Středověk
Dnes je: 19. 01. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Dobr den, nevte, kde bych mohl sehnat tuto knihu Pni ze Svojna? Dkuji za ppadn typy. Zmrzl . . . (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Rejstk osob

    Romberka

    Zpt

    Oldich II. z Romberka

    il(a): 1403 - 28.4. 1462

    Popis:
    Jeho otcem byl mocn jihoesk lechtic Jindich III. z Romberka (+1412), jeho matkou dcera nemn vznamnho rodu Elika (Albta) z Krava a Plumlova (+1444). Oldich se ml dajn narodit 13. ledna 1403, ml jet o dva roky mlad dceru Kateinu. Oldichv otec umr 28. ervence 1412, svoji smrt ovem tu, a proto jmenuje porunky svmu nezletilmu synu eka z Vartenberka, Jana z Hradce a Jindicha z Krava (vechno pbuzn a vechno vznamn lechtici). Fakticky jedinm porunkem se stal enk z Vartenberka, v t dob jeden z pednch utrakvistickch pn pod jeho vlivem a pod vlivem sv matky (rovn se hlsila k reformnmu proudu) byl v tto dob i mlad Oldich. V roce 1417 z ekova rozkazu bylo mon na romberskm dominiu pijmat pod oboj.

    Na potku roku 1418 se stal Oldich z Romberka zletilm a zaal sm spravovat svj majetek. Jedno z jeho prvnch rozhodnut byly zsnuby jeho sestry Kateiny s Reinprechtem mladm z Wallsee.

    Na potku husitsk revoluce se Oldich ocitl v Praze, kde spolen s dalmi eskmi pny slbil pomhat krlovn vdov ofii a pozdji (v listopadu) ji doprovodil ze vzbouen Prahy na Nov hrad u Kunratic. 6. listopadu spolen s dalmi tm 150 lechtici poslal praskm mstm odpovdn list. O tden pozdji bylo podepsno pm.

    V tto dob jet stoj na posicch umrnnho utrakvismu (tak jako valn st esk lechty), nicmn po cel rok 1420 se zan postupn sbliovat s uherskm krlem Zikmundem, v dubnu ho jet odmt za eskho krle, nicmn ji v ervnu se oba stvaj spojenci a Oldich z Romberka se na hrad ebrk zk pijmn pod oboj. Zhy vyhn husitsk kn ze sv domny. Zmna vry a s tm i politick strany je klovm okamikem kariry tohoto Romberka. Objektivn nelze urit, co ve zde hrlo roli a jak velkou. Nevdli to ani souasnci pro husitskou stranu byl Oldich zrdcem, kter zradil svoji vru pro mocensk a majetkov zisky. Stejn tak Oldich mohl chrnit sv majetky ped rozmhajcm se radiklnm Tborem a nevidl monost spoluprce. I to me bt pravda. Nakolik jsou na vin negativn povahov Oldichovy vlastnosti a nakolik objektivn pocit ohroen a jin dvody, nelze rozhodnout.

    Ve stejn dob zaal Oldich na Zikmundv pkaz (kter mu jist nevadil) oblhat Tbor. 30. ervna byl Oldich, dky nhlmu vpadu oblhanch, poraen. Podobn katolick strana byla poraena na Vtkov, Zikmund se nicmn nechal korunovat krlem a rozdval majetky a tituly vrnm. Oldich byl spolen s Vclavem z Dub a Petrem ze ternberka jmenovn hejtmanem prcheskho a bechyskho kraje a byly mu zastaveny majetky kltera ve Zlat Korun, kter byly u znieny.

    Po vtzstv u Tbora zan husitsk ofensiva proti katolickm stanovitm na jihu ech. Oldich ztrc msta Prachatice a Vonany, hrady Pbnice a Pbniky, vyplenny byl Trhov Sviny a ada mench mst. 18. listopadu 1420 uzavel Oldich z Romberka s tborskmi hejtmany pm, v nm sliboval dodrovat na svm panstv 4 artikuly to zaal dodrovat a v dubnu nsledujcho roku na Zikmundovu dost (!).

    V t dob zan spor Oldicha s Lipoltem Krajem z Krajku, budjovickm hejtmanem a vlastnkem Landtejna. Oldich se dostv tak do dluh a prodv rakousk msteko Haslach. V ervnu 1421 je zvolen jako jeden ze dvou katolk v dvacetilennm zemskm snmu. Pro to Oldich udlal? Zejm kvli vlivu, mon si tak nechval oteven zadn vrtka, tsnn tbority v jihoeskm prostoru.

    V roce 1422 udlil Zikmund Romberkovi prvo razit krlovsk mince (Kutn Hora nebyla v rukch katolk), v ervenci se v Norimberku jednalo o pomoci Romberkovi v jinch echch. Tho roku bylo prozrazeno spiknut proti Oldichovi, kter mu usilovalo o ivot. O ivot nakonec pili spiklenci.

