Středověk
Dnes je: 28. 11. 2020  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den vem, mm men problm s otevenm/rozkliknutm strnky, viz. titulek. Jet zhruba p . . . (Seznam on-line edic historickch pramen)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    ampachu

    Zpt

    Jan Kolda II. ze ampachu

    il(a): ped 1407 - +po 1462

    Popis:
    Tborsk hejtman, loupeiv ryt, oldk polskho krle a strank Jagellonsk kandidatury.

    Tento pn erbu ern trubky ve zlatm (stbrnm?) poli se narodil nejspe nkdy na potku 90tch let 14. stolet.
    Ml sestru Annu provdanou za Vaka Kordule z Dubence.
    Kolda se vysvtluje jako zdrobnlina jmna Mikul.

    Ped husitskou revoluc studoval na universit jako bakal svobodnch umn.
    V letech 1407-1415 se vyskytuje jako podac pn ernkovskho kostela. Roku 1419 si vyprosil odmr v Rokytovci a Vodradech.

    Znovu je o nm slyet a za husitsk revoluce, kdy se dajn roku 1427 astnil bitvy u Tachova, v tme roce je pak jmenovn v jednn mezi astnky kalinickho a katolickho tbora na ebrce.
    O rok pozdji se ji aktivn astn tborsko-sirotho taen do Slezska, kde cestou vyplili hrad Rychleby a dle se ubrali k dolnoslezskmu mstu Sobtka, nad nm dobyli a obsadili tamn hrad na hoe Slza. Jan Kolda byl tehdy v ele posdky s 200 jezdci a 40 pmi; zpt se vracel na zatku ervence, kdy byl hrad na Slze opt dobyt slezskmi vojsky. Po nvratu svdil (1428) v pm mezi Tborem a Oldichem z Romberka.
    Po nespnm obleen Budyna (1429) podepsal listinu o pm.

    Na nkolik let se opt vytrc z veejnho ivota a teprve r. 1433 zskal vsi Slemeno a Tchlovice. Te roku byl ptomen v Praze na svatomartinskm snmu a o Vnocch s jinmi pepadl Choce.

    Ptho roku (1434) se na stran tborsko-sirot astnil bitvy u Lipan. Ale podobn jako apek ze Sn nebo Ondej Kesk j opout jet ped vslednou prohrou. Pak se uchyluje za svm ptelem Janem Holcem na hrad Homoli. V podmnkch smru, uzavench tho roku mezi krlem Zikmundem a Tborem, se mj. uvd, e se Tbor nebude astnit dnch akc proti nkterm feudlm, vetn Jana Koldy.
    V dalch letech (1437) Jan Kolda dokonce zskal od Zikmunda rok ve vsi Lovicch, snad odmnou za poddn se Hradce csai, pestoe jeho pd spe smoval k vypuknut nov vlky. Jan Kolda se hned zapojil do proti-zikmundovsk koalice a dobyl Nchod. Koldovi spojenci se s Janem Pardusem znovu nespn pokusili o dobyt Hradce (Krlov) a Litovle. Kolda, kter se Nchoda po dobyt drel bezmla 20let, si z hradu udlal sv stedn sdlo a do svho prediktu asto doploval jeho jmno.

