Vítek z Prčice a počátky Vítkovců

[hibou]

ahoj všem přátelům historie, jsem tu nový chtěl bych všechny pozdravit.Navíc mám dotaz k tématu.Je možné, jak jsem se dočetl v historii městečka Načeradec, že :
V krásné hornaté krajině asi půl hodiny chůze od památné hory Blaník se rozkládá městečko Načeradec, které patří mezi nejstarší v kraji mezi Blaníkem a Táborem. Zakladatelem je vladyka a vůdce Načerad, který je připomímán již roku 1126 jako posel knížete Soběslava k císaři Lotharovi. Načeradec padl 25.dubna 1142 v bitvě u hory Vysoké, blíže nynější Kutné Hory. Potomci Načeradovi se zvali Vítkové a používali jmen dle svých sídel tak jako Vítek z Prčice roku 1169.
Je tedy vítek z Prčice potomkem(synem) tohoto Načerada?A kdo byl tedy předkem tohoto vladyky a vůdce.
K tomu ještě jednu poznámku.Kladsko kdysi patřilo k Českému království(knížectví).První opevněné hradiště zde vybudoval vojevoda Slavník jemuž zdejší území náleželo před rokem 981,
Roku 1093 kníže Břetislav II. vytvořil z Kladska jakési zvláštní knížectví, které propůjčil svému synovci Boleslavovi (1085 - 1138), pozdějšímu polskému králi (Boleslav III. Křivoústý).Zajímavou je informace na polských heraldických stránkách, že znak s erbem růže používal v Polsku Slavníkův syn Poraj, snad tedy byla růže znakem všech Slavníkovců.Erbovní znamení Poraj poté v Polsku používalo několik rodin.
Jedná se o červený štít se stříbrnou pětilistou růží.
Může mít tato skutečnost nějakou spojitost s Načeradem, popřípadě s Vítkem z Prčice?
Děkuji za reakce, dost jsem nad tím přemýšlel, ovšem jsem jen historik amatér, zato ale nadšený.

[Dagmar]

Něco najdeš zde:
https://www.e-stredovek.cz/post/byli-na ... lni-krali/
https://www.e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?t=287

[Viola]

Potomci Načeradovi se zvali Vítkové a používali jmen dle svých sídel tak jako Vítek z Prčice roku 1169.
Je tedy vítek z Prčice potomkem(synem) tohoto Načerada?A kdo byl tedy předkem tohoto vladyky a vůdce.

Ahojky, vítám Tě tady.
Zajímalo by mě, odkud čerpali, nicméně my jsme se takhle daleko ve Vítkovcích nedostali - a nevím, jestli se kdy vůbec podaří spolehlivě dostat k předkům Vítka I. z Prčice.

Zajímavou je informace na polských heraldických stránkách, že znak s erbem růže používal v Polsku Slavníkův syn Poraj, snad tedy byla růže znakem všech Slavníkovců.Erbovní znamení Poraj poté v Polsku používalo několik rodin.
Jedná se o červený štít se stříbrnou pětilistou růží.

O erbu růže v Polsku jsme již diskutovali zde.

[Viola]

Tak jsem se zase konečně dostala na chvilku k courání po Vítkovcích a ve "Fontes Rerum Austriacarum"

Kateřino, kdepa se dá taková bezva věc najít?

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsem se zase konečně dostala na chvilku k courání po Vítkovcích a ve "Fontes Rerum Austriacarum"

Kateřino, kdepa se dá taková bezva věc najít?

Na googlebooks :
http://books.google.com/books?id=DsYBAA ... _1#PPR8,M1


Tam se dá najít kdeco, ale dá to trošku práci, než se k tomu člověk prokutá

[elizabeth]

Sám Vítek byl dne 27. října 1194 v Pasově, aby zřejmě převzal zmíněné statky a s největší pravděpodobností jsou Vítkovci mužskými potomky rodu Blankenbergů - konkrétně buď Bernharda nebo Ulricha z Blankenbergu. To by měla dosvědčovat listina uložená domněle ve schwarzenberském archivu na Orlíku datovaná roku 1220, kdy Vítek z Prčice prodával premonstránskému klášteru v Milevsku ves Kojetín, opatřená důležitou pečetí.

Katčin příspěvek mi nasadil rovněž brouka do hlavy...To máme někde opravdu doložené? Já vím, že ten německý původ Vítkovců se dost zpochybňuje... Nemůže to být dědictví "po přeslici"? Vím, že tu pečeť jsme tady dosti dlouho řešili. Listina z roku 1220 tedy jistě existovat bude... Co ta pasovská? Já se po ní mrknu, ale jestli mi někdo může ušetřit práci a ví, co je to listinu, nechť mi ušetří čas...

[Saltzmann]

Jak bylo uvedeno, Blankenburgové zmizeli z dějin kolem roku 1190 a podle dochovaných listin se na jejich državách usídlili Vítkovci. Sám Vítek byl dne 27. října 1194 v Pasově, aby zřejmě převzal zmíněné statky a s největší pravděpodobností jsou Vítkovci mužskými potomky rodu Blankenbergů - konkrétně buď Bernharda nebo Ulricha z Blankenbergu. To by měla dosvědčovat listina uložená domněle ve schwarzenberském archivu na Orlíku datovaná roku 1220, kdy Vítek z Prčice prodával premonstránskému klášteru v Milevsku ves Kojetín, opatřená důležitou pečetí. Na ní je nápis výrazných typů liter WITKOS DE PLANKENBERC (písmena A, KE a B jsou méně zřetelná). Prčice je zde německy Perschyz. Právě zde se Vítek sám označuje za Blankenberga. Dále existuje listina v opise ze dne 6. července 1269, kde je při směně statků uváděn jako "urozený svědek" přímo Wittigo von Planchiberc. Podle toho lze soudit, jak uvádějí němečtí historikové, že Vítkovci byli skutečně potomky Blankenbergů - dědici jejich rodového majetku a tedy i hradu a označovali se i tímto přídomkem.

Já se k tomu nechci moc vyjadřovat, ale byl bych opatrný v dělání závěrů, protože mnozí tvrdí, že Plankenberg=Prčice, navíc Plankenberg mohl být (takřka) cokoliv a nemusel mít souvoslost s rodem Blankenbergů...

[elizabeth]

To by měla dosvědčovat listina uložená domněle ve schwarzenberském archivu na Orlíku datovaná roku 1220, kdy Vítek z Prčice prodával premonstránskému klášteru v Milevsku ves Kojetín, opatřená důležitou pečetí.

No to vypadá na CDB II. č. 208, str. 192. Co dosvědčuje kromě prodeje té vsi, tak to nevím... . Záviš se taky psal jako z Falkenštejna ale hrad zdědil po mámě a nebyl mužským potomkem rodu Falkenštejnů ( ale po přeslici).

Teď hledám něco trošku jiného.

Roku 1221 by měl biskup pasovský dát označení Vítkovi z Prčice "nobilis homo de Bohemia". Kromě tady té listiny CDB II. č. 208 jsem v CDB žádnou listinu z roku 1221 vztahující se k Vítkovcům nenašla. V UBLOE a RBM není ani tady tato... Neví někdo, kdo se zabývá dávnějšími Vítkovci, která listina by to mohla být?

[Viola]

Roku 1221 by měl biskup pasovský dát označení Vítkovi z Prčice "nobilis homo de Bohemia". Kromě tady té listiny CDB II. č. 208 jsem v CDB žádnou listinu z roku 1221 vztahující se k Vítkovcům nenašla. V UBLOE a RBM není ani tady tato... Neví někdo, kdo se zabývá dávnějšími Vítkovci, která listina by to mohla být?

A kde jsi tuhle informaci vyštrachala?

[elizabeth]

Roku 1221 by měl biskup pasovský dát označení Vítkovi z Prčice "nobilis homo de Bohemia". Kromě tady té listiny CDB II. č. 208 jsem v CDB žádnou listinu z roku 1221 vztahující se k Vítkovcům nenašla. V UBLOE a RBM není ani tady tato... Neví někdo, kdo se zabývá dávnějšími Vítkovci, která listina by to mohla být?

A kde jsi tuhle informaci vyštrachala?

Takže už to mám Nebylo to totiž roku 1221 ale až 1231, přičemž nás tudíž profesor Šusta zase mystifikoval... Jedná se totiž o listinu v Urkunden-buch des Landes ob der Enns ( známém to UBLOE) III.. Listina má číslo IV., je ze 17. prosince 1231 z Feldenu ( kdo by to byl řekl) a nachází se na str. 5.

mně už ta historie začíná připomínat známý totalitní vtip:
Rozhlas hlásí: "Vojáci, budeme promítat švédský pornografický film Dala baba vojákovi." Kino je narvaný k prasknutí a najednou se ozve hlášení: "Vojáci, došlo k omylu: není to švédský ale sovětský, ne pornografický ale panoramatický a ne Dala baba vojákovi ale Balada o vojákovi"...

No nic, 10 let sem nebo tam 1231 nebo 1221, hlavně, že jsem to našla

[thovtt]

Rozborem dostupn. listin lze konstatovat, že Vítek z Prčic měl 4 syny. 3 Vítky a Jindřicha. Vítek který byl předkem pánů z Krumlova zemřel před rokem 1216, neboť po tomto roku se vyskytujeouze jeho syn Záviš. Přídomek z Nechanic která je hojně v literatuře citována je falzem. Tudíž i když Nechanice vlastnily, nikde v listinách se tento přídomek nevyskytuje.

[elizabeth]

Rozborem dostupn. listin lze konstatovat, že Vítek z Prčic měl 4 syny. 3 Vítky a Jindřicha. Vítek který byl předkem pánů z Krumlova zemřel před rokem 1216, neboť po tomto roku se vyskytujeouze jeho syn Záviš. Přídomek z Nechanic která je hojně v literatuře citována je falzem. Tudíž i když Nechanice vlastnily, nikde v listinách se tento přídomek nevyskytuje.

Roku 1220 už svědčí také Závišovi synové Budivoj a Vítek ( a i Vok z Rožmberka)kdy Vítek z Prčic dává klášteru milevskému ves, kterou jeho otec řádně držel, jménem Kojetín. viz CDB II., č. 208, s. 192

To tedy znamená, že by Žemličkou citovaná listina v Josef Žemlička, Počátky Čech královských, s. 369, v níž ukazuje možné psaní urozených jedinců:"Někdy se zdůraznilo obojí, úřad i predikát", to znamená listina RBM I., č. 874, s. 411, v níž je uveden jako "Zauise subcamerarius regis de Nechanic" a u níž je v edici RBM poznámka:"EX orig. confirmatione duplici annorum 1461 et 1652 in civitate Manetin" ( existuje duplikát originálu z roku 1461 a 1652 ve městě Manětín) je tedy falzem? Proč? Je to v Bystřického falzech v CDB nebo je to novějšího data (to, že se jedná o falzum)?

[thovtt]

Záviš tak zvaný z Nechanic zjištěný v listinách od roku 1209 do roku 1255 v celkovém počtu 35 listin se u něho nikde nevyskytuje predikát z Nechanic. V roce 1220 se na listině krále Přemysla objevuje Záviš a Vítek senior. Tento Vítek senior je dkle mého soudu již předkem pánů z Třeboně a Landšteijna, tedy Závišův strýc. V roce 1224 svědčí na listině krále Přemysla Záviš syn Vítka seniora. Je pravděpodobné, že když otec Záviše zemřel titul senior přešel na staršího Vítka v té době předka pánů z landšteina a Třeboně. Autoři současných monografií se často dopouští chyb tím že jeden od druhého opisuje. Tito údaje je třeba ověřovat z listinářů a regest.

[elizabeth]

Záviš tak zvaný z Nechanic zjištěný v listinách od roku 1209 do roku 1255 v celkovém počtu 35 listin se u něho nikde nevyskytuje predikát z Nechanic. V roce 1220 se na listině krále Přemysla objevuje Záviš a Vítek senior. Tento Vítek senior je dkle mého soudu již předkem pánů z Třeboně a Landšteijna, tedy Závišův strýc. V roce 1224 svědčí na listině krále Přemysla Záviš syn Vítka seniora. Je pravděpodobné, že když otec Záviše zemřel titul senior přešel na staršího Vítka v té době předka pánů z landšteina a Třeboně. Autoři současných monografií se často dopouští chyb tím že jeden od druhého opisuje. Tito údaje je třeba ověřovat z listinářů a regest.

To je hezký, ale není to odpověď na mou otázku, takže znovu: Je listina RBM I., č. 871, s. 411, v níž je uveden jako "Zauise subcamerarius regis de Nechanic" a u níž je v edici RBM poznámka:"EX orig. confirmatione duplici annorum 1461 et 1652 in civitate Manetin" ( z originálu potvrzení z let 1461 a 1652 ve městě Manětín) falzem? Proč? Je to v Bystřického falzech v CDB nebo je to novějšího data (to, že se jedná o falzum)?
Z toho vyplývá, že jsem to právě z Regest (RBM) vytáhla. Já totiž bez listin nedám ani ránu, jak sis zajisté všiml a jak zde tím mnohé zajisté nudím...

[Viola]

Záviš tak zvaný z Nechanic zjištěný v listinách od roku 1209 do roku 1255 v celkovém počtu 35 listin se u něho nikde nevyskytuje predikát z Nechanic. V roce 1220 se na listině krále Přemysla objevuje Záviš a Vítek senior. Tento Vítek senior je dkle mého soudu již předkem pánů z Třeboně a Landšteijna, tedy Závišův strýc. V roce 1224 svědčí na listině krále Přemysla Záviš syn Vítka seniora. Je pravděpodobné, že když otec Záviše zemřel titul senior přešel na staršího Vítka v té době předka pánů z landšteina a Třeboně. Autoři současných monografií se často dopouští chyb tím že jeden od druhého opisuje. Tito údaje je třeba ověřovat z listinářů a regest.

Dobře, ale to přeci neřeší problém té listiny, na kterou upozornila Betty...

[thovtt]

Jako kuriozitu pro porovnání uvádím listinu z roku 1236. Král Vácalv I. vydává listinu pro svého kaplana MArkvarta. A teď následuje z nějakého důvodu kzkomolená svědeční řada svědčí : Záviš podkomoří, Vítek otec jeho (který by měl být již mimimálně 20 let mrtvý), a strýc jeho starý Vítek ( z Třeboně a Landštejna).
Rbm I., str. 419-420, č. 895
Cdb III., str. 169-170, č. 136

S téhož roku 1236 leden 18, Král Václav potvrzuje prává kláštera na Velehradě na některé vsi. Svědčí Vítek senior (z Třeboně) A Vítek junior (z Rožmberka), bratři Vítek s bratrem svým Sezemou (prvním), synové Jindřicha z Hradce
Rbm I., str. 418, č. 889
Cdb III., str. 142-144,č. 129

V listině kde se uvádí otec Záviše jedná se pravděpodobně o falzo, anebo písař spletl Vítky. Protože svědeční řady ostatních listin to vyvracejí.
Na příklad listina z března 1220 krále Přemysla pro klášter v Břevnově swvědčí: Záviš (a bratři), Vítek, jindřich a Vítek senior (III. Vítek z ,,Krumlova" v té době nebyl již mezi živými).
rbm I. str. 290, č. 620

Další listina z roku 1220 krále Otakara nám dává tuto svědeční řadu Vítek Jindřich, Vítek, synové Vítka (z Prčice)
Rbm I., str. 293, č. 625

pro určení příbuznosti Vítkovců ve 13. stol. zvláště mezi lety 1200-1250 je třeba vypreparovat a seřadit všechny svědeční řady Vítkovců. Jen tak je možné se dobrat určení říbuznosti.

[elizabeth]

Jsem zvědavá, zda se dočkám ohledně oné listiny RBM I., č. 871, s. 411 z 18. března 1235 té odpovědi nebo zda se dovím sice cenné, ale s ní zcela nesouvisející informace... Prosím, dokládáme predikát z Nechanic, netvoříme přehled znalostí o Vítkovcích před Závišem...

[Viola]

Mohla bych se zeptat na jeden problém, na který jsme narazili před časem:

Takže dneska jsem našla a pro Vás opsala dalšéí zajímavé informace a také hypotézu ohledně nejstarších Vítkovců, je to ze článku O původu Vítkovců od Jana Jůny a Mgr. Stanislavy Novákové, pro Heraldiku a Genealogii 3/4 2007.
...
Z jeho nejbližších příbuzných kromě 4 synů známe jeho dva bratry - Načerada a Smila (doufám, že ne SVětlíka - to by byli Ronovci a Vítkovci příbuzní) , ti kolonizovali CHomutovsko. Oba bratři spolu s Vítkem svědčí na listině vévody Bedřicha potvrzující Hrozntovu nadaci pro řád Johanitů.

CDB I. 320: zde
Ale není tam napsáno, že by Načerad a Smil byli Vítkovi bratři ...

Mohla bych Tě poprosit o osvětlení?

[thovtt]

Listina v Rbm I. č. 874 uvádí v překladu :Záviš podkomoří, Budivoj a Vítek bratři, synové Záviše. Zde není o Nechanicích ani slovo. Zde opakuji znovu číslo 874.

[Viola]

Listina v Rbm I. č. 874 uvádí v překladu :Záviš podkomoří, Budivoj a Vítek bratři, synové Záviše. Zde není o Nechanicích ani slovo. Zde opakuji znovu číslo 874.

Aha, nejde o listinu 874, ale 871.