Lékařství

[Jiří Motyčka]

Poèítám-li dobøe, od jeho smrti letos uplynulo 580 let. Docela kulaté výroèí tohoto uznávaného lékaøe a vzdìlance, které nám acoma pøipomnìla.

22. èervence 1427 – zemøel Zikmund Albík z Unièova, èeský lékaø, právník a arcibiskup pražský (* asi 1358).

[pajiczek]

Potreboval bych poradit s lekarskym nacinim pouzivanym ve 13/14 stoleti. Pokud nekdo mate nejake zdroje budu vdecny za kazdy kousek. Sam jsem nasel pouze anticke "skalpely" a nic dal.
Vicemene bych potreboval vedet jestli je mozno iluminaci nebo nalezem dolozit neco takoveho :
http://guerriersma.free.fr/contenu/Albu ... ru461.html

[acoma]

Potreboval bych poradit s lekarskym nacinim ...

Zkoušel si tohle? http://www.bodley.ox.ac.uk/dept/scwmss/ ... e/1462.htm

[Dagmar]

Této léèby jsme už naštìstí ušetøeni, ale jeden nikdy neví...

Køišan z Prachatic / 1366? – 1439/ dìkan artistické fakulty, rektor pražské university
se ve svém traktátu Collecta de sanguinis minucione zabýval nejèastìjším zpùsobem léèby nemocí - pouštìní žilou. Ve svém spise popsal nìkolik bìžnì používaných metod .

Revulse("odvrácení") - otevøení žíly umístìné na vzdáleném a protilehlém místì tìla a derivace ("umenšení")- otevøení žíly na postižené stranì tìla v blízkosti nemocného místa.
Další uvádìná metoda je pouštìní krve pomocí banìk. Zapálený kus troudu byl umístìn do kovové zvonovité nádoby, která pak byla pøiložena ke kùži. Oheò spotøeboval kyslík v nádobce a vzniklý podtlak vytáhl z tìla "škodlivou tìlesnou tekutinu".
Dále se zmiòuje i o pouštìní krve za pomocí pijavic, o vhodném druhu pijavic a varuje pøed jedovatými pijavicemi, zpùsobu jejich uchovávání a pøíprava místa, na které mají být pøiloženy a také zpùsob jejich odstranìní.

Pøi pouštìní krve se používaly povrchové žíly na paži, nohou , na èele, za uchem a pod jazykem.

Mistr Køišan je také autorem prvního èeského herbáøe z r. 1416, který se dochoval v rukupisné podobì a pro svou oblíbenost byl vydáván až do 16.století.

Zdroj: Regenerace, net

[Troodon]

Je známo, že velké úspìchy pøi léèbì moru (pravdìpodobnì pouze dýmìjového, na plicní formu zøejmì zemøela jeho první žena a dìti) mìl Michel de Nostradame (14.12.1503-2.7.1566), který vystudoval medicínu právì v Montpelliere (jeho spolužákem byl Francois Rabellais). Navrhoval pokroková opatøení jako umývání rukou, dùraz na èistotu vody, desinfekci octem, vìtrání místností (i když se tehdy bìžnì doporuèovalo právì okna zavírat kvùli "špatnému" vzduchu), zakrývání úst rouškou, odklízení mrtvých tìl z ulic a karanténu. Byl i proti pouštìní žilou. Nostradamovi za jeho pokroky pøi léèbì moru (prakticky vyèistil celou oblast, kde pùsobil - Provence) mìsto Aix en Provence pøiznalo doživotní rentu.
Sám vyrábìl lék z následujících složek (28 gramù = tehdejší 1 unce):

-okvìtní lístky ze 400 rùží, posbírané pøed svítáním (nevím, z jakého dùvodu, asi souvislost s rosou a "èerstvostí")
- 28 gramù pilin z cypøiše
- 160 gramù usušeného oddenku kosatce
- 84 gramù èerstvého høebíèku
- 84 gramù puškvorce
- 84 gramù šávy z aloe

Pøípravkem doporuèoval potírat rty, èímž se mìlo pøedejít nemoci (zøejmì plicní formy).