    Jan Kolda se po Zikmundov smrti ( 1437) stal jednoznanm strankem Jagellonsk kandidatury a spojencem polskch lechtic Sudivoje z Ostrorogu a Jana Tnczyskiego. Na nchodskm panstv pijm polsk oddly (1438) a asi 4 roky zde pechovval polskho m욝ana, vyslchanho v Polsku kvli pestupu k husitstv.
    Roku 1440 se se vejkarem, offem, Bedichem ze Strnice a dalmi nespn pokusil o pepaden Prahy v Jagellonskm jmn. Po nespchu bylo mnostv Koldovch mstskch spojenc popraveno nebo uvznno. Jemu samotnmu mlo bt kompenzac za nezdaenou akci zapsn dluhu (220 zl. uh.) Bedichem ze Strnice.
    V tm roce (1440) se Kolda ani nepodepisuje k zemskmu landfrdu a dokonce se mu stav na odpor, majc za sebou spojence na vlastnch sdlech (tvrzi ernkovicch, Velk Skalici tzv. Koldovce, na Liberku-Rychmberku, kter zskal za neznmch okolnost) nebo sdlech ptel (v Dubenci, Bolehoti, Hronov i na hradech Skly, Belveru, Adrpachu, Pecce, Opon i Valdtejn).
    Loupen vpravy ovem podal i z dalho jeho menho, vak vznamnho sdla, hradu Homole. Tehdy se tak nespn pokusil o dobyt Klekova zv. Nov Hrad. Zapojil se i do kladskch vlench akc, kde podpoil Hynka Kruinu, kter opltkou sabotoval slezsk akce proti Koldovi a dopomohl na slavskm snmu k uzaven s nm smru.

    Pesto se Koldovi znan pitilo hned v dalm roce (1441), kdy landfrd s pomoc slezskho vojska dobyl nkterch Koldovch sdel vetn Nchoda. Stail se ale opevnit na Homoli a spn domlouval pomoc s Tborem, kter se v tto vci aktivn ujal diplomacie.
    Oproti tomu nkte et pni zas vyzvaj proti Koldovi mocn rody, jako Romberky nebo pny z Hradce, krajsk landfrdy a dokonce i rakousk panstvo nebo mskho krle. Tato obava z Koldy vznamn dokresluje, e se nejednalo pouze o njakho lapku, ale o skutenho protivnka velkho formtu!
    Nakonec se Janu Rokycanovi a Bohui Kostkovi podailo vyjednat pm a vsledkem jednn bylo i dovolen dle dret Nchod Koldou do zvolen ptho krle. Kolda se tedy okamit jal obnoven vyplenho msta. Jeho ekonomick prosperita mu toti dovolovala financovn vlench aktivit, stejn, jako pro tent el nejspe provdl i svou loupenou innnost. Proto hned zakldal nov mstk knihy, ustavoval radu msta a do rozlinch funkc jmenoval sv pbuzn.

    I v nsledujcm obdob se vak hlsil k vrnosti polskmu krli a udroval diplomatick styk s polskmi knaty. V letech 1442-1443 se ve jmnu polskho krle astnil vojenskch aktivit v Uhrch a po nvratu pak ve slezsk vlce.
    Roku 1444 v noci pepadla Koldova druina msto Bolkw s hradem, ale celou vpravu dostihla jet nedaleko hranic (u Krzeszowa) slezsk hotovost a mnoho z nich pobila. Tento nespch Koldu na as v jeho aktivitch ochromil. V te dob (1444) pedal hrad Homoli svmu spznnci Hynkovi Kruinovi. Nedlouho na to (1445) uzavr s moravskmi stavy mr a odchz do slueb du nmeckch ryt jako kondotir (1445-46).
    Do ech se vrtil a r. 1447. Nejspe byl donucen mstnmi okolnostmi, kdy se dozvdl, e luicko-slezt vykupuj nkolik hrad v jeho okol.
    Mnohem krunj obdob pro nj mlo teprve nsledovat, jeliko v ptch letech (1448-1451) se stal pednm neptelem nejmocnjho mue v zemi, Jiho z Podbrad a nejvlivnj pansk skupiny- Vchodoeskho landfrdu. Dokonce zaal bt napadn (1449) i bvalmi spojenci (Mrzk, Pardus, Kostka, rovci). Tehdy porazil u Moravsk Tebov moravsk oddly. Ale tento spch mu sm o sob nemohl pevahu zaruil, tak hledal spojence nejen u bvalch tborskch hejtman, ale i katolickch pn nebo loupeivch ryt.
    I pes nkoliker snm se nepodailo a do roku 1451 mezi stranami uinit pm.

