Záviš z Falkenštejna

Šlechtické rody i jednotliví šlechtici. Šlechtická kultura, heraldika, genealogie, ...

Moderátor: elizabeth

Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Re: Mladý Záviš

Nový příspěvek od elizabeth »

Katerina píše:Tuto listinu jsem nalezla, když jsem hledala něco o tom Bavorovi pro Violku, a protože je tam zmíněn Záviš, tak bud už to znáš, nebo to třeba bude pro tebe zajímavé. Mě na tom zaujala ta datace - to ten Záviš musel mít strašně mladý ?

RBM II, 406, 1262 , str. 158


Otacharus rex Bohemorum preadia monasterii S. Floriani que habet sub memore iuxta montem b. Stephani in defensionem suam suscipit. Preaterea uos (barones meos) scire uoro, quod dilecto nostro Bennessonni prepositum dicte ecclesie manu ad manum committentes aduocatum et uice nostri defensorem ipsum nec non et barones nostres Buxxonem, Wittigonem et Zaeusonem constituimus.

Za překlad se omlouvám - kus je teda spíš můj odhad :twisted:

Otakar král Čechů majetek kláštera S. Floriana , který mají od paměti blízko hory sv. Štěpána k ochraně sám přebírá .

Kromě toho, Vy , moji baroni vězte, že oblíbenému našemu Benešovi výše řečený kostel ruku v ruce odevzdáte / přinesete odevzdáte a ochráncem se ustavujeme sám a ne žádný z našich baronů Buxxo, Wítek a Záviš.

RBM II, 406, 1262 , str. 158
Ex org. arch. S. Flor, Urkundenbuch des Landes Ob der Enns III., 301 Cfr. , Pargel, Zawisch von Falkenstein

První věta je jasná, že královským vykonavatelem je milovaný, oblíbený Beneš - předpokládám, že šlo o Vartmberka , pak je mikzený překlad - možná by pomohl nějaký kolega - Bernard , třeba ??

Koho si představit pod tím Buxxem, Buxxonem ?
O té listině vím ze Šusty (ČČH), je problém s její datací, ten rok 1262 je prý omyl a datovat ji lze až do roku 1274 (?) ověřím a napíšu.
Je tam i o co šlo, zase o nějaký kostel, ale každopádně datace je mylná.
Svědčit tam má také Budivoj ze Skalice (což bude ten Buxxon :lol: ) a Krumlova a Vítek z Krumlova a Načeradce, Závišův strýc.

Takže doplňuju ty info z Drobné práce historické, J. Šusta, Záviš z Falkenštejna:
V těchto letech ( předcházely Vítkovské sjezdy) asi určen byl králem Otokarem a otcem svým Budivojem, strýcem Vítkem a jakýmsi Benešem za ochránce kláštera sv. Floriana v Horních Rakousích.
Poznámka pod čarou:
Reg. II. č 406, kde listina klade se hned do r 1262
Chtělo by to vidět tu dataci v UBLOE III. ...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

RE: listina

Nový příspěvek od Katerina »

Ano, datace o deset let později by to vysvětlovala, ten 62hý rok se mi zdál fakt podezřelý, vždyt to by bylo Závišovi kolem 12 let.

Beneš nemohl by to být Beneš I. z Vartmebrka ? otec Ješka ze Stráže ?
v listině je iznačen jako Přemyslovův oblíbenec.

Já bych skoro měla tendence poprosit někoho znalého o pořádný překlad, já jsem z té listiny měla spíš konfrontační dojem. I když , že bych si dovolila zpochybnovat Šustův výklad .. :oops: to teda ne..
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Uživatelský avatar
acoma
Královna
Příspěvky: 1039
Registrován: 19 srp 2006 00:38

Závišùv náhrobek

Nový příspěvek od acoma »

Netušíte náhodou někdo něco o náhrobku Falkenštejna ve Vyšším Brodě??? Měl existovat ještě v 19. století. #-o
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Re: Záviš z Falkenštejna

Nový příspěvek od elizabeth »

V pátrání po matce Záviše z Falkenštejna a jejím původu jsem u (zde již vzpomínané) paní Kubíkové v Rodopisné Revui nalezla informaci čerpanou od jistého pana Siebmachra o tom, že Falkenštejnové byli hornorakouským rodem, jenž byl příbuzným s rodem Haichenbachů a sdílel s nimi držbu území severně od hradu Falkenstein až po hranice s Českým královstvím. Při hledání zdroje této informace jsem vybrouzdala, že by mohla pocházet z knihy: Johann Siebmacher, Grosses und Allgemaines Wapenbuch. Nesetkal se s ní někdo? A pokud ano, pak mám druhý dotaz, zda neví, kde by se dala kniha zapůjčit, eventuelně, kde v ní se informace o Falkensteinech jako hornorakouském rodu nachází? I zde předem děkuji za jakoukoli informaci, která povede k dopadení knihy a strany... :mrgreen:
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2715
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 12 times
Been thanked: 7 times

Re: Záviš z Falkenštejna

Nový příspěvek od Viola »

Našla jsem, že tady http://www.wappenbuch.de/ by mělo jít o online verzi.
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Záviš Václavovým vychovatelem

Nový příspěvek od elizabeth »

V kronice Otokara Štýrského se má vyskytovat informace o tom, že byl Záviš Václavovým "meinzoge", mělo by to být vychovatel a rytířský přítel... Nemá někdo ponětí, kde to tam je?

Našla jsem Frau Minne :dance: (spíše Frouwe Minne :D ) str. 241 - 242 verše 18167 - 18280, ale s tím "meinzoge" jsem neuspěla :( . Nezbývá mi nic jiného než hledat dál a poprosit taktéž vás o pomoc. :confusion-helpsos:
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Chaos v listinách

Nový příspěvek od elizabeth »

Pořád mi u Záviše nedají spát dvě listiny. První z nich se týká Závišova prvního doložení:

Zatím si myslíme ( Šusta, Vaníček i já :lol: ), že Záviš je poprvé doložen 13.ledna roku 1269, kdy vystupuje jako svědek na těchto třech listinách:

V té první daroval Kalhoch III. z Falkensteina se souhlasem své manželky Alžběty klášteru premonstrátů ve Schläglu (česky se používá Drkolno –Šusta) desátky z vesnice Schintelaw (Schindlau), která mu patřila právem dědickým. (RBM II. č. 671, UBLOE III. Č. CCCLXXXIV, str. 361)

V těch druhých dvou potom daroval opět pan Kalhoch III. z Falkensteina zmíněnému klášteru jako určité odškodnění svůj dvůr u obce Strass a záviš v nich opět svědčí. (RBM č. 632, UBLOE III. č. CCCLXXXIII, str. 360-361 a CCCLXXXV., str. 362).

Ale existuje jistá listina, kterou už tady v jednom příspěvku nakousla Kateřina. Jedná se o listinu Listina RBM II. č. 406, UBLOE III. č. CCCXXI, str. 301, údajně z roku 1262 v UBLOE je u toho roku ?, v RBM teda ne, ale podle Josefa Šusty by měla být datována až do roku 1274. Do pondělí budu přesně vědět, oč v oné listině jde.

Domnívám se, že předpoklad chybné datace je správný, neboť Záviš mezi tím nikde neexistuje a nikde nesvědčí ( ani v oblastech pasovských nebo hornorakouských ani českých). Nejspíš proto ho Vaňková poslala do Itálie s Konradinem (aspoň se domnívám). Proto se pořád přikláním k prvnímu doložení až 13.ledna 1269 a nikoli už roku 1262. Co si o tom myslíte vy?
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druhá listina je pak ta, z níž někteří novodobí historici (Žalud, Vaníček, Čechura (aspoň myslím v Trilogii Ženy, milenky…, Muži, milenci…)) odvozují, že byl Záviš kastelánem na hradě Falkenštejn (bez uvedení lokace hradu). A někteří, že tedy byl Záviš ministeriálem pasovského arcibiskupa. Toto vychází ze Šustovy prvotiny - studie Záviš z Falkenštejna, vycházela v ČČH a nachází se ve sborníku Úvahy a drobné spisy historické. Jenže už ve své práci Soumrak Přemyslovců se domnívá, že tato informace je nesprávná ( dere se mi sem slovo blbost) a uvádí ji na pravou míru na str. 223 v poznámce č. 1.
Tak ta listina je RBM II. č. 917 (už si ji pamatuju z hlavy) a je z 11. prosince roku 1274 z Newerburch, přičemž Přemysl v ní upravoval svůj poměr k biskupu pasovskému. Vystupuje zde mezi svědky jistý Zabissius, castellanus in Valchenstein. Podut fakta.
Josef Šusta se domnívá, že Záviš je ve svědečné řadě je ale postaven až za pasovské ministeriály a namítá, že urozenému člověku, jakým Záviš byl, by se to nemohlo stát, navíc by jej zápis neřadil mezi Přemyslovy dvořany, nýbrž do družiny pasovského biskupa. Mně se ale ta svědečná řada nezdá jednoznačná, není tam teda uvedená celá a nevím zda je tvrzení, že je postaven až za pasovské ministeriály ( z čehož zřejmě pan Žalud vyvodil, že i Záviš byl ministeriálem pasovského biskupa).

Jako zdroj pro Regesta je uvedeno: Mon. Boica XXIX, II, 515
Zatím jsem nepátrala, co to je. Je to kde je originál listiny?

Jinak ta svědečná řada je: Albertu liber de Hals, Purkart z Janovic, Dětřich Spacman, Siboto de Tannenberg, kanonikus Pasovský, capellanus noster (nějaký kaplan?), Pilgrimus, frater ipsius (bratr jeho?), Siboto de Lonsdorf, Chunradus de Harrthaim, Zabissius, castellanus in Valchenstain, a další. Dá se nějak odvodit jak skutečně ta listina vypadala a zda je možné, že je ten Zabissius, castellanus in Valchenstain Záviš z Falkenštejna?

Oproti listině RBM II. č 862 v níž Rožmberkové výročně (znovu) potvrzovali předání patronátního právo nad kostelem v Raabsu vyšebrodskému klášteru, je Záviš sice v zadních pozicích (řečeno sportovní terminologií) ale ne nijak výrazně. Zkusím pohledat, kde se normálně vyskytoval oproti Chunradu de Harthaim, někde jsem ho s ním viděla svědčit ( teda doufám, že ne přímo Závišovi ve Feldenu, to bych asi tu vzájemnou pozici neodvodila). A na té výše uvedené listině, co ji já osobně považuji za úplně první Závišovo svědectví je v řadě za Jindřichem de Waldek a dvěma Heichenbachy, na další hned za Waldekem, páč Haichenbachové tam nejsou uvedeni ( svědečná listina je jen v UBLOE ne v RBM). Přepis jména je Zewis, přesně domini Budiuoi filius dictus Zewis, nikoli Zabissius.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Závěrem zopakuju otázky:
Jaký je váš názor na obě listiny:
K listině 1: Jak moc je pravděpodobné, že listina z roku 1262 (RBM II. č. 406, UBLOE III. č. CCCXXI, str. 301) je dobře datovaná a Záviš se nám na dalších 7 let naprosto vytratil ze života?

K listině 2: Myslíte si, že v listině 2 (RBM II. č. 917) figuruje skutečně Záviš a byl kastelánem jakéhosi hradu, ať už v Bavorsku nebo Horním Rakousku?
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: malá pozn. k výše

Nový příspěvek od Katerina »

Tak rychle, Betty jen malá poznámka - já bych toho nějakého kaplana :)

četla jako náš kaplan - tedy přímo kaplan pasovského biskupa - já nevím, jak číst tu čárku - je možné chápat ten text jako :: kanovník Pasovský - náš kaplan, Pilgrim jerho bratr ??
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2715
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 12 times
Been thanked: 7 times

Re: malá pozn. k výše

Nový příspěvek od Viola »

Katerina píše:Tak rychle, Betty jen malá poznámka - já bych toho nějakého kaplana :)

četla jako náš kaplan - tedy přímo kaplan pasovského biskupa - já nevím, jak číst tu čárku - je možné chápat ten text jako :: kanovník Pasovský - náš kaplan, Pilgrim jerho bratr ??
Já bych to četla stejně. :)

Jinak já osobně se s Šustou v tomto úplně neshoduji, přijde mi, že by šlo o velkou náhodu - spíš jestli v té listině nejde o prohřešky proti ustáleným pravidlům při sepisu listiny, které mohla zapříčinit neznalost písařova, nešlo by o žádnou velkou výjimku.
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Re: Chaos v listinách

Nový příspěvek od elizabeth »

elizabeth píše:...
Jinak ta svědečná řada je: Albertu liber de Hals, Purkart z Janovic, Dětřich Spacman, Siboto de Tannenberg, kanonikus Pasovský, capellanus noster (nějaký kaplan?), Pilgrimus, frater ipsius (bratr jeho?), Siboto de Lonsdorf, Chunradus de Harrthaim, Zabissius, castellanus in Valchenstain, a další. Dá se nějak odvodit jak skutečně ta listina vypadala a zda je možné, že je ten Zabissius, castellanus in Valchenstain Záviš z Falkenštejna?

