Postavení ženy

[Katerina]

Sice kusý ale obsáhlý pøehled žen, které ve støedovìku nìjak zasáhly do dìní svých zemí , zatím jsem z "našich dam" narazila na Kunhutu Uherskou a samozøejmì Richenzu, je tam I Václavova Guta.
Místy pozor na nepøesnosti - ale pøesto.
Jo, je to v angliètinì, ale celkem lehké.

http://www.guide2womenleaders.com/women ... er1250.htm

[elizabeth]

Sice kusý ale obsáhlý pøehled žen, které ve støedovìku nìjak zasáhly do dìní svých zemí , zatím jsem z "našich dam" narazila na Kunhutu Uherskou a samozøejmì Richenzu, je tam I Václavova Guta.
Místy pozor na nepøesnosti - ale pøesto.
Jo, je to v angliètinì, ale celkem lehké.

http://www.guide2womenleaders.com/women ... er1250.htm

A také je tam Markéta Babenberská, první manželka Pøemysla Otakara II., i s vyobrazením.

[Guest]

A také je tam Markéta Babenberská, první manželka Pøemysla Otakara II., i s vyobrazením.

Není to náhodou ta, co jí zlí jazykové pøezdívali Maul-tasch = huba jak pytlík na dukáty?

[elizabeth]

A také je tam Markéta Babenberská, první manželka Pøemysla Otakara II., i s vyobrazením.

Není to náhodou ta, co jí zlí jazykové pøezdívali Maul-tasch = huba jak pytlík na dukáty?

Tak to teda není Markéta Hubatá, Pyskatá byla dcerou Jindøicha Korutanského, a s ní by Pøemysl Otakar II., i kdyby nakrásnì nežil jen do roku 1278, tìžko "vyženil" Rakousko a Štýrsko. Tahle Markéta, kterou máš na mysli Ty - Maultasch, byla manželkou Jana Jindøicha Lucemburského, bratra Karla IV., a posléze manželkou Ludvíka Braniborského ( syna øímského krále Ludvíka Bavorského), aniž by její manželství s Janem Jindøichem bylo rozlouèeno. Urèitì o ní najdeš nìco v http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=215 . Tu Markétu Babensberskou, co já mám na mysli, ta byla dcerou posledního vládnoucího rakouského vévody z rodu Babenberkù.

[Katerina]

A také je tam Markéta Babenberská, první manželka Pøemysla Otakara II., i s vyobrazením.

Mimochodem všechny Arpádovny zde zmínìné stojí za pøeètení, byla to zase ponìkud jiná situace než tehdejší ženy u nás, zdá se že èastìji pøebíraly vládu jako regentky po svých zemøelých manželích. My jsme místo toho vytvoøili institut královny vdovy.
Tìžko øíci, jestli ženské regentství bylo našemu prostøedí tak cizí, nebo jen se èasto nestávalo, aby zemøelý král po sobì zanechal vdovu a malého synka, aby se o regentství dalo vùbec uvažovat. Kunhuta Halièská - by býval mohl být ten pøípad, ALE - byl tu Ota , byl tu Habsburk a byl tu samozøejmì Záviš


Pokusila jsem se pøeložit královnu vdovu Alžbìtu - matku Alžbìty Kumánky , 2. paní Záviše z F. :
1272-77 Regentka – vdova, královna Alžbìta Kumánská a uherská
PO smrti svého manžela uherského krále Ištvána /Štìpána (1270-72) se stala regentkou svého syna Lászla /Ladislava IV (1272-90), který byl zavraždìn. Jeho vazalové se vzbouøili, unesli ho, když mu bylo 10 let ze dvora jeho otce. Období jeho nezletilosti bylo období palácových revolucí a civilních válek, v kterém se jeho matka snažila udržet pøevahu. V takovém prostøedí Ladislav pøedèasnì dozrál, nedostateènì vzdìláván, což podstatnì vymezilo jeho osobnost, takže byl hrubý a nezodpovìdný. Její dcera Katalin (Ca 1256-after 1314) se provdala za srbského krále Štìpána IV Dragutina , dcera Mária (ca 1257-1323) se provdala za Karla II, sicilského a neapolského krále – a byla uznána královnou èásti zemì v letech 1290-92, tøetí dcera byla provdána za bulharského cara, Erzsébet/Alžbìta (1255-1326) poprvé provdána za Záviše z Falkenštejna a podruhé za srbského krále Štìpána Uroše II Milutina a nejmladší dcera Ágnes (ca 1260-ca 1281) se vdala za byzantského císaøe Andronika II Palaiologose. Královna Alžbìta byla dcera prince Zajhana, prince turecko kumánského kmene , který pronikl do Madarska bìhem Èingischánovy invaze.

[acoma]

Sice kusý ale obsáhlý pøehled žen, které ve støedovìku nìjak zasáhly do dìní svých zemí , zatím jsem z "našich dam" narazila na Kunhutu Uherskou a samozøejmì Richenzu, je tam I Václavova Guta.
Místy pozor na nepøesnosti - ale pøesto.
Jo, je to v angliètinì, ale celkem lehké.

http://www.guide2womenleaders.com/women ... er1250.htm

Jenže u Kunhuty je obrázek patøící její dceøi Kunhutì.

[acoma]

CITACE Z MÌSTSKÝCH KNIH:
" Žádná žena nesmí nic odkazovat, žádnou vìc, velkou ani malou, a je to klenot, odìv nebo statek, bez vùle jejího muže."

od r. 1380 v mìstech pražských zmìna - žena mùže odkázat svùj osobní majetek pøinesený do manželství.

[acoma]

pøi listování knížkou o morové epidemii jsem narazila na info, že tenkrát mìly ženy menopauzu už okolo tøiceti, pokud se jí tedy po mnoha porodech dožily. Je to biologicky možné?

[Viola]

pøi listování knížkou o morové epidemii jsem narazila na info, že tenkrát mìly ženy menopauzu už okolo tøiceti, pokud se jí tedy po mnoha porodech dožily. Je to biologicky možné?

To mi pøijde strašnì brzo, hlavnì když nìkteré rodily i v pozdní tøicítce...

[elizabeth]

pøi listování knížkou o morové epidemii jsem narazila na info, že tenkrát mìly ženy menopauzu už okolo tøiceti, pokud se jí tedy po mnoha porodech dožily. Je to biologicky možné?

To mi pøijde strašnì brzo, hlavnì když nìkteré rodily i v pozdní tøicítce...

Holky, nestrašte. Acomo, to byla ta knížka o moru v Èechách?

Asi jak které ženy, zaèínaly dost brzo pohlavnì žít. Kdysi ve starém Egyptì, vím, že to bylo už cca kolem 11 roku. Viz dcery faraona Achnatona. Na druhou stranu Anna Jagelonská zemøela ve 44letech pøi porodu, že by ètrnáctého?, dítìte. Takže to asi bylo dost rozdílné...

[Viola]

Asi jak které ženy, zaèínaly dost brzo pohlavnì žít. Kdysi ve starém Egyptì, vím, že to bylo už cca kolem 11 roku. Viz dcery faraona Achnatona. Na druhou stranu Anna Jagelonská zemøela ve 44letech pøi porodu, že by ètrnáctého?, dítìte. Takže to asi bylo dost rozdílné...

No právì, pøeci ty ženy, které porodily 8-10 dìtí (teda pokud nepoèítám Gutu...), musely rodit nejménì do 35, ne? Tøeba se mi vybaví taková Kunhuta, Ješek se jí mohl narodit tak v 35-36 letech. Nebo taková Alžbìta, manželka Albrechta Habsb. a matka našeho Rudolfa I.

[Kateřina_z_Landštejna]

Ony se èasto ani tøicítky nedožily. Staèí se podívat na vìk dožití èeských královen - docela smutné poèteníèko.
Možná na tom byly zdravotnì lépe selky, které sice asi dost tvrdì pracovaly, ale zase byly na sluníèku, èerstvém vzduchu a myslím, že na venkovì lidé hladem netrpìli.

Když takovou princeznièku provdali ve 14ti, tak do nìjakých šestadvaceti v pohodì stihla 10 dìtí a ještì zemøít v rozpuku mládí, chudìrka.

Já to vezmu abecednì a jen støedovìk:
Zvýraznila jsem ty, které se dožily alespoò tøicítky a podtrhla ty, které pøežily ètyøicítku. Je jich pøesnì pùlka...
Jestli budu mít èas, tak tam ještì dopíšu, v kolika je provdali.

