
Ale to jsme odboèili od tématu, prostì mùžeme opìt konstatovat, že nebyla rychlost jako rychlost

Joooo. Vlèek co zkoumal jeho kostru dokonce napsal že .. reliéfy svalových úponù hovoøí o svalnaté postavì zatížené neustálým tréninkem. Prý pøi pochodech bylo jeho minimum denní jízdy 80 - 120 km denní jízdy. To se mi ale zdá trošku moc. I když .. pøedpokládá to jet tak deset hodin dennì cca 10km rychlostí ... na rychlost by to šlo, ale tìch 10 hodin v sedle...acoma wrote:Doprovod byl údajnì vybírán podle toho, jací byli Janovi prùvodci jezdci. Pomalejším zkrátka ujel.Ježek wrote:To je ta úsmìvná historka, kdy chtìl být Král cizinec na Vánoce v Paøíži?Viola wrote: Takže pøi 1000 km vzdálenosti rychlost cca 70 km/h... Patrnì jenom ve dne, ne?
Ale zdá se mi to nereálné, 70km za den, navíc, jestli jel s doprovodem. Je to vùbec možné?
Plánujete nìjaký experiment?Maršálek wrote:museli bychom si vybrat konkrétní lokalitu - zemskou stezku, nebo zájmovou trasu, abychom mohli vzít v úvahu i další aspekty jako byl terén, prostupnost a sjízdnost... Co si tedy vybrat nìjakou trasu, vyzkoušet ji a výsledky pak pøizpùsobyt dobovým informacím o terénu?
Tak s tím tedy 100% souhlas - a obávám se, že to platí i pro konì. Jsou už dneska buï hodnì specializovaní - dostihy, parkur, nebo sice jezdí pøírodou, ale ti nejsou tak kvalitní .Ježek wrote:Plánujete nìjaký experiment?Maršálek wrote:museli bychom si vybrat konkrétní lokalitu - zemskou stezku, nebo zájmovou trasu, abychom mohli vzít v úvahu i další aspekty jako byl terén, prostupnost a sjízdnost... Co si tedy vybrat nìjakou trasu, vyzkoušet ji a výsledky pak pøizpùsobyt dobovým informacím o terénu?
Ovšem naráží to na jednu velmi dùležitou promìnnou. Dnešní èlovìk není, to co ten døívìjší. Døíve se dennì nachodil urèitì spostu kilometrù, napø.: pøi orbì lánových pozemkù, èi pøi cestì k nejbližšímu kostelu do centra kastelánie. Na dnešní dobu to musely být maratonské výkony, když se každý vozí autem nebo autobusem a není tolik zvyklý chodit. U koní to posoudit nedokáži.
To samé u husitù - byly to profesionálové a elitní vojáci se špatnou výstrojí a výzbrojí - jako AÈR
Tohle je dobrá vìc - mùžete si zjistit nìjaký poznatky, který nejsou k zahození.Maršálek wrote: P.P.S. plánujeme jak noèní, tak i vícedenní pøesuny v dobovém cestovním odìvu a v lehkých zbrojích pìšákù, abychom provìøili své schopnosti i výstroj. Zatím jsme absolvovali jednu takovou provìrku v zimì, kdy se nám podaøilo dobré poèasí (13 stupòù pod nulou, silný vítr a sníh po kolena - vyrazili jsme ráno a skonèili jsme v noci, byli jsme utahaní, promoèení a tøetinu výstroje jsme následnì obmìnili protože prostì nevyhovovala) Další kolo bude asi letní a zájemci se mohou pøihlásit - konì neslíbím, šlape se po svých
Ježek wrote:Zajímavý èlánek, týkající se tohoto tématu: http://www.livinghistory.cz/modules.php ... cle&sid=84
Nevim jestli jsem zvladl dobre svuj dotaz,ale tady to zkusim take napsat.Maluji obrazy-obrazystejskal.cz a chtel bych opet malovat vetsi dilo bitvy husitu a krizaku.Potreboval bych znat vystroj krizaku a jejich koni a pak odev husitu.Predem dekuji,stejskalJežek wrote:Zajímavý èlánek, týkající se tohoto tématu: http://www.livinghistory.cz/modules.php ... cle&sid=84
Nějak na tom mám chybně diakritiku.Kateřina_z_Landštejna wrote:K cestování ve støedovìku patøily také pouti na svatá místa (Øím, Jeruzalém, Santiago de Compostela, místní chrámy s ostatky svatých a další památná místa).
Slovo pou v té dobì obsahovalo pramálo zábavného a rozhodnì se nedalo spojovat s tìlesnými požitky, jako je tomu v souèasnosti.
Støedovìká pou znamenala putování za bohem, vnitøní duchovní oèistu, smíøení, pøípadnì odèinìní nìjakého pøíkoøí, jež bylo spácháno v rozporu s køesanskou morálkou. Proto poutníci cestovali èasto stovky èi dokonce tisíce kilometrù, vydávali se na cestu, z níž se také nemuseli vrátit (a mnozí se nevrátili).
Za úèelem zaopatøení rodiny sepisovali závì, smluvnì zavazovali nìkterého mužského pøíbuzného péèí o majetek i rodinu, najímali správce, vypoøádávali rodinné i obchodní vztahy - tedy poèítali s tím, že jejich cesta mùže skonèit smrtí.
Na pou se vydávali pìšky i koòmo, moøe pøekonávali na nejrùznìjších lodích i kocábkách, èelili nepøízni poèadí, pøekonávali hory i pouštì, museli se obávat lupièù, pirátù, øádových rytíøù, lichváøù, obchodníkù s otroky... A přesto se na pou vydávali. Mnozí o svém putování sepsali knihy, o mnoha uskuteènìných i smyšlených poutích se zmiòují kroniky i životopisy svatých.
A tak mne napadlo, že bychom se možná tomuto tématu mohli chvilku vìnovat. Je tu mezi námi i pár lidí, kteøí k nìmu mají co øíci po stránce duchovní - a to je velmi dùležitá souèást poutí!