    Dal roky se utpl Oldich v dluzch, snail se dret stranou vojenskch udlost a tit z rozpor v husitskm tboe (po vzniku ikova bratrstva). To se mu ale pli nedailo, pod stlm tlakem musel v polovin z 1424 uzavt s tbority pm. V tto dob se zan Romberkova finann situace lepit, jednm z dvod je to, e na jeho panstv se vrac ada poddanch, kte dve uprchli do Tbora.

    Za pm a sondovn monost, jak utrpt co nejmn kod, byl nkolikrt v roce 1424 a 1425 krn krlem Zikmundem a kardinlem Brandou. Obnovovan pm se mu dailo uzavrat i nadle.

    Ale ani tak se zcela nedostal z finannch problm prodv v letech 14268 ves Tsov, statek Bor, zastavuje panstv Vtkv Hrdek a majetky vyebrodskho kltera.

    V tchto letech zaznamenal i spchy, v roce 1427 byl jmenovn eskobudjovickm hejtmanem, v roce 1429 na dleitm jednn v Bratislav mu Zikmund udlil v zstavu definitivn zlatokorunsk zbo.

    Do vysok politiky se vrtil v 30. letech. Nkolikrt se objevuje na dleitch jednnch, kde pro svj prospch zskv povolen Zikmunda k jednn o pedn hradu Zvkova do sv sprvy. Oldich ml tak pomoci kov vprav, kter skonila fiaskem u Domalic. To se ovem nestalo.

    Oldich z Romberka byl doruitelem pozvn Praanm na Basilejsk koncil. V roce 1433 mn Zvkov za Zbiroh. V roce 1434 je Zikmundem poven za hlavnho vyjednavae s husitskmi frakcemi o monosti pijet Zikmunda eskm krlem.

    Teprve v tto dob pestal uzavrat pm s radiklnmi svazy. Oldich poslal poetn oddl do bitvy u Lipan a o rok pozdji porazil tbority v bitv u Kee. Ve stejn dob zaal roziovat svj majetek. Zskal Lomnici nad Lunic, za svoji ast v boji proti husitm dal od Zikmunda a koncilu penze. Kdy dostal pouze 600 zlatch, nezastnil se zemskho snmu v Jihlav, kde byla pijata kompaktta.

    V jnu 1436 se ale opt zapojil do zemsk politiky, kdy vyjednval smr s tbority, akoliv v t dob se sna pro sebe zskat vesnice v okol Zvkova. V ervnu 1436 vykoupil ob Pbnice od Tbora a nechal je zboit.

    Oldich se nepipojil k taen proti Rohi z Dub, kadopdn ani to neotslo vztahem mezi nm a ji uznanm eskm krlem Zikmundem Lucemburk ho jmenoval jednm z 7 prozatmnch sprvc krlovstv, v okamiku kdy odjdl ze zem a netuil, e ve Znojm zeme.

    V okamiku smrti Zikmunda byl Oldich z Romberka nejvznamjm eskm lechticem, stl v ele katolick strany. Ta byla ovem poetn a mocensky slab ne utrakvist. Pokud chtl nco prosadit, vdy poteboval podporu alespo sti umrnnch husit. Tato situace nastala pi volb novho eskho krle. Albrechta Habsburskho pijmali et katolci, problm s nm neml Oldich, kter s nm ji nkolikrt v minulosti piel do kontaktu. Proti volb Albrechta se postavily radikln husit s st umrnnch utrakvist (v ele s Hynkem z Pirkentejna). Oldich vedl delegaci, kter oznmila Albrechtovi jeho volbu eskm krlem, ta sam delegace s nm smovala do Prahy ke korunovaci, kter probhla na konci ervna 1438. K zvanmu stetu mezi stranky polskho Kazimra nedolo, akoliv se schylovalo k bojm u Tbora, kterch by se zastnil i Oldich. V kvtnu 1439 byl Oldich spolen se svm pbuznm Menhartem z Hradce (vd osobnost sti utrakvist) jmenovn sprvcem a hejtmanem eskho krlovstv.

    Po smrti Albrechta Habsburskho zaaly rozhovory o novm panovnkovi mezi Oldichem z Romberka s Menhartem z Hradce na jedn a Aleem ze ternberka s Hynkem Ptkem z Pirkentejna (kter zaal jednotit umrnn kalinky) na stran druh. Na potku roku 1440 byl v Praze sjednn tzv. List mrn. V tto dob probhaj jednn s nkolika kandidty Fridrichem Habsburskm, Ladislavem Pohrobkem, resp. jeho matkou (ty upednostuje Oldich) a s polskm panovnickm dvorem (zde se sna zskat panovnka kdlo Hynka Ptka). Jednn z mnoha dvod nevylo pedevm dky neochot kandidt, obas jednn brzd i Oldich, jemu bezkrlov vyhovuje.

    Na potku 40. let probh drobn vlka (vtinou formou loupench pepad) mezi Tborem a Oldichem z Romberka, mr je uzaven v roce 1444 na hrad Lipnici.

    V tto dob si Oldich vyizoval ty s Janem Smilem z Keme, bvalm tborskm hejtmanem, kter byl od roku 1439 v jeho vzen. Po uzaven mru s tbory na nm za slib proputn vymohl jeho majetky, nicmn ve vzen ho drel i nadle a v roce 1447 Oldich Jana Smila nechal stt.

