Staroměstská exekuce a její oběti

[milarangl]

no já se sem taky pokusím vstoupit.
A pokusím se podívat na tento problém také z druhé strany.
Ohavná rebelie byla naprosto nutným vyústěním doby. K tomu prostě muselo dojít. Ačkoliv někdo se dokázal z toho vyvléct. Fabricius byl jenom na špatném místě v nesprávný čas. Celé Thurnovo představení mělo však pikantní dozvuk. Však kdo ví ten ví. Paní Polyxena - moudrá to žena - se zachovala jako Šalamoun. Však statky již volaly. Ale neberme to tak striktně.
Reakce, která přišla, byla také zákonitá. Po oné frašce na Bílé hoře, je s podivem, že železo nebylo kuto rychleji.
Ostřelování Vídně - trapná to epizoda.
Pochod Turků Prahou pod průvodcovstvím Budovce - taktéž.
Smutná to fraška pod dohledem pomalu senilních defensorů.
A to, že se páni nepakovali ze země - ač měli času mraky? Na copak asi čekali? Na pardon?
Ten nedostali a oni to věděli, že jej nedostanou. A nebo nevěděli? Snažím se vcítit do jejich kůže.
Pánové čekali asi omluvu od samotného.
První kdo pochopil byl sám Falcký.
A stejně tak exekuce. Prostě musela přijít.
Prachy neprachy. Statky nestatky.

Pokusme se oprostit od pohledů protihabsburských a ruku na srdce.
Jednali byste stejně?
A kdo ne?
Každopádně šli se ctí jako praví muži uznavše porážku.

A pojem rekatolizace nabývá pejorativnosti.

[milarangl]

Křídly svých perutí,
svou moc si vynutím.
Hlavy mocných znavše,
všechny však padše.
Na věž je pověsím.

Věrným svým davše,
nevěrným vzavše,
proletím staletím.

V bolestech porodních,
své regni vystavím.
Regni však mocné,
vzdor křídly vymítím.

I s Turkem se popasím,
ke slávě Boží.

Kdo však se mi postaví,
zahlazen bude.
jsem mocná - kdo jsem?

Jᝠjediná vládnu všem.

Však projdou staletí
a jednou uslyším.

Allahu akbar, Muhammadun rassulu alåah.
Bismi Allahi alrrahmani alrraheemi

škoda mne

[Viola]

Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestě nebyl vrchním velitelem)...

Tak jsem se právě dneska dozvěděla, že je to fáma vytvořená zřejmě romanopisci.

Jeho manželka...Pak jeho popravě přihlížela se svojim budoucím (novým)manželem kterej Haranta zradil.(myslím že Černín)

Jeho manželka se jmenovala Salomena, rozená z Hořovic, nejprve přestoupila ke katolictví a poté se vdala za Heřmana Černína z Chudenic.

Onen Heřman byl Kryštofův kamarád z mládí, jeho druh z putování do Svaté země, který nakonec popravě přihlížel jako Kryštofův soudce. Marie Koldinská vyslovila zajímavou myšlenku, že Heřman, všeobecně považovaný za "toho špatného", který se Haranta nezastal, navíc si brzy po popravě vzal jeho manželku, vlastně mohl Kryštofovi konat službu - tím, že se postaral o jeho manželku i děti. Snad i svým vlivem způsobil, že Anna Salomena nepřišla o majetek. Možná to vlastně bylo všechno jinak a chování Salomeny i Heřmana po popravě bylo jen snahou o záchranu dětí i majetku...

[Jiří Motyčka]

...Onen Heřman byl Kryštofův kamarád z mládí, jeho druh z putování do Svaté země, který nakonec popravě přihlížel jako Kryštofův soudce. Marie Koldinská vyslovila zajímavou myšlenku, že Heřman, všeobecně považovaný za "toho špatného", který se Haranta nezastal, navíc si brzy po popravě vzal jeho manželku, vlastně mohl Kryštofovi konat službu - tím, že se postaral o jeho manželku i děti. Snad i svým vlivem způsobil, že Anna Salomena nepřišla o majetek. Možná to vlastně bylo všechno jinak a chování Salomeny i Heřmana po popravě bylo jen snahou o záchranu dětí i majetku...

Ano. Za předpokladu, že by si katolík Černín nevzal vdovu po popraveném účastníkovi "ohavné rebelie", tak by Pecka i s jejím zbožím s velkou mírou pravděpodobnosti blížící se jistotě byla zkonfiskována.
By Černín vystupuje v roli pravděpodobně pouze přísedícího soudce, tak osud Kryštofa Haranta už stejně nemohl jakkoli ovlivnit.
Ale já na jeho místě bych si tam nešel ani sednout...

[Stanislav]

J.M. napsal :
Ano, pro pána, šechtice s erbem bylo potupou a pohanou být oběšen! Předpokládám proto, že i ti měsané, kteří byli sati, byli vlastníky erbu, což v této době nebylo nic neobvyklého...

Nevím jestli je toto pravda (mám to z Dějin katovské profese) ale opsal jsem to :
Dalším těžkým trestem, a tedy další z prací pro katy, bylo čtvrcení, v českých zemích však naštěstí dosti ojedinělé. Málokdo ví, že ke čtvrcení těla zaživa byla původně po bělohorské bitvě odsouzena většina českých stavů, kteří byli popraveni v červnu 1621 na Staroměstském náměstí. Pražský soud totiž považoval vzpouru proti panovníkovi, císaři Ferdinandovi II., za tak závažnou, že v první chvíli vynesl právě takové rozsudky. To bylo do jisté míry překvapením i pro vídeňský dvůr. Císař pak téměř všechny tyto rozsudky zmírnil a odsouzení tak skončili buď pod ostřím Mydlářova meče nebo na šibenici.
Přesto však tehdy ke čtvrcení těla ve dvou případech skutečně došlo, to ale bylo provedeno už jen na mrtvých tělech. Jednalo se o známého pražského lékaře a někdejšího rektora Karlovy university Jana Jessenia. Jeho tělo bylo po popravě ještě rozčtvrceno.
Krátce před popravou českých pánů však bylo rozčtvrceno ještě jedno tělo, a sice právníka a výtečného řečníka Martina Fruweina, který se rozhodl nečekat na rozsudek a sám si dne 7. června 1621 zvolil smrt skokem do Jeleního příkopu u Pražského hradu.
Když už si bělohorští vítězové nemohli zchladit žáhu na živém Fruweinovi, pomstili se mu alespoň po smrti. Pacholci kata Mydláře proto 9. června přelezli zeď kolem Jeleního příkopu, pod Bílou věží sebrali Fruweinovo mrtvé tělo, vložili jej do pytle a odvezli na Bílou horu.
Zde byly advokátovy ostatky rozčtvrceny. Jedna část těla pak zůstala u bělohorské silnice, ostatní byly pověšeny u městských bran a hlava byla přibita na šibenici, vztyčené na tehdejším Koňském trhu, nynějším Václavském náměstí.

[milarangl]

Dobrá, ale Šlik Němec, Thurn Němec, Otta z Lossu, Němec, Roupovec utíká, Budovec provází Turky, Turky!!!! po pražském hradě a Polžický odstřeluje okna paláce ve Vídni. No copak panstvo asi čekalo za odezvu?

[Návštěvník]

Sháním cokoliv o Tobiáši Štefkovi z Koloděj. Hledám i jeho potomky a pátrám po jeho podobizně. Budu vděčný za jakoukoliv informaci. Díky.

[Jiří Motyčka]

Sháním cokoliv o Tobiáši Štefkovi z Koloděj...

První popravený druhým mečem kata Mydláře při staroměstské exekuci. K jeho odsouzení jistě přispělo jeho členství v 30ti členném direktoriu, podpora konfederace a kandidatury zimního krále. A to Ferda toho jména druhý prostě neodpouštěl...
Něco o něm najdeš tady a o jeho posledních okamžicích před popravou taky zde.

K uvedenému připojím ještě malou poznámku. M칝an na Novém Městě pražském Tobiáš Štefek z Koloděj byl dlouholetým správcem panství Smiřických. Proto bych apriori nevylučoval jeho účast na tajné konspirativní schůzce v domě Smiřických konané den před defenestrací. Tobiáš Štefek byl tedy s velkou mírou pravděpodobnosti také jako jeden z mála zasvěcen do osudové události, která měla proběhnout následující den v místodržitelské kanceláři na Pražském hradě...

[KOMOŃ]

Dobrá, ale Šlik Němec, Thurn Němec, Otta z Lossu, Němec, Roupovec utíká, Budovec provází Turky, Turky!!!! po pražském hradě a Polžický odstřeluje okna paláce ve Vídni. No copak panstvo asi čekalo za odezvu?

Souhlasím!Taky bych na nic nečekal a zdrhal tam,kam by mě jenom nohy nesli.Třeba Harant vůbec nečekal tehdejšího Valdštejna na svém panství a divil se,proč ho přišel zatknout.Někdy mě přijde,že to byla banda naivních trubců.

Navíc Harant při cestě do Prahy byl přivezen potupně na voze vystlaném slámou,protože už nebyl moc schopen jezdit na koni a takovou cestu už prostě nezvládl.No nebylo to jako za mlada...
Navíc se traduje,že ještě na nádvoří Pecky,když ho odvážel Valdštejn,mu vítr sfouknul klobouk,a manželka na něj volala a si dá pozor na hlavu...

Ale kde ho asi tak mohli pochovat?A Šlika a další...Moc se to neví.Nejsou k dostání nějaké úvahy o tom?

[Viola]

Taky bych na nic nečekal a zdrhal tam,kam by mě jenom nohy nesli.Třeba Harant vůbec nečekal tehdejšího Valdštejna na svém panství a divil se,proč ho přišel zatknout.

Takže ještě jednou:

Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestě nebyl vrchním velitelem)...

Tak jsem se právě dneska dozvěděla, že je to fáma vytvořená zřejmě romanopisci.

Taky bych na nic nečekal a zdrhal tam,kam by mě jenom nohy nesli...Někdy mě přijde,že to byla banda naivních trubců.

Pánové, obávám se, že uvažujete jako klasičtí špatní historici - z pohledu člověka 21. století, který navíc ví, co přijde potom. Kdyby je nakonec císař omilostnil, resp. by popravil pár exemplárních příkladů z nižších sfér, to byste říkali, že je úplně jasné, že je přeci potrestat na hrdle nemohl, že . Nebo se mýlím?

[Jiří Motyčka]

Pro Kryštofa Haranta si na jeho hrad Pecku došel Albrecht z Valdštejna(tehdy jestě nebyl vrchním velitelem)...

Tak jsem se právě dneska dozvěděla, že je to fáma vytvořená zřejmě romanopisci.

Bohužel nejenom "romanopisci", ale i erudovanými historiky (prof. PhDr. Josef Petráň, CSc). Teprve Maruška Koldinská ve své nejnovější monografii o Harantovi uvádí věc na pravou míru a dokládá, jak ona "fáma" vznikla.
Haranta přijel na Pecku zatknout oddíl vojáků z pluku Albrechta z Valdštejna. Velícím důstojníkem eskorty, která měla Haranta dopravit do Prahy, byl však hejtman Petr Most, nikoli Valdštejn (str. 398)...

[Jiří Motyčka]

...Pánové, obávám se, že uvažujete jako klasičtí špatní historici - z pohledu člověka 21. století, který navíc ví, co přijde potom...

Tak nějak.
Odmysleme si v prvé řadě výjimku, kondotiéra Thurna, který vzal nohy na ramena mezi prvními, protože důvody jeho angažmá v "ohavné rebelii" byly velice prozaické a náboženské důvody byly až na posledním místě. Zcela jinak tomu bylo u ostatních popravených na "Staromáku".

Motivace jejich setrvání ve své vlasti byla velice složitá a důvody jejich neopuštění domoviny skutečně dnešní člověk velice obtížně chápe. Dnes se většina, jak je patrné, domnívá, že jako vrtohlavé ovce čekali na svého řezníka Ferdu, až je podřízne. Bylo to daleko složitější a těch důvodů pro i proti bylo hodně. Je třeba si např. uvědomit, že v první čtvrtině 17. st. se cestovalo poněkud méně pohodlně než dnes a jsme obloukem u věku některých protagonistů stavovského povstání (Budovec, Kaplíř ze Sulevic). A přesto ani u nich tyto důvody nebyly těmi rozhodujícími. Už jsem tady psal, že Kaplíř by byl s velkou mírou pravděpodobnosti blížící se jistotě omilostněn, kdyby býval o milost požádal. Konfesní a rytířská hrdost mu v tom však zabránily. Na popraviště šel prý se slovy "Můj Bože, posilni mne, abych neupadl a na smích nepřátelům nebyl." Takový člověk nebude zbaběle utíkat, ale svůj osud odevzdá do rukou božích. Cynik postmoderní doby však řekne, "jasně, dědkovi starýmu už stejně vo nic nešlo." Já bych spíš řekl, že jako rytíř a opravdový svědek víry pocházející ze starého kališnického rodu si mezi smrtí v posteli a mečem vybral právě tu případnou smrt mečem, by katovým.

A obdobně bychom mohli pokračovat od jednoho popraveného k druhému ...

[suiza]

Zůstali po něm nějací synové? Vím o jednom, který zemřel 1618 při souboji. Potřebuji vědět, kdo měl největší podíl, že již roku 1622 mohla být lebka Šlika uložena k tělu do rodinné hrobky....

[Zany]

Pokud vím, jediný syn Julius zemřel r. 1623, tak snad jedině dcery, minimálně Anna Maria Sidonia provdaná Přemka II. za Žerotína žila dostatečně dlouho.

[Dagmar]

Potřebuji vědět, kdo měl největší podíl, že již roku 1622 mohla být lebka Šlika uložena k tělu do rodinné hrobky....

Hlava pana Jáchyma Ondřeje Šlika byla po roce z Mosteclé věže katem sňata, nebo císařský majestát dne 9. května roku 1622 vyhověl prosbě hraběnky Šlikové/ třetí manželka Ursula Sofia von Oppersdorff (*1589 - † 1649)/a povolil jí vydat hlavu popraveného manžela, aby ji mohla důstojně uložit do hrobu k pohřbenému tělu.

Jáchym Ondřej Šlik měl ještě dceru Elizabeth , provdanou za Alexeje Berku z Dubé.

[Dagmar]

Ještě doplněk:
Šlikova lebka byla uložena k tělu, pohřbenému v luteránském kostele sv.Salvátora v Praze. Císař Ferdinand II. po vyhnání evangelíků kostel daroval mnichům řádu sv. Františka z Pauly /paulánům/.Po krátkém návratu evangelíků v r. 1632 byly snad ostatky J.O.Šlika vyzvednuty a lebka byla uschována v kapli v Kopidlně, odtud byla přemístěna do rodinné hrobky Šliků ve Veliši u Jičíněvsi. Před několika lety natáčela Česká televize dokumentární film "Národ bez hlav." Lebka Jáchyma Ondřeje Šlika byla rodinou Šliků zapůjčena k antropologickému prozkoumání prof.E.Vlčkem a po jejím vrácení do hrobky ji kdosi ukradl. Díky pátrání policie byla nalezena a dnes je uložena na bezpečném místě.

Hrobka Šliků ve Veliši
http://www.e-stredovek.cz/upload/ulozen ... asliku.JPG

[Jiří Motyčka]

Dalším z popravených rytířů na Staroměstském náměstí, kterým ani jejich věk nepomohl k tomu, aby se u Ferdy z Vídně projevil náznak křesanského soucitu, byl Vilém Konecchlumský z Konecchlumí. I tento, v době popravy sedmdesátiletý stařec se dopustil dle jeho soudců hrdelního zločinu, jehož skutkovou podstatu naplnil tím, že jako jeden ze stavovských důstojníků a vojenský komisař velel výpravě zemské hotovosti Čáslavského a Chrudimského kraje proti Vídni. A to ona neodpouští ani starcům takřka nad hrobem.

Když bylo vyvoláno jeho jméno, tak než se Vilém z Konecchlumí vydal na svoji poslední a velice krátkou pozemskou cestu směrem k popravčímu lešení, pravil: "Půjdu, abych umřel, a nevím proč. Pane Ježíši Kriste, kterýž jsi nevinně pro hříchy naše umřel, dejž mi umříti smrtí lidí spravedlivých, a přijmi duši mou v tvé svaté ruce ..."
I tuto jeho poslední větu si můžeme přečíst na pomníku, který se ve své monumentalitě tyčí nad Konecchlumím a který nechali svému dávnému spoluobčanu v r. 1907 postavit potomci jeho poddaných.

[Michal]

Popravení nepokládali hlavy na špalek, takhle se mečem nepopravovalo, odsouzenec klečel a kat stál za ním bokem k němu a tak ho al jak je vidět také na dobových rytinách. Odsouzenec mohl či nemusel mít zavázané oči.
Popravčí špalek se používal pouze v případě popravy sekerou, která se používala například v Anglii.

[Jiří Motyčka]

Popravení nepokládali hlavy na špalek ...

To mně je celkém šumák, protože ohyzdně divadlo na Stromáku bylo i tak dost působivé.
Každopádně špalek tam na tom speciálně připraveném lešení byl, protože Mydlář usekával nejen hlavy, ale osekával i oudy některým z odsouzenců.

Máš ještě něco podobně podstatného k tématu?...

[Michal]

Jistě, protože, kdyby odsouzenci dali hlavu na špalek, sekal by jim kat ty hlavy mečem asi doteďka. Dále by nemohla vystříknout krev pana Šlika na kříž, jäk barvitě popisuješ na začátku tohoto tématu, on před ním totiž klečel a modlil se. Sekání hlav mečem byla totiž tak trochu věda, víme pane kolego? Takže asi tak.