zemřel 28.VII. 1368, pochován v cisterciáckém klášteře v Krzeszowě, nedaleko českých hranic.

    Přestože byl Bolko II. nejspíše bezdětný, historiografie 16.stol. mu v pověstech připsala syna, kterého nešastnou náhodou nechtěně při hraní zabil dvorní šašek na hradě v Bolkowě.
    Ale i současná seriozní historie se domnívá, že měl dceru Alžbětu narozenou po r. 1359, provdanou za rytíře Petra z Prochowic.
    Tito Piastovci byli také pokrevně spřízněni i s českými rody, jelikož Bolkův strýc si za manželku vzal Anežku Českou a také jeho „prapraděda“, lehnický kníže Jindřich II. Pobožný († 1241) se oženil s Annou Českou.

    pxs

    (počítadlo běží od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Právě probíhá:

    VýstavaKdyž císař umírá
    České muzeum hudby, Karmelitská 2/4, Praha 1
    30.11.2016 - 26.03.2017

    Kalendář
    <<  Březen  >>
    PoÚtStČtSoNe
      1 2 3 4 5
    6 7 8 9 10 11 12
    13 14 15 16 17 18 19
    20 21 22 23 24 25 26
    27 28 29 30 31   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha