Židé ve středověku

[Dagmar]

Odlišnost pøíkazem!
4. lateránský koncil z 11.11 1215, stanovil mj.povinné oddìlení židù do ghett a povinné odlišení odìvem tak, aby byli na dálku k rozpoznání./ viz Maršálek a Jiøí Motyèka/

Další století :

poèátek 14. století naøizuje klobouk s vysokou , špièatou hlavou,

15. století nedovoluje odìv bez límce,

16.století pøikazuje na pravém rukávu žluté koleèko/ kdo by pøistihl žida bez koleèka a udal ho, dostal odmìnou polovinu penìz, které mìl žid pøi sobì/,

v 18. století nosil každý židovský muž povinnì bradku a všichni pak žlutý pruh na levém rameni,

ve 20. století pìt let /1940-1945/ všichni židé žlutou šesticípou hvìzdu vlevo na prsou.

[Bohuslav]

Ještì k tomu 16. století s tím koleèkem , není tam zmínìno ,nìco ve stylu "jak tomu bylo už za knížete Vratislava"? Teï si nemùžu vzpomenout ,kde jsem to èetl ,tak se ptám jestli tam opravdu taká zmínka je a jestli to není jen takový obrat.

[Dagmar]

Ještì k tomu 16. století s tím koleèkem , není tam zmínìno ,nìco ve stylu "jak tomu bylo už za knížete Vratislava"? Teï si nemùžu vzpomenout ,kde jsem to èetl ,tak se ptám jestli tam opravdu taká zmínka je a jestli to není jen takový obrat.

Je to tohle?

Dìjiny kroje v zemích èeských - Zikmund Winter

Winter píše: "V zemích koruny èeské v 15.stol. mìli Židé též naøízeno používání žlutých kloboukù a žlutého soukenného koleèka èi žlutou obrubu na plášti a sukni. Král Vratislav sice pøikázal pøišívání koleèka na pl᚝, ale ve 14. a 15.stol. po nìm není stop. Až v 16. stol. se pøíkaz znovu obnovuje...."

[Bohuslav]

Aha tak jsem to mírnì zvrtal.Díky za poukázaní na zdroj.

"Dle zprávy Veleslavínovy prý král Vratislav jim kázal ña pláštì pøipínati hanlivé koleèko ,ale v 14. ani v 15. vìku není o tom stopy ,že byžid u nás nosil koleèko.

Z.Winter - Dìjiny krojì v zemích Èeských str 295.

[Kateřina_z_Landštejna]

Jen k té povinné bradce - kdekoli, v jakékoli dobì byli zobrazováni muži židovského vyznání, vždy jsou vousatí. Napadá mne, jestli to, co jim pøikazuje vlastní náboženství, nebylo mylnì vykládáno jako novì uložená povinost.
I když je samozøejmì možné, že to bylo legislativnì použito stylem "když to nosí vìtšina, tak jim to stanovíme jako povinnost".

Ono je vùbec otázkou, zda oznaèování jinovìrcù bylo myšleno hanlivì, nebo spíše jako oznaèení privilegovaných osob. Židé, kteøí se na rozdíl od arabských a asijských obchodníkù a finanèníkù usazovali v kulturnì zcela odlišném prostøedí, byli èasto pod pøímou ochranou panovníka. Aèkoli to ze strany panovníka bylo asi úèelové, byli spíše osobami privilegovanými, než poníženými.

Vybavuji si napø. pozdvižení v Èeských Budìjovicích nìkdy v 16. století, kdy hlavnì místní soukeníci si stìžovali na to, že židovští obchodníci nemusí platit danì a jsou tak výraznì zvýhodnìni pøed ostatními.

[Jiří Motyčka]

...Co myslíte? Nevycházelo støedovìké pronásledování židù právì ze znalosti Starého zákona?...

...Proè køesané po celý (nejen) støedovìk pronásledovali Židy?...

Na to jsem se snažil, seè mi síly staèily, dát uspokojivou odpovìï už TADY, a proto se k tomu nechci více vracet.

Pøesto si neodpustím jednu poznámku, která však nesouvisí úplnì se støedovìkem. Nedávno jsem v LN èetl zajímavou úvahu na toto téma. Nenávist (antisemitizmus), nìkdy "jen" podvìdomá nežidovské majority k židovské minoritì, která mj. zapøíèinila holocaust i židovskou diasporu, je dána intelektuálními schopnostmi, jimiž mnoho Židù disponuje. Teï nemám na mysli zdaleka jen jejich pradávný talent k finanènictví, ale pøedevším advokáty, lékaøe, vìdce, fyziky (Einstein), matematiky, biology, spisovatele, atd. Uvedený èlánek to vysvìtluje, zjednodušenì øeèeno, jejich genetickou výbavou. Dále se tam uvádí, jaké nepatrné procento tvoøí Židi z celkové svìtové poulace, ale celých 25% z celkového poètu držitelù Nobelovy ceny jsou Židé.

Nejsou tedy (náhodou) proto oním vyvoleným božím lidem?...

[Jiří Motyčka]

V únoru 1453 se ve slezské Vratislavi objevil fanatický kazatel, italský františkán Jan Kapistrán (Giovanni da Capestrano), známý ze svého neblahého působení i v českých zemích.
Ve Vratislavi nalezl velice příhodné, militantně naladěné katolické klima. Italský minorita kázal proti nemravnému způsobu života, pochopitelně proti husitùm a stál také na pozadí protižidovské agitace, jež vyústila likvidací této komunity v druhém největším městě Koruny.

Ta velká hrůza vypukla o Velikonocích. Záminkou k tomu bylo údajné znesvěcení hostie někým z židů. Bylo jich mnoho zatčeno ve Vratislavském ghetu a museli volit mezi konverzí ke křesťanství a smrtí v plamenech, pro niž se nakonec rozhodlo 41 nešťastníků. Ti, kteří měli údajně nějakou spojitost se zhanobením hostie, byli krutě zmučeni a nakonec popraveni. Popravených bylo 14. Rabi Pinchas proto raději ukončil svůj život sebevraždou, neboť jeho by čekalo exemplární potrestání.

A pravý důvod toho všeho? Prachy, prachy. Jak jinak. Městská rada byla totiž u židovské obce zadlužena a tento dluh dosahoval relativně velké částky na tehdejší dobu a vzhledem k velikosti města. Po pogromu následovaly rozsáhlé konfiskace majetku po zahlušených a vyhnaných židech.
A co na to katolík Láďa Pohrobků? No, Vratislavi vyhnání židů potvrdil s tím, že židé mají zákaz se sem vrátit. Vratislav se pak tímto lejstrem oháněla po celá, dlouhá dvě století. Peníze už zřejmě nepotřebovala. ...

[rakpav]

A pravý dùvod toho všeho? Prachy, prachy. Jak jinak. Mìstská rada byla totiž u židovské obce zadlužena a tento dluh dosahoval relativnì velké èástky na tehdejší dobu a vzhledem k velikosti mìsta. Po pogromu následovaly rozsáhlé konfiskace majetku po zahlušených a vyhnaných židech.
A co na to katolík Láïa Pohrobkù? No, Vratislavi vyhnání židù potvrdil s tím, že židé mají zákaz se sem vrátit. Vratislav se pak tímto lejstrem ohánìla po celá, dlouhá dvì století. Peníze už zøejmì nepotøebovala. ...

Bohužel toto není jediný pøíklad, kdy pogrom vyøešil problém narùstajících dluhù anebo touhy po majetku židù ve støedovìku. Náboženský dùvod byl vytažen jako záminka, davy byly obratnì se zfanatizovány a poslaly se udìlat "èernou práci"... Teprve posléze se vždy ukázalo,kdo vlastnì z toho mìl prospìch...

[Bernard Gui]

V únoru 1453 se ve slezské Vratislavi objevil fanatický kazatel, italský františkán Jan Kapistrán (Giovanni da Capestrano), známý ze svého neblahého pùsobení i v èeských zemích.
Ve Vratislavi nalezl velice pøíhodné, militantnì naladìné katolické klima. Italský minorita kázal proti nemravnému zpùsobu života, pochopitelnì proti husitùm a stál také na pozadí protižidovké agitace, jež vyústila likvidací této komunity v druhém nejvìtším mìstì Koruny.

Ta velká hrùza vypukla o Velikonocích. Záminkou k tomu bylo údajné znesvìcení hostie nìkým z židù. Bylo jich mnoho zatèeno ve Vratislavském ghetu a museli volit mezi konverzí ke køesanství a smrtí v plamenech, pro niž se nakonec rozhodlo 41 nešastníkù. Ti, kteøí mìli údajnì nìjakou spojitost se zhanobením hostie, byli krutì zmuèeni a nakonec popraveni. Popravených bylo 14. Rabi Pinchas proto radìji ukonèil svùj život sebevraždou, nebo jeho by èekalo exemplární potrestání.

A pravý dùvod toho všeho? Prachy, prachy. Jak jinak. Mìstská rada byla totiž u židovské obce zadlužena a tento dluh dosahoval relativnì velké èástky na tehdejší dobu a vzhledem k velikosti mìsta. Po pogromu následovaly rozsáhlé konfiskace majetku po zahlušených a vyhnaných židech.
A co na to katolík Láïa Pohrobkù? No, Vratislavi vyhnání židù potvrdil s tím, že židé mají zákaz se sem vrátit. Vratislav se pak tímto lejstrem ohánìla po celá, dlouhá dvì století. Peníze už zøejmì nepotøebovala. ...

Jan Kapistran byl jeden z nejlepsich.

[Jiří Motyčka]

Bernarde, abys nám tohle sdìlil, nebylo snad potøeba mì celého citovat ...

...Jan Kapistran byl jeden z nejlepsich.

Nic jiného jsme ani od tebe neèekali.
Ponìkud jiný názor na to mìli nepochybnì èeští utrakvisti, kteøí se s jeho pùsobením v Èechách a na Moravì setkali pøi jeho teatrálních projevech a kazatelské èinnosti, kterou pøesvìdèil hodnì odpadlíkù od kalicha. A už úplnì jiný názor na nìj mìli židé z Vratislavi, za jejichž pogromem v pozadí stál ...

[Ingolf]

Jeden ze specifických dùvodù pronásledování Židù pøedstavovalo obvinìní, že stáli za šíøením epidemií. Prostøedkem mìlo být trávení studní, následovaly pogromy a vyhánìní. Židé byli samozøejmì jako všichni ostatní postiženi stejnými nemocemi, vèetnì tìch nakažlivých,a v tom byl jeden veliký háèek. Vypukla epodemie, nastalo vyhnání Židù, mezi nimi už byli nakažení jedinci, Židé pøešli na jiné území, nakažení jedinci rozšíøili chorobu, spoleènost si všimla, že choroba nastala po pøíchodu Židù, nastal další pogrom a vyhánìní...
Nebýt náboženské nesnášenlivosti, tak epidemie nemusely nièit tolik lidí...

[Kateřina_z_Landštejna]

No, ono to šíøení epidemií mohlo mít pomìrnì racionální podklad (na rozdíl dìtské krve v macesech a podobných záležitostí). Židé jakožto naprostí cizinci logicky iklinovali k vytváøení vlastních enkláv uvnitø zejména mìst, kde si žili a množili se po svém. Pøelidnìní jejich ètvrtí na sebe nedalo dlouho èekat, zejména, byla-li jeho pøíèinou napø. administrativní pøekážka šíøení sídelních ètvrtí cizincù. Samozøejmì pak šla do háje už tak špatná hygiena a sanita a takové místo se stalo doslova inkubátorem nemocí.
A reakce okolí byla opìt logická a opodstatnìná - jedinou obranou proti šíøení nemocí bylo tehdy vypalování zamoøených domù, ètvrtí, obcí a nìkdy i celých mìst. Že to postihlo i židy, je pochopitelné - ale nebyli výjimkou, tìmito sanaèními opatøeními bývali postiženi všichni, kdo se octli v ohnisku epidemie, bez ohledu na náboženství.

[Ingolf]

No, ono to šíøení epidemií mohlo mít pomìrnì racionální podklad.

Právì že tady na základì iracionálních bludù zaèal fungovat už rozumem pochopitelný proces...
Vlastní enklávy mìli i Nežidi, v Èechách i Nìmci a další, dá se najít podobnì vedený "pogrom" (to slovo je z 19. stol. z Ruska a týká se pøímo Židù) nebo protiepidemický zásah i u nich?
Špatné podmínky ghett všude napomáhají k šíøení epidemií, tady bych dal do kontrastu pogromy z dùvodù získání majetku, Židé žijící v typických ghettech náleželi k chudším vrstvám, jejich majetek nemusel stát za to.

[Kateřina_z_Landštejna]

Ve støedovìku tìžko mùžeme hovoøit o "typických ghettech", to je záležitost až mnohem mladší doby. A i potom lze tìžko najít nìco, co by se dalo nazvat "typickým ghettem". Židovské ètvrti èi ulice se lišily mìsto od mìsta, stát od státu a rozhodnì nebyly enklávou "pøedevším chudých lidí".
Bydleli v nich lidé, kteøí se lišili od ostatní populace zpùsobem života, náboženstvím, spoleèenským uspoøádáním natolik, že se vzájemnì oddìlovali; bez ohledu na míru vlastnìného majetku. Vìdomì a oboustrannì - jedni proto, že na svém zpùsobu života trvali a nechtìli se pøizpùsobit vìtšinì a druzí proto, že se nehodlali pøizpùsobovat menšinì. Dìlají to tak ostatnì dodnes a zdaleka ne jen židé. Chová se tak každá komunita, která ve vìtším poètu pøijde do prostøedí, jež je jí cizí a v nìmž je ona cizorodým prvkem pro starousedlíky - právì proto, že si chce zachovat svùj zpùsob života.
Vìtšinová populace se bránila tím, že se snažila a snaží rozrùstání ètvrtí a eventuální pøistìhovávání dalších "tìch jiných" omezit. Dnes se tak dìje zejména administrativní cestou, kladením rùzných pøekážek pøistìhovalectví. Støedovìk byl pøímoèaøejší a èastìji sahal k násilí...

[Georg]

Je zajímavé,že se dle F.Palackého se na území Èech za krále Václava IV vy skytovala nìm. enkláva pouze v oblasti Liberec,èást Jablonné,Cvikov a Rumburk.Veškeré oblasti s nìm. obyvatelstvem z kolonizace Otakarem II.již byly èeské.

[Ingolf]

jedinou obranou proti šíøení nemocí bylo tehdy vypalování zamoøených domù, ètvrtí, obcí a nìkdy i celých mìst. Že to postihlo i židy, je pochopitelné - ale nebyli výjimkou, tìmito sanaèními opatøeními bývali postiženi všichni, kdo se octli v ohnisku epidemie, bez ohledu na náboženství.

To ale zabíháme jinam, takhle to mùže vyznívat, že epidemie z nìjakého dùvodu zaèínaly u Židù, a proto je okolí vyhánìlo. Pokud ale lidé neznali epicentrum epidemie, které by mohli vypálit, zaèali podezøívat Židy, že tráví ty studny. Pøi asi nejvìtší ránì moru pøibližnì v letech 1346-48 vznikla teorie, že Židé získávají jed z muslimského Španìlska, že nepøátelské síly se spojily, aby znièily køesanstvo (proto jsem vinu za pogromy kladl náboženské nesnášenlivosti). Po uklidnìní situace se židé usazovali zpìt ve mìstech, ale ve vyèlenìných místech, snad takhle a v této dobì vznikla jejich ghetta.

[Jiří Motyčka]

...To ale zabíháme jinam, takhle to mùže vyznívat, že epidemie z nìjakého dùvodu zaèínaly u Židù, a proto je okolí vyhánìlo. Pokud ale lidé neznali epicentrum epidemie, které by mohli vypálit, zaèali podezøívat Židy, že tráví ty studny. Pøi asi nejvìtší ránì moru pøibližnì v letech 1346-48 vznikla teorie, že Židé získávají jed z muslimského Španìlska, že nepøátelské síly se spojily, aby znièily køesanstvo (proto jsem vinu za pogromy kladl náboženské nesnášenlivosti). Po uklidnìní situace se židé usazovali zpìt ve mìstech, ale ve vyèlenìných místech, snad takhle a v této dobì vznikla jejich ghetta.

Ano.
Zahnali je do ghett, oznaèili je, pøidìlili jim èinnost, kterou køesané pohrdali a jiní jim ji závidìli - lichvu, oznaèovali je za vrahy jejich Spasitele a to je pak už pouhý krùèek k tomu, ukázat na nì prstem a øíci: "To oni za všechno mùžou!" ...
Ale o tom už jsme se tady taky zmiòovali.

[Bernard Gui]

Ano, nebot lichva je tezky hrich a byla take tak trestana, a tak by to melo byt i dnes. Ja bych daval velmi prisne tresty za lichvu.

[Jiří Motyčka]

Ano, nebot lichva je tezky hrich a byla take tak trestana, a tak by to melo byt i dnes. Ja bych daval velmi prisne tresty za lichvu.

Pokud jde o židy, tak oni si tu lichvu ale nevybrali jaksi z plezíru, byla jim "urèena", takže "høešili" na nìèí pøíkaz. A kdo jim to urèil, možná víš, ale nechceš nám to prozradit, neb se jedná o "dùvìrnou" informaci. A protože jsme na fóru o historii, tak se to všichni i ty mohou dovìdìt tady a v následujícím pøíspìvku ...

[Bernard Gui]

Ano, vim o tom co bylo usneseno na IV. lateranskem koncilu- usneseni tohoto koncilu platilo po staleti.