...
Zkusím pohledat, kde se normálně vyskytoval oproti Chunradu de Harthaim, někde jsem ho s ním viděla svědčit ( teda doufám, že ne přímo Závišovi ve Feldenu, to bych asi tu vzájemnou pozici neodvodila).
Takže jsem zatím nenašla "vztah" Záviše k Chunradu de Harthaim, ale našla jsem pro začátek vztah Oldřicha z Hradce k Pilgrimovi de Tanneberg ( to je ten bratr "našeho" kaplana Sibota, díky Katko) a je vysoko nad ním, viz UBLOE III. č. CCCXC str. 365 (pro ty, co maj stažený pdf je to 374) listina z 12.6.1269, kdy Přemek Otakar potvrzuje klášteru v Gleinku nějaký privilegia vévody Fridricha II.. Dle toho, předpokládám, že i Záviš ( Budiuoi filius dictus Zewis) by byl teda ve svědečné řadě před kaplanem Sibotem de Tannenberg. Ale pátrání pokračuje...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Listina RBM II. č. 917

Nový příspěvek od elizabeth »

Viola píše:
Katerina píše:Tak rychle, Betty jen malá poznámka - já bych toho nějakého kaplana :)

četla jako náš kaplan - tedy přímo kaplan pasovského biskupa - já nevím, jak číst tu čárku - je možné chápat ten text jako :: kanovník Pasovský - náš kaplan, Pilgrim jerho bratr ??
Já bych to četla stejně. :)

Jinak já osobně se s Šustou v tomto úplně neshoduji, přijde mi, že by šlo o velkou náhodu - spíš jestli v té listině nejde o prohřešky proti ustáleným pravidlům při sepisu listiny, které mohla zapříčinit neznalost písařova, nešlo by o žádnou velkou výjimku.
Violko, nerozumím Ti. V čem se nezhoduješ? Ty se domníváš, že je to Záviš a že ho přepsali blbě a na blbý místo?
Vzhledem k tomu, že máme ty listiny k dispozici jen v edici, tak to, co připomínkuješ (prohřešky proti ustáleným pravidlům při sepisu listiny, které mohla zapříčinit neznalost písařova) asi nezjistíme...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

ještě k RBM II. č. 917

Nový příspěvek od elizabeth »

Jinak, já bych z té listiny stejně neodvozovala jakýkoli vztah k Přemyslovi, spíš bych usuzovala na provázanost s pasovským biskupem Petrem...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Re: Záviš z Falkenštejna

Nový příspěvek od elizabeth »

Takže ještě nějaké informace pro doplnění.

Listina odpovídající RBM II. č 917 se v UBLOE vůbec nevyskytuje. Ačkoliv kolem pasovské diecéze, eventuelně salzburské arcidiecéze, se tady točí skoro každá listina. Ale roku 1274 mezi CDLI (27.listopadu) a CDLII z 19. prosince tam žádná jiná není ( a v úvahu nepřipadý ani žádná nedatovaná).

Na druhou stranu přepis Závišova jména jako Zabissius možné je. V UBLOE je listina CDXXII str. 389-390 (pdf strany 398 -399) a v ní je:
ad cuius rei confirmacionen presents litteras sigilli domini Budgwogii et filii sui Zabissi et nostro volumus comuniri. kde nepochybně o Záviše jde.

V jiné listině (CDII, str 373 -4) se zas vyskytuje ve svědečné listině jistý Pilgrimus de Valchenstein, takže máme krapet převalchensteinováno. Ono těch hradů bylo hodně, ale né v této oblasti, tam byl jeden...Kdo ví co vlastně ten castellanus in Valchenstein měl u toho Záviše v té RBM II. 917 vlastně znamenat a jak se to tam dostalo? Nemám v tom vůbec jasno...
Mon. Boica je Monumenta Boica a má to souvislost s Bavorskem...
Vaníček ve Velkých dějinách píše, že byl sice uveden jako kastelán ale byl jistě majitelem hradu. Ví Bůh, jak se tahle informace z toho dala vyvodit...

Jenže Záviš z Falkenštejna měl s Bavorskem společného ... Jedná se zřejmě o jiný hrad Falkenštejn. Zatímco Šusta původně předpokládal, že se Závišem souvisel bavorský Falkenštejn, dnes se přikláníme spíše k hornorakouskému (ze souvislostí právě z listin UBLOE). No nic já jdu do tý Monumenty Boica. Brzo bude na mém compu.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Pasovská monumenta Boica

Nový příspěvek od elizabeth »

http://repertum.de/?p=56

zde by se měla dát najít uvedená listina...

úplně přesně tady:
http://books.google.com/books?id=UNozAA ... ry_r&cad=0

str. 514-515, č. CXIX.
Asi to taky nechám přeložit...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Chunradus de Harthaim

Nový příspěvek od elizabeth »

Fakt výbornej monolog, ale musím vás zatáhnout do problému. Takže ten Chunradus de Harrthaim, není žádnej s prominutím poskok nebo podržtaška, ale byl ustanoven smírčím soudcem v jistém sporu Záviše s biskupem pasovským:
Záviš vedl spor s pasovským biskupem Petrem ohledně pokut, které mu byly podle jeho prohlášení nespravedlivě uloženy. Záviš byl na toto rokování vyslán Přemyslem Otakarem II ., „svým nejjasnějším pánem“, jak sám deklaruje v listině zde vydané. Na radu svých přátel dojednal s biskupem ustanovení smírčích soudců (Konráda z Harthaimu a Jindřicha z Radek), aby se dohodli se zástupci Závišovy strany (otcem Budivojem a strýcem Vítkem z Krumlova a Načeradce) na „spravedlivém výroku stran výše uvedených záležitostí“ mezi Závišem a biskupem Petrem. (vše viz: RBM II. č. 785 a UBLOE CDXXI. str 388 -389).

Jsem prostě někdy taky pomalu chápající. No nic.
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Re: Chaos v listinách

Nový příspěvek od elizabeth »

elizabeth píše:Tak ta listina je RBM II. č. 917 (už si ji pamatuju z hlavy) a je z 11. prosince roku 1274 z Newerburch, přičemž Přemysl v ní upravoval svůj poměr k biskupu pasovskému. Vystupuje zde mezi svědky jistý Zabissius, castellanus in Valchenstein. Podut fakta.
Josef Šusta se domnívá, že Záviš je ve svědečné řadě je ale postaven až za pasovské ministeriály a namítá, že urozenému člověku, jakým Záviš byl, by se to nemohlo stát, navíc by jej zápis neřadil mezi Přemyslovy dvořany, nýbrž do družiny pasovského biskupa. Mně se ale ta svědečná řada nezdá jednoznačná, není tam teda uvedená celá a nevím zda je tvrzení, že je postaven až za pasovské ministeriály ( z čehož zřejmě pan Žalud vyvodil, že i Záviš byl ministeriálem pasovského biskupa).
Takže, Josef Šusta sice v poznámce 1 na straně 223 v Soumraku Přemyslovců své původní tvrzení ze studie o Závišovi v ČČH (Úvahy a drobné práce historické, str. 152 a 153) zpochybňuje, ( že na té listině dotyčný Záviš není Záviš z falkenštejna) ale není to z jeho hlavy, děje se tak na základě práce pana Julia Strnadta...

Je v: Archiv für österreichische Geschichte, Band 94, z roku 1905 a jmenuje se Das Land im Norden der Donau
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: Záviš z Falkenštejna

Nový příspěvek od Katerina »

Když ty si na nás vymýšlíš hrozný špeky :x -

já jsem ti našla něco jiného .. nejsou to prameny ... ale možná by stálo se na to trochu podívat, pokud to ovšem neznáš - je to z Obnovené tradice a mimo jiné se zabývá i onou teorií - "Plankenberk " a Valchsteinem/Falkensteinem - zní to teda dost nepravděpodobně .. ale je to také informace , jo a je to z netu Časopis historického spolku Schwarzenberg :

Z dávné jihočeské historie
O PŮVODU RODU VÍTKOVCŮ PODLE RŮZNÝCH PODÁNÍ
Mocný rod Vítkovců vládl v Čechách po čtyři století a přišel k nám podle Stifterova známého románu ze sousedního Bavorska. Ještě významěji pak do českých dějin vstoupili jejich nástupci Rožmberkové - páni z Růže (Rosenberg), kteří do svého znaku přijali pětilisté plané růže. Často se uvádí, že to byla oblíbená květina Vítkovy manželky, hraběnky z Julbachu a Rohrbachu. Je jistě zajímavé poznat tuto bavorskou teorii o Vítkovcích od řady německých historiků a je paradoxem dějin, že každá strana prosazuje právě to svoje vylíčení událostí tak, jak jí to zřejmě nejvíce vyhovuje.

Tak se uvádí, že původními předky Vítkovců prý byli páni z rodu SchönheringBlankenberg, sídlící na východním břehu řeky Grosse Mühl (u nás zvaná Mihela) a jejich jméno se domněle odvozuje z místního jména Schönhering an der Vils v Dolním Bavorsku. Jejich jméno se poprvé objevuje v zápisech kláštera ve Frombachu a Sankt Nikola, kde byla i jejich rodová hrobka. Do roku 1145 byli nazýváni jen ze Schönheringu, od roku 1155 pak i z Blankenburgu. Podle německých historiků se měli objevit při řece Mihele někdy kolem roku 1140. Hrad Blankenburg stojí na skalách nad dnešním nádražím obce Neufelden (na trati Aigen - Linz) a dosud jsou patrné je ho hradní příkopy i zbytky hradebních zdí na ostrohu; kdy došlo k rozboření hradu není doloženo, ale pověst o tom vypráví, že se tak stalo jako trest za bezbožnost jeho majitelů.

Když rod vymřel v roce 1190, hrad dál pustl a proto využili jeho kamen né zdivo ke stavbě blízkého hradu Pürnsteina, který se poté stal sídlem hradní branné správy této části území pasovských biskupů, kteří nad zdej ším krajem získali svrchovanost v ro ce 1217. Vedlejší větev rodu Vítkovců v té době již sídlila trvale v Čechách. V historii se jméno Blankenbergů objevuje poprve na listině biskupa Chunrada pro klášter Osterhofen z 24. listopadu roku 1155, kdy je mezi svědky uveden Engelbertus de Planchenburg, další doklad je v darovací listině podepsané tímto Engelbertem na dvůr v Pasově z roku 1173. Ze zápisu v pamětním kodexu kláštera Sankt Nikola ve 13. století lze zjistit, že tento Engelbert byl donucen darovat tomuto klášteru část svých statků, aby znovu získal ztracenou milost pasovského biskupa Chunrada a ty pak přijal nazpět již jen jako pasovské léno - a to se rozkládalo právě kolem hradu Blankenberg, zatímco Haslach s okolím zůstával v jeho vlastnictví beze změn. O tomto muži se naposledy dozvídáme v roce 1168. Kolem roku 1188 vdova po něm Chunigunda - Kunhuta de Blankenberg získává po něm některé stat ky do osobního užívání. Prý existuje nesporný vztah Blankenbergů k později mocnému rodu Vítkovců v Čechách i k jejich potomkům, pánům z Růže.

Vítkovci jsou potomci zakladatele rodu - Vítka z Prčice, který je v Čechách uváděn jako šlechtic již v roce 1169 - podle záznamů milevského opata Jarlocha zemřel roku 1194. Rožmberkové jsou pak jednou ze čtyř větví rodu Vítkovců, založených čtyřmi syny prapředkovými, z nichž tři nesli též jméno Vítek: Byla to větev krumlovská, založená Vítkem starším z Krumlova (již v roce 1302 vymřelá), větev rožmberská založená Vítkem mladším a vyhaslá až smrtí Petra Voka dne 6. listopadu 1611, větev hradecká počínající Jindřichem z Hradce a konečně větev landštejns ká jejímž praotcem byl domněle Vítek z Klokot při Lužnici, u později vzniklého Tábora.

Jak bylo uvedeno, Blankenburgové zmizeli z dějin kolem roku 1190 a podle dochovaných listin se na jejich državách usídlili Vítkovci. Sám Vítek byl dne 27. října 1194 v Pasově, aby zřejmě převzal zmíněné statky a s největší pravděpodobností jsou Vítkovci mužskými potomky rodu Blankenbergů - konkrétně buď Bernharda nebo Ulricha z Blankenbergu. To by měla dosvědčovat listina uložená domněle ve schwarzenberském archivu na Orlíku datovaná roku 1220, kdy Vítek z Prčice prodával premonstránskému klášteru v Milevsku ves Kojetín, opatřená důležitou pečetí. Na ní je nápis výrazných typů liter WITKOS DE PLANKENBERC (písmena A, KE a B jsou méně zřetelná). Prčice je zde německy Perschyz. Právě zde se Vítek sám označuje za Blankenberga. Dále existuje listina v opise ze dne 6. července 1269, kde je při směně statků uváděn jako "urozený svědek" přímo Wittigo von Planchiberc. Podle toho lze soudit, jak uvádějí němečtí historikové, že Vítkovci byli skutečně potomky Blankenbergů - dědici jejich rodového majetku a tedy i hradu a označovali se i tímto přídomkem.

V Horním Rakousku nad řekou Ranna dosud stojí zbytky hradu Falkenstein, který snad byl kdysi nejmocnějším hradem v celém Rakousku a Štýrsku. Podle pověsti tento hrad mající vztah k českým dějinám založi la v roce 1100 Jutta z Peilsteinu - té jednou uletěl lovecký sokol a nalezli ho teprve třetího dne údajně právě na vysokých skalách nad prudkým tokem řeky Ranna. Podle tohoto sokola pak hrad dostal svoje pojmenování FalkensteinValchenstein. Tato Jutta byla dcerou hraběte Konráda I. z Peilsteinu v Dolním Rakousku a neteří markhraběte Leopolda II. Svatého, jejím manželem byl Otto von Marchland. V jedné dochované listině pasovského biskupa Regenberta z 21. října 1140 je poprve zmínka o tomto hradu - na ní je jako svědek jednání uveden Adalram de Valchenstein, syn bohatého Rudolfa z Pergu. Následníkem Adalramovým byl hrabě CalhochusKalhoch II., zakladatel známého kláštera Schlägl - Drkolná poblíž českých hranic - ten založil kolem roku 1200. Po Kalhochovi hrad Falkenstein zdědila jeho sestra Berchta - Perchta, která měla za manžela jednoho z posledních Griesbachů Walchuna II. (nebo snad Cholo) a z jejich manželství se narodila jediná dcera jménem také Perchta, později provdaná za Vítkovce Budivoje z Krumlova a Rožmberka. Jejich syn pak připojil k sokolovi ve znaku Falkenštejnů i pětilistou růži rodu Vítkovců - synem nebyl nikdo jiný než Záviš, zvaný též z Falkenštejna. Ten potom jako Vítkovec dosáhl ve svém životě těch nejvyšších hodností i jako nekorunovaný český král - vždy měl však v úctě svůj rodový hrad (přátelství i sňatky přes hranice v té době byly běžné a nic jim nestálo v cestě).
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: Záviš z Falkenštejna

Nový příspěvek od Katerina »

Jo málem bych zapomněla, proč to všechno - z výše uvedeného a tak jak jsem rychle prolétla ten Valchenstein - je to prostě Falkenstein -
Takže onen - Zabissius, castellanus in Valchenstain- byl kastelánem na Hradě Falkštejně, at už to byl "náš" Záviš nebo nějaký jiný .
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2126
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 3 times

Re: Záviš z Falkenštejna

Nový příspěvek od elizabeth »

V reakci na Katčin příspěvek sem kopíruji část svého článku pro sborník týkající se předchozích příspěvků. Jak jsem si poradila s listinami a falkenštejnským kastelánem, si nechám zatím pro sebe:

Hrad Falkenštejn patřil Kalhochu z Falkenštejna ( správněji Falkensteina), s největší pravděpodobností Závišovu příbuznému. Josef Šusta říká, že Závišova matka Perchta byla z Falkenštejna , na což poprvé poukázal Matyáš Pangerl . Naopak František Palacký se domnívá, že pocházela z landštejnské větve Vítkovců a byla dcerou Vítka ze Skalice. V tomto případě se ale náš slavný historik zřejmě zmýlil, neboť by pak Budivoj a Perchta byli blízcí příbuzní. Prof. Šusta si není jist lokalizací hradu a rod Falkenštejnů označuje jako „známý rod hornobavorský, v ministerialitě biskupství pasovského se nalézající”. Podle Siebmachra byli ale Falkensteinové mocným rodem hornorakouským, jehož původní rodové sídlo leželo u ústí řeky Ranna do Dunaje a byli příbuznými rodu Haichenbachů, se kterými sdíleli držbu území severně od hradu Falkenstein až po hranice s Českým královstvím. Příslušníkem rodu hornorakouských Falkensteinů byl i Kalhoch II. z Falkensteina, zakladatel kláštera premonstrátů ve Schläglu . Genealogická tabulka rodu Falkensteinů se sice o dcerách nezmiňuje, přesto máme mnoho důvodů domnívat se, že paní Perchta pocházela právě z tohoto rodu a byla s největší pravděpodobností dcerou Konráda II. z Falkensteina a sestrou Kalhocha III. . Jak můžeme Perchtiny příbuzenské vztahy s pány z Falkensteina doložit? Roku 1264 darovali manželé Budivoj a Perchta klášteru ve Schlaglu vesnici Schindlau (Schintaw), která náležela dědickým právem Perchtě. Mezi svědky jsou uvedeni : Vítek z Krumlova, Pelhřim z Falkensteina, Haidenrich z Haichenbachu a jeho synovec Rudiger z Haichenbachu. V roce 1269 daroval Kalhoch III. z Falkensteina se souhlasem své manželky Alžběty klášteru desátky z vesnice Schintelaw (opět Schindlau), která mu patřila právem dědickým. Mezi svědky jsou mimo jiné uvedeni: Haidenrich a Rudiger z Haichenbachu a syn pana Budivoje řečený Záviš ( k tomuto i dalším Závišovým svědectvím viz níže). 13. ledna roku 1269 daroval Kalhoch z Falkensteina zmíněnému klášteru jako určité odškodnění svůj dvůr u obce Strass. Mezi svědky jsou opět uvedeni: Haidenrich a Rudiger z Haichenbachu a syn pana Budivoje řečený Záviš.
Z toho můžeme usoudit, že Perchta a Kalhoch III. byli spoludědici vesnice Schindlau ležící na polovině mezi hornorakouskými obcemi Aigen (Schlagl) a Ulrichsberg. Pangerl ( a podle něj i Šusta) upozornili na skutečnost, že si vesnici Schindlau nárokoval také Vok z Rožmberka. Jakým právem si ale i on činil dispoziční nárok na Schindlau? Dne 10. ledna 1257 uzavřel Vok z Rožmberka s tehdejším pasovským biskupem Ottou dohodu stran své soudní pravomoci na území mezi řekami Dunaj a jednoho z toků řeky Muhl . Mezi svědky jsou uvedeni bratři Kalhoch a Jindřich z Falkensteina a Vokovi švagři Jindřich a Wernhard ze Schaunberga, kteří pomohli Vokovi smlouvu uzavřít a jsou na ni uvedeni v čele svědečné řady. Všichni tito svědci figurují i na listině z téhož dne, jejímž prostřednictvím pasovský biskup Otto přijímá Voka z Rožmberka do svých služeb jako provikáře. Všichni šlechtici, kteří byli držiteli půdy na tomto území , podléhali pasovskému biskupu jako svému lennímu pánu. Vok z Rožmberka byl však pověřeným správcem Horních Rakous (českým králem Přemyslem Otakarem II.) a cítil se pasovským biskupem omezován. Obě zmíněné listiny s tímto faktem souvisejí a se všemi těmito zde nastíněnými skutečnostmi může souviset i Vokův nárok na vesnici Schindlau. Josef Šusta se zase domnívá, že vesnici Schintau byla majetkem Vítkovců ještě před rozdělením se na jednotlivé větve (rožmberskou, krumlovskou, landštejnsko-třeboňskou a další), a tudíž náležela dílem Budivojovi a dílem Vokovi.
Vok z Rožmberka ve své závěti z roku 1262 uvádí, že mezi ním a Budivojem ze Skalice došlo k dohodě stran obce „Schinta” (Schindlau), kterou má Budivoj darovat klášteru ve Schlaglu. Budivoj spolu s Perchtou splnili tento závazek roku 1264 (viz výše).
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2715
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 12 times
Been thanked: 7 times

Re: Záviš z Falkenštejna

Nový příspěvek od Viola »

Našla jsem něco málo v článku Vladislava Razíma Nad počátky hradů české šlechty (Archeologické rozhledy LVI–2004, sešit 1) toto:

Nedůslednost v používání titulů je v listinách poměrně častým jevem. K nejnázornějším příkladům patří dvě
listiny vydané v Plasech jediného dne 2. 7. 1263 (CDB V/1, č. 386 a 387). Mezi svědky jsou v první listině uvedeni
Burchardus de Clingenberg a Herkenbertus de Starkenberg, ve druhé listině je Burchardus se stejným predikátem,
ale Herkenbertus s funkcí „burchravius“. Burchardus (Purkart z Janovic) byl na královském Zvíkově samozřejmě
purkrabím. Naproti tomu v listině vydané v Neuburg u Pasova roku 1274 (CDB V/3, č. 1639) se uvádí
svědek Zabissius castellanus in Valchenstain, tedy Záviš z blízkého Falkenštejna, o jehož svobodném vlastnictví
hradu nejsou pochybnosti. Jako méně pravděpodobnou bychom snad ve vztahu k Boršově vlčnovské a Závišově
neuburské titulatuře mohli uvažovat možnost, že diktátor pod pojmem castellanus mínil obecný význam, který
lze přeložit jako „obyvatel hradu“.
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Bingbot, Common Crawl Bot a 7 hostů