Rod hornorakouských Falkensteinů

[Laurentius]

Proč?

Jen jako další část do skládačky.

Z té poslední listiny UBLOE II. č. CCLXXIV. s. 259-260 asi nic až tak důležitého nevypadne. Ono už založení toho kláštera v Drkolné je dost zmatené. Pochopil jsem z těch zdrojů, že první pokus (přibližně 1202/4-1209/10) biskupa Wolfgera a Kalhocha z Falkenštejna nevyšel. Původně to měl být cisterciácký klášter založený za pomoci kláštera v Langhaimu. Teprve potom byl úspěšný další pokus a byl založen premonstrátský klášter. Konvent přišel nejspíše z Ostehofenu v Bavorsku nebo z Milevska. Oba se na založení podíleli a ani jeden se tím nechlubí.
Škoda, že nejsou u prvních listin z Falkenštejny nějaké pečeti. Bylo by dobré to srovnat se Kalhochem z 1269 a Závišem.

No právě. Všude na listinách ti ministeriálové a listiny s tou svobodnou šlechtou nikde.

[elizabeth]

Listiny kláštera Schlägl jsou přehledně tady:
http://www.mom-ca.uni-koeln.de/MOM-CA/s ... block_id=1

i s obrázky listin samotných, to miluju...

Zatím díky Laurentiovi, Violce a Katce, pokusím se tu uklidit (už to slibuju potřetí, ale byly tady akutnější věci) a pak sem napsat nějaký souhrnný elaborát, bohužel zatím sbírám matroše. Kdyby někdo něco vyštrachal, nechť to sem neprodleně umístí...

Kam se vlastně zmizly naše krásné smajlíčky?

[elizabeth]

... Ono už založení toho kláštera v Drkolné je dost zmatené. Pochopil jsem z těch zdrojů, že první pokus (přibližně 1202/4-1209/10) biskupa Wolfgera a Kalhocha z Falkenštejna nevyšel. Původně to měl být cisterciácký klášter založený za pomoci kláštera v Langhaimu...

Ještě sem přidám Listinu k prvnímu založení


Konvent z Langaimu vyplývá odtud:

Teprve potom byl úspěšný další pokus a byl založen premonstrátský klášter. Konvent přišel nejspíše z Ostehofenu v Bavorsku nebo z Milevska. Oba se na založení podíleli a ani jeden se tím nechlubí...

Premonstráty pak máme tady a

tady:

Zatím bez komentářů, třeba mi s nimi někdo pomůže...

[Laurentius]

Bohužel odkazy přes MOM Koeln www.mom-ca.uni-koeln.de nefungují. Musí se pokaždé na listinu proklikávat přes hlavní stránku.
Prošel jsem znovu listiny v prvním příspěvku, listiny kláštera Schlägl, listiny Horního Rakouska a několika dalších klášterů (včetně toho uváděného ženského kláštera v Bavorsku podporovaného bavorskými Kirchbergy). Stále jsem nenašel žádnou přímou souvislost mezi hrabětem Kalhochem z Kirchbergu v Bavorsku s Falkenštejnem v Horním Rakousku. A stále mě připadá, že tu je ve 13. století pouze jen jeden rod z Falkenštejna, který sídlí na hradě Falkenštejn. Alespoň od Kalhocha z Falkenštejna ministeriála pasovského biskupství to tak vidím. O tom Adalramovi z Falkenštejna se dá spekulovat.
V pátrání po erbech Falkenštejnů jsem moc nepokročil. Ve Schläglu je na několika místech erb zakladatele, ale až z pozdějších století. Nejčastěji je vyobrazen jako stříbrný sokol na třech stříbrných pahrbcích (tzv. Dreiberg) na modrém poli. Křídla sokola jsou spíš roztažená. Na jednom místě u oltáře je prý i alianční erb (fotku jsem nenašel) a uvažuje se, že je to erb manželky zakladatele. Je označován jako arkády nebo oblouky a ve druhé části už je sokol Kalhocha z Falkenštejna.

[elizabeth]

Tobě ty odkazy z mého předchozího příspěvku nefungují? Mně ano... Může to kdyžtak ještě někdo z vás vyzkoušet, jestli mu to jde?

[elizabeth]

Pořád si říkám, že ti rakouští a němečtí historikové taky nejsou úplni idioti a že nějaký spojení najít musíme. Z prstu si to taky nevycucali. Možná toho Strnadta a ten Bavorský atlas (byli nejpodrobnější) dám časem přeložit někomu, kdo německy opravdu umí, protože já bych se s tím trápila strašně dlouho.

Je tady ještě jedna věc, Vítkovci celkem rádi uváděli své příbuzenské vazby. Kdyby byl Kalhoch opravdu příbuzným Záviše, neuvedl by to, min. v té závěti v lednu 1269, když mu Záviš svědčil?

Pořád se mi zdá, že máme víc otázek než odpovědí...

[Laurentius]

Tobě ty odkazy z mého předchozího příspěvku nefungují? Mně ano... Může to kdyžtak ještě někdo z vás vyzkoušet, jestli mu to jde?

Nefungují. Zkusím to na jiném PC později. Už jsem měl s tím MOM Koeln problémy dřív. Musím pokaždé přes jejich hlavní stránku.

[elizabeth]

Tobě ty odkazy z mého předchozího příspěvku nefungují? Mně ano... Může to kdyžtak ještě někdo z vás vyzkoušet, jestli mu to jde?

Nefungují. Zkusím to na jiném PC později. Už jsem měl s tím MOM Koeln problémy dřív. Musím pokaždé přes jejich hlavní stránku.

Já s tím měla taky problém, ale teď mi to jde bez komplikací. Ještě jsem to zkusila vložit jako by do odkazu, tak to pak znovu vyzkoušej.

[elizabeth]

Přeložila jsem velkou část toho Strnadta, Das Land im Norden Donau, 8. kapitola. Zatím to sem nedám, a) jsem to psala na papíry b) to potřebuji konzultovat s dobrými němčináři. Na můj vkus tam ale moc operuje se svědečnými řadami a to je pro mě neprůkazné. Přes Vánoce bych to snad mohla přepsat a dát to sem ke konzultacím.

Pro mě zatím jediná průkazná věc, a tu jsem si ještě našla sama, vyplývá z této listiny Monumenta Boica 29, č. XCVI., s. 482 a to, že Falkensteinové, ministeriálové pasovského biskupa a zakladatelé kláštera Schlägl, vlastnili tvrz Rannarigel (již touto listinou na tři roky odevzdali pasovskému biskupovi). Což je tvrz na protějším horském břehu k tomu, na němž stojí hrad Falkenstein an der Ranna.

[Laurentius]

Zkoušel jsem najít nějaké propojení rodu hornobavorských hrabat z Falkenstein - Weyarn - Neuburg, ale bez valných výsledků. Až na podobný znak nic a tato cesta nikam nevede. Bohužel žádnou pečeť na MOM ze 13. století (pro srovnání se Závišem nebo Kalhochem) jsem nenašel. Hlavní majetky měl rod v Horním Bavorsku a pak v Dolním Rakousku pod Vídní (přes sňatky).
Jen tak pro zajímavost uvádím, že v několika případech jsem našel, že legitimní dcery hrabat se oženili se členy ministeriálních šlechtických rodů (jednou z ministeriálem řezenského biskupství a podruhé se členem rodu z naší oblasti - a to Engelschalkem z Wesen, a pak taky další s Kuenringem). O manželkách opět minimum informací. Zajímavé také je, že levobočci hrabat se uvádí také jako ministeriálové (a to vlastních příbuzných). Ale ono je asi něco jiného se uvádět jako ministeriales Austrie nebo ministeriales ecclesie Pataviensis, než se uvádět jako ministeriál nějakého hraběte nebo kláštera.

[Laurentius]

Pro mě zatím jediná průkazná věc, a tu jsem si ještě našla sama, vyplývá z této listiny Monumenta Boica 29, č. XCVI., s. 482 a to, že Falkensteinové, ministeriálové pasovského biskupa a zakladatelé kláštera Schlägl, vlastnili tvrz Rannarigel (již touto listinou na tři roky odevzdali pasovskému biskupovi). Což je tvrz na protějším horském břehu k tomu, na němž stojí hrad Falkenstein an der Ranna.

Ale proč? Chtěl tím třeba biskup zabránit vybudování hradu. Pokud mě paměť neklame, tak 1281 se už připomíná Rannariegl jako hrad. A nepotřebovali další sídlo, když se po Falkenštejnu začal psát Záviš. Stále se mně nezdá verze, že by se psali ti Kalhochové z Falkenštejna jen tak. V jejich postavení ten hrad prostě museli nějak držet nebo využívat. Navíc když i ostatní okolní ministeriální šlechtické rody (Tannberg, Marsbach, Haichenbach) své okolní hrady držely.

[elizabeth]

Pro mě zatím jediná průkazná věc, a tu jsem si ještě našla sama, vyplývá z této listiny Monumenta Boica 29, č. XCVI., s. 482 a to, že Falkensteinové, ministeriálové pasovského biskupa a zakladatelé kláštera Schlägl, vlastnili tvrz Rannarigel (již touto listinou na tři roky odevzdali pasovskému biskupovi). Což je tvrz na protějším horském břehu k tomu, na němž stojí hrad Falkenstein an der Ranna.

Ale proč? Chtěl tím třeba biskup zabránit vybudování hradu. Pokud mě paměť neklame, tak 1281 se už připomíná Rannariegl jako hrad. A nepotřebovali další sídlo, když se po Falkenštejnu začal psát Záviš. Stále se mně nezdá verze, že by se psali ti Kalhochové z Falkenštejna jen tak. V jejich postavení ten hrad prostě museli nějak držet nebo využívat. Navíc když i ostatní okolní ministeriální šlechtické rody (Tannberg, Marsbach, Haichenbach) své okolní hrady držely.

Tak tu tvrz nepochybně vlastnili, když totiž někomu odevzdávám turrim suam, a píše to o mně někdo jiný, a tady to někdo jiný píše, páč jeto regest, tak ta tvrz byla moje. Kdyby to psal přímo Kalhoch, neodevzdával by turrim suam, ale turrim meam , obojí je v překladu "tvrz svou." Prostě vlastnili tvrz Rannarigel, tečka, plyne to z uvedené listiny. To jestli vlastnili nebo nevlastnili Falkenstein jsem tam nikde nepsala, neboť to z toho neplyne. Oni se nepsali jako z Falkensteina jen tak, oni se tak psali, podle rakouských historiků, protože tam kdysi zastávali místo služebné šlechty, neboli byli ministeriály tam. Postupně šli pak nahoru, ale po hradu se psali nadále. Klíčem ke všemu je ten iudex na Falkensteině, od něj se odvozuje služebná šlechta přímo, a protože jeho pánem musel být vlastník hraběcích práv, viz dále, nepřímo i hraběcí právo na Falkenstein.

Jinak to hraběcí právo se podle Strnadta vázalo ke hradu Falkenstein, protože bavorský sudí 12. století, který se po něm psal jako iudex z Falkensteina, byl úředníkem pouze někoho, kdo vlastnil hraběcí právo. Chtěla jsem sem dát kompletní překlad s odkazem na stránku, resp. stránky. Protože o Říši 12. století vím kulový, nedokážu to posoudit. On píše, že vlastnictví hraběcího práva je tím nesporně prokázáno. No a vzhledem k tomu, že na základě Strnadtových vyvození si několikrát opravil svůj názor i Josef Šusta, tak si nemohu dovolit nevěřit. Samozřejmě, že k tomu dohledám další informace, k té funkci sudího.

Co sem zatím nedám je jak do toho pak zapadá Záviš, jeho matka a Vítkovci vůbec, páč je to děsněj zmatek, na vině je moje němčina, tak to musím ještě jednou projít než to sem vyvěsím, zatím to chápu tak, že i ona měla Falkenstein zdědit po své matce...

Čekejte, postupně doplním slíbené

[elizabeth]

Julius Strnadt, Das Land im Norden Donau, s. 192, 193 a 194
http://www.archive.org/stream/archivfrs ... 9/mode/1up
http://www.archive.org/stream/archivfrs ... 0/mode/1up
http://www.archive.org/stream/archivfrs ... 1/mode/1up

Um das Jahr 1285..., dass er der Adalram von Falkenstein der Kremsmünster Urkunde ist.


Kolem roku 1185 dosvědčuje odevzdání poddané/poddaného skrze Udalricha z Polheimu na klášter St. Nikola „Chadelhous judex de valchenstein“. Že ten k Falkensteinu nad Rannou příslušel, je skrze přítomnost následujících svědků uvedených vyjma Albranta z Fischbachu (při Rohrbachu). (UBLOE I., č. CCIII. (203), s. 581) Je potom identický s oním Chadelhousem iudexem (bez dalšího určení), který ve společnosti Richera a Wernharda z Wesenu, Udalricha z Nordenbachu , Fridricha z Schönpichlu a Heinricha z Farrire odevzdání statku Hartheim kolem 1188 potvrzuje.(UBLOE I., č. CCXXXVI. (236), s. 591).

Bavorský sudí 12. století je soudce vlastníka hraběcího práva. Byl-li Kalhoch sudí z Falkensteina, tak musela tehdy k hradu Falkenstein se vázat hraběcí moc, jejíž majitel byl samozřejmě nějako od Kalhocha rozdílnou osobností. Jak došlo k tomu, že v tomto časovém období byl pán na Falkensteině vybaven hraběcí soudní mocí/jurisdikcí, zda skrze královské udělení, skrze sdílení nebo dědičskou posloupnost, je nám utajeno; ale skutečnost je prokázaná a musí s ní při dalším výzkumu být počítáno.

Přičemž to ovšem není myšleno tak, že vévoda bavorský držel hrabství a dosadil jmenovaného soudce, protože podle (doslovného) textu listiny teprve vévoda Otto, který 16. září 1180 s Bavorskem obleněn byl, hrabství v Ilzgau od Říše obdržel, kromě toho spojení více hrabství do jedněch rukou ještě bylo vyloučeno, proto hrabství přece zase do třetích rukou propůjčit musel. Teprve poté Ludvík hrabství v Ilzgau měl v léno, namísto od Říše, od kostela (biskupství) pasovského, to je od 1217, mohl totéž na hraběte Berngera z Leonbergu dále propůjčit, kvůli čemuž ovšem také 1220 Hochstifte (říšský zemský územně správní celek) proti požadavkům Berngera jako záruku k poskytnutí slíbil.
Jedná se tudíž o to, vypátrat/vyhledat, kdo tehdy a později Falkenstein vlastnil a vlastníkem hrabských práv byl, samozřejmě mohli majitelé jen k vyšší šlechtě přináležet. Při hledání se musíme z přinucení na cestu dohadů se vydat a toho samého ze známých okolností odvodit, protože doklady až do druhé poloviny 13. století k našemu Falkensteinu úporné/neústupné/tvrdohlavé mlčení zachovávají.
Najdeme tedy/nyní nejprve, že 1140, 21. října ve Welsu dosvědčují povýšení kostela v Martinsbergu na kostel farní ….všichni vyšší šlechtici.
Adalram nepatří, jak se lehce ze sbírky listin přesvědčit můžeme, ani ke hradu v Dolních Rakousích, ani ku hradu Falkenstein nad Inem v Horním Bavorsku, zde ani při tom jednom ani při tom druhém hradu toto jméno se nenalézá, ani (ještě) po hradu v Nordgau, který tvrzí územně správnímu celku Regensburg náležel a právě tehdy byl církevním lénem fojta katedrály Fridricha (z Bogenu).

Správný jasný pokyn dává nám proti tomu již jmenované Sekovské notitium okolo 1130, wornach šlechtic Rudolf z Pergu se svou manželkou Richinzou "všechny své statky ve Windibergu položené, obdělané i neobdělané a které lidově jsou nazývány Waldmarch, začínající od Engilpotensdorf až k Pehaim geschait, rovněž dvě vinice Ascah a třetí Bosenpach s tím, co k nim přináleží" se souhlasem synů Alberta a Adalrama jejich dceři Richinze a jejímu manželu Adalramu z Waldekku odevzdávají. Poslední /Adalram z Waldecku/se stal skrze toto darování od břehu Dunaje až po Čechy zámožným, z čehož sám již připouštím/nechal bych, že je tím Adalramem z Falkensteina v Kremsmünsterské listině.


Zbytek mám zatím, bohužel po papírech. Kdyby se na to chtěl podívat, někdo, kdo na rozdíl ode mne umí německy, byla bych mu za to, moc a moc vděčná...

[Laurentius]

Díky za překlad, ale jsem na tom ještě hůř.
Už jsme se o tom bavili, ale pořád se mně to zdá pouze jako nějaká ne dost dobře podložená teorie.
1) „iudex“ z Falkenštejna a hraběcí práva
Dá se vůbec odvodit ta hraběcí práva jen z jedné listiny, kde je uveden Kalhoch „iudex“ z Falkenštejna. A je opravdu „iudex“ panství Falkenštejna. Když je navíc v další listině uveden už jen pouze jako Kalhoch iudex. Nemůže být iudex v souvislosti s něčím jiným např. s tím Hochstift, pasovským biskupstvím nebo Pasovem? Proč by nemohl držet Falkenštejn rod ministeriálů pasovského biskupství? Já v těch listinách pořád žádný další rod nevidím.
2) Adalram z Falkenštejna
Tu teorii, že byl syn Rudolfa z Pergu jsem už slyšel. Ale tady z toho spíš chápu, že by mohl být totožný s Adalramem z Waldekku, manželem jeho dcery. To jméno slyším poprvé, ale Waldekkové jsou dalším ministeriálním rodem pasovského biskupství.

[elizabeth]

Už jsme se o tom bavili, ale pořád se mně to zdá pouze jako nějaká ne dost dobře podložená teorie.
1) „iudex“ z Falkenštejna a hraběcí práva
Dá se vůbec odvodit ta hraběcí práva jen z jedné listiny, kde je uveden Kalhoch „iudex“ z Falkenštejna. A je opravdu „iudex“ panství Falkenštejna. Když je navíc v další listině uveden už jen pouze jako Kalhoch iudex. Nemůže být iudex v souvislosti s něčím jiným např. s tím Hochstift, pasovským biskupstvím nebo Pasovem?

Toť i moje otázka a otázku na správnost tvrzení, že byl-li iudex na hradě, byl jeho hradní pán hrabětem jsem položila v Otázkách k feudalismu s odkazem sem. Obávám se, že ale rakouští a němečtí historikové o tom věděli o cosi více než my a i o cosi více než ti naši historikové... Ačkoli, když vidím, kolik tvrzení ti naši podložili formuláři s chybami, tak bych si neměla dělat iluze.

Proč by nemohl držet Falkenštejn rod ministeriálů pasovského biskupství? Já v těch listinách pořád žádný další rod nevidím.

Mohl, ale stejně si mohu položit otázku, proč ho nemohli držet Vítkovci, jak se domnívají ti historikové. Možná moudřejší budeme až sem ty překlady dám celý, ale podle toho, jak se tím zatím prokousávám, a jsem z toho jelen nebo jiné ušlechtilé zvíře, tak spíše moudřejší nebudeme...

2) Adalram z Falkenštejna
Tu teorii, že byl syn Rudolfa z Pergu jsem už slyšel. Ale tady z toho spíš chápu, že by mohl být totožný s Adalramem z Waldekku, manželem jeho dcery. To jméno slyším poprvé, ale Waldekkové jsou dalším ministeriálním rodem pasovského biskupství.

Je otázka, jestli je mezi nimi nějaká spojitost.

Podle mě by to fakt chtělo vidět ty hrady a slyšet názor nějakýho hradologa o významu té které stavby apod.

Zatím bohužel jako jediný jistý fakt vidím, že drželi Falkensteinové tvrz Rannarigel. Kdyby měli Falkenstein, proč by budovali další hrad? Sám jsi psal, že byla tvrz Rannarigel v roce 1281 přestavěna na hrad a něco takovýho jsem četla i u toho Strnadta. Biskup měl tvrz v držení jen 3 roky, to se v tý listině taky vysloveně uvádí, takže pokud by se navrátila Falkensteinům na dostavění měli času dost. Na druhou stranu, pokud opravdu stoupali výše, proč by nemohli budovat další hrad...?

Jo, jak budeš mít někdy čas, mrkni do Záviš, cca kolem 10 strany, tenkrát jsem zastávala názor, že matka Záviše z toho ministeriálního rodu pocházela, třeba tam narazíš na něco, co nějak využijeme v doložení této teorie. Pro tento fakt mluví zejména předání vesnice Schinta, ať už dvorce nebo desátků z ní, které drželi Kalhoch (13.1. 1269 - závěť, desátky) a Perchta (1264- dvorec)dědickým právem. Určo to tam je, snad i s překlady stěžejních částí, když ne, ty překlady mám doma a dala bych je sem. Nikde se ale mezi nimi příbuzenský vztah vysloveně neuvádí a ani Záviš se při svědectví Kalhochových donací nechová jako jeho příbuzný.

Nic, jdu hledat iudexy a hraběcí práva.

[Laurentius]

Podle mě by to fakt chtělo vidět ty hrady a slyšet názor nějakýho hradologa o významu té které stavby apod.

Na okolní hrady jsem se díval zatím jen po internetu. Ale jsou opravdu impozantní a nezapomínejme, že leží na důležité obchodní trase. Následující hrady leží jen pár km od Falkensteina a jsou evidentní časté styky Falkenštejnů, Tannbergů, Haichenbachů a Marsbachů. Neumím si moc dobře představit, že by pasovští ministeriálové Falkenštejnové hrad neměli (tím neříkám, že ho nedrželi později Vítkovci, však už se uvádí přes kopec na Rannarieglu). Za prvé by byli bez hradu společensky mezi okolní šlechtou nemožní. A za druhé potřebovali pro své fehdy a výboje pořádnou základnu. Ten Pilgrim musel být dost aktivní.

Zejména Haichenbach v tzv. Schlögenském meandru Dunaje má skvělou polohu. Marsbach to samé. Falkenstein leží o trochu dál od Dunaje a podle mě má lepší polohu u Dunaje Rannariegl (dnes nesprávně Rannariedl).

http://www.burgenkunde.at/oberoesterrei ... enbach.htm
http://www.resi.at/resi-nr/gemeinden/ho ... enbach.htm
http://www.burgenkunde.at/oberoesterrei ... rsbach.htm
http://www.burgenkunde.at/oberoesterrei ... nberg.html
http://www.burgenkunde.at/oberoesterrei ... nstein.htm

[elizabeth]

Pěkné hrádky... Třeba takový Krumlov byl tou dobou opravdu mrňous a z původních sídel Vítkovců, jako byla třeba Skalice (mimochodem taky to byla turris - tvrz) nezbylo dnes, myslím, vůbec nic.

Těším se na jarní nebo letní výlet, když takhle hezky je v okolí Falkensteina...

Jinak iudex a comes-titulum zatím nic.

[Laurentius]

Zkoušel jsem prohledat jestli existuje třeba i něco jako pasovský iudex. Nějaké náznaky v listinách jsou, ale ne moc jasné a průkazné. Na počátku 13. století se objevuje nějaký Konrád jen jako judex nebo judex Pataviensis. Bohužel byl uveden v listině až za ministeriály. Objevují se i další, ale ti mají spíš spojitost přímo s městem Pasov.
Pak jsem našel listinu až z 1317, kdy je uveden Wikard ze Starhembergu dost složitě jako „Wichardus de Starchenberg diuina permissione Archidiaconus Lauracensis Canonicus Pataviensis judex a venerabili preposito et Capitulo Ecclesie Pataviensis“.
Těžko s něčím porovnávat, protože u nás bohužel žádné Fürstbistum (Hochstift) není. V Olomouci je to něco jiného a vrtat se v Salzburgu nebo Bambergu zatím nechci. Navíc, pokud vím, se výrazem judex označují u nás cudaři, vilikové (provinční rychtáři) i normální rychtáři.

[Laurentius]

Teď se dívám, že při to předávání tvrze Rannariegl v roce 1268 na tři roky na pasovského biskupa je mezi svědky napsáno

Sibotoni de Lonstorf, Ch. de Harthaim, meo proprio, Berhtoldi de Heidendorf, judicis, et Christani, sigllis ...

To je myšleno v množném čísle nebo se tím judicis myslí jen Berthold z Heidendorfu?

[elizabeth]

Teď se dívám, že při to předávání tvrze Rannariegl v roce 1268 na tři roky na pasovského biskupa je mezi svědky napsáno

Sibotoni de Lonstorf, Ch. de Harthaim, meo proprio, Berhtoldi de Heidendorf, judicis, et Christani, sigllis ...

To je myšleno v množném čísle nebo se tím judicis myslí jen Berthold z Heidendorfu?

iudicis je genitiv (2. pád) singuláru (jednotného čísla), a tak se to vztahuje k Haidendorfovi. Jenže ten už není iudex v Bavorsku, 12. stol...

Tak zde překlad celého:

V oné věci, těchto listin, svědectví samého pána mého biskupa, děkana a kanovníka kapituly Sibota z Lonsdorfu, Ch. z Harthaimu, mou vlastní (?), Bertholda z Haidendorfu, soudce a křesťana, pečetí potvrdil jsem, se svědky níže zaznamenanými...