Kuenringové

[Viola]

už z toho Žemličkova Sborníků. Podle Měřínského byla Anežka pravděpodobně z rodu rakouských Kuenringů (toho pravděpodobně už se asi v této souvislosti nezbavíme) snad z manželství Jindřicha Iv: z linie Weitra - Seefeld (připomínán od 1240, zemřel 1293) a Kunhuty z Dobre.

Tu knihu mám teď půjčenou. Z. Měřínský sám o Anežce pochybuje, nicméně uvádí možné zdroje, jak už napsala Katka. Já se domnívám, že dcerou Jindřicha IV. a Kunhuty být nemohla z věkových důvodů - pokud porodila Mikuláše snad v roce 1255, mohlo jí být řekněme mezi 16 a 20 lety, takže se mohla narodit mezi lety 1235 a 1239 (jde opravdu jen o můj odhad). Věkem by však příslušela spíš k Jindřichovi IV. a Alberovi jako jejich sestra (resp. i jako sestra Gisely), a to vzhledem k tomu, že se oba v aktivní politice objevují až počátkem 50. let. Věkem by tedy pasovali k Přemyslovi.

M. Wihoda navíc za Anežčiny děti považuje i vyšehradského probošta Jana, dceru Annu a další dceru Anežku/Alžbětu; ti tři se však měli narodit až po roce 1260, což já osobně - kvůli příchodu Kunhuty Haličské do Prahy a k zdaleka nedostatečným důkazům o jejich příbuzenství s ostatními nemanželskými Přemyslovými potomky - vylučuji.

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsem brouzdala v Mildiho "rodokmenáři" a zaujal mne tam tnehle zápis:

ID: I189409
Name: Count Hadmar of Kuenring
Sex: M
Death: 1303

Father: Count Heinrich V of Kuenring-Weitra
Mother: Princess Elisabeth of Bohemia b: 1258

Což by měla být Eliška Česká, kterou měl mít Přemysl Otakar s Agnes von Kuenring.

Ale pokud ji měl s Anežkou Kuenringovou a za manžela dostala Jindřicha V. Kuenringa, tak to si vzala příbuzného
Kuenringové byli rodina široká, takže nějaký vzdálenější rozrod nemusel být problémem. Ale možná to znovu nastoluje otázku, zda Agnes byla vůbec z Kuenringů.

[Viola]

Ale pokud ji měl s Anežkou Kuenringovou a za manžela dostala Jindřicha V. Kuenringa, tak to si vzala příbuzného
Kuenringové byli rodina široká, takže nějaký vzdálenější rozrod nemusel být problémem. Ale možná to znovu nastoluje otázku, zda Agnes byla vůbec z Kuenringů.

Můj názor na věc je myslím dostatečně známý . Předně bych ale chtěla uvést, že není zdaleka jasný rok, kdy se měla Eliška narodit - lze ho umístit pravděpodobně mezi roky 1255 a 1260, ale přesné datum nevíme. Už proto jsem k této informaci trochu skeptická. Jinak jsme došli v našich bádáních k tomu, že se mělo jednat opravdu pouze o dvě větve Kuenringů (dürnsteinskou a vitorazskou), které se měly dělit u Albera a Jindřicha st. O dalších větvích (strýčcích, bratrancích) zatím nevíme. Nepochybně by byli bývali potřebovali dispens (která se možná nedochovala, to je samozřejmě možné). Mimochodem, našla jsem dispens ke sňatku Jindřicha z Lichtemburka s Domaslavou ze Strakonic - lze ji najít v Regestech. Proto mi nejde moc do hlavy, že by se o dispensi pro dceru krále nevědělo...

[Kateřina_z_Landštejna]

Ale pokud ji měl s Anežkou Kuenringovou a za manžela dostala Jindřicha V. Kuenringa, tak to si vzala příbuzného
Kuenringové byli rodina široká, takže nějaký vzdálenější rozrod nemusel být problémem. Ale možná to znovu nastoluje otázku, zda Agnes byla vůbec z Kuenringů.

Můj názor na věc je myslím dostatečně známý .

Pořád mi to vrtá hlavou a nedá spát. A tak hrabu a hrabu ...

Napadla mne taková věc:

Přemysl si vzal za ženu mnohem starší Markétu z Babenberka a bylo prakticky vyloučeno, aby s ní měl děti.
Kuenringové, jmenovitě Albero V., mu významně dopomohli k vévodskému stolci v Rakousku.
Co když, poté, co si vzal za oficiální manželku Markétu, zároveň pojal nějakou Kuenringovnu (o ženách toho rodu moc nevíme a Anežka údajně měla být dvorní dámou či dívkou Markéty) za "pobočnou manželku" a 1) počítal s legalizací případných potomků, nebo 2) počítal s tím, že si ji po předpokládané brzké smrti Markéty vezme?

Mělo by to svou logiku - Kuenringům vděčil za rozšíření české moci směrem do Rakous a tohle by byl dobrý krok k jejímu posílení (nemohl tušit, jak brzy se vše zvrtne). Navíc mohla být hezká a s Kuenringy byl spojen nejen rod Přemyslovců, ale i Vítkovci, kteří byli Přemyslovcům do jisté míry konkurenty. Legální spojení Přemyslovců s Kuenringy by třecí plochu dost uhladilo a propojení Přemyslovců s Kuenringy a Vítkovci by Čechy mocensky značně posílilo.

Jenže pak zase přišli ti zatracení Habsburkové a vše bylo jinak...

[Kateřina_z_Landštejna]

Tak jsme zas o kousek dál v historii.

Monuenta BOica - Monumenta San Nicolaitana:

V r. 1140 nějaký Ernest připisuje (asi) vesnici Pousingen osobě Siveridus de Sconheringen!

A už v r. 1110 jakýsi Perinhardus de Sconheringen figuruje v obnovovac listině kláštera sv. Mikuláše!

[F.Krampl]

[F.Krampl]

bylo by možné popřípadě mi pomoci doplnit informace k genealogické tabulce pánů z Kuenringu?

[Viola]

bylo by možné popřípadě mi pomoci doplnit informace k genealogické tabulce pánů z Kuenringu?

Teda Ty mi dáváš . Trochu jsem se v tom ztratila, nicméně částečný rodokmen, který jsme vytvořili (spíš y) podle našich bádání, je zde. Koukám ale, že se od toho Tvého trochu liší . Je fakt, že jsme našli, že Jidnřich a Albero, paráci Přemysla II., byli synové Hadmara (jak uvádíš Ty) i Jindřicha, v tom se dostupné zdroje rozcházejí. Jaké jsi měl zdroje?

[F.Krampl]

Tak zdroje jsou různé.Většinou z českých a rakouských internetových stránek.

[Kateřina_z_Landštejna]

V knize "Přemysl Otakar II." od Jiřího Kuthana jsem našla zajímavé poznámky o Jindřiších (Heinrich) z Kuenringu:

Heinrich II. (IV.) "Starší" - vitorazská větev, bratr Albera II.
Jindřich III. (V.) - manžel Hedviky ze Schaunbergu
Jindřich V. (VII.) - vitorazská větev, syn Jindřicha II. (IV.) Staršího (+ 1293), manžel Alžbety Přemyslovny, marsálek rakouský


Ty poznámky o zatřídění Jindřichů se zdají nasvědčovat již probírané teorii o svojím zařazení Jindřichů v rodových linií. První číslo by mohlo být pořadím v rodové větvi a druhé pak pořadím celkovým v rámci celého rodu.

Doufám, že jsem tím nezpůsobila další zmatek

[Viola]

Byla jsem se podívat v knihovně na knihu o Kuenrinzích z roku 1981, v níž byl i rodokmen podle pánů J. Gründlera a K. Brunnera (z druhého čerpal i Vaníček).
Pokud porovnáme tento rodokmen, jsou zde určité rozpory:
1. celý náš rozrod by měl pocházet nikoliv od Jindřicha III., ale od Hadmara III. (vím, že jsme s tím měli trošičku problémy, nicméně podle tohoto rodokmenu měl i Jindřich III. syny, což je v rozporu s některými zprávami, které jsme našli na netu)
2. za manželku Jindřicha IV. považují Kunhutu z Dobré, ovšem s otazníkem
3. druhou manželkou Jindřicha VI. měla být Kateřina z Hradce
4. dcera Litolda Eliška si měla vzít Vítka z Landštejna!! (s otazníkem ovšem)
5. Jindřich VII. a Hadmar V. měli mít ještě bratra, Albera VII.

O Hedvice ze Schaumburku bohužel nic .

Jinak větví bylo víc, ne jak vitorazská a dürnštejnská, ovšem nevím, do jaké míry používali predikát "z Kuenringu".

[Viola]

Vytvořila jsem další rodokmen, kam jsem zapracovala názory pánů Brunnera a Gründlera .


A začíná nám to do sebe nádherně zapadat - ten chybějící Jindřich jako první manžel Hedviky ze Schaumburku by mohl být Jindřich V., syn Jindřicha III. Jupí .

Podle jednoho rakouského serveru byl Jindřich IV. synem Hadmara III. (nikoliv Jindřicha), s tím, že se svým bratrem Alberem V. (Albero měl být starší) drželi rodinné žezlo poté, co synové jejich strýčka Jindřicha III. zemřeli bez potomků.

Ha, jsem geniální:

No měl by to být Jindřich IV. neboli starší, otec Jindřicha ml., který si vzal Elišku, dceru Přemysla. Podle některých informací zemřel již 1253, podle jiných přežil oba syny a zemřel roku 1293.

Je to fakt jenom teorie, protože nevím přesně, co psali na těch rakouských stránkách o Jindřichovi, co zemřel 1253 - ale je Jindřich z Kuenringu (asi jedno jak starý), bere si mladinkou Hedviku, ale on záhy umírá. Cca o 4 roky později si mladá, leč plodná vdova bere Voka z Rožmberka, kterého přežívá o cca 50 let...

[Mildi]

dcera Litolda Eliška si měla vzít Vítka z Landštejna!! (s otazníkem ovšem)

Téma dcéry Litholda I. - Elišky z Kuenringu ma značne zaujíma a snažil som sa dopátra či bola Eliška manželkou Vítka z Landštejna a tým matkou Viléma z Landštejna alebo bola manželkou Viléma z Landštejna.
Ja som sa na základe viacerých rakúskych zdrojov prikláňal k variante, že bola Vilémovou matkou. Pán Žalud v diplomovke ale uvádza, bola jeho prvou manželkou s odvolaním sa na novšie rakúske zdroje. Aj tak som nebol ochotný to prija ale na koniec pod tiahou dôkazov som musel vnútorne ustúpi. Jedným z dôkazov je aj článok, ktorý som si stiahol z rakúskeho internetu - viď nižšie.
V tomto článku sa spomína skutočnos, Lithold mal prvé manželstvo s Agnes z Feldsbergu bezdetné a až druhé manželstvo s Agnes z Aspergu v poslednej dekáde jeho života ( a to už mal dos rokov? ) mu dalo potomkov. Z textu tohto článku sa dá odvodi, že jeho najstarší syn Johann I. sa narodil okolo roku 1302 ( pán Žalud odhaduje narodenie Eliška na rok 1304 ). V takom prípade nemohla by Eliška Vilémovou matkou ale prípadne len Vilémovou manželkou.
Pre záujemcov o Kuenringovcov uvádzam ten článok ( je v nemčine - príjemné lúskanie):

Der Streit zwischen Liechtensteinern u. Kuenringer
Leutold I. von Kuenring-Dürnstein (1243-1312) übernahm am 21. Juli 1280 von König Rudolf I. v. Habsburg das Stadt- und Landgericht Zwettl als Pfand. Er war eine der bedeutendsten Persönlichkeiten seiner Familie und ein großer Gönner des Klosters und der Stadt Zwettl. Er hielt sich häufig in der Stadt Zwettl auf, wie aus den hier von ihm gesiegelten Urkunden zu schließen ist. 1295 stiftete er dem hiesigen Bürgerspital eine Mühle.
Da Leutolds erste Ehe mit Agnes von Feldsberg kinderlos war, legte er vertraglich fest, dass die Nachkommen seiner Tante Euphemia von Kuenring-Pottendorf Gericht und Zoll von Zwettl für 300 Mark Silber erwerben sollten, falls er kinderlos sterben würde. Er behielt sich aber bis zu seinem Tod und für allfällige Nachkommen ein Rückkaufsrecht vor. Leutold heiratete in zweiter Ehe die Gräfin Agnes von Asperg. Dieser Ehe entsprossen sechs Kinder.
Nach dem Tode Leutolds, übernahm 1312 Rudolf von Liechtenstein, ein Enkel Euphemias, Stadt und Herrschaft Zwettl. Da die Söhne Leutolds I. zu diesem Zeitpunkt noch minderjährig waren und Rudolf von Liechtenstein sich auf den Vertrag berufen konnte, der sich tatsächlich ja nur auf die erste (kinderlose) Ehe bezogen hatte, konnte er das Erbe zunächst anscheinend ohne ernsthafte Widerstände antreten.
1325 aber fochten Leutolds Söhne aus zweiter Ehe, Johann I. und Leutold II., gerade erst 23 bzw. 17 Jahre alt, die Übernahme des Erbes durch den Liechtensteiner an. Johann I. war kurz zuvor aus bayerischer Gefangenschaft entlassen worden, in die er auf einem Kriegszug an der Seite König Friedrichs des Schönen geraten war. Die beiden Kuenringer sagten Rudolf von Liechtenstein die Fehde an und rückten gegen Zwettl vor. Sie schlugen bei Ratschenhof ihr Lager auf, sammelten ihre Gefolgsleute, schlossen die Stadt ein und hielten sie von Donnerstag nach Ostern bis zum zweiten Sonntag darauf belagert. In Zwettl lag nur eine schwache liechtensteinische Besatzung, und Rudolf von Liechtenstein selbst weilte zu dieser Zeit in der Steiermark. An lang anhaltenden Widerstand oder einen Entsatz der Stadt war also nicht zu denken. In dieser Situation schlug Abt Gregor, ein gebürtiger Zwettler, vor, die Feindseligkeiten einzustellen und den Landesherrn um eine Entscheidung in dem Streit zu ersuchen. Die Stadt Zwettl öffnete ihre Tore und unterwarf sich bis zum Schiedsspruch des Königs den Kuenringern.
König Friedrich der Schöne entschied, dass das Landgericht (außerhalb der Stadt) den Kuenringern, jenes in der Stadt dagegen den Liechtensteinern verbleiben solle. Nach dem Tod Leutolds II. von Kuenring fiel 1348 das Landgericht mit Zoll, Maut, Fischweid usw. an den Landesfürsten zurück, der es bald an Elisabeth, die Witwe Rudolfs I. von Liechtenstein verpfändete. Von da an wurde es durch Jahrhunderte immer wieder verpachtet, manchmal an die Stadt selbst, meist aber an vermögende Adelige. Erst 1620 gelang es den Zwettler Bürgern das Landgericht und die landesfürstlichen Ämter zu kaufen.
Die Stadt selbst ging 1419 durch Kauf von den Liechtensteinern an den Landesherrn. Damit wurde Zwettl als landesfürstliche Stadt eine der „mitleidenden Städte“ Österreichs.

Literatur:
Johann von Frast, Topographie des Erzherzogthums Oesterreich. Das Decanat Groß-Gerungs und das Stift Zwettl (Wien 1838) S 46 f.
Gottfried Edmund Friess, Die Herren von Kuenring (1874) S 150-152.
Walter Pongratz, Geschichte der Stadt bis 1648. In: Hans Hakala/Walter Pongratz, Zwettl-NÖ I. Die Kuenringerstadt (1980) S 52 f.
Folker Reichert, Zur Geschichte der inneren Struktur der Kuenringerstädte. In: Andreas Kusternig/Max Weltin, Kuenringer-Forschungen = Jb. LKNÖ NF 46/47 (1981) S 151.

[Viola]

...Vzhledem k tomu, že Litoldovo první manželství s Anežkou z Feldsbergu bylo bezdětné, smluvně upravil, aby potomci jeho tety Eufemie z Kuenring-Pottendorfu získali (drželi) soud(?) a clo ze Světlé za 300 stříbrných marek, pokud by zemřel bezdětný... Litold si za druhou manželku vzal Agnes z Aspergu, z tohoto manželství se narodilo 6 dětí.
...V roce 1325 synové z jeho druhého manželství Jan a Litold, první měl 23 nebo 17 let...

Litold sám měl podle článku zemřít roku 1312. Bohužel nám nic neříká o době, kdy uzavřel druhý sňatek nebo kdy aspoň zemřela jeho první žena. Ale čistě teoreticky - mohla být matkou Viléma z Ladnštejna, kdyby se byla narodila v roce 1302, nebo dokonce 1304? Podle mého názoru asi těžko...

[Kateřina_z_Landštejna]

...Vzhledem k tomu, že Litoldovo první manželství s Anežkou z Feldsbergu bylo bezdětné, smluvně upravil, aby potomci jeho tety Eufemie z Kuenring-Pottendorfu získali (drželi) soud(?) a clo ze Světlé za 300 stříbrných marek, pokud by zemřel bezdětný... Litold si za druhou manželku vzal Agnes z Aspergu, z tohoto manželství se narodilo 6 dětí.
...V roce 1325 synové z jeho druhého manželství Jan a Litold, první měl 23 nebo 17 let...

Litold sám měl podle článku zemřít roku 1312. Bohužel nám nic neříká o době, kdy uzavřel druhý sňatek nebo kdy aspoň zemřela jeho první žena. Ale čistě teoreticky - mohla být matkou Viléma z Ladnštejna, kdyby se byla narodila v roce 1302, nebo dokonce 1304? Podle mého názoru asi těžko...

Myslím, že nemohla, protože Vilém musel být dospělý již v době smrti Vítka, tedy kolem r. 1312. Prokazatelně se zúčastnil panského povstání proti Janu Lucemburskému v r. 1317. To vypadá, že byli buď stejně staří, nebo by musela být o dost starší

[Mildi]

Vážení kuenringobádatelia,
aby to nebolo také jednoduché ak sa Vám podarí dosta na na stránku: http://books.google.at/books?id=U5YJAAA ... #PPA170,M1 na strane 170 je rodokmeň Leutholda I, kde sa pre zmenu žiadna jeho dcéra Elisabeth neuvádza. Ale uvádza sa tam, že jeho prvá manželka Agnes von Veldsperg zomrela v septembri ( září ) 1299.
Kto má čas môže sa tam v nemčine prelúska k zaujímavým informáciam. Vierohodnos neviem potvrdi. Ale nad rokokmeňom Leutholda I je zmienka o bitke pri Zámostí ( pod Hlubokou ) kde Vilem z Landstejna spolu s Eberhartom z Walsee porazili Jindřicha z Hradce a spol. keď sa vracali z lúpeženia v Rakúsku. Toto info sedí.

[Zany]

jen nezapomínej, že to je kniha z roku 1857, od té doby se stav vědomostí mohl výrazně zlepšít

[Hugo z hor]

Trochu jsem se brouzdal po netu a nalezl jsem údaj o prodeji hradu Gutenberg roku 1288 jistým Liutoldem von K. Mohl by to být Liutold uvedený v rodokmenu, nebo se jedná o jinou osobu?

[Viola]

No měl by to být Jindřich IV. neboli starší, otec Jindřicha ml., který si vzal Elišku, dceru Přemysla. Podle některých informací zemřel již 1253, podle jiných přežil oba syny a zemřel roku 1293.

Je to fakt jenom teorie, protože nevím přesně, co psali na těch rakouských stránkách o Jindřichovi, co zemřel 1253 - ale je Jindřich z Kuenringu (asi jedno jak starý), bere si mladinkou Hedviku, ale on záhy umírá. Cca o 4 roky později si mladá, leč plodná vdova bere Voka z Rožmberka, kterého přežívá o cca 50 let...

Tak jsem si pěkně ocitovala sebe samu - podle komentáře k Brief- und Memorialbuch od Alberta Behaima má být Jindřich V. (tedy potenciální první manžel Hedviky ze Schaumburku) doložen v letech 1224 - 1240, což by i časově mohlo odpovídat jak sňatku s Hedvikou, tak i možnému úmrtí v roce 1253 (by to zatím nemáme spolehlivě doloženo). Nevíte prosím, kde je uvedeno, že Hedvika byla vdovou po Jindřichovi z Kuenringu? Nemůžu to najít... #-o

[Katerina]

No měl by to být Jindřich IV. neboli starší, otec Jindřicha ml., který si vzal Elišku, dceru Přemysla. Podle některých informací zemřel již 1253, podle jiných přežil oba syny a zemřel roku 1293.

Je to fakt jenom teorie, protože nevím přesně, co psali na těch rakouských stránkách o Jindřichovi, co zemřel 1253 - ale je Jindřich z Kuenringu (asi jedno jak starý), bere si mladinkou Hedviku, ale on záhy umírá. Cca o 4 roky později si mladá, leč plodná vdova bere Voka z Rožmberka, kterého přežívá o cca 50 let...

Tak jsem si pěkně ocitovala sebe samu - podle komentáře k Brief- und Memorialbuch od Alberta Behaima má být Jindřich V. (tedy potenciální první manžel Hedviky ze Schaumburku) doložen v letech 1224 - 1240, což by i časově mohlo odpovídat jak sňatku s Hedvikou, tak i možnému úmrtí v roce 1253 (by to zatím nemáme spolehlivě doloženo). Nevíte prosím, kde je uvedeno, že Hedvika byla vdovou po Jindřichovi z Kuenringu? Nemůžu to najít... #-o

Violko, s Kueringama nepomůžu, dodnes se v nich ani trochu neorientuju. Dneska ráno jsem krátce na jedhoho narazila, když jsem koukala na něco o MP v Rytířské krvi. Bylo tam , že papež dal PO II. do klatby za masakr způsobený Jindřichem z Kueringu u města (hmm začinalo to na Wa ) blíže jsem to nezkoumala. Kouknu se, ale nevím jestli je to zrovna ten Jindřich , kterého hledáš.