    Dal temnou stranou obdob bezkrlov byla Oldichova padlatelsk innost. Romberk vyuil absence krlovsk moci a nefunknosti ad a zemskho soudu k vlastnmu obohacen. Dnen bdn zjistilo 30 listin, v nich pedchoz krlov (16 Zikmund, 6 Jan Lucembursk, ) udluj jemu nebo jeho pedchdcm majetky nebo dleit privilegia (nap. o nedlitelnosti romberskho majetku). V nkterch ppadech byly zdaile padlny i panovnick peeti.

    Byl to zejm Oldich II. Z Romberka, kter vymyslel italsk pvod Vtkovc (Romberk), odvozoval je od rodu Orsini (s jednm jeho lenem, kardinlem se setkal ve 20. letech). Tato smylenka se uchytila za jeho syn.

    V roce 1444 umr Hynek Ptek a do ela jeho skupiny se dostv mladik Ji z Podbrad. Kalinickm clem je nyn bu dosadit krle (Ladislava Pohrobka) a nebo dosadit do ela krlovstv zemskho sprvce. Tomu se Oldich z Romberka sna vemon zabrnit (jak bylo ve eeno), nebo bezvld mu vyhovuje. Oldich odrazoval Fridricha od vydn Pohrobka echm, mail tak svoln veobecnho snmu. V roce 1447 Fridrich uinil definitivn rozhodnut, do ech svho chrnnce nevyd. Po tomto incidentu utrakvistick vtina zvolila zemskm sprvcem Jiho z Podbrad, obsazena byla Praha (z 1448) a zajat Menhart z Hradce. Tmto udlostem nemohl Oldich elit, tou dobou pebval ve Vdni. Piel k hotov vci, kter mohl dve zabrnit konsensuln politikou.

    V tomto okamiku se snail smit s podbradskou stranou, i kdy dolo k ozbrojenm potykm mezi Oldichem a Jim. Krtce po svm proputn umr Menhart z Hradce. Oldich toho vyuv a zakld Strakonickou jednotu, spoleenstv katolickch feudl, jejm clem je likvidace moci Jiho z Podbrad. To se dje v noru 1449. V dubnu ob strany uzavraj pm. Snm v Pelhimov v roce 1450 dn smr nepinesl. Ob strany se stetly v poli (rombersk sly vedl Oldichv syn Jindich) 4. 6. 1450 u Rokycan, po toku kalink se katolick sly sthly, zaalo se vyjednvat a byl vyjednn tm ron mr. Ob strany se sely v Praze mezi listopadem a lednem, vsledkem bylo vysln poselstva k Fridrichovi se dost o vydn Pohrobka.

    Oldich se v tto dob nechv v jednn zastupovat synem Jindichem, zd se, e trp nemoc (dna, mon moov kameny) a tm cel rok 1450 trv na eskm Krumlov. Jeho zdravotn stav se hor, v roce 1451 pedv sv majetky synm. Ale i nadle zstv spolutvrcem rodov politiky. Nikdo z Romberk se neastn svatojiskho snmu v Praze, kde je Ji uznn zemskm sprvcem. Ji pot thne proti svm neptelm Tboru a pot proti Romberkm, v tto situaci ho i mocn jihoet vldci uznvaj hlavou sttu.

    Nstup Ladislava na esk trn se Romberkm vyplatil, Pohrobek potvrdil vtinu padlanch listin. Pot ale zaaly Romberkm pote. Oldichovy dlun pisy zskal od Fridricha III. Ji z Podbrad, hlavn neptel.

    V roce 1457 umr nejstar syn Jindich a nslednkem se stv mlad Jan, kter se zhy dostv do konfliktu se svm otcem jde o kompetence. Tho roku umr tak Ladislav Pohrobek. Posice Jiho je tak siln, e o eskm krlovskm titulu zaal uvaovat sm. Tehdy zejm vznikla mluva mezi Janem II. z Romberka a Jim z Podbrad Ji za slib podpory (nebo alespo neutrality) pedal Romberkovi dlun pisy. S tm se Oldich nikdy nesmil. Konflikt jet gradoval v roce 1461, kdy jej eil i druh ijc syn Oldicha Jot (tou dobou biskup ve Vratislavi) a esk krl Ji. Oba se nakonec usmili. Oldich II. z Romberka umr 28. dubna 1462, nkolik dn po odvoln kompaktt.

    Oldichovy rodinn pomry byly pouze naznaeny. Snad v roce 1418 se oenil s Kateinou z Vartenberka (umela v roce 1436), s n ml 3 syny a 3 dcery: Jindicha (+1457), Jota (+1467, stal se vratislavskm biskupem), Jana II. (+1472), Aneku (+1488), Perchtu (+1476, znm Bl pan) a Ludmilu (+1490).

    Diskuse: Pni z Romberka, Husitsk revoluce, Ji z Podbrad



    Dotazy, diskuse, vyjden k rejstku (odkaz na frum)

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  Leden  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha