Fórum zájemců o historii

Zdravím. Rád bych se zeptal zda existuje nějaká studie/dobová svědectví a výpovědi/moderní výzkum na téma povaha, chování a osobnost jednotlivých Přemyslovců, nejlépe pozdních Přemyslovců. Mám na mysli zda byli náladový, arogantní, sebestřední, dobrotivý, naslouchající, slušní atd. nejen v otázkách geopolitických, ale i např. v osobním životě a osobním jednání se šlechtici, s poddanými atd.?
Víme, že Václav II. byl nejen schopný panovník, ale i alkoholik, který podobně jako jeho syn rozhazoval majetky, ale něco víc o jejich osobnostech a povaze a taky jejich předků, neví se?
Teď začínám číst Zbraslavskou kroniku takže tam se snad něco dozvím. Možná je celé tohle hotentotská otázka, ale teprve se začínám zajímat o tuto pasáž historie.
Děkuji za pomoc.

Také Vás zdravíme,

přiznám se, že nevím o tom, že by existovala nějaká seriózní studie zabývající se osobnostní stránkou Přemyslovců. Někteří novější autoři se o takových vlastnostech někdy zmiňují, ale spíše jen okrajově. Jak

Můžu se zeptat, jak jste přišel na to, že byl Václav II. alkoholik a rozhazoval majetky? Přepokládám, že jeho povaze se bude podrobně věnovat Libor Jan v knize, která by měla vyjít za dva týdny: http://www.argo.cz/knihy/134911/vaclav- ... nem-trunu/

Zbraslavskou kroniku je také třeba brát s rezervou, jako každý pramen.

_________________
Loyaulté me lie.

Co jsem měl možnost číst, tak v tomto ohledu bohužel Václav III. navazoval na svého otce, ale je možné, že jsem splácal dohromady Václava II. a jeho syna. To je chyba a omlouvám se. U Václava II. se nicméně ví například o některých jeho duševních problémech, které měli být následkem věznění v dětství (fobie z koček a bouřek). V tomhle ohledu se historici přou, za zmínku stojí Josef Šusta, který jak jsem právě zjistil napsal o posledních Přemyslovcích nějaké "dílo". Zkusím z toho něco načerpat.

Nic proti Šustovi, ale musíme brát v potaz, že psal v určité době, kdy se ještě nosily kategorické soudy a citově zabarvené výlevy (ostatně již třeba označení Jana Lucemburského "král cizinec" je vlastně pejorativní a dnes se od něj upouští). Osobně mi takové soudy, pokud se jich i současní historici dopouštějí, vadí, protože podle mě do odborné publikace nepatří; tím neříkám, že nemají popisovat chování jednotlivých osob.

Pokud jde o Václava III., i tady se názory poněkud mění, velkou práci v tomto ohledu učinil Karel Maráz, něco o tomto panovníkovi najdete v tomto článku.

_________________
Loyaulté me lie.

Děkuji všem za pomoc (nebo aspoň snahu )

Naše dějepisectví Václavova traumata řeší tak, že nebyl ten král-bojovník, který problémy řeší z koně, ale zákulisní hráč, který si kupoval lidi stříbrem z Kutné Hory. K tomu by měli víc co říct psychologové ...

Rozhazování majetků (a alkoholismus) je pro Václava neprůkazný. Pro Václava III. to je jen v kronikách, ale v listinách opět ne jasně. Je k tomu málo pramenů, aby se to mohlo říct s určitostí, kroniky mohou být stranické.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.

U P.O. II jsem četl o jeho častých záchvatech vzteku a sklonech k lehkomyslnosti. To by na něho celkem odpovídalo. Akorát lehkomyslnost je běžná lidská vlastnost a sklony k cholerickým výstupům nebyl u Přemyslovců ničím neobvyklým...

_________________
Bez piva to není ono.