Viola píše:Takže Pulkavova kronika, resp. její český překlad Marie Bláhové, uvádí na straně 378 toto:
Proto povolal zmíněného pána Záviše k sobě na Hrad pražský a téměř po dva roky ho držel v poutech. A když kníže na něm nepozoroval žádné známky ponížení, přikázal dovést ho k hradu Hluboká, aby ho knížeti vrátil. Protože to odmítl učinit, byl před tímto hradem prknem sťat.
V poznámkách je uvedeno, že s touto zprávou se ve starších pramenech nesetkáváme, přičemž údaj o způsobu popravy se objevuje až v Krakovském rukopisu (5. recenze). Je zde také poukaz na stětí prknem v případě některých účastníků povstání proti Václavu I. (...a některým špatným rádcům dal na vrchu Petřině prknem srazit hlavu ). V poznámce je dále uvedeno, že poprava přiostřeným prknem byla ve Flandrech a v Brabantsku až do 14. století užívána pro viníky usvědčené ze znásilnění žen - odkaz je, jak jinak, na Šustovy České dějiny II/1, s. 414. Takže kdo má toto doma k dispozici, může se podívat, zda je v té knížce nějaký odkaz nebo alespoň upřesnění, jakým způsobem asi ta poprava měla probíhat. Šusta by také měl poukazovat na údajnou Karlovu snahu o diskreditaci Záviše jako svůdce, násilníka.
Kroniky doby Karla IV., Svoboda, 1987.
Takže Šusta: Soumrak Přemyslovců, Praha Laichter 1936, s. 414
"Souvěké prameny nemají zmínky o tom, že by se poprava udála jinak než obvykle, totiž mečem ( v poznámce má uvedeno,že:"Kronika zbraslavská praví dokonce výslovně:"Uno sub mense, Zawisch corruit ense; ale šlo tu asi především o vhodný rým.)o více než půl století později vyskytá se však určitá zpráva, že hlava Závišova byla od těla oddělena přiostřeným prknem. Lze těžko vysloviti o hodnotě zprávy té; smíme ji však sotva odmítnouti lehkou rukou."
"Jest z doby, kdy vzpomínka na vzrušující událost byla zajisté ještě živá a popravy toho druhu nebyly ve středověku neznámé. Tak udržel se ve Flandrech i Brabantsku až ke 14. století řád, podle něhož viníci usvěděení ze znásilnění žen, bývali prknem stínáni k zvýšení popravních muk."
A teď přijde ta rozhodující poznámka k poslední větě: Toto ještě ne, to je k těm rozsudkům z Brabantska a Flander:
Viz o tom
Robert Pirenne, Note sur le supplice de la décolation par la planche au Moyen age, en Flander et Brabant( Revue belge de philogie et histoire 9, 1930, 567)Rozsudek znásilňovatelů vykonával se tu vysloveně tak, že" collum cum assere, qui vulgo nominatur planke, debet abcidi".
Teď přijde to pro nás hlavní:
Pulkava FRB 5, s 571 (to je ten můj odkaz na tu část v latinské Pulkavově kronice) praví rovněž, že byl Záviš sťat cum assere a významější jest, že má podrobnost tu POUZE VE DRUHÉ ROZMNOŽENÉ RECENSI SVÉHO DÍLA, kde přibyla také podrobnost o pohřbu Závišově ve Vyšším Brodě.
V první verzi to teda neměl. Kdoví, zda se tam to
cum assere nedostalo dokonce na něčí objednávku... Jenže na čí?