Vilém z Landštejna

[Mildi]

Milí diskutujúci,
tiež ma prekvapuje meno Zbyňek v rode Landštejnovcov a je možné, že niekto takúto osobu omylom zaradil do rodu a ostatní to už len preberali. Ale pri tejto diskusii som si uvedomil, že existovala aj nižšia šĺachta, ktorá slúžila landštejnovcom a niekto z nej mohol by omylom zaradený medzi landštejnovcov. V diplomovke od pána Žaluda je aj zoznam "miles" pánov z Landštejna a tak som sa na to pozrel.
Žiadneho Zbyňka som tam nenašiel ale našiel som tam :
Hron a Dětmar bratři ze Zbynic - miles Ojíře z Lomnice, doložených roku 1293. Lokalizácia sídla by mali by Zbenice 12 km jv od Příbrami.
Je teoreticky možné, že nejaký ich potomok ze Zbynic mohol by napríklad kastelánom na Ledeniciach a zlým prekladom listiny bol zaradený do rodu landštejnovcov ako Zbyňek. Je to samozrejme len moja špekulácia.

[Viola]

MOžná zajímavost , tak jak stál Vilém na straně Jindřicha z Lipé , tak roku 1318 při "vzpouře pražských měštanů" kdy do Prahy přijela Eliška Přemyslovna stál na její straně - spolu s Valdekem a Petrem z Rožmberka proti králi a Jindřichu z Lipé.

Mildi, můžu se zeptat, z čeho tuto informaci čerpáš? Mně osobně se to moc nezdá a ani ve svých knihách jsem tuto informaci nenašla.
(Btw. podle mě ta "pomoc" Petra Elišce nebyla tak, jak se vykládá, tedy že by se postavil na její stranu - protože pokud přijmeme teze o tom, že příchodem Petrových vojáků byl král donucen se stáhnout ze svých výbojných pozic a jeho pozice měla být poměrně zásadně narušena, nevidím jediný důvod, proč by nakonec mělo být mezi Eliškou a Janem uzavřeno příměří s pro Elišku nepříznivými podmínkami.) Proč by to navíc ten Vilém dělal?

A premiová otázka na konec - co když Smil a Zbyněk z Ledenic jsou jeden ? Nějakou záměnou či zkomolením jména Smil - mohl kdosi vytvořit neobvyklého Zbyňka ????
Ach, Mildi, fakt potřebuji vědět, kde jsi toho Zbyňka našel #-o

Mě by to taky zajímalo . Já ho totiž taky nenašla.

[Greywolf]

Už asi vím kde to našel …

Zde … citace … http://www.genealogy.euweb.cz/bohemia/rosenbg1.html#VS

B7. Ojíř z Lomnice, +ca 1306; Stříza N
...... C1. Smil z Nových Hradů, +ca 1317; m.Cunegunda von Kuering
........... D1. Ofka z Landštejna
........... D2. Ojíř z Landštejna
........... D3. Smil z Landštejna
..... C2. Vítek z Landštejna, +ca 1312
........... D1. Smil z Ledenic, +ca 1358; m.Anežka N
................. E1. Keruše z Ledenic; m.Přibík ze Stráže
........... D2. Vilém z Landštejna, +1356; m.Eliška z Dubé
........... D3. Zbyněk z Ledenic, +ca 1346

Nemůžu si pomoci … stejně se mi to nelíbí. V případě tří bratří a velkého rodového majetku bych nepředpokládal, že dva z nich budou používat stejný predikát. Když už ano, tak spíše rodový.
Proč by byli dva bratři z Ledenic ? Čekal bych spíše dva z Landštejna (jeden vládne majetkem a druhý (nemajetný) také používá rodný pradikát) a jednoho z Ledenic. Proč by měli dva dědit jedno sídlo a třetí vládnout tím velikým zbytkem ?

[Katerina]

MOžná zajímavost , tak jak stál Vilém na straně Jindřicha z Lipé , tak roku 1318 při "vzpouře pražských měštanů" kdy do Prahy přijela Eliška Přemyslovna stál na její straně - spolu s Valdekem a Petrem z Rožmberka proti králi a Jindřichu z Lipé.

Mildi, můžu se zeptat, z čeho tuto informaci čerpáš? Mně osobně se to moc nezdá a ani ve svých knihách jsem tuto informaci nenašla.
(Btw. podle mě ta "pomoc" Petra Elišce nebyla tak, jak se vykládá, tedy že by se postavil na její stranu - protože pokud přijmeme teze o tom, že příchodem Petrových vojáků byl král donucen se stáhnout ze svých výbojných pozic a jeho pozice měla být poměrně zásadně narušena, nevidím jediný důvod, proč by nakonec mělo být mezi Eliškou a Janem uzavřeno příměří s pro Elišku nepříznivými podmínkami.) Proč by to navíc ten Vilém dělal?

Tak tohle náhodou vím
1. Proč se to celé událo - byl to v podstatě následek izolace královny po Loketských událostech a tím i odstavení šlechtické kliky kolem ní. Akorát, že tentokrát se nejprve do čela postavil pražský patriciát, který na to následně nejvíc doplatil - No i když Vilém z Valdeka a Petr z Rožmberka také - každý jinak.

2. Viléma - jako účastníka tohoto "povstání" na straně královny uvádí Miloš Sovadina.
Učast Petra z Rožmnberka uvádí jak Sovadina, tak Spěváček a též zbraslavská kronika.
Důvody Petrovy - Spěváček uvádí, že byl Petr rok předtím zbaven úřadu nejvyššího komorníka , zatímco Sovadina toto zbavení klade až po pražských událostech jako trest. Bude zajímavé zjistit kdo z nich dvou je blíž pravdě, ale to už není téma do Viléma.

3. Pánové a měštané využili Janova pobytu na Moravě - a povolali též Elišku z Mělníka. Jan se rychle vrátil do Prahy spolu s Jindřichem z Lipé a ! Mikulášem Opavským. Pokusili se dobýt Prahu, ALE - neměli na to, protože právě přitáhl královně na pomoc Petr z Rožmberka s oddílem cca 400 mužů.

Skončilo to neprve remízou - královská strana se stáhla na Hrad, protože na dobytí Prahy už vojensky neměla, uzavřelo se příměří včetně slibu beztrestnosti, ten však byl do 14 dnů porušen a měštané si to pěkně odskákali.

Výsledek - další posílení strany Jindřicha z Lipé, konečný rozvrat mezi královskými manželi , odchod Viléma z Valdeka a jeho následná smrt u Dachau - a také by zde asi mohl být zdroj dalších sporů Viléma a krále Jana , nakonec se však udobřili.

4. Otázka proč by to Vilém dělal je nadmíru zajímavá a vyžaduje dalšíhi zkoumání. Těch důvodů může být - třeba ani nevěděl do čeho jde , byl zrovna zadobře s Petrem z Rožmberka, věřil mu , bylo zde několik smluv nebo čestných slibů o vzájemné spolupráci - mohlo mu vadit, co tropí Jan s Jindřichem právě v té době v zemi - měli v té době převahu , jak jsem psala po loketských událostech.
Je to zajímavá výzva ...

[Mildi]

Moji milí spoludiskutujúci,
pokúsim sa zareagova na predchádzajúce dotazy na mňa.
Violka - informáciu o účasti Viléma z L. na spomínaných udalostiach roku 1319 ozaj nepíšu všetci historickí autori ale iba niektorí. Vilém tam mal asi menej podstatnú úlohu. Principialne nebol fandom Ellišky Přemyslovny. Keteřina uviedla niektoré zdroje, kde je spomínaní aj Vilém z L. Ja môžem ako ďaĺší zdroj uvis Diplomovku pána Žaluda, kde tiež spomína účas Vilém z L. a pritom sa odvoláva na Spěváčka 1994, s. 277-280.

Zdroj kde som aj ja narazil na Zbyňka z Ledenic úplne presne identifikoval Greywolf ale môžem uvies aj ďaĺší internetový zdroj:
http://familytrees.genopro.com/vlepore/ ... efault.htm
Samozrejme treba ís pod písmenko L a hĺada z Landštejna a z Ledenic, Zbyněk je tam uvedený. Odkiaĺ ale tento zdroj čerpal neviem. Možem len pripomenú, že nevidím problém v tom že Zbyněk nemal nejaký samostatný predikát, ako prípadne najmladší z bratov mohol by predurčený na kňažsku dráhu. Aj keď o ňu nestál ale bol najmladší a tak mal smolu.

Kateřina - otázka o dôvode účasti Viléma z L. na akcii proti Jánovi l..
Mne sa ale účas Viléma v tomto novom odboji proti Jánovi Lucemburskom nezdá nelogická aj keď samozrejme dos riskoval, lebo len rok predtým sa v Domažliciach dohodol s Jánom Lucemburským, možno aj formálne prevzal svoje majetky len ako léno.
Mne to skôr pripadá celý ten výjazd Petra z R. a Viléma z L. na pomoc pražanom len ako politická šachová hra v réžii Petra z R.
Hneď po domažlickom mieri strávil Ján Lucemburský 3 týždne na statkoch Petra z R. a spoločne priateĺsky trávili čas lovom a podobne. Boli aj rovestníci. Peter teda určite nemal nepriateĺský vzah k Jánovi L..
Ale situácia začala by pre neho neudržateĺná. Po Domažliciach všetky mocenské posty Jindřich z L. rozdal svojim blízkym Ronovcom a len post kancléra dostal Peter z R.. Aj o tento post prišiel v červnu 1319, kedy túto funkciu dostal Albrecht z Dubé a Libešic ( zdroj Vondra 1950 ).
Zároveň sa neúmerne posilnila pozícia Jindřicha z L. keď dokázal očiernit Elišku Přemyslovnu pre Jánom L. - udalosti na hrade Lokti, začal oblbova Jána L. aj organizovaním turnaja a hrou na kráĺa Artuša a podobne. Ján L. bol skoro úplne pod jeho vplyvom čo bolo pre Petra z R. už dos nebezpečné. Nesmieme zabúda, že Peter z R. ohrdol dcérou Jindricha z L. s ktorou už bol zasnúbený a vieme, že Jindàich z L. sa Petra z R. bál, lebo počas konfliktov s Jánom L. sa vždy pokúšal získa Petrovu podporu a nikdy si ňou nebol istý. Peter vedel, že keby sa Jindřich zbavil najväčích nepriateĺov Elišky a Viléma z Valdeka ďaĺším terčom by stal asi on. Bolo treba zakroči a ukáza silu pokiaĺ prevaha Jindřicha nebola drvivá. Na to sa mu udalosti v Prahe v červenci 1319 ideálne hodili.
Zaujímavé je si prečíta Šustu, ktorý popisuje ako Ján L. po informáciach o udalostiach v Prahe ako rýchlo mohol, tak rýchlo s narýchlo zozbieraným vojskom tiahol na Prahu. Po jeho útoku na Prahu, ktorú Vilém z Valdeka len len že ustál, už na druhý deň prišiel Peter z R. s Vilémom z L. so 400 ozbrojencami, čím prevyšovali silu Jána L., ten sa musel stiahnu na hrad.
Podĺa mňa nie je náhoda, že tak rýchlo Peter z R. a Vilém z L. prišli s pomerne veĺkým vojenským kontingentom do Prahy. Oni sa na to už vopred pripravovali a zbierali vojsko, určite to nebolo z jedného dňa na druhý.
A dôvody Viléma z L.. Podĺa mňa bol na Jindřicha z L. napálený, lebo za neho extrémne nastavoval kožu ( po smrti Jána z Vartemberka bol Jindřichovým najaktívnejším zastáncom, aj Ján IV. z Dražic, keď chcel roku 1317 udrža mier medzi Eliškou Přemyslovnou a odporcami obracal sa na Jindřicha z Lipé a na Viléma z Landštejna - dvoch najvýznačnejších odbojníkov ) a ako sa mu Jindřich z L. odvďačil, nedostal za túto podporu nič, pričom iní Jindřichovi podporovatelia dostali úrady alebo peniaze. Samozrejme bol Vilém z Landštejna urazený.

Inak je krásne vidie ako sa začína meni správanie Viléma z L. keď vstúpil do kotérie - šĺachtickej skupiny okolo Petra z R.. Z emotívne konajúceho šĺachtica sa stáva človek, ktorý začína kona premyslene na základe chladného rozumu. No Peter z R. bol vynikjúci učiteĺ.

[Katerina]

Tak nejprve bych uvedla další zdroj zmiňující Vilémovu účast - uvádí to i Palacký.

Napadlo mě docela prosté řešení Vilémova angažování se na jiné straně než straně Jindřicha z Lipé. Ono totiž vůbec nemuselo v jeho případě jít o vystoupení proti Jindřichu z Lipé.
Vždyt primárním cílem tohoto "povstání" byl přece král a jeho svérázná finanční politika, kterou byli postiženi především měštané, nikoliv Jindřich z Lipé.
Vzhledem k tomu, že vztahy krále Jana a Viléma nebývaly ani v minulosti nijak dobré, nemusel být Petrem z Rožmberka ani moc přemlouván.
I když zde souhlasím s Mildim, že iniciátorem jejich zapojení se byl pravděpodobně Petr.
Jenže v Praze se ukázalo, že s králem přitáhl nejen Mikuláš Opavský, ale i Jindřich z Lipé - a jak je pak popsáno kronikáři boje se velmi aktivně zúčastnil Vilém Z Valdeka a Petr z Rožmberka zatímco o Vilémovi z Landštejna náhle celkem nic.
Takže nemusel být na Jindřicha z Lipé dopálený, on prostě nevytáhl proti Jindřichovi z Lipé, ale proti králi a pak to celé rychle ukončil.

[Greywolf]

Mildi napsal :
Možem len pripomenú, že nevidím problém v tom že Zbyněk nemal nejaký samostatný predikát, ako prípadne najmladší z bratov mohol by predurčený na kňažsku dráhu. Aj keď o ňu nestál ale bol najmladší a tak mal smolu.

Greywolf píše :
Právě proto bych čekal spíš rodový z Landštejna a ne z Ledenic. Pokud nevlastnil své a nevládl svému lidu ( páč byl třeba vyvolen pro církevní dráhu ), nepoužíval by jiný predijkát než svůj rodný.

[Katerina]

Zatím se nemohu vyjídřit k tomu Zbyňkovi - pořád mám ale takový dojem, že byl z Ledenic "Landštejn" jen jeden a to Smil.

Našla jsem ho také v jedné listině ze sbírka jana Lucemburského.

Je to Listina č. 124 - bohužel pořád nemám ten správný slovník na překlad, tak tápu - každopádně je to o dluzích. Kdo komu - to bez překladu nevyluštím.

Hic Cives Pragenses conqueruntur domino de Latnstein qoud eos a debito judeorum non faciunt absolutos.

Dopis je adresován Vilémovi , píšou pražstí měštané Conradus de Tust a Wenceslaus Genauer, a Smila zde nazývají Zmylo de Ledenitz , frater vester , tedy Váš bratr.

[Katerina]

Našla jsem ho také v jedné listině ze sbírka jana Lucemburského.

Je to Listina č. 124 - bohužel pořád nemám ten správný slovník na překlad, tak tápu - každopádně je to o dluzích. Kdo komu - to bez překladu nevyluštím.

Tak díky Ježkovi, a jeho super dárku, v podobě překladače - jakž- takž :
Smil, jako mladší bratr , zdá se byl ve stejných "problémech" jakjo všichni mladí čeští pánové středověku, holt ta finanční hotovost prostě chyběla, a tak se zadlužovali u měštanů.

No a ti si stěžovali Vilémovi, že bratr neplatí, oni trpí neb nesou sami tíži jeho dluhů etc. A samozřejmě se vší pokorou žádají, aby Vilém na bratra dohlédl.

takže nic nového : jen jsme si povrdili, existenci Smila s predikátem z Ledenic coby mladšího Vilémova bratra.

[Mildi]

Kateřina napsala:
Jenže v Praze se ukázalo, že s králem přitáhl nejen Mikuláš Opavský, ale i Jindřich z Lipé - a jak je pak popsáno kronikáři boje se velmi aktivně zúčastnil Vilém Z Valdeka a Petr z Rožmberka zatímco o Vilémovi z Landštejna náhle celkem nic.

Podĺa mnou prečítaných podkladov sa aktívne bojov na strane Pražanov zúčastnil hlavne Zájíc z Valdeka. Keď na druhý deň prišiel Peter z R. vznikla patová situácia a už sa nebojovalo ale len vyjednávalo. Následnú dohodu po 14 dňoch Ján L nerešpektoval. Pražania si to odskákali, dokonca museli zaplati aj svojim podporovateĺom. Zdokumentované sú sumy, ktoré museli zaplati Zájícovi z Valdeka ale o nejakej platbe Petrovi z R. nie je žiadna zmienka. To podĺa mňa ,aj so skutočnosou, že netrval na dodržaní podmienok prímeria znamená, že to zo strany Petra z R. bola len ukážka sily jeho šĺachtickej skupiny.
A tu som pri probléme ako definova šĺachtickú skupinu okolo Petra z R..
Pri Jindàichovi z Lipé je to ĺahšie, boli to hlavne Ronovci a niektorí ďaĺší priatelia Jindřicha z L. ako napr. Ján z Vartemberka a asi aj Vítek z Landštejna.
Petrovu skupinu sa pokúsim posklada z nasledujúcich šĺachticov:
Peter z R., Heřman z Miličína, Ján z Dobrušky ( týchto uvádzal v jednom svojom príspevku aj pán Žalud ), ja k tomu pridávam od roku 1318 aj Viléma z Landštejna a Záviše z Újezdce a bratrov z Litic ( Drslavici ).
Na prvý pohĺad sa to zdá ako skupina, ktorú nespája rodová vazba ale len záujmová vazba.
Ale nemuselo to by tak. Vo viacerých zdrojoch som narazil na vazbu medzi Vilémom z L. a Petrom z R. ako na vazbu na strýka, resp. na bratranca. Samozrejme boli príbuznými cez svojho pra pra predka Vítka z Prčic ale to bola veĺmi vzdialená vazba.
Pri inej vazbe ma inšpirovala Elisabeth, keď v svojom článku o Závišovi napísala:

Nejedná se o lenní přísahu, ale jen o dodržování smluvní podmínky, to znamená služby proti komukoli s výjimkou krále českého Václava II., markraběte Oty, jakož i příbuzných a přátel, z nichž jsou uvedeni Ojíř z Lomnice se synem Smilem, tchánem Mutinou z Kostomlat a dalšími.

Zaujala ma zmienka o Mutinovi z Kostolomlat ( vraj pochádzal z rodu drslavicov ) svokrovi Ojířa z Lomnice. To by znamenalo, že Ojíř mal za manželku dcéru Mutinovu ( uvádza sa nejaká Stříza ). Keď si ale pozrieme údaje o Mutinovi z Kostolomlat bol údajným zakladateĺom rodu z Dobrušky. Jeho dcéra Eliška z Dobrušky bola manželkou Jindřicha z Rožmberka a matkou Petra z R.
Ak boli Ojíř z Lomnice ( starý otec Viléma z L. ) a Jindřich z R. švagrovia lebo mali za manželky sestry, je potom ĺahké vysvetli uvádzaný vzah Petra s Vilémom ako strýka resp. ako bratranca. Ján z Dbrušky ( syn Mutinov ) v šĺachtickej skupine už len dokresĺuje, že táto skupina bola tiež rodinne orientovaná.
Tento môj názor ale neviem podpori žiadnymi inými listinami. Vie mi niekto v tomto pomôc s potvrdením alebo to vyvráti ? [/url]

[Kateřina_z_Landštejna]

Dívala jsem se po Petrovi z Landštejna i po Zdeňkovi/Zbyňkovi z Ledenic.

O Petrovi z Landštejna jsem nenašla nikde nic - ani případný vztah k nějakému konkrétnímu sídlu. Jen jeden web jej zmiňuje jako klerika, který zemřel někdy kolem r. 1356 (tedy se svým otcem nebo krátce po něm)?
Problém je v tom, že jména uváděná na tom webu se velni často nedají nijak ověřit, jako by byla vymyšlená. Má důvěra k tam uváděným údajům se začíná povážlivě blížit nule

S Ledenicemi je to jednodušší - ty Landštejnům patřily, založili je (krátce poté, co získali Landštejn sám), vybudovali tam tvrz a velmi rychle navázali menším hradem a patřily jim do konce 14. století (cca 1398). Takže je možné, že ač nejmladší, mohl mít třetí Vítkův syn takovou otcovu důvěru, že mu svěřil správu části panství.
Jen ještě zjistit, jak se ta nadějná ratoslest jmenovala. Zbyněk/Zbyšek to asi nebyl, to je vysloveně polské jméno. Zdeněk byl obvyklejší (Zdenko, Zdenco), to by se snad dalo i dohledat.

Bohužel jsem toho k Ledenicům (Ledenice, Ledenicze, Ledenicz, Ledenitz, Leděnice, Ledinicz a další) zatím moc nenašla ani u nás, ani v Rakousku. Ovšem tam mají zato přímo regionek Ledenitzen (Ledenicko). Že by stopa?

[Katerina]

Dívala jsem se po Petrovi z Landštejna i po Zdeňkovi/Zbyňkovi z Ledenic.


S Ledenicemi je to jednodušší - ty Landštejnům patřily, založili je (krátce poté, co získali Landštejn sám), vybudovali tam tvrz a velmi rychle navázali menším hradem a patřily jim do konce 14. století (cca 1398). Takže je možné, že ač nejmladší, mohl mít třetí Vítkův syn takovou otcovu důvěru, že mu svěřil správu části panství.
Jen ještě zjistit, jak se ta nadějná ratoslest jmenovala.

Kačko, i Smilovi a Ledenicích o pár příspěvků výše - můj příspěvek z 9.7. - Byl to Smil a vzporně se o Ledenice staral.

[Kateřina_z_Landštejna]

Nojo, sakra, máš pravdu
To mi výýýýrazně komplikuje situaci s přípravou identity. Zatracená famílie
O víkendu budem na Landštejně. jestli tam bude paní kastelánka, tak ji uctivě poprosím, kde ještě by se dalo něco zjistit...

[Katerina]

.... zo strany Petra z R. bola len ukážka sily jeho šĺachtickej skupiny.
A tu som pri probléme ako definova šĺachtickú skupinu okolo Petra z R..
Pri Jindàichovi z Lipé je to ĺahšie, boli to hlavne Ronovci a niektorí ďaĺší priatelia Jindřicha z L. ako napr. Ján z Vartemberka a asi aj Vítek z Landštejna.
Petrovu skupinu sa pokúsim posklada z nasledujúcich šĺachticov:
Peter z R., Heřman z Miličína, Ján z Dobrušky ( týchto uvádzal v jednom svojom príspevku aj pán Žalud ), ja k tomu pridávam od roku 1318 aj Viléma z Landštejna a Záviše z Újezdce a bratrov z Litic ( Drslavici ).
Na prvý pohĺad sa to zdá ako skupina, ktorú nespája rodová vazba ale len záujmová vazba.
Ale nemuselo to by tak. Vo viacerých zdrojoch som narazil na vazbu 1medzi Vilémom z L. a Petrom z R. ako na vazbu na strýka, resp. na bratranca. Tento môj názor ale neviem podpori žiadnymi inými listinami. Vie mi niekto v tomto pomôc s potvrdením alebo to vyvráti ? [/url]

K tomuto mám tři věci :
1. Nejprve bych si dovolila přihřát svou vlastní polívčičku - pojdme obě seskupení definovat v novém tématu ŠLechtické frakce , pakty ....je to celkem zajímavé a dá se to dohledat

2. dvě drobnosti naokraj - pokud zde hovoříme o pražských událostech roku 1319 (a to jsem si myslela, že ano, když řešíme "obrat" Viléma z Landštejna : a) tak chudák Ješek z Vartmberka (ač bych si to moc přála) už u toho být nemohl.
b) měla bych trochu pochybnosti o tom, že by se zde Heřman z Miličína zúčastnil frakce proti Janovi L. , byl mu dosti oddán. Ale to můžem ještě zkontrolovat a vypátrát. Nemohu na to ted z hlavy vsadit hlavu - možná, že měl jeden z Heřmanů nějakou slabou chvilku a od krále se na nějakou dobu odvrátil.

Díky Jindřichu z Lipé, který po Domažlicích, (snad aby se na Lucemburka vytáhl, a předvedl, jak může být užitečný) došlo k velkému přeskupení, obou hlavních frakcí a JIndřich spoustu pánů i drobnější šlechty přetáhl na královu stranu.

3. Vilém a Rožmberk byli příbuzní (minimálně vyšli z jednoho růžového kořene - nebo roubu ? , je to zajímavý úkol pro nás všechny to upřesnit.

[Viola]

Ale nemuselo to by tak. Vo viacerých zdrojoch som narazil na vazbu medzi Vilémom z L. a Petrom z R. ako na vazbu na strýka, resp. na bratranca. Tento môj názor ale neviem podpori žiadnymi inými listinami. Vie mi niekto v tomto pomôc s potvrdením alebo to vyvráti ?

3. Vilém a Rožmberk byli příbuzní (minimálně vyšli z jednoho růžového kořene - nebo roubu ? , je to zajímavý úkol pro nás všechny to upřesnit.[/quote]
Já bych jen doplnila, že dříve se za rodinu považovala mnohem širší rodina než dnes, tedy že Petr s Vilémem vycházeli ze svého příbuzenství, které nám může připadat poněkud vzdálené, nicméně důležitá byla jejich příslušnost k rodu růže.

[thovtt]

Určit přesné datum založení hradu Landštejna se bez listiných důkazů asi nepodaří nikdy.Dostal jsem informaci od jednoho archeologa,že se na hradě při posledních výzkumech našlo takzvané klasové zdivo datujícíse kolem roku 1150.Tento druh zdiva je na našem ůzemí poměrně vzácný.Ale za hranicí na uzemí přiléhajícího Rakouska se z té doby vyskytuje častěji na stavbách z té doby,kterým se říká Festhauzi.Jsou to menší opevněné hrádky.

[thovtt]

Vítek z Lansštejna zemřel mezi léty 1312-1315.Vilém se vyskytuje,alespon co jsem hledal poprvé v roce 1315.

[thovtt]

Nevíte náhodou někdo,zda se vyskytoval Vilém v listinách před rokem 1315.Jestli jsem nějakou nepřehlédl.

[Katerina]

Nevíte náhodou někdo,zda se vyskytoval Vilém v listinách před rokem 1315.Jestli jsem nějakou nepřehlédl.

Zatím bohužel ne - CDB pro toto období na netu myslím není, a v RBM - je poprpvé právě toho 25.8. 1315

pak CDM 6 , CI. str. 71 - ale je to rok 1316 - to je ta slavná smlouva Jindřicha z Lipé s Petrem z Rožmberka po JIndřichově propuštění z Týřova - proč ji tu uvádím ... Jindřich tam na počátku vypisuje "své přátele" - tedy , kdo stojí na jeho straně a Vilém si tam stojí dobře , je hned na 2. místě za Bolkem Lehnickým, což byl kníže a Lucemburskův švagr .

[Ježek]

Zatím bohužel ne - CDB pro toto období na netu myslím není, a v RBM - je poprpvé právě toho 25.8. 1315

Tak CDB má být dovedeno k roku 1310. Myslím, že se zatím ani nepracuje na diplomatáři pro vládu Václava II.