Adléta Brunšvická (* okolo 1300 - 18. srpen 1320)
Adléta Míšeòská (po 1160 - 2. únor 1211)
Alžbìta Lucemburská (* 28. únor 1409 – 19. prosinec 1442)
Alžbìta Pomoøanská (též Eliška) (1346/1347 – 14. února 1393)Anna Falcká (26. záøí 1329 – 2. února 1353)
Anna Pøemyslovna (15. øíjna 1290 – 3. záøí 1313)
Anna Svídnická (von Schweidnitz) (1339 – 11. èervence 1362)
Barbara Celjska (1390-95 – 11. èervence 1451)
Blanka z Valois (køtìná Markéta) (1316 – 1. srpna 1348)
Beatrix Bourbonská (asi 1318 – 23. prosinec 1383)
Eliška Pøemyslovna (20. ledna 1292 – 28. záøí 1330)
Eliška (Alžbìta) Rejèka/Richenza, (1. záøí 1286 – 18. øíjna 1335)
Guta (Jitka) Habsburská (13. bøezna 1271 – 18. èervna 1297)
Johanna Bavorská (asi 1362 – 31. prosinec 1386)
Judita Durynská (asi 1135 - 9. záøí asi 1174; ale možná také 1210)
Konstancie Uherská (1181 – 6. prosince 1240)
Kunhuta Uherská/Halièská (asi 1246 – 9. záøí 1285)
Kunhuta Štaufská (asi 1200 - 13. záøí 1248)
Markéta Babenberská (1204/1205 – 29. øíjna 1266)
Svatava Polská (asi 1046-1048 - 1. záøí 1126)
Viola Tìšínská (asi 1290 – 21. záøí 1317)
Žofie Bavorská (1376, Mnichov – 26. záøí 1425, Bratislava)

[Kateřina_z_Landštejna]

Asi jak které ženy, zaèínaly dost brzo pohlavnì žít. Kdysi ve starém Egyptì, vím, že to bylo už cca kolem 11 roku. Viz dcery faraona Achnatona. Na druhou stranu Anna Jagelonská zemøela ve 44letech pøi porodu, že by ètrnáctého?, dítìte. Takže to asi bylo dost rozdílné...

No právì, pøeci ty ženy, které porodily 8-10 dìtí (teda pokud nepoèítám Gutu...), musely rodit nejménì do 35, ne? Tøeba se mi vybaví taková Kunhuta, Ješek se jí mohl narodit tak v 35-36 letech. Nebo taková Alžbìta, manželka Albrechta Habsb. a matka našeho Rudolfa I.

Ono to asi bylo dost individuální. Záleželo na životních podmínkách, nemocech, stravì, jestli chodila nebo nechodila ven, tìlesné stavbì, míøe sexuálního života.
Doèetla jsem se totiž kdysi, že ženy žijící v celibátu mají menopauzu již kolem tøicítky. Dívka je pohlavnì vyspìlá již kolem 12. roku života, takže ve 30ti je vlastnì biologicky stará. Proto také skuteèné staré panny vypadají tak zvláštnì - zùstanou jim totiž v oblièeji dívèí rysy, nevypadají jako dospìlé ženy.
Možná i to byl dùvod, proè v minulosti bylo hodnì manželství bezdìtných. Dívky byly drženy v panenství do vysokého vìku a jejich organismus zestárnul døíve než v pøípadì dívek žijících sex. životem již pøed svatbou. Takže když se pak taková panenská chudìra kolem tøicítky koneènì provdala, již bylo na dìti pozdì.

[acoma]

Holky, nestrašte. Acomo, to byla ta knížka o moru v Èechách?

CANTOR, Norman F. - Po stopách moru : èerná smrt a svìt, který zrodila

[elizabeth]

Holky, nestrašte. Acomo, to byla ta knížka o moru v Èechách?

CANTOR, Norman F. - Po stopách moru : èerná smrt a svìt, který zrodila

Tak tu mám taky, ale tuto informaci jsem tam nìjak pøešla...

[Katerina]

Hodnì zajímavé:

Staré Irsko mìlo kdysi dávno velmi složitý systém zákonù, prý poprvé sebraný kolem roku 714 pø.n.l. nejvyšším králem jménem Ollamha Fodhla. V roce 438 pak nejvyšší král Laoghar jmenoval komisi devíti uèencù , vèetnì sv. Patricka, aby je pøezkoumali, upravili a pøepsali v novém písmu.
Je myslím docela zajímavé, jak velká byla potøeba irských králù po zaznamenaném uceleném zákoníku. Tìmto zákonùm se øíkalo Brehonské (od slova Brehon, neboli soudce). Platily až do 17. století, kdy je zrušili Britové.