    I bez ptomnosti Tbora, Koldy ze ampachu, Bedicha ze Strnice a jinch, byl Ji z Podbrad zvolen (1452) legitimnm sprvcem zem. I nadle vyvjel pslun kroky proti Koldovi. Dokonce se mu legln na krli Ladislavovi podailo zskat jeho hrady Nchod a Homoli (1453). Koldovi nezbylo, ne vydn hrad prodluovat. V nsledujcm roce (1454) se jet pihlsil o odmrtn ddictv po Chrstovi ze Semna (spor se ale thnul a do roku 1461, kdy se na stn ji nikdo nedostavil).

    Mezitm Jan Kolda verboval v severovchodnch a zpadnch echch, i na Tborsku oldne pro boj v Polsku, kde se ve slubch polsk Koruny angaoval v tzv. 13tilet vlce pro du nmeckch ryt.
    Tam se ji tak vyskytuje v jnu 1454, kde vlil s lehnickmi, dobv Nm a vypaluje okoln vesnice. O msc pozdji se s asi 3.000 echy a Moravany u Torun pipojuje k vojskm polskho krle.
    V dalm roce (1455) byl s Andrejem Tczyskim jmenovn generlnm hejtmanem Chemskho kraje a Prus, kde dostvali i vnosy z tamnch hrad. Kolda na kiovatce stedovkch cest obsadil msto Nidzici, kde si vytvoil svoji zkladnu. Bhem celho roku je pak o nm se stdavmi spchy slyet v bojch proti kikm. S Janem Skalskm z Valdtejna ml polskmu krli pravdpodobn zajistit Warmii, odkud byly Koldovy oddly odvolny a r. 1456. Zde se 600 ozbrojenci obsadil hrad Wormdit (Orneta). Nkdy z te doby tak pochz i zprva o knzi pijmajcm podoboj.
    Ale ani tam neml Jan Kolda na rch ustlno, jeliko se musel krli o svj old nkolik let upomnat, ne mu r. 1457 byla st vyplacena. Zrove mlo bt stenm vyrovnnm i obdren msta Brodnice.
    Nejzazm datem jeho psobnosti v Polsku je rok 1458, kdy se ji ke konci roku pestv uvdt mezi eskmi oldni.

    Zatmco Jan Kolda vlil v polskch slubch, v echch se mu zhroutil cel domov. Roku 1455 byl povoln k soudu, ale pro svou neptomnost v zemi se ani nemohl dostavovat. Ji Podbradsk tedy nechal jeho nejdleitj sdla oblehnout (Nchod, Liberk, ernkovice). Nchodt u t pleitosti mluv o Koldov panovn jako o ukrutnosti.
    Tm to vak neskonilo po odejmut hrad byl dokonce vydn zkaz, aby v echch jakkoli jin znovu vbec nabyl! Navc, kdo by mu njak sdlo postoupil nebo jen pbytku poskytl, vystavoval se stejn exekutiv jako Kolda.

    Za Jana Koldu se u eskho krle i nesmiitelnho zemskho sprvce pimlouval dokonce sm polsk krl Kazimr.
    Kolda se po oputn polsk armdy nejspe odebral ke svm slezskm ptelm, ale nen vyloueno, e nakonec peci jen s pmluvou polsko-slezskch dvor doel milosti a do ech se vrtil.
    Tak si lze vysvtlit, e je r. 1462 naposledy svdecky doloen na listin nkdejho tbority Jana Parduse z Vratkova sednm na Rychmburku. Ten mu patrn poskytl tak toit a Jan Kolda ze ampachu zde nkdy po tomto datu ve vku kolem 70ti let zemel.

    pxs

    (potadlo b od 29.8.07)



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Listopad  >>
    PotSttPSoNe
           1
    2 3 4 5 6 7 8
    9 10 11 12 13 14 15
    16 17 18 19 20 21 22
    23 24 25 26 27 28 29
    30       

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha