Vilém z Landštejna

[Viola]

Zkrácený rodokmen Landštejnů v době, o kterou nám jde:

[Kaèka]

prosím, zajímam se o osobu Elišky z Dubé, máte k ní někdo nějaké podrobnější informace?

[Viola]

prosím, zajímam se o osobu Elišky z Dubé, máte k ní někdo nějaké podrobnější informace?

Eliška byla z rodu Dubé, ovšem nikoliv Ronovců, nýbrž Benešoviců - tedy té méně významné Dubé. Její bratr Ondřej byl svého času sudím. Ale víc nevim

[Kaèka]

a mezi jakými lety žila někdo nevíte?

[elizabeth]

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/242 ... ropanskeho

a

http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/288383-z-landsteina

Pro začátek si projdi tato hesla, nenajdeš-li nic, dej mi čas do zítra, něco ti o Elišce z Dubé najdu.

[Kačka]

díky moc..bohužel asi neumim hledat, ale našla jsem tam o ni jen jedinou zminku a to ze byla manzelkou vilema z landštejna...ale nic vic...take pokud by nekdo vedel kdy si Vilema vzala tak bych mu byla moc vdecna:)

[Mildi]

Nazdar Kačko,
o Eliške z Dubé viem taktiež veĺmi málo. Bola druhou manželkou Viléma z Landštejna. Ako už písali iní účastníci fóra bola asi dcérou Ondřeje z Dubé nejstaršího.
Pán Žalud v svojej diplomovej práci o Landštejnovcoch uvádza zmienku, že Eliška ( Alžbeta ) je zmieňovaná spolu so svojim mužom Vilémom v indulte pápeža Inocenca VI. z roku 1353. Podĺa neho im obom v hodine ich smrti môže ich spovedník raz udelit úplné odpustenie ich hriechov.

Názory sa rôznia na synov Viléma z Landštejna. Podĺa jedných všetkých 6 synov mal s prvou manželkou ale podĺa iných dvoch najmladších mohol ma s Eliškou z Dubé.

Viac momentálne neviem. Ak niečo vypátraš bude to aj mňa zaujíma. Veĺa štastia v pátraní.

[Viola]

Nejasnou je z hĺadiska väzby k tomuto rodu je postava Oldřicha z Landštejna (niektorí historici mali hypotézu, že to bol strýko Ojířa ze Svin ?). Tento vlastnil Landštejn a Lomnici (nad Lužnicí). Po jeho smrti preberá Ojíř ze Svin Lomnicu (aj do predikátu) a Pelhřimov syn Sezema preberá Landštejn. Třeboň bola asi vo vlastníctve oboch línii (Pelhřimovej aj Ojířovej ).

Pravděpodobně byl roku 1265 Pelhřim, bratr Ojíře a Vítka, po smrti.

Podle Vaníčka měl Pelhřim zemřít před rokem 1261, bohužel bez listin.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsem se konečně po delší době dostala zpět ke svým Vítkovců a marně přemýšlím, jak vlastně Landštejni přišli po smrti Viléma o Landštejn. Hledala jsem nějakou listinu (kupní, propadnutí zástavy, zabavení z důvodu nedodržení lenní smlouvy) a nic. Narazila jsem jen na poznámky, že Landštejn přešel za nevyjasněných okolností do vlastnictví panovníka.

Napadly mne tři důvody, proč se tak mohlo (ale nemuselo) stát:

1) Prodej za účelem úhrady dluhů a zajištění výhodnějšího sňatku

Má své opodstatnění, protože Vilém ke konci života zavinil krvavými spory s panovníkem i se svým bratrancem Jindřichem z Hradce značné zchudnutí rodu. Potomci Vilémovi a další členové rodu jistě netoužili skončit jako tkáče (tkáčata?), takže se mohli snažit rozprodejem nemovitého majetku zajistit si dostatek prostředků pro vhodné sňatky. Že se jim to mohlo podařit, tomu by, dle mého názoru, mohlo napovídat přemístění potomků Landštejnů na Moravu. Ale protože jsem se moravskými lanštejny ještě vůbec nezabývala, je to jen domněnka...

2) Protože VIlém nasekal dluhy a nadělal si spoustu nepříjemností v rodě i navenek, mohl Lanštejn propadnout jako zástava. Jen se mi nezdá, že by se tak stalo zrovna ve prospěch krále. V té době ještě Karel splácel dluhy za Jana, takže si nějak neumím představit, že by to byl někdy koncem 40. let 13. století zrovna panovník, kdo by měl dost prostředků na to, aby půjčoval (zdánlivě) bohatému Landštejnovi. Maopak to byl Jan, kdo si půjčoval u českých pánů, jak jen mohl.
Jenže - komu by tak mohl Vilém dlužit, aby Landštejn nakonec propadl panovníkovi?

3) Jako třetí možnost mne napadlo, že Vilém mohl porušit starou lenní smlouvu vůči panovníkovi, kterou byl (za trest) doživotně vázán. Pokud by bylo jejím obsahem mimo jiné i nevyvolávání dalších konfliktů, ochrana obchodní stezky, ochrana neklidného pohraničí, pak by mohly být Vilémovy výboje příčinou propadnutí majetku.
Ale zase - proč by se tak stalo až po jeho smrti? Proč ne již za života?

A tak mi to zatím vrtá hlavou...

[Katerina]

Kačko, zjistím to blíže, ale Vilém si to nakonec u Lucemburků celkem vyžehlil a kromě toho, že byl jmenován doživotním pukrabím Landštejna - byl také jmenovám moravským zemským hejtmanem .
To přesídlení na Moravu pak mohlo souviset s jeho funkcí, asi se tam začal zabydlovat.
No a značné ekonomické ztráty už předtím způsobilo kromě jiného to přenesení zemské stezky - vždyt se kv kvůli tomu ocitl s Jindřichem z Hradce ve válce a pak na to chudák i umřel.
Ale ono převzetí Landštejna zpět na korunu, to nevím.

[Mildi]

Tak jsem se konečně po delší době dostala zpět ke svým Vítkovců a marně přemýšlím, jak vlastně Landštejni přišli po smrti Viléma o Landštejn. Hledala jsem nějakou listinu (kupní, propadnutí zástavy, zabavení z důvodu nedodržení lenní smlouvy) a nic. Narazila jsem jen na poznámky, že Landštejn přešel za nevyjasněných okolností do vlastnictví panovníka.

Milá Kateřino,
dovolím si len krátko zareagova na tvoj dopyt.
Vilém I. z Landštejna zdedil Landštejn po otcovi Vítkovi z Landštejna. Po zatknutí a uväznení Jindřicha 1315 z Lipé vystúpil Vilém vojensky proti Jánovi Lucemburskému a začala domáca vojna, ktorá sa skončila podmienečným prepustením Jindřicha z Lipé, aby mohlo zača rokovanie medzi oboma znepriatelenými stranami. Ako záruka boli dané do nezávislých rúk viaceré hrady vzbúrencov, medzi nimi aj hrad Landštejn bol odovzdaný do správy Jánovi ze Schildbergu. Po uzavretí dohody Jindřicha s Jánom boli niektoré hrady vrátené do pôvodných rúk napr. hrad Veliš a podobne. O Landštejne nevieme či ostal v rukách Jána ze Schildbergu alebo ho dostal hneď po dohode do svojich rúk Vilém. Nepokoje medzi stranou Jána Lucemburského ( hlavne vďaka jeho manželke ) sa znova obnovili v roku 1317, pričom Ján ku koncu roka napadol Vilémové majetky. Landštejn sa ako napadnutý hrad nespomína, možno preto že bol prakticky nedobytný alebo nebol vtedy vo Vilémových rukách. Nepokoje sa skončili domažlickým pomerením, pričom si Vilém uchoval svoje majetky a teda aj Landštejn. Nie je ale vylúčené, že pri dohadovaní s Jánom, mu nemusel ustúpi a vzia Landštejn len ako léno. V roku 1341 Vilém prevzal od Jána ako léno svoje ďaĺšie majetky Třeboň, N.Hrady a podobne, ale toto lénne vlastníctvo platilo len do smrti Jána Lucemburského. Po jeho smrti mali by tieto Vilémové majetky dedičné.
Po smrti Viléma I. z Landštejna roku 1356 najprv jeho synovia vlastnili majetky spoločne ale následne si ich rozdelili. Landštejn pripadol Litoldovi z Landštejna. Existujú nejaké útžkovité informácie, že tento mal zameni Landštejn s panovníkom Karlom IV. za mestečko Mladá Vožice. Ale buď sa to vôbec nekonalo ale to bolo len dočasné lebo na záver života Litold znovu vlastnil Landštejn. Po smrti Litolda, ktorý zomrel bez detí hrad mohol pripadnú panovníkovi Václavovi IV. ako odúmr. Pre landštejnovcov žial v tom istom období umrel aj Litoldov brat Vítek II. z Landštejna, ktorý mal na dvore Václava IV. vynikajúce postavenie. Po Vítkovi II. ostal jeho nezletilý syn Vilém III. z Landštejna, ale kedže sa nemal za neho kto postavi a žiada o Landštejn, panovník Václav IV. ho venoval svojmu obĺúbencovi pánovi Krajířovi z Krajku a tak sa dostal hrad Landštejn do rúk Krajířú.

[Kateřina_z_Landštejna]

Mildi, děkuji moc za nasměrování. To je přesně to, co jsem potřebovala =D>

[Viola]

Po smrti Litolda, ktorý zomrel bez detí hrad mohol pripadnú panovníkovi Václavovi IV. ako odúmr. Pre landštejnovcov žial v tom istom období umrel aj Litoldov brat Vítek II. z Landštejna, ktorý mal na dvore Václava IV. vynikajúce postavenie. Po Vítkovi II. ostal jeho nezletilý syn Vilém III. z Landštejna, ale kedže sa nemal za neho kto postavi a žiada o Landštejn, panovník Václav IV. ho venoval svojmu obĺúbencovi pánovi Krajířovi z Krajku a tak sa dostal hrad Landštejn do rúk Krajířú.

Krásné . Nevím o tom prakticky vůbec nic, ale od inauguračních diplomů neexistovalo právo odúmrti, pokud žili příbuzní tuším do 4. stupně (?), takže si myslím, že v tomto případě o odúmr jít nemělo.

[Katerina]

No, tohle je nutno opravdu přezkoumat, ted jsem totiž na něco podobného narazila v souvislosti s Poděbrady - ona to zřejmě odúmrt´být mohla - pokud ! by se jednalo o statek , který byl od krále převzatý jako léno. Na to se, zdá se inaugurační dekrety nevztahovaly.
Karel IV. to u svých oblíbenců řešil tak, že na udělení léna "zapomněl" a dědicům majetek ponechal.

Pokud tedy skutečně Vilém z nějakého důvodu převzal Landštejn zpět od Jana jako léno, (což Jan dělal rád), pak mohl svým dědicům skutečně zavařit. U Karla IV. to prošlo, ale Václav pak mohl klidně této možnosti využít.
Ale bude to chtít podívat se na to zevrubněji.

[Kateřina_z_Landštejna]

A ještě jedna věc mi vrtá hlavou - Vítek, otec Vilémův, zemřel kolem r. 1312. Vilém pak kolem r. 1356 - to je rozdíl 44 let.
Řekněme, že mohlo být Vildovi v době smrti kolem 60 let - netušíme totiž, kdy se vlastně narodil. Taky mu mohlo být 80 nebo 45...
Proč na to narážím? Přemýšlím totiž, kolik tak mohlo vlastně být Vítkovi, když zemřel, a jestli byl Vilém dost starý na to, aby v r. 1317 zahájil docela drsný spor s Janem Lucemburským.

Na to, aby se mohl poštěkat s králem, to nemohl být žádný bezvýznamný holobrádek, by mající za zadkem rozsáhlé statky. Řekněme, že mu bylo 25 let? Poprvé se zmínka o Vilémovi objevuje v r. 1315 - to se stává majitelem Landštejna.
Mohl se tedy narodit někdy kolem roku 1292? Já myslím, že ano - Vítek ještě nebyl asi tak starý - to mu vlastně mohlo být kolem 40-45 let. Byl-li třeba znovu ženatý - ale možná ani to nemusel být, pokud si manželku vzal dostatečně mladou (což si asi vzal).
-------------------------------------------------------------------------------------

A ještě jedna věc, která mi celé dění kolem Landštejna dál zamlžuje - v r. 1317 ( ) dává Jan Lucemburský Vilémovi z Landštejna do zástavy panství Hluboká (nad Vltavou)!!!!! V tomtéž roce, kdy se Vilém zapojil do spiknutí proti králi.
Tak z toho už jsem, vážení, dočista jelen #-o:D

[Katerina]

1. Na to, aby se mohl poštěkat s králem, to nemohl být žádný bezvýznamný holobrádek, by mající za zadkem rozsáhlé statky.-------------------------------------------------------------------------------------

2. A ještě jedna věc, která mi celé dění kolem Landštejna dál zamlžuje - v r. 1317 ( ) dává Jan Lucemburský Vilémovi z Landštejna do zástavy panství Hluboká (nad Vltavou)!!!!! V tomtéž roce, kdy se Vilém zapojil do spiknutí proti králi.
Tak z toho už jsem, vážení, dočista jelen #-o:D

1. Mohl, vždyt stejný zajíc byl i král.

2. Na tom nemusí být moc divného - Jan potřeboval peníze stále.
Taky záleží , kdy přesně v roce 1317 mu Hlubokou zastavíl.
Vilém se do bojů proti Janovi zapojil, resp. Jan napadl landštejnské zboží až na samém konci roku 1317 a bojovalo se spíš na počátku 1318.

Podstatnou část roku 1317 Jan v Čechách nebyl - vládla Eliška, napůl s Petrem s Aspeltu, který pak raději utekl. (v dubnu 1317) - Na jaře 1317 se kolem Elišky houfují její věrní - jako poslední zas jednou y Petr z Rožmberka, což mohlo strhnout některé Vítkovce na královninu stranu - ne ovšem VIléma.
Ten napadl krále až poté co Jan přitáhl až v listopadu !!! 1317 k Lokti a pustil se do ronovského a Landštejnského zboží.
Dohoda o zástavě Hluboké mohla proběhnout už dávno předtím - třeba ještě v roce 1316 a pak byla jen potvrzena písemně . Skoro bych si na to vsadila, Jan potřeboval peníze před odjezdem z Čech v srpnu 1316 - vždyt táhl do své první pořádné bitvy proti Fridrichovi.

[Mildi]

Milé dámy,
rozbehli ste v diskusii otázky, ktoré aj mňa zaujímajú, takže uvediem niektoré moje názory.
1) Taktiež ma prekvapuje, že mladý Vilém z Landštejna bol ochotný riskova celý svoj majetok pri vzbure proti Jánovi Lucemburskému. Tiež som náchylný k názoru, že bol niekym vedený - nabádaný. Ojíř z Lomnice ani jeho otec Vítek z Landštejna v roku 1315-16 už nežili a teoreticky mohol ešte ži Smil z Nových Hradu, taktiež osoba s váhou osobnosti. Niektoré historické záznamy Smila spomínajú naposledy okolo roku 1304 a niektoré ešte v roku 1317. Ale v roku 1317 to môže by už jeho syn taktiež Smil. Tažko rozlíši. Ak mužom v pozadí za Vilémom nebol Smil mohol to by priamo Jindřich z Lipé, mohol ma na Viléma silný vplyv, nakoĺko Vítek z Landštejna bol úzko previazaný na aktivity Jindřicha z Lipé.
Vilém mal podĺa mňa Hlubokou ako purkrabí asi už od roku 1315 a predpokladám, že túto hodnos zdedil po otcovi Vítkovi s podporou Jindřicha z Lipé. Predpokladám, že Vítek dostal Hlubokou ako náhradu za Znojmo, kde bol purkrabím a ktoré aj úspešne roku 1307 hájil proti Habsburgovcom. Ale pri nástupe Jána Lucemburského podĺa mňa ako zálohu za nevyplatené dlžoby dostali Habsburgovci a asi nebolo možné Vítka z Landštejna neodškodni za túto funkciu Znojmeského purkrabího a preto dostal ako náhradu Hlubokou, ktorá hraničila s državami landštejnovcov. Možno, že strach o stratu Hlubokej bol jedným z dôvodov, ktorý doviedol Viléma k vzbure proti Jánovi Lucemburskému.
2) Pre mňa je zaujímavá aj skutočnos, že pri dojednávaní prímeria vzbúrencov s Jánom Lucemburským roku 1316 boli viaceré hrady, ktoré mali vzbúrenci vo svojich rukách ako purkrabí alebo v zástave prešli do nezávislých rúk. Medzi týmito hradmi bol aj Landštejn ( bol daný do rúk Jána zo Schildberku ) ale nie Hluboká. Pričom Landštejn bol priamy majetok landštejnovcov a Hluboka bola len ich purkrabství alebo zástava.
Pravdepodobne Vilíém radšej obetoval Landštejn ale Hlubokej sa nechcel vzda. Strategické postavenie Hlubokej a aj príjmy z majetkov patriacich k Hlubokej boli ďaleko významnejšie ako z Landštejna.
3) Čo sa týka smerovania útokov Jána Lucemburského na jeseň 1317 na juh na majetky Viléma z Landštejna, tažko ich jednoznačne vysvetli, prečo neútočil priamo na majetky Ronovcov v stredných a východných Čechách ale zamieril priamo na juh. Vysvetlení môže by viacej. Ján mal Viléma z Landštejna riadne v zuboch a nevedel mu zabudnú jeho aktivity v prospech Jindřicha z Lipé ( po smrti Jána z Vartemberka bol asi jedným z najaktívnejším vzbúrencom Vilém ) alebo tušil možné spájanie vzbúrencov s Habsburgovcami a ako najnebezpečnejších považoval tých čo mali majetky v susedstve Rakúska. ( Ak už vtedy bol Vilém ženatý s Eliškou z Kuenringu, najstaršou dcérou Litholda I. a jeho druhej ženy Agnes z Aspergu, mohol už vtedy ma Vilém priame rodinné kontakty na Habsburgovcov, nakoĺko Agnes z Aspergu bola údajne príbuzná Habsburgovcov ). Kto vie? Teším sa čo nové vy objavíte.

[Zany]

Pokud tedy skutečně Vilém z nějakého důvodu převzal Landštejn zpět od Jana jako léno, (což Jan dělal rád), pak mohl svým dědicům skutečně zavařit. U Karla IV. to prošlo, ale Václav pak mohl klidně této možnosti využít. Ale bude to chtít podívat se na to zevrubněji.

IMHO nejde o žádné pokud, o zástavním či manském charakteru landštejnského zboží se zmiňuje víc pramenů.

K tomu už Sedláček:
„Z důležitých příčin podal Vilém hrad svůj Landštein s městem Bystřicí králi Janovi v léno, což i učinil roku 1341 s panstvím svým Třeboňským, Lomnickým a Novohradským tak, aby ke službám manským jen do života svého povinen byl.“

O pár řádků níže

Dalším důkazem o manském statusu Landštejna je listina, kterou si Ojíř z Landštejna nechal r. 1360 potvrdit, že „převzavšímu jemu nedávno se zbožím služby manské povinné Čeňkovi z Lipého ani jeho osobě ani jeho rodu na újmu cti býti nemá.“

A ještě o kousek níž
„Neznámým způsobem, avšak bezpochyby podlé práva manského spadly Landštein a Bystřice na krále Vácslava.“


O Landštejnu jako zástavním zboží se zmiňuje také Z. Žalud v článku „Slezská šlechta u dvora Jana Lucemburského“:
"Vyrovnané možnosti obou skupin přivedly znepřátelené tábory ke kompromisu, který se dotkl také citlivého problému Janovy vlády: držby královských hradů v zástavě českých pánů, zejména Ronovců. Jindřich z Lipé byl 12. dubna 1316 s mnoha podmínkami a zárukami propuštěn a tři strategicky cenné moravské hrady - Landštejn, (Moravský) Krumlov a Vranov (nad Dyjí) - byly zapsány statečnému muži Janu Samborovi. (RBM III, s. 122-124, č. 305) To byl další z kompromisů, který ponechával otázku vyplacení královských hradů otevřenou. Zdá se, že Jan Sambor se v nových podmínkách rychle zorientoval. Přestože hrady musel zanedlouho postoupit jejich zástavním držitelům - pánům z Landštejna a z Lipé -, našel v českém králi cenného spojence, jenž u slezského pána naopak hledal finanční výpomoc."
(Ve znamení zemí Koruny české. Sborník k šedesátým narozeninám prof. PhDr. Lenky Bobkové, CSs., Casablanca, Praha 2006)

[Katerina]

No vida. A máme to. Díky Zany.

[Kateřina_z_Landštejna]

Mildi, Zany, moc vám oběma děkujeme za další nakopnutí správným směrem =D>