Středověk
Dnes je: 19. 07. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
22.03.2019: 2 osoby
Přidán pražský biskup Budivoj a Hroznata z Knířova

08.04.2018: Pražský biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic
Poslední komentáře
  • Představa, že klášter Porta Coeli leží na cestě z Brna do Blanska nemůže přijmot ani dítě, které dos . . . (Konstancie Uherská)
  • Ještě s mojí ženou, kterou jsem teď pochoval, jsme na Nákle byli. Z dohlídky jsem viděl toto: uvnitř . . . (Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů )
  • Syn se setkal s programátorem neuronových sítí, čili cosi na hraně umělé inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities – naděje pro historii?)
  • Tento týden jsem dosáhl největší sledovanosti této studie na Akademia EDU z historických studií celk . . . (Přilba knížete Václava svatého)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Pardubic a Rychmburka

    Zpět

    Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka

    Žil(a): před 1350 - 13. 8. 1403

    Popis:
    Smil patřil do rodu pánů z Pardubic, erbu poloviny stříbrného koně v červeném poli. Erb měl za své udatné chování získat předek rodu při obléhání Milána v roce 1158, v písemných pramenech je však uváděn až na počátku 14. století, kdy drží Hostyň v Podkrkonoší. Smilovým otcem byl Vilém, jméno matky však neznáme, jméno obdržel po svém strýci (ten držel Pardubice), další z jeho strýců Arnošt se stal prvním pražským arcibiskupem. Smil sice nebyl nejstarším Vilémovým synem, ale po smrti svého bratra Kuníka roku 1377 se stal dědicem Staré a Rychmburského panství. Kromě něj měl ještě sestru Kačnu (+1400), manželku Čeňka z Vartenberka.

    Smilův otec Vilém (doložen 1357 - 1387) získal ves Starou, podle které se psal, v roce 1360 byl královským purkrabím v Červené Řečici a později získal Pardubice, kde měl ovšem své majetky i Vznata ze Skuhrova).

    Právě smrt Vznaty vedla k tomu, aby král Václav v roce 1384 prohlásil většinu pardubického panství, nejenom díl Vznaty ze Skuhrova (zřejmě jen šestina) za královskou odúmr. Zbytek, osm vesnic, část další vesnice a poplužní dvůr připadla k rychmburskému panství.

    Smil Flaška před rokem 1367 získal bakalářský titul na univerzitě v Praze – výchovu v Praze lze jistě přičíst vlivu strýce Arnošta. Společně s otcem Vilémem učinil donací kostelu ve Staré (1384), po jeho smrti založil špitál ve Skutči (1391). Smil patřil k významným osobnostem své doby, disponoval významným majetkem, v roce 1392 sice prodává rychmburské panství (městečka Skuteč, Hlinsko a Svratka a 58 vesnic za 10 000 kop grošů) Otovi z Bergova a Bočkovi z Poděbrad, ale v roce 1396 ho získává zpět, mezitím vlastní Hrubou Skálu (v roce 1393 a v letech 1399-1400). Neméně důležitá je jeho politická činnost. Dne 10. ledna 1395 přistupuje k odboji proti králi Václavu IV., k panské jednotě, o rok později se stává nejvyšším písařem Českého království, měl tedy na starost agendu zemských desek). V tomto úřadu však nezůstal dlouho, nejpozději v roce 1398 je nejvyšším písařem Oldřich z Hradce a po něm Václav z Buřenic.

    V roce 1399 se společně s litomyšlským biskupem a Bočkem z Kunštátu pokusil dobýt hrad Potštejn, který držel králův spojenec, moravský markrabě Prokop, nebyl ovšem úspěšný. Protikrálovský odboj nicméně přinesl Smilovi v roce 1400 opět úřad nejvyššího písaře, v němž setrval až do smrti.

    Odboje proti králi se zúčastnil i době druhého zajetí Václava IV. roku 1402. V roce 1403 ho Zikmund jmenoval hejtmanem Čáslavského kraje. To se mu stalo také osudným; dne 13. srpna byl zabit kutnohorskými horníky, kteří stáli na straně Václava IV.

    S jeho politickou činností souvisí i alegorická a satirická díla, které mu jsou připisována Nová rada a Rada otce synovi.

    Jeho nástupcem a dědicem se stal syn Arnošt, straník Zikmunda Lucemburského, který zemřel před rokem 1437. Druhý syn Jan je zmiňován jen jednou, v roce 1439 – jím také páni z Pardubic vymírají. Smil Flaška měl zřejmě také dvě dcery, Markétu (1416-1428), která se provdala za Vaňka z Dubé, a Barboru (1408-1430), která pojala za muže Smila Holického ze Šternberka.



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Červenec  >>
    PoÚtStČtSoNe
    1 2 3 4 5 6 7
    8 9 10 11 12 13 14
    15 16 17 18 19 20 21
    22 23 24 25 26 27 28
    29 30 31     

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha