Černá smrt v Evropě v letech 1347 - 1349?

[acoma]

Našla jsem dobrou mapku šíření moru tehdy http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pes ... ope.cs.png
a dnes
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wor ... e_1998.PNG

[acoma]

http://zdravi.idnes.cz/smrtici-navrat-t ... zdravi_bad Třeba nebude třeba...

[slavicekvac]

--------------------------------------------------------------------------------

Co vyhubilo třetinu Evropy? Ebola ani antrax, černá smrt byla epidemií moru
6. září 2011
Epidemie, které ve 14. století vyhladily zhruba třetinu evropské populace, způsobily bakterie moru, potvrzuje nový výzkum. Nový postup by měl také pomoci vysvětlit, proč byla "černá smrt" tak ničivá.
Vyobrazení nemocných "morem" (podle středověké klasifikace) z Toggenburské bible z roku 1411. Z obrázku není úplně jasné, zde se jedná o zobrazení neštovic nebo dýmějového moru. Ten totiž obvykle způsobuje otoky jenom na určitých částech těla, zejména slabinách. | foto: volné dílo
Mezi lety 1347 - 1351 se Evropou prohnala epidemie, která připravila o život možná více než třetinu tehdejších obyvatel Evropy. Nejuznávanější teorie už dlouhé roky říká, že šlo o variantu plicního a dýmějového moru. Byly zřejmě velmi podobné jiným kmenům stejné bakterie, které udeřily v Evropě v 6. století a v některých částech světa se objevují dodnes.
Důkazů pro odporu takového tvrzení bylo jako šafránu. A mezi odborníky se vždy našli lidé, kteří pochybovali o pravdivosti většinového názoru. Poukazovali na to, že černá smrt se v mnoha ohledech výrazně lišila od zbytku morových epidemií. Nezvyklý byl podle nich například její rozsah či například to, že vrcholila v jiných částech roku, než tomu u moru obvykle bývá.
Proto se ve vědeckých kruzích objevilo ještě v posledních deseti letech několik prací, jejichž autoři za původce epidemie považují spíše antrax, filoviry nebo třeba i vir eboly.
Pravda rozlámaná na kousíčky
Dlouhou diskusi nyní nakonec uzavřel mladý vědní obor: zkoumání staré DNA. Tento výdobytek několika posledních let otevřel zcela nové obzory i lovcům historických nemocí. Ti svou pozornost obrátili do nitra středověkých kosterních nálezů, z nichž se pokoušeli vydolovat stopy bakterií a jejich genetického kódu.
V poslední době se podařilo identifikovat krátké úlomky DNA bakterie Yersinia pestis, která je původcem dnešního moru. (Jedna z prvních studií, popisující nález bakterie ve středověkých ostatcích, je dostupná zde).
Odborníci tak získali velmi krátké úseky DNA bakterie, přičemž existovala možnost, že došlo k záměně či chybě. Také se vědci tímto způsobem mnoho nedozvědí o objektu svého zájmu. Už předem ví, co nejspíše najdou.

Vědci si totiž hledaný úsek předem vytipují v gentickém kódu hledaného druhu, a pak jen "prosejí" vzorek, aby zjistili, jestli neskrývá mimo jiné spousty dalšího materiálu i tyto kousky DNA. Pokud tam jsou, znamená to, že ve zbytcích byl přítomný i hledaný druh. Test musí samozřejmě připravit správně, protože i malá chyba může vést ke zcela zavádějícím výsledkům. Tímto způsobem můžeme jen těžko zjistit, co dělalo černou smrt tak černou. Dnešní kmeny moru zřejmě nemají její nejhorší vlastnosti a my tedy nevíme, co hledat.
S háčkem na zuby
Ze začarovaného kruhu se podařilo vykročit mezinárodnímu týmu kolem Hendrika Poinara z McMasterovy univerzity v kanadském Ontariu a Johannese Krause v německém Tübingenu. Těm se podařilo získat zatím nejdelší úsek genetického materiálu z podobně starého původce nějaké nemoci. Jejich článek vyšel v časopise PNAS a je dostupný zde.
Krause, Poinar a spol. postupovali trochu jinak než jejich kolegové. Zjednodušeně řečeno si vytvořili jakýsi magnetický "háček", který byl přesně šitý na kousek DNA z morové bakterie. S ním pak lovili v zubech koster, které byly pohřbeny v jednom z morových hromadných hrobů v Londýně v roce 1348. Magnetem pak získali ze zubů i vzorky DNA bakterie.
S tou pracovali dále: namnožili ji či doplňovali některá hluchá místa. Na konci získali v podstatě souvislý kus DNA bakterie. Z hlediska oboru je to skvělý výsledek, ale rozhodně to má daleko k rekonstrukci celé DNA bakterie černého moru. (Představuje to zhruba jenom několik promile genetické informace.)
Ale zrekonstruovaný kus genetického textu je tak souvislý a tak dobře zapadá do genetické informace bakterií moru, že o původci černé smrti zřejmě můžeme přestat pochybovat. Sami autoři tvrdí, že výsledky výzkumu přesvědčily i dva "disidenty" v týmu, kteří v minulosti publikovali články zpochybňující hypotézu černé smrti jako moru.
Škoda jen, že ze získaného malého kousku jsme se nedozvěděli nic o tom, co mor ve 14. století odlišovalo od těch ostatních. Tým se ale domnívá, že jejich metoda by to mohla vysvětlit. A dát i odpověď na otázky ještě mnohem palčivější: zda černá smrt ještě někde na světě přežívá a zda by se mohla vrátit.
Zdroj: http://technet.idnes.cz/co-vyhubilo-tre ... 0_veda_mla


Archeologové na Ostrově u Davle měli obavy z moru dost silné. Místní hřbitov byl pod vodou, ale spíš se tím zárodky mohly zachovat. Mor tam prokazatelně mez mnichy byl, ostatky jsou lidí zemřelých na mor. Nakonec se zřejmě obavy nenaplnily.

Díky za přesun na správné téma.

[slavicekvac]

http://technet.idnes.cz/proc-byl-mor-ve ... 0_veda_mla
Nevím jestli někde to téma není, ale tohle je o moru, DNA zjištěních z anglického hřbitova.

[Kunhuta Haličská]

Jak se liší černá smrt od potivé nemoci v Anglii za Tudorovců?

[elizabeth]

Jak se liší černá smrt od potivé nemoci v Anglii za Tudorovců?

Myslím, že je na to dost složité odpovědět, protože ani u jedné z těchto nemocí není dodnes úplně objasněna její příčina. Obecně Černá smrt čili doba v titulku tématu bývá obvykle označována jako mor, způsobený bakterií Yersinia pestis, čili bakterií přenášenou blechou morovou a blechou lidskou, jestli se zvládla v této své nejničivější epidemii s něčím nakřížit, např. s antraxem, na to dodnes neexsituje spolehlivá odpověď. Teoreticky, když to zjednoduším, by na ni dnes mohla zabrat nějaká antibiotika, když je původu bakteriálního.

Potivá nemoc za Tudorovců byla pravděpodobně původu virového, i když ani to není jisté. Nebyla natolik ničivá, ale ani dnešní antibiotika by na ni nezabraly. Podle všeho ale měla mnohem více společného se španělskou chřipkou z 20. let XX. století než s morem čili černou smrtí.

[Kunhuta Haličská]

Děkuji za vysvětlení