Vrazi Václava III.

[Viola]

** nejvyšší maršálek> Tobiáš z Bechyně (1305-1307)

Dívala jsem se do Vaníčka, jak to bylo s tou jeho vraždou - měl být zabit na posteli, protože byl nemocný. Pořád mi zůstává v hlavě, že měl dnu nebo nějakou nemoc pohybového aparátu, bohužel ve ZK, na kterou odkazuje, nic podobného není (teda aspoň jsem nenašla, ale možná jsem jen slepá
). A teď je otázka, jestli byl v létě 1307 opravdu tak nemocen, že nemohl pořádně chodit, a jak to s ním bylo v létě 1306. Myslím, že pokud měl tyhle problémy, musely (?) se projevit už dříve, potom přeci nemělo smysl ho jmenovat maršálkem (mohl získat jiný úřad). Anebo s tou nemocí je to jenom kec a v Olomouci s Václavem byl.

Dívala jsem se do Regest, jestli Václav v OC vydal nějaké listiny, z nichž by byli patrní svědci - bohužel .

[Viola]

Strana Zavisova: Ojir z Lomnice(nejvyssi komornik), Hroznata z Uzic ( prazsky purkrabi),Zavis z Falkenstejna, Vitek z Krumlova (podkomori), Jindrich z Rozmberka, Oldrich z Hradce, Sezima ze Straze, Hynek z Dube (nejvyssi stolnik), Jaroslav ze Sternberka( nejvyssi cisnik a bitovsky purkrabi), Hynek z Lichtemburka, Albrecht ze Zeberka, Mutina z Kostomlat, Ondrej z Kavci hory, Puta ze Mseneho, Vilem z Milicina, Puta z Potstejna, Sobehrd z Litic, Holen z Vildstejna
strana Purkharta: Purkhart Z Vimperka, Zbyslav z Treboune, Zdislav z Lemberka, sezima z krasova, Tobias z Bechyne, Benes z Vartemberka, Bohuslav ze Zvikova, Herman z Hohenberka, Tobias ze Zvikova.

Podle Emlera i podle genealogy měl být Jaroslav ze Šternberka, tedy jediný Šternberk na této listině, synem Zdeslava a bratrem Beneše, Zdeslava a Alberta. Zatímco Albert dělal kariéru na Moravě, Jaroslav, nejvyšší číšník a bítovský purkrabí, se usadil v Čechách.

Poslední listinná zmínka o Albertovi, kterou jsem našla, opravdu pochází z roku 1299. Diviš ze Šternberka měl být Albertovým synem. V listině z roku 1307 (Regesta 2161) se mluví snad o nějakém sporu (?) mezi Divišem a olomouckou kapitulou (ale fakt si nejsem jistá).

A tak se ptám: víme, zda byl Diviš ze Š. purkrabím i v době vraždy? Pokud Albert opravdu zemřel roku 1299, vrátil se děkanský dům zpět Budislavovi, nebo v jeho držení pokračovali Albertovi nástupci? Pokud byl purkrabím opravdu Diviš, čí odpovědnost to byla - Divišova, nebo Budislavova? A perla na závěr - kdo první vznesl obvinění Šternberků?

[Viola]

Dalimilova kronika:
U vigiljí svatého Dominika král o poledni spat jide,
když všichni vyndú, Durynk přěd komňatu jide.
Přěd králem nebieše strážě jiného
kromě komorníka jediného.
(15) Durynk přěd komňatú stáše
a svého časa ždáše.
Král, vstav ze spánie,
učini veliké vzdychánie.
Jě sě na děkana volati,
(20) aby k němu ráčil vstáti,
řka: "Poď ke mně brzo! Neb mě jest velmi túha."
Tehdy ten nevěrný Durynk slúha,
jako chtě královi na vzchod pomoci, z kúta sě vytasi
a v tu dobu královi nožem hrdlo přětasi.

Vyplývá mi z toho, že podle Dalimila byl u krále komorník, žádná stráž, a vrah - Durynk. Komorník tedy podle Dalimila není vrahem, je jím někdo cizí - Durynk. Co se ale stalo s komorníkem? A jaktože před královým pokojem nebyly žádné stráže?
Zajímavé také je, že chce volat na děkana (že by byl opravdu dům opět v držení děkana Budislava?)

Toho Durynka inhed chopichu a inhed zlého zabichu.
(40) Ruku, jíž krále zabil, tu jemu utěchu.
Psi jeho tělo inhed sněchu,
a ruky té sniesti nerodiechu.
Tady jsme opět u těch psů, já se domnívám, že to je už Dalimilova fabulace a symbolika s vrahovou rukou.

[Przemysl de Nyestieyky]

Dívala jsem se do Regest, jestli Václav v OC vydal nějaké listiny, z nichž by byli patrní svědci - bohužel.

Co vím, tak r. 1306 vydal dvě.
13.1. (darování lesu Unkovi z Majetína) a 2.7. (jiný les - u Grygova, tam vznikl spor s výše jmenovaným Unkou). Druhá listina ale byla vydána v Praze, u té první nevím a také ne figuraci svědků.

Poslední listinná zmínka o Albertovi, kterou jsem našla, opravdu pochází z roku 1299.

To bude také nejspíše onen rozchod dat v případě úmrtí Alberta z Šternberka.
V odborné literatuře je totiž občas nešvar, napsat - místo zemřel po r. xxx, kdy byla poslední zmínka > zemřel toho roku.
Je tedy možné, že naposledy se v pramenech vyskytuje r. 1299, z čehož vyplývá, že zemřel po r. 1299 (nikoliv toho roku). Pak by Paprockého opis, datovaný do r. 1301 byl správný.
Ale podle J. Fialy se mělo toho roku i kapitulní děkanství vrátit do držení děkanova.

byl Diviš ze Š. purkrabím i v době vraždy?

To by asi bylo nutné zjistit podle svědectví v listinách.
Znovu podle Fialy byl Diviš ze Šternberka už r. 1306 purkrabím (pak se vyskytuje v téže funkci i v letech 1314-1322). Dokonce píše (nevím, nakolik je to jeho vlastní interpretace): "Péčí o bezpečnost královy osoby byl pověřen olomoucký purkrabí Diviš ze Št."

..vrátil se děkanský dům zpět Budislavovi, nebo v jeho držení pokračovali Albertovi nástupci?

Vrátil se děkanovi zpět.
Albert děkanství nekoupil dědičně, jen ho měl v zástavě nebo pronájmu.
Diviš, jak z jeho purkrabské funkce vyplývá, měl v užívání nejspíše vedlejší purkrabskou budovu.

kdo první vznesl obvinění Šternberků?

Historici?

proč toho CHUDÁKA ti psi nechtěli kousat?

Dle mého se jedná o nějakou obraznost, snad související s tehdejšími přirovnáními. Snad i někdo znalý biblické symboliky by to dokázal zařadit do kontextu doby.
Jak už řekla Viola, taky si myslím že jde o symbolickou rétoriku.
Jinak díky za ocenění.

Pro pana co nejí stejky.

To skoro vypadá, že mám predikát "z Něstějky" proto, že Ne-stejky.

[Viola]

Co vím, tak r. 1306 vydal dvě.

No právě, žádná není z přelomu července a srpna.

byl Diviš ze Š. purkrabím i v době vraždy?

To by asi bylo nutné zjistit podle svědectví v listinách.
Znovu podle Fialy byl Diviš ze Šternberka už r. 1306 purkrabím (pak se vyskytuje v téže funkci i v letech 1314-1322). Dokonce píše (nevím, nakolik je to jeho vlastní interpretace): "Péčí o bezpečnost královy osoby byl pověřen olomoucký purkrabí Diviš ze Št."

To se ještě pokusím zjistit. Když ale víme, že oba domy stály vedle sebe a purkrabí byl správcem hradu, neměl to být on, kdo zabezpečeoval kromě jiného "ostrahu" krále?

[Viola]

Zbraslavská kronika uvádí:
Když totiž byl v letní době pro ochlazení pouze sám na paláci, oděn jen v košili a pl᚝, kdosi... přistoupil k mladíkovi, který nikterak netušil úklady, a maje vhodnou příležitost, zranil ho třemi smrtelnými ranami a utekl. Divíme se všichni, že se dosud až dodnes neví, kdo byl najisto pachatelem... Byl však spatřen jakýsi rytíř, řečený Konrád z Botenštejna, rodem Durynk, jak vyskočil z paláce, drže v ruce zkrvavený nůž, a utíkal; a ti, kteří byli venku, ho chytili a jako vraha králova zabili, dříve než mohl promluvit nějaká slova.
Tuto kapitolu již psal Petr Žitavský, takže ji můžeme považovat za poměrně hodnověrnou, i když ji psal pravděpodobně roku 1314, tedy nejméně osm let po události, ve zbraslavském konventu se nacházel nejméně od roku 1305. Lze předpokládat, že jeho informace byly takříkajíc "z první ruky", nebo byl blízkým spolupracovníkem i kaplanem opata Konráda.

Z kroniky se opět dozvídáme o jakémsi Konrádovi, který měl být rytíř (měl predikát), nešlo tedy o Václavova komorníka (ostatně dvě osoby v nich vidí i Dalimil).

Údaj o zabitém komorníkovi má Otakar Štýrský (z M. Ivanova):
tehdy ti dva tam vešli spolu s četnou čeledí přímo do domu, kde král odpočíva a oddával se pohodlíl jednoho poledne... Král mu vyšel vstříc jen o malý krůček. Tu pospíšil si jeden z obou, bezbožník, který přišel na schody, za mladého krále. Jak se těsně přiblížil za krále, už ho déle nešetřil: protože se král chránil, bodl ho zezadu přímo do srdce... když se ta vražda stala, tu ti, kdo ho měli střežit, ti všichni tasili meče, kdo na tom měl vinu, a zabili dva muže, královy služebníky - jeden byl komorníkem - takže na místě zemřeli. Ti dva, kdo tam zahynuli, ti jistě viděli, kdo se vraždy dopustil...

O Konrádovi z Botenštejna nebo Mulhova, příp. o Durynkovi ani slovo, natož o nějakém masakru na dvoře. Jedním z nich měl být Holen z Vildštejna, druhého nejmenuje. Weichard Polheim, salzburský arcibiskup v letech 1312-15, uvádí oběti dvě - komorníka a lazebníka. Mohl ztotožnit lazebníka s Konrádem, ovšem ten byl rytíř - nemohl být tedy lazebníkem. Já sama se domnívám, že nejpřesnější v líčení bude ZK, nebo její autor mohl být událostem a vyprávěním nejblíže.

[Przemysl de Nyestieyky]

..o jakémsi Konrádovi, který měl být rytíř (měl predikát), nešlo tedy o Václavova komorníka..

Teď nevím, jestli jsem to pochopil dobře, ale soudíš z toho, že když patřil mezi nobilitu, nemohl dělat komorníka-sluhu?
U zemského soudu v zápisech se sice komorníci uvádí jen jmény, ale tato funkce - komorníka - je obsazována vždycky urozenou šlechtou s predikáty, protože se jedná o významný úřad.
(Jinak byl ten Tvůj poměrně delší příspěvek spíše resumé předešlých polemik... Co jsi z toho tedy vyvodila?)

purkrabí byl správcem hradu, neměl to být on, kdo zabezpečeoval kromě jiného "ostrahu" krále?

Zcela jistě měl na starosti zabezpečení chodu hradu. Obyčejně na hradech zastupoval pána v jeho nepřítomnosti. Byl jakýmsi nadřízeným ozbrojených složek.
Často se také u "krajských" hradů tato funkce pojila i se správcovstvím celého kraje (hejtmanství).
Ale domnívám se, že ostrahu krále zajišovalo několik lidí z jeho družiny.
Beneš z Weitmille některé funkce uvádí, jejichž nabyvatelé bývali vždy králi na blízku. Kolem krále byli dvořané především z Prahy. Olomoucký purkrabí spíš zajišoval zabezpečení hradu, fungování stráží apod.

[Viola]

Poslední listinná zmínka o Albertovi, kterou jsem našla, opravdu pochází z roku 1299.

Našla jsem ještě jednu listinu, bohužel ze stejného roku (CDM V. s. 110), jde o náhradu způsobených škod Albertem ze Št. Olomouckému biskupství (?) darování nějaké vsi; toto darování je potvrzené Václavem II.

Podle Emlera je jako syn Alberta uváděn Zdeslav (ten "spolulupič" Hynka Krušiny a také pražský purkrabí), Diviš je uváděn pouze jako "nobilis vir" - bez rodinného určení (což samozřejmě nevylučuje, že byl jeho synem, jak jsem to našla v rodokmenu).

..o jakémsi Konrádovi, který měl být rytíř (měl predikát), nešlo tedy o Václavova komorníka..

Teď nevím, jestli jsem to pochopil dobře, ale soudíš z toho, že když patřil mezi nobilitu, nemohl dělat komorníka-sluhu?
U zemského soudu v zápisech se sice komorníci uvádí jen jmény, ale tato funkce - komorníka - je obsazována vždycky urozenou šlechtou s predikáty, protože se jedná o významný úřad.

Myslela jsem to tak. Teda možná jsem to zmotala, ale přišlo mi, že prameny hovoří o osobním komorníkovi Václava - tedy sluhovi(?), ne o dvorském úředníkovi...

Zcela jistě měl (purkrabí) na starosti zabezpečení chodu hradu. Obyčejně na hradech zastupoval pána v jeho nepřítomnosti. Byl jakýmsi nadřízeným ozbrojených složek...
Ale domnívám se, že ostrahu krále zajišovalo několik lidí z jeho družiny.

Takže jestli to chápu dobře, leží teď ta otázka, čí byly ty stráže, které měly rozsápat Konráda z Botenštejna - zda patřily k ostraze hradu, a tudíž patřily k purkrabímu, nebo šlo přímo o Václavovy ochránce, které si snad přivezl ještě z Prahy? Teď jenom uvažuju, ale nebyli třeba přímo v paláci "osobní" Václavovi strážci, ale venku na dvoře před purkrabstvím i děkanským domem už strážci purkrabího?

Napadlo mě - jsem totiž jaksi neschopná si pořídit ty Karlovy kroniky , jestli ten první odkaz na Šternberky není třeba zrovna u Krabice nebo jiného... Protože z těch hlavních soudobých pramenů nic takového nevyplývá.

Jinak byl ten Tvůj poměrně delší příspěvek spíše resumé předešlých polemik... Co jsi z toho tedy vyvodila?

Nevyvodila jsem zatím nic, protože jsem to psala večer a nechtělo se mi už myslet .

[Maršálek]

pozor, tento soubor kronik je velmi tendenční a v popisu událostí minulých i nezřídka cíleně zavádějící (viz. např. Neplachův popis války dvou královen). Karel IV. pověřil postupně Františka Pražského, Beneše Krabice z Weitmile, Neplacha, atd. S jejich výsledky ovšem nakonec nebyl spokojen. Stejně tak dal dopsat vlastní životopis. Jedná se sice o prameny 14. st., ale již o sekundární. Pro rozbor zmiňovaných kronik dorporučuji obecnou historiografii

[Viola]

pozor, tento soubor kronik je velmi tendenční...

No o to mi právě jde! Např. zrada Miloty z Dědic se poprvé objevuje tam, takže možný odkaz na zapojení Šternberků může být také v nich.

[Viola]

...když opět přišli tamtéž před město Olomouc, nějaký urozený muž ze Šternberka, tehdy hejtman téhož města, z města vyšel, podobně na ně statečně zaútočil a zabil jejich náčelníka..."

To měl být Zdeslav - Albertův otec.

1288-1289 byl nejvyšším pražským purkrabím Zdislav ze Šternberka.

A tohle Albertův syn - btw. to je ten, co zajal Záviše...

[Katerina]

Já bych se vrátila zpátky ke svému slibu - že se ještě podívám na českou šlechtu, tedy jaká byla jejich reakce následně po vraždě, ke komu se přiklonili a co za to získali. Jak si to tu píšu a přemýšlím o tom, zdá se to ještě více zamotávat, protože po Václavově smrti události v království ovlivnovali kromě českých pánů (včetně církevních) i Habsburkové (způsobem očekávaným) a Jindřich Korutanský (trochu nečekaně).

Ale abych nepředbíhala. Krátce po králově zabití svolává šlechta zemský sněm do Prahy (22.8.) Tam se asi logicky rozdělí do dvou táborů :

A: většinový - na straně přemyslovských princezen, a tudíž JK - přední zástupci : Vilém z Valdeka, Bavor ze Strakonic , západočeská šlechta.
O názoru Ronovců b tuto chvíli nevíme, možná ještě žádný neměli.

B: menšinový - prohabsburský - jednoznačně cisterciáčtí opati, a pozor ! Tobiáš z Bechyně ! a snad už i JIndřicha z Rožmberka. Tedy ti dva páni, co - jak psal Přemek, nebyli tam, kde měli být ???

Další události jsou známé, sněm zvolil většinou JK, Habsburkové si to nedali líbit, nejprve zaharašili zbraněmi - a Jinřich Korutanský - místo boje utíká do Korutan. (Je otázka, zda by někdo z českých pánů byl tak brilantní stratég, že by dokázal předvídat toto Korutancovo rozhodnutí, ale třeba bylo nasnadě ..., já nevím)

Habsburkové musí stejně s českými zástupci (šlechta, církev, měštané) podepsat dohodu, aby se Rudolf mohl stát králem.

Dohodu podepisují, a to z titulu svých funkcí :

1.pražský biskup - Jan z Dražic
2.pražský purkrabí Hynek z Dubé (starý politický matador - "přežil" ve vládě Přemyslovců, Korutance i Habsburků ) ale Albrecht si ho přece jistí zárukou na splatnost 2 638 hřiven.
3.nejvyšší maršálek - Tobiáš z Bechyně - ten byl asi tak prohabsburský, že nedostal nic, resp. nevíme to
4. nejvyšší komorník - JIndřich z Rožmberka ten dostal hrabství Raabs
5. a ! nový nejvyšší podkomoří - Raimund z Lichtemburka , kromě podkomořství dostal i potvrzení svých starších priviliegií a majetku. (Dle Maráze stejnou listinu dostal i Jindřich z Rožmberka, a bylo to zřejmě bežné, nedá se z toho nic usuzovat).

Za šlechtu se dohody zúčastnili : JInřich z Lipé, Albrecht ze Seeberka (Žeberka, Přemku ? ) - příbuzný s Ronovci přes Hynka z Dubé, a Oldřich z LIchtemburka.
Takže v podstatě Ronovci. Pokračovali v trendu nastoleném už za obou posledních Václavů.

Další peripetie se změnou stran po smrti Rudolfa Habsburského jsou sice hodně zajímavé z hlediska chování české šlechty, ale nás ted zajímalo chování jednotlivých rodů či českých pánů těsně po vymření Přemyslovců.

Zatímco Valdek a Bavor a západočeští páni stojí jednoznačně za pokračováním původního královského rodu, čímž by měli být z obvinění venku, Ronovci v první chvíli zřejmě nevěděli, která bije, a dle výsledků sněmu hlasovali asi s většinou, to jest pro Korutance, zdá se , že i oni nejsou na předních místech listiny obviněných. Možná i proto, že jejich tradiční hlava Hynek z Dubé si spokojeně purkrabí v Praze a je s Přemyslovci spokojen, a jejich "mladá generace" si získává majetek hejtmanováním v Polsku, takže dění doma JzL v té době ještě neovlivnoval.
Nicméně, zorientovat se v nastálé situaci pak dokázali bleskurychle , všechna čest. ALE - až po útěku JK - to je ten moment, který by nedokázali dopředu naplánovat. Což je druhý bod pro nevinu Ronovců.

Takže mi zbývají dva starci v promimentních úřadech - JIndřich z Rožmberka a Tobiáš z Bechyně.

Ale proč - jeden pro hrabství - zřejmě s s titulem vévody a druhý ? , že měl rád Habsburky ?

[Viola]

Krásný rozbor. Přestože si nemyslím, že by iniciátorem byla šlechta, zkusím se k tomu vyjádřit .

Ale abych nepředbíhala. Krátce po králově zabití svolává šlechta zemský sněm do Prahy (22.8.) Tam se asi logicky rozdělí do dvou táborů:
...O názoru Ronovců b tuto chvíli nevíme, možná ještě žádný neměli.

Já myslím, že většina šlechty byla pro Korutance, protože to bylo prostě to nejjednodušší řešení, pozdější přiklonění se k Rudolfovi bylo taky vlastně jednoduché - nebyl kdo další. Vzpoura západočeské šlechty byla podle mě výkřikem do tmy daným příbuzenstvím s Přemyslovci.

Je otázka, zda by někdo z českých pánů byl tak brilantní stratég, že by dokázal předvídat toto Korutancovo rozhodnutí, ale třeba bylo nasnadě ..., já nevím

To je právě ta otázka, já myslím, že to v zásadě nikdo předpokládat nemohl, když o Korutanci probíhalo jednání a dokonce byl sněmem zvolen.

Dohodu podepisují, a to z titulu svých funkcí :

1.pražský biskup - Jan z Dražic
2.pražský purkrabí Hynek z Dubé (starý politický matador - "přežil" ve vládě Přemyslovců, Korutance i Habsburků ) ale Albrecht si ho přece jistí zárukou na splatnost 2 638 hřiven.
3.nejvyšší maršálek - Tobiáš z Bechyně - ten byl asi tak prohabsburský, že nedostal nic, resp. nevíme to
4. nejvyšší komorník - JIndřich z Rožmberka ten dostal hrabství Raabs
5. a ! nový nejvyšší podkomoří - Raimund z Lichtemburka , kromě podkomořství dostal i potvrzení svých starších priviliegií a majetku.

Za šlechtu se dohody zúčastnili : JInřich z Lipé, Albrecht ze Seeberka (Žeberka, Přemku ? ) - příbuzný s Ronovci přes Hynka z Dubé, a Oldřich z LIchtemburka.

Albrecht ze Žeberka je opravdu ze Seeberka. Vůdčí osobnost mezi těmito pány bych viděla v Hynkovi z Dubé, který byl opravdu matadorem, věrný služebník Přemyslovcům, i když už měl svůj věk. Kde máme třeba moravskou šlechtu? Co ostatní Vítkovci? O jakou jde, Katko, listinu?

Takže mi zbývají dva starci v promimentních úřadech - JIndřich z Rožmberka a Tobiáš z Bechyně.
Ale proč - jeden pro hrabství - zřejmě s s titulem vévody a druhý ? , že měl rád Habsburky?

Ten Raabs měli Rožmberkové slíbený už dávno, ne? Navíc pro Rožmberka tenhle majetek rozhodně nemohl být tak zásadní, aby mu to stálo za vraždu krále... A ten Tobiáš - to je pro mě záhada, jak to vůbec bylo s tou jeho nemohoucností?

[Viola]

kdo první vznesl obvinění Šternberků?

Historici?

Dívala jsem se do Palackého i do Šusty a o Šternbercích ani zmínka . Kdo tedy první vznesl obvinění, kam až se dostaneme? Např. Žemlička ve Století z roku 1986 na Alberta (Albrechta) ze Šternberka odkazuje. Kdo před ním?

[Katerina]

Albrecht ze Žeberka je opravdu ze Seeberka. Vůdčí osobnost mezi těmito pány bych viděla v Hynkovi z Dubé, který byl opravdu matadorem, věrný služebník Přemyslovcům, i když už měl svůj věk. Kde máme třeba moravskou šlechtu? Co ostatní Vítkovci? O jakou jde, Katko, listinu?