Postavení ženy dle tìhto zákonù zøejmì bylo opravdu v porovnání s jinými zemìmi unikátní.
Jsme v raném støedovìku, ale v Irsku ženám nebylo bránìno, aby vykonávaly jakákoliv povlolání a politické funkce, byly s muži zcela rovnoprávné.
Mohli být dokonce váleènice, básníøky, právnièky, soudkynì, lékaøky etc.
Byly chránìny pøed obtìžováním sexuálním i diskriminací, mìly právo na rozvod za úplnì stejných podmínek jako muži, mohly žádat èást manželova majetku jako vyrovnání, dìdily, mìly právo na osobní majetek.
To ale musel být kulturní šok, když se taková kultivovaná irská lady dostala nìkam do ostatní Evropy.

[Viola]

Našla jsem další informace k vìnu. Ve støedovìku nevyplývalo pøímo z práva, i když samozøejmì patøilo k obyèeji. Rozlišovala se dvì vìna: to, které pøinášela nevìsta do manželství, a potom vdovské. Obì byly pøedmìtem pøedsvatebních dohod mezi rodinami. Žena mìla na vìno teoretický nárok (pokud ho neztratila - napø. svatbou bez souhalsu rodiny nebo ztrátou panenství pøed svatbou), nicménì jeho výše samozøejmì nijak urèená nebyla. Pokud byla rodina nemajetná, samozøejmì mìlo dìvèe smùlu.

[Jiří Motyčka]

...Postavení ženy dle tìhto zákonù zøejmì bylo opravdu v porovnání s jinými zemìmi unikátní...

Hm, hm, zajímavé, velice zajímavé, Katko. Kde ses k tomu dostala, smím-li se ptát?...


BTW.

...To ale musel být kulturní šok, když se taková kultivovaná irská lady dostala nìkam do ostatní Evropy.

Nejenom tenkrát, ale i dnes. Gender Studies by o tom mohly vyprávìt...

[Katerina]

...Postavení ženy dle tìhto zákonù zøejmì bylo opravdu v porovnání s jinými zemìmi unikátní...

Hm, hm, zajímavé, velice zajímavé, Katko. Kde ses k tomu dostala, smím-li se ptát?...

K Brehonským zákonùm ? No tak rùznì, jsou totiž dìsnì zajímavý, pøes beletrii po èlánky v èasopisech, až po rùzné irské servery (hlavnì universitní).
Ony ty zákony byly nejprve pøedávány dokonale pøesnou ústní tradicí, na to se peèlivì dbalo, Brehon èi Brehonka mìl pomìrnì velkou svobodu v jeho výkladu, nicménì byl pak osobnì zodpovìdný v pøípadì špatného posouzení èi rozsudku.
Napø. Bridget - kromì toho, že to bylo jméno irské bohynì moudrosti a poesie a pozdìji svaté, která pomáhala šíøit køestanství po Irsku, byla též zákonodárkynì Brigit- Soudkynì, žijící zhruba v Kristovì dobì, která se zasoužila o zákon, umožnující ženám dìdit.

Kromì jiného byl irské dámy i bojovnice, napø. slavný Kukulín (Cuchulain) dle Ulsterského cyklu byl vyuèen vájeènému umìní bojovnicí Aoive.
Tyto bojovnice zatrhl až Sv. Adamn -Cain Addamna - v roce 697, ovšem na žádost své matky Ronait, která byla zdìšena tím, jak jedna žena krutì bojovala v bitvì s druhou. To ale dámám nebránilo se jich dál úèastnit, napø. ješte v 16. století se jedna taková proslavila jako pirátka - Graina Uaile , angl. Grace O´Molly , podporující 40 ! let rebeliii proti anglièanùm.

[Abatyse Kunhuta]

Jedna diskuze se týkala krásných žen. Zkusme se vìnovat nyní tìm na svou dobu emancipovaným (což se nemusí s tím prvním vyluèovat, vzpomeneme-li na Elišku Rejèku).
Žena v raném a vrcholném støedovìku má neuvìøitelnou úlohu v rozvoji náboženském, kulturním i architektonickém.