Utváření národní identity ve středověku

Společenské uspořádání (obecné trendy), každodennost, kultura a umění, vojenství ...
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Jefet a spol. a prvotní jazyk

Unread post by Ingolf »

Středověké vnímání identity, nejvíc skrz odlišnosti v jazyku, se odvíjelo od Bible. Obecně známé je zmatení jazyků při stavbě babylonské věže (Genesis 11), kronikáři užívali pro dělení národů kapitolu 10 z Genesis, v ní je rodokmen tří synů Noeho, jejichž rozrod měl dát vzniknout etnikům a jazykům, doslova „z nich pak po potopě vznikly všechny pronárody na zemi“ (Gen. 10, 32). Od Jefeta měly vzniknout evropské národy, od Séma asijské a od Cháma národy africké.
Od Jefeta pochází evropská etnika, kterým kronikáři připisují ušlechtilé vlastnosti a nejlepší předpoklady vládnout. Chámovo potomstvo má pozici nejhorší, Chám byl totiž Bohem proklet a jeho potomstvo je určeno za otroky. Patří sem mimo černochů mj. Pelištejci (nebo-li filištíni, oponenti Ježíše). Od Séma pochází „semitské“ národy, v prvé řadě Židé. Mezi jeho potomky je mj. Heber (odtud počítám že je pojem hebrejský) a v přímé řadě jeho potomků je i Abraham. Sém byl starší než Jafet, ladilo to s pojetím, že Židé jsou předchůdci křesťanství.
Evropští kronikáři obecně pokládali své etnikum za potomstvo Jefeta. Jefet měl prezentovat vládce, polská šlechta považovala sebe za potomky Jafeta přes své údajné sarmatské předky někdy ještě v 16. století.
---
S rozdělením jazyků, ať už od Noeho, nebo od babylonského zmatení, souvisela otázka, jak vypadal původní jazyk. Byl to jazyk, kterým Bůh pronesl to slavné „Staň se!“, který měl tu moc zahájit a provést akt Stvoření, musel to být jazyk, kterým v ráji Bůh hovořil s Adamem a Evou. Nejčastěji se za ten jazyk pokládala hebrejština.
Otázka prvotního, rajského jazyka se ovšem stala otázkou prestiže. S rozvojem národních literatur a etnického uvědomění, které se zakládalo na jazyce, se začaly objevovat teze, které přisuzovaly prvotní jazyk dalším etnikům. Rozptyl byl ohromný, od polštiny přes němčinu (vizionářka Hildegarda z Bingen, Luther) přes vlámštinu po walesštinu..
Zatímco teologové hledali prvotní jazyk, aby mohli navázat přímou komunikaci s Bohem, aby pak, jak se domnívali, „nastolili všeobecný mír“, propagátoři národního jazyka jako prvotního nahradili původní univerzalistickou ideu partikulární ideou nadřazenosti, protože vládnout Božím jazykem znamená mít právo vládnout ostatním nebo minimálně mít nejblíž k Bohu, být o krok před ostatními.
---
Novověkou ránu biblické jazykové teorii přinesly styky s Indií a objev sanskrtu. Prokázala se příbuznost sanskrtu s evropskými jazyky a překlady prastarých indických náboženských památek, které překonaly délkou a stářím i díla Homéra, ukázaly, že existuje jazyk minimálně rovnocenný hebrejštině nebo jinému jazyku běžnému v Evropě. Hebrejština tak ztrácela status výjimečného jazyka.
Idea prvotního jazyka a biblické genealogie vyprchala s pádem ancién regime. Osvícenci jako Voltaire využili existence sanskrtu a jedinečnosti indické kultury k útoku na výjimečnost celé kultury židovsko/křesťanské. Z hlediska přeměny monarchií na národní státy využili z konzervativního hlediska příbuzenství Indie a Evropy nacionalisté, obzvláště němečtí, aby ukázali na domnělou nadřazenost „árijské rasy“, kterou považovali za vrchol lidství a sebe za její součást. Starobylost indické kultury vede k názoru, že křesťanství jen překrylo to původní, pravé náboženství a filosofii, a nemůže si činit nárok na univerzální a nejvyšší pravdu zjevenou Kristem. Národní uvědomění novověku se už jen tímto dostává na kvalitativně jinou úroveň než to středověké.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Anglie

Unread post by Ingolf »

