Přemysl Otakar II.

[Viola]

Tak Palacký píše, že je to věno české princezny od otce, tak to bude věno. (František Palacký, Dějiny národa ... II., Praha Tempsky 1875, s. 131 (bod 6))-
-český král odstoupí za věno své dcery, cokoli, co měl v rakouských zemích jako majetek nebo léno

Jako že to je de facto dohoda o tom, že co odstoupí Přemysl dostane Přemyslova dcera od Rudolfa? A protože jejím nastávajícím je Rudolfův syn, je v listině uvedeno, že ten majetek de facto nedostává ona, ale rovnou její manžel? Jako teoreticky asi ano... Jen mi není jasné, proč současně, pokud jde o dohodu o věně, se neřeší její obvěnění, což bývá pravidelně součástí těch dohod.

[elizabeth]

Tak Palacký píše, že je to věno české princezny od otce, tak to bude věno. (František Palacký, Dějiny národa ... II., Praha Tempsky 1875, s. 131 (bod 6))-
-český král odstoupí za věno své dcery, cokoli, co měl v rakouských zemích jako majetek nebo léno

Jako že to je de facto dohoda o tom, že co odstoupí Přemysl dostane Přemyslova dcera od Rudolfa? A protože jejím nastávajícím je Rudolfův syn, je v listině uvedeno, že ten majetek de facto nedostává ona, ale rovnou její manžel? Jako teoreticky asi ano... Jen mi není jasné, proč současně, pokud jde o dohodu o věně, se neřeší její obvěnění, což bývá pravidelně součástí těch dohod.

Já si spíš myslím, že jí to "dává" jako věno Přemysl při vstupu do manželství, a proto už pak zůstane jejímu manželovi, potažmo Rudolfovi. Tak je to s věnem (které přináší žena do manželství) obecně, nebo ne?

[Viola]

Já si spíš myslím, že jí to "dává" jako věno Přemysl při vstupu do manželství, a proto už pak zůstane jejímu manželovi, potažmo Rudolfovi. Tak je to s věnem (které přináší žena do manželství) obecně, nebo ne?

To asi v zásadě ano, nevěsta sama nemá možnost za manželova života se věnem nakládat, ale součástí dohody by měla být i dohoda o obvěnění. Nevím, jestli třeba není v dalších článcích, nebo to potom mělo být v konkrétní dohodě.

[Viola]

Teď to nemůžu najít, ale nevíte prosím někdo, jestli byl Bruno ze Schauenburku správcem celé Moravy, nebo jen její části? Myslím za zlých let.

[Ingolf]

Žemlička v knize Do tří korun na str. 46 píše, že spravoval severní Moravu, jinak nic moc víc..

[Viola]

Žemlička v knize Do tří korun na str. 46 píše, že spravoval severní Moravu, jinak nic moc víc..

Dík.

[mmac]

... na podzim roku 1278 ustanovil Rudolf biskupa Bruna správcem severní části Moravy (Olomucensis et Prerouiensis prouinciarum vicedominus) a přenechal mu poměrně značné pravomoci. Ostatní části Moravy spravovali úředníci z řad domácí, částečně i rakouské šlechty. Po smrti biskupa Bruna (zem. 17. 2. 1281) by pověřen správou markrabství Rudolfův zeť Albrecht Saský, poprvé se jako Morauie tutor připomíná 29. 12. 1281 ...

[Ježek]

Zajímavé listiny. Nezamysl by měl být olomouckým purkrabím od 1261 do 1278, ale předtím byl již moravským číšníkem. V roce 1261 byl zároven "Olomucensis purcravius et pincerna Morauie". Ratibor by měl být jeho bratr a někdy měl vykonávat funkci stolníka.
Tak to vypadá, že by mohli patřit k rodu z Deblína (Brušperka, Dubna). Odpovídalo by tomu i to, že předek rodu se jmenoval Ratibor a byl olomouckým kastelánem a doložen je 1234-1244. Ten měl mít dva syny: Jence z Deblína (Doblina) a Archleba z Dubna.

Nn, to nejsou členové rodu z Deblína https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q ... zOu5wSl5wm" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Zajímavé listiny. Nezamysl by měl být olomouckým purkrabím od 1261 do 1278, ale předtím byl již moravským číšníkem. V roce 1261 byl zároven "Olomucensis purcravius et pincerna Morauie". Ratibor by měl být jeho bratr a někdy měl vykonávat funkci stolníka.
Tak to vypadá, že by mohli patřit k rodu z Deblína (Brušperka, Dubna). Odpovídalo by tomu i to, že předek rodu se jmenoval Ratibor a byl olomouckým kastelánem a doložen je 1234-1244. Ten měl mít dva syny: Jence z Deblína (Doblina) a Archleba z Dubna.

Nn, to nejsou členové rodu z Deblína https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q ... zOu5wSl5wm" onclick="window.open(this.href);return false;

Tak ani ty Nelešovice jsem nedohledal - podle Nelešovic se píše jeden z leníků Nezamysla, Hostkone de Nelesowicz (1275, CDB V/2, č. 795).

Bratr Nezamysla podle pozdějšího opisu se psal jednou podle Ramur, aniž by bylo jasné, o co jde.

[Ježek]

královští podkomoří (subcamerarius regis Boemie)
Markvart z Dunajovic 1253-1258.

Je opravdu z Dunajovic?
Antonín Profous to interpretuje jako Dunávice u Benešova, stejně jako Šebánek a Dušková.

[Ježek]

Ještě článek k Budínskému míru: https://www.academia.edu/44603046/PALKO ... card=title" onclick="window.open(this.href);return false;

[Ježek]

Lukáš Reitinger:

Vláda Přemysla Otakara II. je přitom fakticky jediným údobím, ke kterému nám prameny umožňují v rámci česko-moravského prostoru tuto analýzu osob přítomných u dvora provést. Důvody jsou dva. Jednak to, že doba Otakarových předchůdců na českém trůnu neposkytuje dostatečný počet listin, které by takovouto analýzu umožňovalo. Druhým důvodem je to, že sice k posledním rokům Otakarovy vlády a k době jeho nástupců, Václava II. a dalších králů 14. století sice disponujeme dostatečným množstvím panovnických listin, ty však ve značné míře již postrádají svědečné řady, které jsou základním pramenem pro evidenci osob přítomných na panovnickém dvoře. Tato dvě omezení se netýkají právě pouze období mezi lety 1251 a zrhuba roky 1273 a 1274.
Relevantních Otakarových listin se svědečnými řadami disponujeme k letům 1251-1270 v průměru 12,8 na každý rok. Výrazným výkyvem v rámci této doby je pouze rok 1266, kdy disponujeme jen dvěmi panovnickými listinami, které uvádějí svědečnou řadu. Naopak nejvíce listin se svědečnými řadami (20 exemplářů) se váže k roku 1260.1 Po roce 1270 nicméně pod vedením vyšehradského probošta Petra došlo k reformě panovnické kanceláře a k výraznějšímu omezení svědečných řad, které však zcela nezmizely. Listin se svědečnými řadami disponujem k roku 1271 pěti, k roku 1272 sedmi, k letům 1273 a 1274 čtyřmi a k roku 1276 šesti. Pouze k roku 1275 nedisponujeme žádnou listinou se svědečnou řadou. Tuto skutečnost historikové často přehlížejí a vyslovují závěry, že k roku 1275 nevídíme konkrétní šlechtice (zvláště Vítkovce) v Otakarově blízkosti a vyvozují z toho napjaté vztahy mezi panovníkem a (konkrétní) šlechtou. Jejich nepřítomnost je však způsobena právě nedostatkem svědečných řad. I přes tento výpadek k roku 1275 je však nutné konstatovat, že k letům 1271-1276 dosazuje množství královských listin se svědečnou řadou spodní hranice listin doložených k jednotlivým rokům v předcházejícím období let 1251-1270 a budeme s větší rezervovaností vyhodnocovat i období let 1271-1276.

[Ježek]

Studie o tom, že Bánov byl v 50. letech dobyt a krátce držen Uhry: https://www.researchgate.net/publicatio ... adu_Banova

[Simplex]

Zajímavá studie Ondřeje Schmidta:
Panství Přemysla Otakara II. v aquilejském patriarchátu : chronologie a struktury
https://www.digitalniknihovna.cz/knav/v ... b240fc8d63

[Ingolf]

Bruno pocházel ze severoněmeckého rodu Schauenburků, který se občas nepřímo dotkl i českých dějin. Počátky Schauenburků popisuje Helmold z Božova v Kronice Slovanů a původu Bruna i rodu se věnuje studie Davida Sychry v ČMM 136/2017 - https://www.academia.edu/34897995/Ran%C ... 1229_1245_

Rodový hrad Schauenburk (v orig. Scowenburg), dnes Schaumburg, leží v dolním Sasku - https://mapy.cz/zakladni?source=osm&id= ... 12651&z=18


Když se v říši ujali moci Otoni, původem saský vévodský rod, tak saské vévodství přešlo na rod Billungů. Ten vymírá r. 1106 osobou Magnuse (zanechal jen dcery, jedna bude matkou Jindřicha Lva, druhá Albrechta Medvěda). Saské vévodství dostává Lothar ze Supplinburgu (1106-1137), budoucí císař.

Roku 1110 nebo 1111 Lothar daroval Adolfovi I. ze Schauenburku holštýnské hrabství, které bude rod dědit. Holštýnsko leželo na pravém břehu dolního toku Labe, severně od něj bylo Dánsko a východně Obodrité, tedy Polabští Slované.
Tohle území se jmenovalo také Nordalbingie a od doby Karla Velikého jsou tu zachycena tři saská uskupení – Ditmarsové, Sturmarové a Holsatové, podle kterých se počítám Holštýnsko jmenuje.

Adolf I. vládl 1110/1111 – 1130/1131. Měl dva syny, staršího Hartunga a mladšího Adolfa. Hartung se účastnil tažení Lothara ze Supplinburku proti Soběslavovi I. a padl r. 1126 v bitvě u Chlumce. Následnictví tedy přechází na mladšího Adolfa.

Adolf II. (1130/1131-1164) se stal leníkem saského vévody Jindřicha Lva, známé a autoritativní osoby. Soužití bylo komplikované, když měl vévoda uvolnit nějaké majetky ve prospěch církve, tak to přikázal Adolfovi apod. Ale když Adolf padl ve válce se Slovany, Jindřich ho nechal pochovat se všemi poctami. Potud Helmold.

Nástupce Adolfa II. byl Adolf III. (1164-1225), a to byl právě otec Bruna ze Schauenburku. Matka Bruna byla Adelheid z Querfurtu, tedy místa, odkud pocházel sv. Bruno z Querfurtu, souputník sv. Vojtěcha. A biskup Bruno ze Schauenburku se jmenuje podle něho. Už jméno ukazuje na to, že tento mladší syn měl předurčenou církevní dráhu.

Adolf III. se rozešel s Jindřichem Lvem a byl navíc zajat Dány r. 1201 a propuštěn r. 1203 výměnou za předání Holštýnska Dánsku. Adolf se stáhl na rodový hrad Schauenburk.
To už byl novým dánským králem Valdemarem II. Vítězným (1202-1241). Osobou Valdemara II. se Schauenburkové dostávají do dalšího menšího kontaktu s Čechami, manželkou Valdemara byla Dagmar, dcera Přemysla Otakara I.
Valdemar byl r. 1225 v říši zajat a propuštěn za odevzdání Holštýnska. Válku ale obnoví a Valdemar je r. 1227 poražen za účasti Adolfa IV. ze Schauenburku u Bornhövedu, čímž Holštýnsko definitivně přechází na Schauenburky.

Schauenburkové spravovali mj. města Hamburk a Lübeck a v nich proboštství. Bruno ze Schauenburku tak mohl nabýt církevní praxi a r. 1229 je doložen jako probošt v Lübecku. Mezi léty 1229-1238 působí jako kanovník v Magdeburku, kde působí právě Querfurtové, a Bruno tak těží z protekce. Roku 1238 Bruno kandidoval neúspěšně na magdeburského probošta, což bylo chápáno jak předstupeň pro úřad tamního arcibiskupa. Nový probošt je pronásledován Brunovým služebníkem a podléhá střelnému zranění, takže Bruno je z Magdeburku vyhozen. Do r. 1245 se pohybuje po Evropě a spravuje rodové věci v Holštýnsku, r. 1246/7 přichází do Olomouce.



***
Schauenburkové taktak sahali po samotné dánské koruně. Po vymření dánské dynastie nabídli Dáni korunu hraběti Adolfovi VIII. Holštýnskému. Ten byl ale bezdětný, a tak navrhl svého synovce (syna své sestry), hraběte Kristiána z Oldenburku. Ten tedy r. 1448 zakládá dánskou oldenburskou dynastii (vládne do r. 1863).

---

Spojené Šlesvicko-Holštýnsko je dnes německou spolkovou zemí. Za Oldenburků a jejich dědiců bylo součástí Dánska a docela významnou. Poměr obyvatel dánské říše vypadal rámcově – vlastní Dánsko jeden díl, Šlesvicko-Holštýnsko 2/3. Norsko ½. Tedy vlastní Dánsko mělo na počátku novověku 600 000 lidí, Šlesvicko-Holštýnsko 400 000 a Norsko 300 000.

Šlesvicko-Holštýnsko mělo komplikovaný status. Vzniklo spojením dvou částí, Holštýn bylo to říšské hrabství; Šlesvik byl založen dánským králem pro vedlejší členy královské dynastie s titulem vévodství, v praxi měl fungovat jako hraniční marka. Ale jak to s markami bývá, markrabí se občas spojí s konkurenty, proti kterým měl zasahovat, a vedlejší členové dynastie si občas nárokovali celé království, takže k takovým spojenectvím měli důvody.

Ten komplikovaný status – holštýnský hrabě Gerhart III. obdržel r. 1326 Šlesvik jako léno. Roku 1386 byly obě země spojeny personální unií. Roku 1459 umírá už zmiňovaný poslední holštýnský hrabě Adolf VIII., obě země přechází do Dánska jako autonomní oblast. Roku 1460 je stanoveno, že obě země zůstanou spojené (r. 1474 král povýšil Holštýn také na vévodství).

To zadělalo na další komplikace. Šlesvik byl etnicky dánský, Holštýn německý a patřil do říše. Dánský král tak byl kvůli Holštýnsku leníkem říšského krále/císaře a když chtěl dánský král Kristián IV. zasáhnout do třicetileté války a dánská rada to neschválila, tak Kristián vytáhl jakožto vévoda holštýnský a nikoho se ptát nemusel.

Sílící nacionalismus 19. století nepřál mnohonárodnostním státům a tendoval ke státům národním. První otevřený konflikt nastal hned za revolučního roku 1848 a trval tři roky. Šlesvik byl stále dánskojazyčný a Holštýn německojazyčný a rozdělit obě země mezi Dánsko a Německý spolek nešlo právě kvůli té 400 let staré smlouvě o nedělitelnosti obou zemí. Spor vyřešila rychlá prusko-dánská válka r. 1864 (to byla taková předehra k prusko-rakouské válce r. 1866).
V Německu tak dnes leží lokalita bývalého Hedeby, což bylo ve své době největší vikinské město vůbec a také Danevirke. To byl val navršený dánskými vikingy na obranu proti říši a val použila dánská armáda i toho roku 1864 jako obrannou linii osazenou dělostřelectvem. Když se odtud armáda stáhla, protože val nešlo udržet a jinde byly vybudovány výhodnější linie, tak veřejnost pohnala dotyčného generála k odpovědnosti, protože opustit dobrovolně národní monument, to se nedělá. Na výsledku války to ale nezměnilo nic.

[Ježek]

Nechceš to hodit spíš jako samostatný téma?

[palo satko]

Vojny Přemysla Otakara II. sa dotykaju aj miest kde žijem. V apríly 1271 po vybudovanom moste prekročil česky kraľ Moravu s 80 000 vojskom a dobil postupne Bratislavu, Stupavu, Sväty Jur a Pezinok. Vtedy v našej oblasti existovali dva hrádky chraniace cesty cez Male Karpaty. Tzv. Drači hradok nad Stupavou a hradok nad Pezinkom dnes označovany ako Stary hrad II. oba boli hlboko v horach a oba Přemysl dobil. Svedčia o tom militaria a v pripade Stareho hradu aj minca - fenig. Drači hradok branil grof Alexander z rodu Hont -Poznan. Podla darovacej listiny krala Štefana V. z augusta toho isteho roku, Alexander hradok statočne branil proti presile, ale neodolal a česky kraľ ho kruto zabil (asi nie osobne). Zaujimavosťou je že Přemysl dobil aj hrad Červeny kamen, ktory začala stavat česka kraľovna Konštancia Uhorská, manželka Přemysla Otakara I. vtedy na ešte svojom majetku.
Zdroj https://www.archeologickemuzeum.sk/arch ... 16-br-2006
članok v pdf Stredoveké opevnenie v Stupave, poloha Dračí hrádok

[Ježek]

To číslo bude asi přehnané, ale muselo být dostatečně silné, když dokázalo dobýt a udržet západní Slovensko.

Lze jen závidět uherským listinám po celé 13. století, které vyjmenovávají přesné zásluhy, a to doplňuje dost detailů k vojenským, ale i politických dějinám.
Takhle se zdá, že Uhři po určitou dobu drželi Bánov: https://www.researchgate.net/publicatio ... adu_Banova

[palo satko]

Bohužial, boli to prave vojska Přemysla Otakara II: ktore vypalili biskupsky archív v Nitre a tym zničili značnu čast pisomnych dejin Horneho Uhorska. Druha pohroma nastala po bitke pri Mohači, ked sa kralovsky archiv naloženy na lod plaviacu sa z Budina a ta sa potopila pri Ostrihome. Preto na Uhorsko vyznamne menej pisomnych zaznamov než okolite krajiny.