Ano.Katerina píše: ... promiňte pane, kopl jsem Vás obličejem do nohy.

Letosni zima jasne dokazuje, ze se podarilo porazit globalni otepleniJežek píše:(tím zajímavé dějiny skončí)
Jake sporty by doporucoval? Np. sumo ma v sobe neco extremniho.... jako nástroj k ukojení nudy (zabránění válce) vidí extrémní sporty.
No vojna je čím ďalej len nudné čakanie na smrť. Vojak sedí v nejakej železnej maringotke, a stláča akési gombíky. To mávanie bojovou sekerou či mečom poskytovalo iný adrenalín....Ježek píše: K tomu ještě Fukuyama (Konec dějin a poslední člověk), který předpokládá vítězství demokracie, konec válek (tím zajímavé dějiny skončí) jako nástroj k ukojení nudy (zabránění válce) vidí extrémní sporty.
Tahle společnost je především orientovaná na to, aby se člověk stále pohyboval, vně sebe.Ježek píše:Český filosof Jan Patočka, který se ve svých pracích věnoval také dějinám a filosofii dějin, definuje (Kacířské eseje aneb filosofie dějin) normální den a sváteční (výjimečný) den, ani ne tolik k označení dne, ale různých okamžiků života.
Ten výjimečný je prodchnut tajemnem, mystikou, sexualitou (např. náboženské rituály primitivních kultur) rozlišovat mezi těmito dny dokáže společnost na náboženském základě.
Pochopitelně, je to z jedné strany nashromážděná skupinová karma a s ní ruku v ruce především zamítavý postoj společnosti k násilí jako přirozenému jevu, projevující se změkčelou, přespříliš ochranitelskou výchovou a nepřirozenými postoji rodičů, které se přenáší na děti. To vše se potom projeví oněmi násilnými revolucemi a válkami.Ježek píše: Technická (moderní) společnost trpí zevšedněním, zvědečtěním života, zkrátka úbytkem svátečního dne, to vede nudě a následně k erupcím orgií - extrémně násilným válkám.
Jenže extrémní, či bojové sporty je třeba dělat aktivně, ne je navštěvovat jako divák. Pravda je, že ti, kteří tyto sporty odsuzují, mají pak na svědomí ony konflikty, protože nejsou schopni sami bojovat, snaží se pod různými rádobypokrokovými záminkami násilí omezovat za pomoci zákonů. A zakázané ovoce chutná nejvíc, v tomto případě navíc zakázaná přirozenost.Ježek píše: K tomu ještě Fukuyama (Konec dějin a poslední člověk), který předpokládá vítězství demokracie, konec válek (tím zajímavé dějiny skončí) jako nástroj k ukojení nudy (zabránění válce) vidí extrémní sporty.
Samozřejmě, aktivně.Michal píše:Jenže extrémní, či bojové sporty je třeba dělat aktivně, ne je navštěvovat jako divák. Pravda je, že ti, kteří tyto sporty odsuzují, mají pak na svědomí ony konflikty, protože nejsou schopni sami bojovat, snaží se pod různými rádobypokrokovými záminkami násilí omezovat za pomoci zákonů. A zakázané ovoce chutná nejvíc, v tomto případě navíc zakázaná přirozenost.Ježek píše:K tomu ještě Fukuyama (Konec dějin a poslední člověk), který předpokládá vítězství demokracie, konec válek (tím zajímavé dějiny skončí) jako nástroj k ukojení nudy (zabránění válce) vidí extrémní sporty.
Přirozenost není fádní pojem, jednak se v něm odráží slovo příroda a jednak něco vrozeného, co je nám při-rozeného, tedy je to naše vlastní, je to součást nás samých.Ježek píše: Přirozenost se mi zdá jako dost fádní pojem - z přirozenosti může vyplynout jakkýkoliv lidský čin, nevztahoval bych ji na jen na emoce (negativní). Každopádně si myslím, že přirozenost (tak jak ji chápu já - tj. cokoli), jde do jisté míry usměrňovat výchovou a vlivem okolí.
Když srovnáváme konstatované vylučování ve středověku a v novověku, tak se můžeme jen stydět. Míra vylučování našeho věku je šílená, proti zanedbatelnému rozsahu vylučování, třebaže drsného, ve středověku. Staší srovnat život židů v Evropě ve středověku a za nacistů. Množství obětí komunizmu a středověkých konfliktů. Možná by stálo za to tato množství vážit počtem obyvatelstva celkem. Asi se lidstvo nijak nezměnilo a když, tak k horšímu užitím účinnějších metod zabíjení.Ježek píše:Ještě jeden citát z LeGoffa: "Ačkoli je středověk epochou zrodu skutečného humanismu, nedokázal se uvarovat jedné z nejzhoubnějších úchylek: vylučování - až po zabití".
No, zrovna nedávno jsem četla článek - o novodobém pronásledování čarodějnic v Africe, především střední , rovníkové. Obětmi jsou převážně ženy, i když někdy i starší muži, a většinou se jedná o ženy, které již nemají rodinu, která by je zachránila. Pak stačí nějaká pohroma, nemoc, sucho, neúroda, neštastná náhoda, o které tam nebude nouze - a viník je určen. A bez soudu umučen, u resp. umučena, zbita, vyhnána upálena. za posledních necelých 50 let padlo v této části Afriky .. bylo uvedeno číslo, které jsem si nezapamatovala (samozřejmě) , co mě ale zaujalo, údajně se jedná o víc obětí, než se podařilo inkvizici za celé její fungování. (jak to počítali se mne neptejte, jen cituji.slavicekvac píše:Když srovnáváme konstatované vylučování ve středověku a v novověku, tak se můžeme jen stydět. Míra vylučování našeho věku je šílená, proti zanedbatelnému rozsahu vylučování, třebaže drsného, ve středověku. Staší srovnat život židů v Evropě ve středověku a za nacistů. Množství obětí komunizmu a středověkých konfliktů. Možná by stálo za to tato množství vážit počtem obyvatelstva celkem. Asi se lidstvo nijak nezměnilo a když, tak k horšímu užitím účinnějších metod zabíjení.Ježek píše:Ještě jeden citát z LeGoffa: "Ačkoli je středověk epochou zrodu skutečného humanismu, nedokázal se uvarovat jedné z nejzhoubnějších úchylek: vylučování - až po zabití".
Dodnes. Bylo 20 století temné? Temnější než středověk? Jednoznačně - na počty obětí a barbarství zabíjení. Temnému středověku se naše dvacáté století musí pokorně omluvit jako velmi humánní doběJežek píše:Jean Flori: Rytíři a rytířství ve středověku: "Barbarství je věčné. Nemá tudíž smysl pozastavovat se nad krutostmi, jichž se dopouštěli středověcí válečníci, dokonce v období rozkvětu rytířstva. Podstatný je naopak způsob, jakým všechny tyto činy jejich komentátoři, neboť oni právě reflektovali veřejné mínění či přinejmenším mínění elity."
To je dneska v muslimském světě vyjádřeno v pojmu umma - obec, komunita. Jí vládne imám, to je světský vládce a zároveň vykladač Písma. Umma je komunita daného islámského státu nebo muslimská diaspora nebo celkově společenství všech muslimů.. Imám se liší pravomocemi u sunnitů a šíitů, ale ve všech případech imám zastává neodlučitelně světskou a duchovní moc a umma jako základní společenská jednotka je duchovní i světskou entitou.. A jak středověk, tak dnešní islámská kultura je vnímána jako "temná".Ježek píše:N
Středověk neznal a ani si nedovedl představit sekulární stát, odluku církve a státu, celá společnost byla církev
Právě proto jsem o chrličích a kachlích na podlaze psal. Katedrály mám prochozené, prolezené a přečtené z literatury dostatečně.Ingolf píše:Bezesporu, chrliče braly na sebe formy démonů a nebezpečných tvorů. Ale nutno brát je jako součást celku, kde mají místo. Katedrála je to světlo, nebeský Jeruzalém, uvnitř je shromáždění věřících.. Venku je hříšný svět, tam jsou ti démoni.. Vůči nim se katedrála, ten světlý vnitřek stavby, vyhraňuje.. člověk zvenčí viděl démony, pak přišel dovnitř a viděl obrazy a sochy svatých, mělo to na něj působit pozitivně, že uvnitř je jeho místo..
Dlaždice s gryfy, jako se nalezly na Vyšehradě, nebo s dalšími tvory se dávali právě na dlaždice, aby se o nich šlapalo, dával se tím najevo postoj vůči nim (nebo vítězství nad nimi, to už přesně neurčíme).
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Common Crawl Bot a 1 host