Dlužím ti tu listinu - měla by to být RBM II. s. 910, č. 2112

JInak ten Rožmberkův Raabs s panstvím - RBM II. , s. 909, č. 2108, 2109

[Przemysl de Nyestieyky]

Kdo tedy první vznesl obvinění, kam až se dostaneme? Např. Žemlička ve Století z roku 1986 na Alberta (Albrechta) ze Šternberka odkazuje. Kdo před ním?

Každopádně M. Ivanov v Královraždách r. 1976

[Viola]

Dlužím ti tu listinu - měla by to být RBM II. s. 910, č. 2112

To je ta listina, o níž se zmiňuje Wihoda ve Zlaté bule s tím, že v ní šlechtici potvrzují, že po Albrechtovi Habsburském nežádali a ani neobrželi žádné potvrzení zemských privilegií, s výjimkou ZBS a ZB ulmské (buly Fridricha II., jímž potvrdil volbu Václava I. českým králem - potvrzení primogenitury).

[Kateřina_z_Landštejna]

Kdo tedy první vznesl obvinění, kam až se dostaneme? Např. Žemlička ve Století z roku 1986 na Alberta (Albrechta) ze Šternberka odkazuje. Kdo před ním?

Každopádně M. Ivanov v Královraždách r. 1976

Také jsem na něj narazila v Ivanovovi.
Další Albert ze Šternberka se měl narodit až kolem roku 1320. Od r. 1352 byl děkanem olomoucké kapituly a v roce 1356 byl jmenován biskupem ve Schwerinu (Zvěřín v Lužickém Srbsku). 1364–1368 byl biskupem v Litomyšli, 1368–1371 arcibiskupem magdeburským a 1371–1380 opět v Litomyšli, kde zemřel 14.1.1380.
Takže ten to také být nemohl.

J. Kux vydal v 30. letech 20. stol. dvě monografie (Geschichte den königlichen Hauptstadt Olmütz 1937 a Geschichte der königl. Stadt Mährisch-Neustadt 1923), z nichž v jedné má být uvedeno, že k vraždě došlo nikoli v děkanském domě, ale v biskupském (!) paláci. Což by vraždu výrazně posouvalo do nejvyšší politiky.

Biskupem olomouckým byl v letech 1302 - 1311 Jan VI. z Valdštejna. Jaký zájem mohli mít Markvartici na smrti mladinkého Václava?

Informaci nemám nijak ověřenu, narazila jsem na ni náhodou. Monografie by měla mít knihovna FF UK.

[Viola]

J. Kux vydal v 30. letech 20. stol. dvě monografie (Geschichte den königlichen Hauptstadt Olmütz 1937 a Geschichte der königl. Stadt Mährisch-Neustadt 1923), z nichž v jedné má být uvedeno, že k vraždě došlo nikoli v děkanském domě, ale v biskupském (!) paláci. Což by vraždu výrazně posouvalo do nejvyšší politiky.

Já se domnívám, že v tomto případě jde spíš o omyl, protože relevantní prameny odkazují na dům děkana - pán z Nístějky už to rozebíral tady

[Przemysl de Nyestieyky]

..k vraždě došlo nikoli v děkanském domě, ale v biskupském (!) paláci.

Na konci stránky této kapitoly je už místo vraždy rozebíráno.
Tam je i naznačeno, že ono situování vraždy do tzv. biskupského paláce vychází z mylného domnění archeologů při objevu některých částí biskupského paláce, který tehdy nesprávně nazývali jako "Přemyslovský palác."
(Více o částech hradu v Olomouci viz výše odkazovaná kapitola).

Biskupem olomouckým byl v letech 1302 - 1311 Jan VI. z Valdštejna. Jaký zájem mohli mít Markvartici na smrti mladinkého Václava?

Vůbec žádný.
V politice jich tehdy moc nebylo a většinou ctili legitimní královskou moc.
Nařčení olomouckého biskupa Jana VI. z vraždy bylo jedním z mnoha tehdy oblíbeného střílení potencionálních kandidátů bez hodnověrnějších argumentů.
Jeho profil lze shlédnoutZDE.
(U něho ani není jisté, že to byl opravdu Valdštejn, proto bych ani nerozvíjel polemiku ohledně markvartického zájmu. )