Návštěvník píše: Hlavně ale ty lidi z jednotlivých družin ap. to by mne zajímalo. On konečně i skutečný pohled na pochodující vojsko se asi náramně lišil od představ vytvořených malíři, spisovateli a filmaři. Jenom ten trén, náhradní koně ap. Což mne taky napadlo, všeobecně uznávaný názor (a není důvod mu nevěřit) předpokládá rozlišení bitevního a cestovního koně, což u většího vojska mohlo jít řádově o stovky zvířat, (i za předpokladu, že toto řešila opravdu jen ta elita) kdy se přesedalo, byl kůň nějak v pohotovosti - nasedlání a nastrojení koně ap - totožné s přípravou na boj ?
V době kdy tyto koně nebyly v akci, muselo být poměrně složité i jejich vedení, asi těžko mohli být moc pohromadě - předpokládá se že šlo o hřebce se záměrně podbyporovanou agresivitou výhodnou v boji, je toho moc a logistiku museli mít pokud chtěli uspět poměrně zvládnutou, o to víc neuvěřitelně zní zprávy, že vojsko postoupilo do nitra země nepozorováno

K těm koním pro vojsko, respektive pro rytíře: , nebyli dva bývalo jich víc : ale typově byli tři:
a) bojový oř - hřebec, silný, cvičený na boj, dextrarius, protože se vodil pravou po pravém boku, tak se vodí koně dodnes, cenné a drahé zvíře.
b)další lehčí a pohyblivý rychlý kůň, sloužící k přesunům, mimo jiné na místo bitev,
c) soumaři, respektive nákladní koně, ti vezli všechno, co pán a jeho družina na cestě potřebovali, včetně brnění a nezbytných zásob.
Ještě drobná poznámka k tomu spížování. často to záviselo na tom, zda dostal válečník správně zaplaceno a jaký byl příkaz.
Panovník mohl například dát souhlas k tvrdému postupu, to se často dělalo, pokud si chtěl protivníka pořádně zdeptat.. a cena za tažení pak mohla být nižší a rabování pak brutálnější. Logicky , co nedostal výálečník od svého pána, sebral na dobývaném území a vice-versa.
Přesto se špízovat muselo, hlavně pro koně, dostatečné množství krmiva by nikdo najednou nepobral. Je to jeden z mnoha důvodů, proč se válčilo hlavně přes léto.
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.