Relativitu etnicity, ať už přes geny, nebo přes jazyk, vykazuje anglický národ (a britské ostrovy vůbec). Angličané nesou jméno po kmeni Anglů, který se v 5.- 6. stol. účastnil masivní germánské expanze na Ostrovy vedle Sasů a Jutů. Sasové sídlili na dolním Labi, Jutové na Jutském poloostrově, stejně jako Anglové, dodnes na ně pamatuje kraj nesoucí jméno Angeln. Vedle toho se nesmí zapomenout na podíl Frísů a dalších kmenů z dnešního Nizozemí a raných kmenů franských.
Snaha přiřadit těmto kmenům z písemných pramenů i jejich vlastní archelogický materiál se úplně stoprocentně nedaří. Většinový názor je prý ten, že tohle rozdělení se týká spíš politické situace na ostrovech po konsolidaci germánských panství. Z té doby také pocházejí názvy jako Sussex, Wessex, Essex (Jižní, Západní a Východní Saxonie), to jsou dodnes nějaká hrabství anglické koruny myslím, pak třeba Východní Anglie. Král Alfréd, který sjednotil zemi proti Vikingům, byl nazýván králem Sasů (vládl původně Wessexu, pak dalším Saxoniím), ne Angličanů.
Pro rané germánské období se používá název anglosaské. Vykazuje se tím jednak uznání, že Sasové měli tehdy větší zastoupení než Anglové, jednak tehdejší politická situace. Invaze na ostrovy se účastnila pouze část Sasů (zatímco jihodánský kraj Angeln zůstal liduprázdný až do dánské a slovanské kolonizace), další část Sasů zůstala při dolním Labi, kde je známá vedením tragické víc jak třicetileté války s Karlem Velikým (rozsahem škod si asi nezadala s třicetiletou válkou v 17. století) a pak zapojením se do bojů o vedení východofranské říše. Právě saská dynastie Otonů zahájila odvážný projekt obnovy římské říše.
Jindřich I. jako zakladatel nové progresivní říše hledal pro svého syna Otu váženou manželku a obrátil se k silnému wessexskému království. Ota se oženil se sestrou krále Aethelstana Editou (originálním jménem Eadgith, poněmčele Edgith). Aethelstan jako věno poslal množství pokladů pro německé kláštery, stejně jako mnichy, kteří by je podpořili. Otonská říše provozovala kult sv. Osvalda, Editina předka. Otoni a jejich kronikáři začali připomínat příbuznost Sasů s Anglií a v obou zemích začíná být frekventovaný pojem „Anglosas“, do té doby doložený jen výjimečně. „Anglosaská“ identita se vyvíjela do značné míry takto uměle.
Z jazykového hlediska je „angličtina“ jazykem silně ovlivněným francouzštinou, ta byla úředním jazykem po obsazení Anglie normanským Vilémem Dobyvatelem. Rané anglosaské kroniky jsou dnes místo Angličanům srozumitelnější Nizozemcům...
- - -
Dynastické manévry se v oživení skomírající anglické identity projevily ještě jednou, s nástupem hannoverské dynastie z území původních Sasů v osobě krále Jiřího I. r. 1714. Spojení se saskou tradicí z kontinentu oživilo zájemo vlastní anglosaskou minulost, symbolizované v kultu krále Alfréda, „hrdinovi naší rasy“ (vyhnal Vikingy, což je lid, který Angličani nepřijímají za vlastní, i přes rozsáhlou vikinskou kolonizaci Anglie, asimilaci a obohacení slovní zásoby). K Jiřímu směřovaly výroky jako že „Alfréd byl vladař vzešlý ze starodávné saské rasy Vaší rodné země“.
Historik Freeman (1823-1892) propagoval zavedení pojmu anglosaský oproti modernímu pojmu anglický, aby se poukázalo, že královna Viktorie vládne stejným poddaným jako kdysi Alfréd.
V anglické tradici a identitě se projevovalo trauma z r. 1066, dobytí Anglie Normany, které pro Angličany znamenalo něco jako pro Čechy Bílá Hora. Zatímco lid se vnímal jako „saský“ nebo „anglický“, vládnoucí šlechta byla definována jako „normanská“, cizí. Na rozdíl od Čech, kde se dala vládnoucí šlechta odlišit jazykově a etnicky, byla v Anglii tato otázka hlavně věcí třídní. Slavná revoluce z r. 1688 byla chápána jako boj za osvobození Sasů proti Normanům, stejně jako za Francouzské revoluce byly slyšet hlasy, že „Galové vyhánějí Franky“, tedy porobený keltský lid vyhání franskou šlechtu. Znovunastolení anglické identity za hannoverské dynastie mělo ukázat, že Angličané jsou plně samostatní a svébytní.
User avatar
Viola
Královna
Posts: 2793
Joined: 02 Jan 2007 15:55
Has thanked: 1 time

Re: Utváøení národní identity ve støedovìku

Unread post by Viola »

To jsou bezvadné a dlouhé příspěvky, co z nich udělat články na hlavní stránku?
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: Utváøení národní identity ve støedovìku

Unread post by Ingolf »

Viola wrote:To jsou bezvadné a dlouhé příspěvky, co z nich udělat články na hlavní stránku?
Já bych nejradši udělal článek jako shrnutí všech příspěvků z tohohle tématu :) U svých posledních dvou příspěvků nemám k dispozici všechny informace, co bych si přál, riskoval bych, že něco napíšu chybně, nebo že obrázek nebude komplexní, tak taky čekám, jestli informace někdo nedoplní tady.

