Středověk
Dnes je: 22. 11. 2019  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavní menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupové
Biskupové Gotpold a Fridrich a také biskupský číšník Arnošt.

15.09.2019: Šlechtična
Vratislava, manželka Kojaty z Mostu.
Poslední komentáře
  • Představa, že klášter Porta Coeli leží na cestě z Brna do Blanska nemůže přijmot ani dítě, které dos . . . (Konstancie Uherská)
  • Ještě s mojí ženou, kterou jsem teď pochoval, jsme na Nákle byli. Z dohlídky jsem viděl toto: uvnitř . . . (Podvržená záhada Veligradu. Stinné stránky amatérských samizdatů )
  • Syn se setkal s programátorem neuronových sítí, čili cosi na hraně umělé inteligence. programuje apa . . . (Digital humanities – naděje pro historii?)
  • Tento týden jsem dosáhl největší sledovanosti této studie na Akademia EDU z historických studií celk . . . (Přilba knížete Václava svatého)
  • Tato teorie - nebo jak "to" nazvat - se mi jeví poněkud účelová, v níž je dle mého skromné . . . (Neomedievalismus)
  • Sociální sítě a ostatní






    Rejstřík osob

    Švabenic

    Zpět

    Idík ze Švabenic

    Žil(a): *poč. 13. st. - +1268

    Popis:
    Byl zřejmě druhorozeným synem Milíče (I.), zakladatele rodu pánů ze Švabenic o erbu 4 rozletitých střel, a neznámé matky. Milíč I. se objevuje v pramenech v letech 1226 – 1238. V roce 1226 je zmiňován jako podčeší krále Přemysla I. Otakara, v roce 1233 je pukrabím Hradce nad Moravicí. Naposledy se objevuje v březnu 1238 v úřadu stolníka. Jeho původ, zda přišel z Čech, nebo byl původem z Moravy a vlastnil zde nějaké majetky, není jasný.

    Měl dva bratry: Milíče (II.) a Slavibora. S nimi se často objevoval v řadách svědků různých právních pořízení a to celkem pravidelně v 30. a 40. letech (výjimkou jsou leta 1241 – 1245) na Moravě.

    Vysvětlit je třeba jeho jméno. Uváděno je v mnoha podobách: Ydik, Yudic, ale také Egidio či Egidius, což je latinský ekvivalent dnešního Jiljího. Idík bude staročeská úprava téhož jména.

    Idík se poprvé objevuje na listině z listopadu 1232, vydané ve Znojmě a to již ve funkci podčešího markraběte Moravy Přemysla. Postup do tohoto úřadu byla bezpochyby práce jeho otce Milíče (I.), který se zřejmě již v té době na Moravě pohyboval a i dříve (i když v Čechách) vykonával stejný úřad. Jako podčeší je uváděn do roku 1234.

    Smrt markrabího Přemysla v roce 1239 a převzetí Moravy jeho bratrem a zároveň českým králem Václavem I. nemělo žádný vliv na postavení trojice bratrů, i nadále patřili k elitám moravské šlechty. Zvrat v mocenském postavení Švabenických neznamenal ani nástup Přemysla (II.) na markrabský stolec. Během tzv. „povstání kralevice Přemysla“ trojice bratrů pravděpodobně podpořila svého mrakraběte, ač nepatřili mezi jeho skalní příznivce a iniciátory povstání. Milíče nicméně podpora mladého Přemyslovce stála úřad olomouckého komořího. K žádnému jinému potrestání zřejmě nedošlo. Tresty Václava za povstání byly spíše exemplární a nesměřovaly proti významným šlechticům, Václav se situaci v království úspěšně pokusil stabilisovat. I proto Milíče s bratry vidíme v březnu 1251 v Němčicích, kde svědčí právnímu úkonu Přemysla. Zřejmě předtím Přemysl v rámci boje o rakouské země zaútočil na konkurentní Bavorsko. Švabeničtí bratři se pravděpodobně tohoto tažení účastnili.

    V dubnu 1251 je uváděn i Jiljího predikát, píše je jako Egidius de Vgezde, tedy z Újezdu. Problém je ovšem toto místo přesně určit. Nepochybně šlo ale o nově založenou vesnici během kolonisace.

    Po smrti svého bratra Milíče (po listopadu 1252) se stává hlavou a nejvýznamějším příslušníkem rodu. Na přelomu let 1254 – 1255 se účastní výpravy krále Přemysla II. do Pruska, jejíž největším úspěchem je založení města Královce (dnešní Kaliningrad). V témže roce (1255) je Jiljí uveden jako olomoucký pukrabí, zároveň se dozvídáme o dvojici jeho synů – Všeborovi a Hrabišem. Jako olomoucký pukrabí je Idík doložen ještě následující rok. Mohl jím být ovšem déle – další zmínka o této funkci pochází až z roku 1261.

    V padesátých letech Idík kolonisuje dnešní Trutnovsko, ostatně město Trutnov někdy na přelomu 50. a 60. let zakládá (tehdy se ještě nazývalo Úpa). Zdá se ovšem, že tuto kolonisaci dostal za úkol od panovníka (Václava I. nebo Přemysla II.). Ve stejné době kolonisuje také Šumpersko – okolí hradu Úsov. Kolonisační aktivitu prováděl určitě na svých původních majetcích – v roce 1261 je poprvé uváděn jako Jiljí ze Šváběnic.

    Další Idíkova funkce je doložena v letech 1262 – 68, kdy zastává úřad bítovského komorníka (zdá se, že znojemští komorníci v této době sídlí na Bítově a podle tohoto hradu se píší). V této funkci zřejmě umírá, ale zdá se, že ji po něm „zdědil“ jeho prvorozený syn Všebor, který je jako bítovský komorník uveden v roce 1269.

    První manželkou Jiljího byla neznámá příslušnice rodu Hrabišiců. Jejím prostřednictvím získávají dva synové Idíka hrabišická jména Všebor a Hrabiše. Jijlí se oženil podruhé s Markétou, která mohla být dcerou Havla a Zdislavy z Lemberka. S ní měl syna Vítka (z Úpy).



    Dotazy, diskuse, vyjádření k rejstříku (odkaz na fórum)

    Naše knihy
    Přemysl Otakar II.


    Záviš z Falkenštejna
    Kalendář šermířských akcí
    Kalendář
    <<  Listopad  >>
    PoÚtStČtSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30  

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha