Středověk
Dnes je: 13. 11. 2018  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
08.04.2018: Pražský biskup
05.02.2017: Rodokmen
Po dlouhé době rodokmen: Páni z Pardubic

17.04.2016: Jakub Kon(e)ček z Prus
Nižší moravský šlechtic, v závěru života majitel zdouneckého panství
Poslední komentáře
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Ještě na prahu novověku byla podle prvního vydání Encyclopedie Britannica největší říše na světě Tar . . . (Vikinský vliv na Kyjevské Rusi - Stát a jazyk)
  • Zdravím, chtěl bych se zeptat, jestli je někde možné zjistit cokoli o rodu Brennerů, ze kterého vzeš . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Docela by bylo dobře doplnit arcibiskupy před Arnoštem z Pardubic. Arcibiskupství nebylo v Praze, al . . . (Pražští biskupové a arcibiskupové)
  • Je to docela dobré, včetně předmluvy s jakýmsi příběhem dle Widukinda. Jen mi chybí bilingva - latin . . . (Widukindova kronika v českém překladu)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Kravař

    Zpět

    Lacek z Kravař

    Žil(a): přelom 40. a 50. let 14. století - 1416

    Popis:
    Lacek byl nejmladším synem Drslava z Kravař a jeho choti Elišky ze Šternberka, po bratrech Vokovi, Benešovi a Drslavovi. Narodit se mohl na přelomu 40. a 50. let 14. století. Poprvé se na scéně historie objevuje v roce 1366, rok po smrti svého otce. V roce 1369 došlo k dělení rodových statků, když po smrti Drslava umírá i jeho bratr Jan (Ješek), ten ovšem bez mužského potomka. Lacek tehdy získává helfštýnské panství. Ve stejné době se žení, s Markétou, dcerou polského pána Jaráče z Pogorzelé, příbuznou vratislavského biskupa Přeclava (episkopát 1342 – 1376).

    Na počátku 70. let z neznámé příčiny vypukl spor mezi pány z Kravař a lukovskou větví Šternberků. Do bojů se zapojil i Lacek, při uzavření příměří v Dřevohosticích v dubnu 1372 je výslovně uveden i jinak neznámý služebník Lacka Buzek, jako tečku za spory je možné uvést slib věrnosti markraběti Janu Jindřichovi v létě následujícího roku. Markrabě naopak garantoval majetky Kravařů, včetně Lackova Helfštýna.

    V listopadu 1374 Vok získává od markraběte jako léno Krásno nad Bečvou, jeho nejmladší bratr Lacek je uveden jako možný dědic.

    Lacek z Kravař také dbá na zvelebování svého panství, v červnu 1378 vydává privilegium pro své město Lipník nad Bečvou, na počátku 80. let koupěmi vesnic i jednotlivých dvorů rozšiřuje helfštýnské panství.

    Na mor roku 1380 umírá Lackův bratr Drslav, Lacek, tak získává některé jeho majetky, Lacek své bratry bere do spolku (unio) na svůj majetek.

    V roce 1381 vypuká I. markraběcí válka, Lacek a vůbec páni z Kravař stojí na straně staršího Jošta, odměnou moravskému šlechtici je hrad Hlubočky u Olomouce. Vojenských operací se účastní i nadále. V roce 1385 je doložen při Zikmundově tažení do Uher, ve stejné kampani o rok později ho můžeme jen předpokládat, ne však doložit.

    Ve stejném roce umírá Vok III. z Kravař a Lacek se stává poručníkem za jeho nezletilé syny Voka, Lacka a dcery Annu a Elišku. Do správy se mu dostává rozsáhlé dominium, panství Starý Jičín, Štramberk, Rožnov a Vsetín, stejně jako několik měnších biskupských lén.

    Z počátku 90. let jsou doloženy styky mezi Lackem z Kravař a polským královským dvorem v Krakově (nesmíme zapomínat, že jeho manželka byla Polka). Tyto kontakty budou mít zásadní význam na počátku následujícího století. V této době se již ve vysoké politice helfštýnský pán objevuje pravidelně, v roce 1392 je ručitelem za věno Zikmundovi sestřenice.

    Pro další markraběcí válku je Lackova činnost špatně doložená, lze opět předpokládat, že stál na straně Jošta.

    V roce 1394 Lacek z Helfštýna získává majetky i v Polsku po smrti své tchýně. Část majetků si ponechal, část obratem prodal. Zřejmě ve stejném roce umírá i Lackův prvorozený syn Jan. Peníze z prodeje snad obratem investoval, když od olomouckého biskupa Lacek kupuje městečko Valašské Meziříčí a tvrz Arnoltovice, panství sousedící s rožnovskými majetky jeho synovců. Vyrovnání, předání spravovaného majetku do jejich rukou proběhlo v roce 1396.

    Následovaly další majetkové zisky, nákup vesnic Břestu, Plašovce a Žalkovic. V roce 1400, během další války na Moravě, Lacek vstoupil do spolku na majetky Jindřich z Meziříčí a také se stal poručníkem za svého prasynovce Beneše, což obnášelo panství Bílkov, Moravský Krumlov a Šternberk u Telče. I tentokrát stál Lacek na straně staršího z moravských Lucemburků. Na začátku července 1401 uzavřel smlouvu s opavským vévodou Přemkem, olomouckým biskupem Janem Mrázem, olomouckou kapitulou, Erhartem Puškou z Kunštátu a Petrem z Kravař smlouvu o vzájemné pomoci proti Prokopovi.

    V roce 1403 se olomouckým biskupem stává stejnojmenný synovec pána na Helfštýně, Lacek resignuje na biskupské léno Špičky, snad aby pomohl zadluženému synovci.

    Následoval i vzestup v zemských úřadech, nicméně českých. V roce 1407 se Lacek z Kravař na Helfštýně stává hofmistrem i nejvyšším purkrabím. Zřejmě on má významný vliv na sbližování českého a polského dvora.

    V následujícím roce umírá biskup Lacek a nᚠLacek se stává poručníkem svého prasynovce. V pozdním létě následovala výprava proti míšeňskému vévodovi Vilému, který zabral hrad Königstein.

    Výrazný vliv měl Lacek z Kravař na vyslání českého kontingentu na polskou stranu v bitvě u Grunwaldu. Pro Moravu to bylo výhodné, zbavila se alespoň krátkodobě řady dřívějších loupeživých rytířů (Jan Sokol z Lamberka).

    Lacek z Kravař se stává jedním z nejvýznamnějších zastánců mistra Jana Husa v českých zemích, v září 1410 se za něj přimlouvá, tak aby nebyl stižen arcibiskupskou klatbou. Když se tak stalo, Lacek je v komisi, která nařizuje arcibiskupovi, aby klatbu sňal.

    Vrchol kariéry Lacka Helfštýnského z Kravař následuje po smrti Jošta Lucemburského v roce 1411, poté je jmenován moravským zemským hejtmanem, zástupcem krále.

    Rok 1414 znamenal dvě výrazné události, které ovlivnily i život Lacka z Kravař. Vypukla další válka polského království proti řádovému státu. Lacek se tentokrát účastnil osobně, v čele 100 kopiníků a 300 střelců. Začal také i kostnický koncil, kterého se účastnil Lackův chráněnec Jan Hus, později odsouzený.

    13. února 1415 pozval na Valašské Meziříčí nejvýznamnější moravské šlechtice, kteří zde kritizovali postup Zikmunda Lucemburského ve věci glejtu mistru Janu. V diplomatické hře Lacek pokračoval. Na začátku května 1415 následoval další protest české a moravské šlechty, který měl 250 signatářů a konečně v září v Praze slavný protestní list české šlechty s 452 pečetěmi. O několik dní později vzniká husitský branný svaz 55 příslušníků vysoké šlechty v čele s Čeňkem z Vartenberka, Bočkem z Kunštátu (za Čechy) a Lackem z Kravař (za Moravu).

    Následovala reakce koncilu i katolické strany. Signatáře zářijové protestu pohnal koncil v prosinci 1415 a únoru 1416 koncil před soud, představitelům branného svazu hrozil král Zikmund.

    Dalších událostí, včetně vypuknutí husitské války, se Lacek nedožil, umírá někdy v létě roku 1416. Lacek měl se svojí ženou dva syny, Jana a Drslava, oba ovšem přežil a tak svého otce přežila jen dcera Eliška, která se provdala za Alberta ze Šternberka na Lukově.



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
       1 2 3 4
    5 6 7 8 9 10 11
    12 13 14 15 16 17 18
    19 20 21 22 23 24 25
    26 27 28 29 30   

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha