Pokec o knihách

[Ježek]

Může někdo doporučit Stepního vlka od Hesseho?

[vlachi]

I já se musím připojit k diskuzi.Knížky od paní Váňkové se mi velice líbí a na podkladě jejích románů jsem začala hledat kdo doopravdy byly ty postavy vystupující v románech.Období od Přemysla Otakara II až po Karla IV je mým nejoblíbenějším.

[Jiří Motyčka]

Dostala se mi nedávno do rukou roztomilá knížka, která někdy s laskavým jindy s docela drsným humorem líčí naše dějiny. Nedoporučuji ji však číst na veřejných prostranstvích či prostorách (lavička v parku, ulice, v kavárně, u kadeřníka, v opeře, ...) nebo ve veřejných dopravních prostředcích, nebo já jsem se u ní mnohdy nahlas smál.
Její humor ocení zejména ti, kdo ovládají historii a jsou jim známy i některé detaily z našich dějin. Ti ostatní se netradiční formou o našich dějinách aspoň něco dozví.

Tak tedy:
Zdeněk Šmíd - Jak jsme se nedali aneb kapitoly z dějin národního úpění (už ten samotný název, že. )
Vydalo: Nakladatelství Olympia Praha, 2006

No a nyní krátká ukázka z tématu, jímž jsme se tady taky zabývali, ale velice vážně (Jan Lucemburský a ženský okolo něj). Takže pojďme to s panem Šmídem Zdeňkem drobátko zlehčit:
„...Eliška byla dál hodná a měla Jana ráda. Nesnášela však macechu, dvojnásobnou vdovu, chytrou, krásnou, stejnojmennou a k dovršení vší odpornosti jen o 4 roky starší Elišku Rejčku. Ke všemu se Rejčka stala milenkou nejmocnějšího českého pána Jindřicha z Lipé, zatímco Eliščin Jan se střídavě nacházel na cestě do boje, na cestě z boje a na bojišti.
‚Ona je schopna všeho,‘ varovala Jana Přemyslovna, ‚tátovi vlezla do postele, když jí bylo 12, uštvala ho k smrti, pak měla kašežrouta, za pár let byl na prkně taky, kdoví, co mu do kaše sypala, táta umřel ve čtyřiatřiceti, není to divný? A teď spí s tím náfukou, víš proč?‘
‚Nevím,‘ řekl Jan a zívl.
‚Nezívej, když s tebou mluvím‘, zavyla Eliška, ‚Jindřich z Lipé bude českým králem! Ona už se postará! Nasype ti do brnění jed, to brnění se rozloží…‘
‚Jindřich nemůže být králem,‘ usmál se Lucemburk, ‚není přece královského rodu.‘
‚Náš předek, ty uňto, jezdil s volama,‘ sípěla Eliška.
‚Klidně si zas jeď do války jako král a já ti garantuju, že se z ní vrátíš jako bezdomovec!‘
Té představy se Jan ulekl a dal pána z Lipé zavřít.
„Děláš chybu, chlapče králi,‘ řekl český velmož, ‚a taky nevím, kdo ti půjčí prachy, když né já.‘
Jan znejistěl, ale nepovolil. A když sladká Rejčka přišla prosit za Jindřicha, vůbec ji nepustil ke slovu, jen ji dal prošacovat, jestli s sebou nemá jed do brnění. ...“
atd., atd. ...

[elizabeth]

Dostala se mi nedávno do rukou roztomilá knížka, která někdy s laskavým jindy s docela drsným humorem líčí naše dějiny. Nedoporučuji ji však číst na veřejných prostranstvích či prostorách (lavička v parku, ulice, v kavárně, u kadeřníka, v opeře, ...) nebo ve veřejných dopravních prostředcích, nebo já jsem se u ní mnohdy nahlas smál.
Její humor ocení zejména ti, kdo ovládají historii a jsou jim známy i některé detaily z našich dějin. Ti ostatní se netradiční formou o našich dějinách aspoň něco dozví.

Tak tedy:
Zdeněk Šmíd - Jak jsme se nedali aneb kapitoly z dějin národního úpění (už ten samotný název, že. )
Vydalo: Nakladatelství Olympia Praha, 2006

No a nyní krátká ukázka z tématu, jímž jsme se tady taky zabývali, ale velice vážně (Jan Lucemburský a ženský okolo něj). Takže pojďme to s panem Šmídem Zdeňkem drobátko zlehčit:
„...Eliška byla dál hodná a měla Jana ráda. Nesnášela však macechu, dvojnásobnou vdovu, chytrou, krásnou, stejnojmennou a k dovršení vší odpornosti jen o 4 roky starší Elišku Rejčku. Ke všemu se Rejčka stala milenkou nejmocnějšího českého pána Jindřicha z Lipé, zatímco Eliščin Jan se střídavě nacházel na cestě do boje, na cestě z boje a na bojišti.
‚Ona je schopna všeho,‘ varovala Jana Přemyslovna, ‚tátovi vlezla do postele, když jí bylo 12, uštvala ho k smrti, pak měla kašežrouta, za pár let byl na prkně taky, kdoví, co mu do kaše sypala, táta umřel ve čtyřiatřiceti, není to divný? A teď spí s tím náfukou, víš proč?‘
‚Nevím,‘ řekl Jan a zívl.
‚Nezívej, když s tebou mluvím‘, zavyla Eliška, ‚Jindřich z Lipé bude českým králem! Ona už se postará! Nasype ti do brnění jed, to brnění se rozloží…‘
‚Jindřich nemůže být králem,‘ usmál se Lucemburk, ‚není přece královského rodu.‘
‚Náš předek, ty uňto, jezdil s volama,‘ sípěla Eliška.
‚Klidně si zas jeď do války jako král a já ti garantuju, že se z ní vrátíš jako bezdomovec!‘
Té představy se Jan ulekl a dal pána z Lipé zavřít.
„Děláš chybu, chlapče králi,‘ řekl český velmož, ‚a taky nevím, kdo ti půjčí prachy, když né já.‘
Jan znejistěl, ale nepovolil. A když sladká Rejčka přišla prosit za Jindřicha, vůbec ji nepustil ke slovu, jen ji dal prošacovat, jestli s sebou nemá jed do brnění. ...“
atd., atd. ...

Nechci být rýpavá a navážet se do autora výborné trilogie Proč bychom se.... ( netopili, nepotili, netěšili), ale tento úryvek ve mě navozuje dojem, že se z něj člověk neznalý historie dozví spíš blbosti. Dobu rukaviček a kapesníčků Katariny di Medici ( a ani tam to není úplná pravda) máme ještě daleko před sebou a mě by tento úryvek seděl spíše do Francie šestnáctého století, kde jedy z Itálie byly velmi populární. Ale nešastná vdova z počátku14. století pocházející z Polska? Začínám být na to klišé, že byla zlá a trápila ubohou Elišku a nedospělého Jana celkem alergická...

[Jiří Motyčka]

...Začínám být na to klišé, že byla zlá a trápila ubohou Elišku a nedospělého Jana celkem alergická...

Rozumím, Bety. Ale furt je to o schopnosti se podívat na věc drobet s nadhledem. To já bych si musel z převažujícího názoru v české kotlině na husitství hodit věšák...

BTW. Četla jsi, co pan Šmíd v té veselé knížečce píše o husitech? Čtení o době Lucemburků je slabým odvarem toho, co píše o husitské době. A slyšelas někdy, jak si z naší historie dokážou udělat srandu i akademici z oboru historie s hromadou titulů před jménem i za ním? Já jo.

[acoma]

„...Eliška byla dál hodná a měla Jana ráda“
atd., atd. ...

Jéé, to je kráásný.

[Micza]

By³em w Hronove, mieœcie gdzie urodzi³ siê i pisa³ Alojzy Jirásek. A to ten pisarz po polsku:

[rakpav]

Tak dočítám, či spíše dostudovávám neuvěřitelně skvělou knihu od Libora Jana - Václav II. a struktury panovnické moci. Předně - díky Ješku za půjčení - pásl jsem po ní už půl roku a marně, má jen minimální náklad, snad jen 500 ks. No a dále pak jen samá chvála. Tak nějak by mělo vypadat seriozní boření mýtů při zachování určité úcty k pracím předchůdců!

[Ježek]

Tak dočítám, či spíše dostudovávám neuvěřitelně skvělou knihu od Libora Jana - Václav II. a struktury panovnické moci. Předně - díky Ješku za půjčení - pásl jsem po ní už půl roku a marně, má jen minimální náklad, snad jen 500 ks. No a dále pak jen samá chvála. Tak nějak by mělo vypadat seriozní boření mýtů při zachování určité úcty k pracím předchůdců!

Sem řikal autorovi, že to je u nás kultovní kniha

[rakpav]

máš recht , kemo !

[Katerina]

Pánové - Vaše nadšení pro Haška (a tedy asi potažmo Švejka ) pravdu nesdílím a sosobně se necítím být příslušníkem švejkova národa - nicméně ho velmi repsektuji.

Přesto nazvat ho největším českým spisovatelem ... mi přijde poněkud odvážné vždyt je zde mnohem víc aspirantů.
Jednak takováto hodnocení v umění jsou v podstatě nesmyslná a nemožná - když bychom to přece udělali (byt s určitou nadsázkou) tak spíš -
-
Čapek - Kafka, Seifert , Havel, Kundera, Vaculík , s Haškem snad srovnatelný Hrabal, dáma Němcová, a mnozí další, kterým se ted omlouvám je pozdě .. mozek už skoro spí..

Co tahkle nějaká anketka ????

[Michal]

Pánové - Vaše nadšení pro Haška (a tedy asi potažmo Švejka ) pravdu nesdílím a sosobně se necítím být příslušníkem švejkova národa - nicméně ho velmi repsektuji.

Přesto nazvat ho největším českým spisovatelem ... mi přijde poněkud odvážné vždyt je zde mnohem víc aspirantů.
Jednak takováto hodnocení v umění jsou v podstatě nesmyslná a nemožná - když bychom to přece udělali (byt s určitou nadsázkou) tak spíš -
-
Čapek - Kafka, Seifert , Havel, Kundera, Vaculík , s Haškem snad srovnatelný Hrabal, dáma Němcová, a mnozí další, kterým se ted omlouvám je pozdě .. mozek už skoro spí..

Co tahkle nějaká anketka ????

No, proti Haškovu prvenství se sice dá protestovat, lze s ním nesouhlasit, ale to je tak všechno co se proti tomu dá dělat. Hašek byl génius, stejně jako Lada.
Ještě tak se k němu může blížit J. da Cimrman, ale on byl spíš dramatik.

P.S. Kafka nebyl žádný Čech.

[Katerina]

Pánové - Vaše nadšení pro Haška (a tedy asi potažmo Švejka ) pravdu nesdílím a sosobně se necítím být příslušníkem švejkova národa - nicméně ho velmi repsektuji.

Přesto nazvat ho největším českým spisovatelem ... mi přijde poněkud odvážné vždyt je zde mnohem víc aspirantů.
Jednak takováto hodnocení v umění jsou v podstatě nesmyslná a nemožná - když bychom to přece udělali (byt s určitou nadsázkou) tak spíš -
-
Čapek - Kafka, Seifert , Havel, Kundera, Vaculík , s Haškem snad srovnatelný Hrabal, dáma Němcová, a mnozí další, kterým se ted omlouvám je pozdě .. mozek už skoro spí..

Co tahkle nějaká anketka ????

No, proti Haškovu prvenství se sice dá protestovat, lze s ním nesouhlasit, ale to je tak všechno co se proti tomu dá dělat. Hašek byl génius, stejně jako Lada.
Ještě tak se k němu může blížit J. da Cimrman, ale on byl spíš dramatik.

P.S. Kafka nebyl žádný Čech.

Nechci ti brát iluze - ale o Ladovi bych jako o výtvarném umělci moc mluvit nechtěla, natož o jeho genialitě - na to mám výtvarné umění dost ráda.
Pravda je , že posuzování výtvarného umění je opravdu záležitost indivuduální a hlavně neměřitelná - je to též otázka osobního vkusu.
Asi mám tu latku nasazenou někde jinde.

No a kdo je Kafka - jistě německý Žid žijící v Praze. Nemá tedy nárok být počítán mezi naše spisovatele ? Já ho mezi ně tedy řadím. Stejně jako třeba Lenku Reinerovou.

Samozřejmě, že chápu tvé vyjádření o Haškově genialitě jako nadsázku - ale stejně s tím mám teda dost velký problém - ten je ale samozřejmě můj a souvisí s nároky na literaturu, které na ni máme jeden každý sám .

[Michal]

Pro Kateřinu: no podle Tvého by musel být Albert Einstein největším Čechem, protože ho zná celý svět, stejně jako třeba byl stejně "náš" Rudolf II., který taky žil v Praze.
Jinak podle mého Kafka nebyl nijak zvl᚝ dobrý spisovatel, možná ale byl zajímavý z psychiatrickéh hlediska. To bych mohl tvrdit spíš o Klímovi, takový Meyrink je v tomhle mnohem poučnější. Čapek byl vynikající, Havel skvělý, Hrabal asi taky, mě ale nebere. Seifert je vynikající. Kundera je taky skvělý. Ale génius není ani jeden z nich, to je Hašek, protože jen on umí nazvat věci pravými jmény, jen on umí vykreslit přesně charaktery lidí, popsat události a jen on je nejpřekládanější český spisovatel. Kdo ho čte, ten to ví.
A o Ladovi prohlásil jeden světoznámý malíř, že byl opravdový génius, není pouze ve světě tak profláklý. A věř tomu, že Lada génius byl.

[Katerina]

Pro Kateřinu: no podle Tvého by musel být Albert Einstein největším Čechem, protože ho zná celý svět, stejně jako třeba byl stejně "náš" Rudolf II., který taky žil v Praze.
Jinak podle mého Kafka nebyl nijak zvl᚝ dobrý spisovatel, možná ale byl zajímavý z psychiatrickéh hlediska. To bych mohl tvrdit spíš o Klímovi, takový Meyrink je v tomhle mnohem poučnější. Čapek byl vynikající, Havel skvělý, Hrabal asi taky, mě ale nebere. Seifert je vynikající. Kundera je taky skvělý. Ale génius není ani jeden z nich, to je Hašek, protože jen on umí nazvat věci pravými jmény, jen on umí vykreslit přesně charaktery lidí, popsat události a jen on je nejpřekládanější český spisovatel. Kdo ho čte, ten to ví.
A o Ladovi prohlásil jeden světoznámý malíř, že byl opravdový génius, není pouze ve světě tak profláklý. A věř tomu, že Lada génius byl.

To máš těžký, to je opravdu vždycky otázka každého jedince - speciálně ve výtvarném umění - přes všechny teoretiky a terorie - je to nakonec otázka kategorie - libí x nelíbí (přičemž to v sobě obsahuje osobnost každého, kdo tento soud k určitému dílu vyjadřuje).

Leonardo měl potíže svá díla dokončovat - protože byl genius a těm stačí zajímavý problém prozkoumat , přijít na řešení a exekuce už ho vlastně přestane zajímat , a musí přijít jiní, aby to dokončili, zatímco genius už zas bádá někde jinde. Potíž je, že to co pro něj znamená mít problém vyřešený - je pro ty "normální" většinou stále ještě nepochopitelné a bez řešení. Čím se nám geniové vzdalují od reality.

Zatímco například Rafael - současníky považovaný za velkého umělce - byl obviňován z toho, že tvůrčího a opravdu uměleckého na něm moc není, že byl pouhým geniálním ekletktikem - a prostě uměl řemeslo.

Švejka jsem přečetla, co mi zbývalo, na Ladu jsem se musela dívat, bylo ho ve školách plno - leč má krevní skupina to tedy opravdu není - a upřímně, co je geniálního na tom, že se sebe někdo snad i záměrně dělá blba, aby tzv. přečůral někoho druhého a ještě z toho měl radost ?
Vždyt je to skoro odporné .

Hovoříme-li o Kafkovi - jestli jsi četl jeho asi nejprofkláknutější dílo - Proměnu - je to děs a beznaděj, a možná o trochu hnusu - ale napsané tak , že tě nenechá být lhostejným.

Proces - při čtení máš chut řvát - pak máš děsný vztek a chceš jít do světa dělat ho jiným než byl popsaán v knize. Opět působí na jednotlivé čtenáře - na jejich myšlení, emoce , vnímání světa. Pokud toto není zásadní umělecké dílo , tak co pak je ?

Zámek, když čteš pozorně - tak narazíš i na momenty , kdy zjistíš, že obsahuje i humorné a hlavně ironické věci, nejen tu děsivou bezobsažnost prostoru bez času.

Což mi připomíná, jak jsem jednou tak před 12 ti lety byla na Ministerstvu školství a šla jem takovou dlouhou chodbou - a v chodbě byly po obou stranách jedny dveře vedle druhých, děsná spousta , a v každých dveřích zvenčí v zámku klíč. První bylo, že jsem si vzpomněla na Kafkův zámek , druhé co mě napadlo bylo jít a všechny ty dveře zvenčí pozamykat.
Dodnes mě mrzí, že jsem to neudělala.

[Michal]

Pro Kateřinu:
no jsme už sice trochu mimo téma, takže by stálo za úvahu to nové vlákno.
Já s tím, že umění se nedá změřit pochopiítelně souhlasím.
Pokud ovšem vezmeš v potaz jediné možné měřítko a to je známost ve světě, tak díky překladům vyhraje Hašek. Nenapsal jen Švejka a chápu, že se to někomu nelíbí a dá přednost třeba filmu.
Ale co třeba jeho "Povídky"? Když ho srovnáš třeba s tím Hrabalem, tak ten mu podle mě nesahá ani po kotníky. Když pronikneš do hloubky, tak se Ti otevře jeho genialita a nestačíš zírat jak je pravdivý a navíc čtivý, což třeba Kafka nebo dokonce Hrabal až tak není, zatímco Čapek ano.
Kafka mi však vůbec nepřijde originální, takových jako on je hodně, co třeba namátkou Poe? Kafka je bohužel pouze beznadějný a s tím mu nepomůžu, je na něm znát duševní nemoc až příliš , pokud jsi četla
L. Klímu nebo G. Meyrinka, lze tam najít mnohem víc, protože je zde pohled na utrpení ze strany mystika, dokonce lze dohledat odpověď na smysl utrpení a na cestu ven.
Chápu, že Tě Josef Lada nemusí uspokojit, ale zrovna on je zářný příklad pouze zdánlivé jednoduchosti, asi jako v rocku AC/DC, Gilmour nebo Clapton.
Ale to samé by někdo mohl říct třeba o Paulovi Klee nebo Picassovi, potažmo Warholovi ( ten mě osobně nebere ), navíc všichni čtyři byli originální.
Za skvělého řemeslníka lze považovat třeba Buriana, kde panuje v názoru na něj také jinak rozpor v jeho přínosu pro výtvarné umění a trochu nespravedlivě je odsouván do "pravěku", na rozdíl od jeho "učitele" Švabinského.

Ale obecně: původně platilo, že umění je to co tě povznáší, ne to co tě znepokojuje, až později se význam slova rozšířil. A Hašek má pravdivý, originální a zdravý pohled na život a to je jeho velké plus.

[KOMOŃ]

Jaroslav Hašek je nejpřekládanější a nejslavnější český spisovatel,a znají ho nejméně v padesáti zemích světa.
Čapek je nudný.
Hrabal povrchní a jeho ambice nikdy nepřesáhnou naše hranice.
Kafka je záhadný, s jeho rukopisem si nevěděl rady ani Max Brod a jen Kafka skutečně věděl, o čem píše.
Havel je tak katastrofální troska na poli literárním, že jen zvrácená americká kultura může mít ráda ty jeho hlouposti.
A Seifrt?S jeho rukopisem a soukromou korespondencí jsem se měl možnost setkat osobně už několikrát.Nikdy jsem ale nebyl tak osloven, jako přímo Haškem.
Kdo četl víc než jen Švejka, musí mě dát za pravdu.
Je snad největší překládanost Haškova díla nepatrným měřítkem, když takového Kafku hravě strčí do kapes?

[Katerina]

Jaroslav Hašek je nejpřekládanější a nejslavnější český spisovatel,a znají ho nejméně v padesáti zemích světa.
Čapek je nudný.
Hrabal povrchní a jeho ambice nikdy nepřesáhnou naše hranice.
Kafka je záhadný, s jeho rukopisem si nevěděl rady ani Max Brod a jen Kafka skutečně věděl, o čem píše.
Havel je tak katastrofální troska na poli literárním, že jen zvrácená americká kultura může mít ráda ty jeho hlouposti.
A Seifrt?S jeho rukopisem a soukromou korespondencí jsem se měl možnost setkat osobně už několikrát.Nikdy jsem ale nebyl tak osloven, jako přímo Haškem.
Kdo četl víc než jen Švejka, musí mě dát za pravdu.
Je snad největší překládanost Haškova díla nepatrným měřítkem, když takového Kafku hravě strčí do kapes?

Švejka jsem četla a za pravdu ti nedám - pořád nevím, co je geniálního na tom dělat ze sebe blba a oklámavat lidi .
- Haškovy povídky též znám, též mě nenadchly.
- Nevím jestli je Hašek nejpřekládanějším českým autorem, ani zda nejpřekládanější nutně znamená nejlepší, spíš ne - bereme -li v úvahu Gausovu křivku, že

K té překládanosti jako míře kvality a geniality - víte, který spisovatel je na světe nejpřekládanější ?

Cituji :L.R: Hubbard byl uznán jako nejvíce vydávaný spisovatel s 1084 díly a překonal tak dosavadní rekord, který držel brazilský spisovatel Jose Carlos Ryoki s 1058 vydanými díly.
Hubbard také překonal již existující vlastní rekord jako nejvíce překládaný spisovatel. Jeho díla byla přeložena a vydána do dalších šesti nových jazyků a celkově již byla přeložena do 71 světových jazyků.

Pokud ti to jméno něco říká - tak asi víš , proč to píšu - holt ta Gaussovka.

Jinak jedním z nejpřekládanějších českých autorů je momentálně Ivan Klíma - ani se nedivím, je to dost čtivé - znáte ?


Co říct dál na tvé hodnocení autorů - nudný Čapek, ve světě neznámý Hrabal , a troska Havel, kterého uznávají jen Američané ??????????
No comment, sám vidíš, když to napíšu - jaká je to absurdita .

[KOMOŃ]

Cituji :L.R: Hubbard byl uznán jako nejvíce vydávaný spisovatel s 1084 díly a překonal tak dosavadní rekord, který držel brazilský spisovatel Jose Carlos Ryoki s 1058 vydanými díly.
Hubbard také překonal již existující vlastní rekord jako nejvíce překládaný spisovatel. Jeho díla byla přeložena a vydána do dalších šesti nových jazyků a celkově již byla přeložena do 71 světových jazyků.

Pokud ti to jméno něco říká - tak asi víš , proč to píšu - holt ta Gaussovka.

Jinak jedním z nejpřekládanějších českých autorů je momentálně Ivan Klíma - ani se nedivím, je to dost čtivé - znáte ?


Co říct dál na tvé hodnocení autorů - nudný Čapek, ve světě neznámý Hrabal , a troska Havel, kterého uznávají jen Američané ??????????
No comment, sám vidíš, když to napíšu - jaká je to absurdita .

Já se ale neptal přímo na Švejka.Já se ptal na ostatní věci, co psal.
Nikdo ti nebere tvůj přístup k Haškovi, ale nejlépe ho pochopíš, když si přečteš ostatní a ne jen se omezovat na jeho nejslavnější dílo.
Třeba v američanům-největším fanouškům Švejka v zahraničí, nejsou zdaleka známy ostatní povídky.Kdyby to tak bylo a američani by znali podmínky před i po první republice, Hašek by se stal ještě větší legendou než je teď.

[Katerina]

Ale já nečetla jen Švejka, já teda dřív četla všechno - dneska už si vybírám. A u babiček bylo knih - vybavuji s tu o Obchodu se psy- myslím, že to byly povídky, pak o té jeho straně mírného pokroku a nějaké pokračoavání Švejka . Jo a ještě Štastný domov a jiné humoresky.
Babička měla takovéhle kniy - ale raději jsem měla takovou knížku ze stejné doby - o židovské rodině - přišlo mi to mnohem legračnější než Obchod se psy-myslím, že se to jmenovalo MOdche a Rezi