Jednu chybu jsem už taky objevil, králové Wessexu včetně Alfréda se nazývali "králové Anglů". Jinak sv. Augustin, který v 6. století přišel do "jutského" Kentu, se stal hlavou "církve Anglů". Informuje o tom Beda Venerabilis, autor Církevních dějin Anglů, ale nevím, jestli přímo v téhle knize. Od Bedy taky pochází rozdělení země mezi ty kmeny Anglů (Východní Anglie, Mercie, Northumbrie), Sasů (okolí Temže až na jižní pobřeží) a Jutů (Kent, Wight). Na základě toho se archeologové snažili najít rozdíly v hmotné kultuře oněch oblastí a původ nálezů podle nálezů na kontinentu. Podobnost se nalezla mezi nálezy z (podle Bedy jutského) Kentu a původní domovinou Jutů, pokud se týká šperků a keramiky, ale rozdíly jsou ve výkpech pohřebišť. Totožné jsou urny ze hřbitovů v kontinentálním Sasku a pohřebišť v Anglii. Přesná návaznost se ale mimo tohle určit nedá, bližší informace o podobnosti a rozdílech nemám. Nabízí se srovnání s otázkou českých kmenů, které se podle písemných pramenů snažili vykopávat čeští archeologové, a kteroužto teorii důrazně napadl Třeštík teorií jednotného českého kmene.
Jinak ještě moderní irština zachovala pro Anglii jméno Sasana, odkazující na Sasy. keltské prameny prameny paušalizují britské Germány jako Sasy.
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Re: Utváøení národní identity ve støedovìku

Unread post by Ježek »

Pokud jde o Augustina Aurelia, tak ten nikdy neměl navštívit Anglii, pokud se nepletu.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
ABC

Re: Utváøení národní identity ve støedovìku

Unread post by ABC »

Ježek wrote:Pokud jde o Augustina Aurelia, tak ten nikdy neměl navštívit Anglii, pokud se nepletu.
O Augustina Aurelia nejde, když v 6. století byl už dlouho po smrti. Jde o Augustina z Canterbury.
User avatar
Ježek
Král
Posts: 3676
Joined: 01 Nov 2005 19:01
Location: Železné Hory/Praha
Has thanked: 4 times
Been thanked: 3 times

Re: Utváøení národní identity ve støedovìku

Unread post by Ježek »

ABC wrote:
Ježek wrote:Pokud jde o Augustina Aurelia, tak ten nikdy neměl navštívit Anglii, pokud se nepletu.
O Augustina Aurelia nejde, když v 6. století byl už dlouho po smrti. Jde o Augustina z Canterbury.
Díky moc tajemný neznámý!
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
User avatar
Ingolf
Král
Posts: 1305
Joined: 24 Aug 2008 12:16
Location: Jičín

Re: Utváření národní identity ve středověku

Unread post by Ingolf »

Kníže Spytihněv II. (1055-1061) měl podle Kosmy (II., 14) vyhnat Němce z Čech: "Ten si hned prvního dne, kdy byl nastolen, zjednal velikou, podivuhodnou a po všechny věky pamětihodnou památku. Kázal totiž najednou do tří dnů vyhostit z české země každého, u koho byl shledáno, že pochází z německého rodu, ať už šlo o boháče, chudého nebo poutníka. Ba ani své matce, o níž jsme se svrchu zmínili, Jitce, dceři Otově, tu nedovolil zůstat.
Rovněž dal vyhostit i abatyši u svatého Jiří, dceru Brunovu, protože ho před drahným časem urazila jízlivými slovy."

Interpretace záznamu jako "vyhnání všech Němců" by byla přehnaná. Zahraniční prameny nic takového nezaznamenaly a proti hovoří i vyznění pramenů českých. Spytihněv vyhnal svou matku, ale není záznam, že by vyhnal i svou manželku, což byla Ida z rodu saských Wettinů.

V Čechách podle všeho zůstali i němečtí mniši. Spytihněv ve svém vyhánění pokračoval i v klášteru na Sázavě, odkud pro změnu museli odejít mniši slovanské liturgie (odešli do Uher stejně jako Spytihněvova matka a bratr Vratislav; po nástupu Vratislava na český trůn se mniši mohli vrátit). Svatoprokopská legenda Vita minor tvrdí, že místo slovanských mnichů přišli mniši latinští a Spytihněv "řídě se vlastním rozhodnutím, i radou svých přátel, ustanovil za opata rodilého Němce, muže plného vášnivé hněvivosti". Letopočet legenda nespecifikuje, ale děj začíná hned od počátku Spytihněvovy vlády.

***

Nějaká nechuť k Němcům možná ve Spytihněvovi zůstala od dob, kdy pobýval jako rukojmí na říšském dvoře. Vyhnání Němců se také týkalo osob okolo pražského dvora, jakési politické elity, která mohla ovlivňovat věci státu - netýkalo by se obchodníků, kteří přinášeli ekonomické výhody, netýkalo by se německých mnichů z kláštera Ostrov, který byl vždy oporou knížecí moci a ze kterého se počítá, že pocházel německý opat dosazený do Sázavy.

Pořád jsme v době, kdy státní nebo národní identitu tvoří politická elita nebo alespoň vrstva svobodných. Když Fridrich Barbarossa požadoval na svých jednáních přítomnost "všech Čechů", měl na mysli asi politickou elitu. Stejně tak se vyhnání všech lidí německého rodu z Čech mohlo týkat třeba jen politické elity pražského dvora.