I když jsem se to ve zdroji nedoèetl, pravdìpodobnì ho podával i k jídlu, protože:

Rùže
Má silné antivirové, antibakteriální, antimikrobiální, antiseptické, andstrigentní (svírací), detoxikaèní, antioxidaèní, dermatoprotektivní a protizánìtlivé úèinky.

Cypøiš
Je antiseptický, vyrovnává nervové napìtí, moèopudný, vhodný na revma a hemoroidy.

Kosatec
Látky obsažené v kosatci pùsobí protizánìtlivì a usnadòují vykašlávání. Pomáhá pøi hojení ran, bolestech v krku, poruchách spánku.

Høebíèek
Obsahuje látky pùsobící proti bolesti, nièí choroboplodné zárodky v žaludku a ve støevech. Podporuje tvorbu bílých krvinek, pomáhá i pøi problémech s dýchacími èi moèovými cestami. Rovnìž podporuje funkci jater. Také odpuzuje hmyz (blechy - pøenašeèi dýmìjového moru).

Puškvorec
Užívá se zejména pøi žaludeèních potížích, nebo podporuje látkovou výmìnu, tvorbu trávicích šáv, zklidòuje køeèovité bolesti a zároveò pùsobí i desinfekènì a moèopudnì. Dále puškvorec i mírnì uklidòuje a pùsobí antidepresivnì, tlumí astmatické záchvaty, celkovì zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáøí, po nemoci, po operaci, ozaøování, chemoterapii ...), v nìkterých pøípadech pùsobí i výraznì protialergicky. Zevnì ve formì koupelí se užívá pøi revmatismu, na ekzémy, na omývání špatnì se hojících ran nebo jako celkovì posilující prostøedek

Aloe
Léèivì pùsobí zejména štávy a gel z dužnatých listù. Je pøirozeným chladivým, hydrataèním a protizánìtlivým prostøedkem, vykazuje i urèitou úèinnost pøi likvidaci bakterií, virù a plísní. Èistá štáva se používá vnitønì jako prostøedek podporující správnou èinnost zažívacího a imunitního systému. Známé je též použití jako projímadla, list obsahuje poblíž okraje listu v jemné vrstvì projímavou látku zvanou aloin, která se používá zejména v pøípadì chronické zácpy.

Pøedpokládám, že vìtšinu úèinkù tìchto rostlin znal. Nejsem lékaø, ale myslím si, že spojený efekt všech složek by mohl výraznì pomoci pøi tak nebezpeèném onemocnìní, jako je mor.

Zdroj (složení léku): http://www.cbwinfo.com/Biological/Pathogens/YP.html

[Troodon]

Rùže
Má silné antivirové, antibakteriální, antimikrobiální, antiseptické, andstrigentní (svírací), detoxikaèní, antioxidaèní, dermatoprotektivní a protizánìtlivé úèinky.

Má tam být adstringentní.

[pajiczek]

Zkoušel si tohle? http://www.bodley.ox.ac.uk/dept/scwmss/ ... e/1462.htm

tdekuju to je pekny. Ale vzpominam si, ze jsem onehda videl jeste nejake iluminace, kde osetrovali zraneni. a ani za nic to nemuzu doma najit

[maresch]

Stav medicíny úzce souvisel s církví - jasnì. Mnišstvo cca do roku 1150 léèilo hlavnì podle Hippokrata - tzv. humorální teorie - hlavní význam pro zdraví mají látky tekuté - voda, hlen, krev a žluè. U zdravého èlovìka by mìly být tyto látky v náležitém pomìru a souladu. Léèba se tedy smìrovala k obnovení rovnováhy životních šáv a spoèívala v již zmiòované dietì, projímadlech a pouštìní žilou. Po roce 1150 došlo k rozmachu anatomie a chirurgie a zásluhu na tom mìly i opìtovnì provádìné pitvy zvíøecích tìl. Díky koncilu v Tours roku 1163, kdy byla duchovním chirurgie zakázána, oddìlila se od univerzitní medicíny a zaèali ji provozovat lázeòští, lazebníci, mastièkáøi, bradýøi a nunváøi (zvìroklestièi). Výjimkou byla jižní Francie a Itálie - univerzity v Montpellier a v Padovì. Právì v tìchto dvou zemích dosáhla støedovìká chirurgie vysoké úrovnì. Takže ne všude byly "jen" bylinky, projímadla, pouštìní žilou atd.
PS. obì univerzity èerpaly z pøeložených arabských lékaøských spisù.

jen doplním-hlavní zdroje byli tři. Antický starověk, lidové léčitelství a arabské spisy.

[slavicekvac]

A co takhle lékaøství ve støedovìku?

No nic moc.Poustet zilou bylinne obklady a vic nic.Bohuzel se casto z magistru lekarstvi stavali katove.I Jan Mydlar byl lekar ovsem bez slozeni zaverecne magisterske zkousky.
A pak nasemu nejlepsimu vedci v oblasti lekarstvi(jan jesensky)uriznul na popravcim leseni jazyk a pak mu useknul hlavu...

Pouštění žilou je velmi rozumné, já jsem si dneska dal opět pustit a je mi dobře. 400 kubíků. Za desítky let už jsou toho značné litry.
Bylinné obklady používám dodnes - řepík lékařský je má oblíbená kytka na rány své i děcek. Zrychluje hojení tak třikrát.
Ten doktor nebyl Čech, ale Slovák Janko Jessenius, či ne?
Výkony ranhojičů na bojištích byly zřejmě docela dobré. Třeba Václav Svatý má ze 12ti let výborně zhojenou sečnou ráru přes očnici, dost hlubokou, jak vidno na lebce dodnes.

[slavicekvac]

Je známo, že velké úspìchy pøi léèbì moru (pravdìpodobnì pouze dýmìjového, na plicní formu zøejmì zemøela jeho první žena a dìti) mìl Michel de Nostradame (14.12.1503-2.7.1566), který vystudoval medicínu právì v Montpelliere (jeho spolužákem byl Francois Rabellais). Navrhoval pokroková opatøení jako umývání rukou, dùraz na èistotu vody, desinfekci octem, vìtrání místností (i když se tehdy bìžnì doporuèovalo právì okna zavírat kvùli "špatnému" vzduchu), zakrývání úst rouškou, odklízení mrtvých tìl z ulic a karanténu. Byl i proti pouštìní žilou. Nostradamovi za jeho pokroky pøi léèbì moru (prakticky vyèistil celou oblast, kde pùsobil - Provence) mìsto Aix en Provence pøiznalo doživotní rentu.
Sám vyrábìl lék z následujících složek (28 gramù = tehdejší 1 unce):

-okvìtní lístky ze 400 rùží, posbírané pøed svítáním (nevím, z jakého dùvodu, asi souvislost s rosou a "èerstvostí")
- 28 gramù pilin z cypøiše
del
I když jsem se to ve zdroji nedoèetl, pravdìpodobnì ho podával i k jídlu, protože:
Rùže
Má silné antivirové, antibakteriální, antimikrobiální, antiseptické, andstrigentní (svírací), detoxikaèní, antioxidaèní, dermatoprotektivní a protizánìtlivé úèinky. del
Puškvorec
Užívá se zejména pøi žaludeèních potížích, nebo podporuje látkovou výmìnu, tvorbu trávicích šáv, zklidòuje køeèovité bolesti a zároveò pùsobí i desinfekènì a moèopudnì. Dále puškvorec i mírnì uklidòuje a pùsobí antidepresivnì, tlumí astmatické záchvaty, celkovì zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáøí, po nemoci, po operaci, ozaøování, chemoterapii ...), v nìkterých pøípadech pùsobí i výraznì protialergicky. Zevnì ve formì koupelí se užívá pøi revmatismu, na ekzémy, na omývání špatnì se hojících ran nebo jako celkovì posilující prostøedek
del
Zdroj (složení léku): http://www.cbwinfo.com/Biological/Pathogens/YP.html

Ranní sběr čehokoliv včetně růže je pro obsah silic, jež během dne klesá. Je to taky u divizny, sbírá se ráno. Puškvorec je v Kofole, tak si lze vyzkoušet. Kofola byla vyvinuta v Galeně Prostějov, složitě prodána, dnes vlastní jakýsi Řek.je to ale introdukovaná kytka, možná z Avarských dob, možná až z Mongolských vpádů.

[maresch]

Jedním z nejznámějších lékařů středověku, byl Notker z kláštera v Sankt Gallenu.
Bavorský vévoda Jindřich ho chtěl vyzkoušet a poslal mu lahvičku s močí. Její obsah, ale pocházel od jeho dvorní dámy.
Notker vévodovi vzkázal, že se stal zázrak protože jeho Výsost je těhotná.

[Mediavaal]

Zdravím,

zajímalo by mě co si myslíte o poměrně staré diagnostické metodě, která se aplikuje dodnes. Jmenuje se iridologie a jde o způsob zjištění určitého problému z duhovky oka. (Více zjistíte např. na webu: http://irisdiagnosis.cz/) Tato metoda je podle wikipedie datována už do starověké asie a v určitých formách byla využívána po celou dobu existence moderní civilizace. Myslíte si, že vzhledem k tomu že je stále o tuto diagnostiku zájem, že funguje?

[slavicekvac]

Zdravím,

zajímalo by mě co si myslíte o poměrně staré diagnostické metodě, která se aplikuje dodnes. Jmenuje se iridologie a jde o způsob zjištění určitého problému z duhovky oka. (Více zjistíte např. na webu: http://irisdiagnosis.cz/) Tato metoda je podle wikipedie datována už do starověké asie a v určitých formách byla využívána po celou dobu existence moderní civilizace. Myslíte si, že vzhledem k tomu že je stále o tuto diagnostiku zájem, že funguje?

Spíš jako irisdiagnoza. Viděl jsem léčitelku, která ji provozovala, už je po smrti. Skutečně se trefila bez problémů do prodělaných nemocí a diagnostikovala probíhající nemoc, třebaže zřejmě i z viditelných příznaků. Na duhovce jsou zřejmě opravdu stopy prodělaných a probíhajících chorob. Nejspíš to chce trénink a zkušenosti, ale opravdu to funguje.

[Troodon]

Zdravím,

zajímalo by mě co si myslíte o poměrně staré diagnostické metodě, která se aplikuje dodnes. Jmenuje se iridologie a jde o způsob zjištění určitého problému z duhovky oka. (Více zjistíte např. na webu: http://irisdiagnosis.cz/) Tato metoda je podle wikipedie datována už do starověké asie a v určitých formách byla využívána po celou dobu existence moderní civilizace. Myslíte si, že vzhledem k tomu že je stále o tuto diagnostiku zájem, že funguje?

Spíš jako irisdiagnoza. Viděl jsem léčitelku, která ji provozovala, už je po smrti. Skutečně se trefila bez problémů do prodělaných nemocí a diagnostikovala probíhající nemoc, třebaže zřejmě i z viditelných příznaků. Na duhovce jsou zřejmě opravdu stopy prodělaných a probíhajících chorob. Nejspíš to chce trénink a zkušenosti, ale opravdu to funguje.

Souhlas. Australani tuším nedávno publikovali v nějakém vědeckém článku, že lze z oka určit některé choroby vnitřních orgánů. Tím nechci říct, že do té doby šlo o šarlatánství, ale mám radost, že věda konečně uznává to, co asijští lékaři berou právě už tisíce let jako fakt. Samozřejmě je otázka, co všechno se tím dá zjistit a chce to určitě dobrý zrak a spoustu let zkušeností.