Kočovné národy

[Michal]

Debata o účincích dlouhého luku zde :
viewtopic.php?t=144&postdays=0&postorder=asc&start=60
mě dovedla k úvaze, jak na tom byl jezdecký luk nomádů z asijských stepí.
Setkal jsem se s názorem, že měl tah až 166 liber, to by odpovídalo cca něco přes 80 kg a dostřel až 270m. Jistý mergen Esunkei údajně dostřelil do vzdálenosti 502m Má pomník v Ermitáži. Je pravda, že se to tvrdí taky o pozdějších tureckých kompozitních lucích,kde se v 17 století uvádí často i 800m a je to možné. Např ale luk Mahmudi effendiho udává 160 liber, ale ve skutečnosti má jen okolo 80. Závisí to od mnoha faktorů, třeba rozměrů zbraně.
Skládané luky po vzoru mongolských, které jsou dnes k dostání mají ovšem tah 25-30kg. Materiály jsou v dnešní době srovanatelné kvality, jsou třeba trvanlivější atd., ale jsou jiné, takže pro srovnání je třeba sestrojit přesnou repliku. IMHO pravděpodobně jezdecký luk měl okolo těch 30-60 liber podle rozměrů luku (mohl mít i méně než 1m).
Luk byl menší než anglický, stejně jako šípy byly kratší. Čelo dřevěného luku ( bříza, moruše, jasan, javor, bambus) bylo vyztuženo šlachami na přední straně ( pevnost až 20 kg na mm čtver.) a vnitřní část byla vyztužena rohovinou (hovězí rohy lisované za tepla).
Tvar luku dvakrát pruhnutý do S usnadňoval nápřah a dodával šípu vysokou počáteční rychlost. Dostřel těch průměrně 150m a víc. Šíp se natahoval palce k tváři, ne prsty, jako u evropských luků a zakládal se zprava.
V rukou zkušeného mongolského jezdce ( a to byli prakticky všichni) vskutku hrozná zbraň.

[Robert]

Mě by spíš zajímalo, jak to bylo s tím "chemickým" útokem během bitvy. Nedává to smysl, postiženy by byly obě bojující strany, spíš to mělo jen psychologický efekt na křesťany. Bitvu ostatně rozhodla "profláknutá" asijská taktika předstíraného úprku, ve střední Evropě zřejmě ne moc známá, díky rytířskému způsobu boje.
Ale tu křižáci typu Johanitů a Templářů museli znát, tady se zřejmě opět projevily nedostatky ve společném velení před bitvou, samotný boj už na nějaké velké improvizace nedával prostor. Jak říkám byl to hazard ze strany Jindřicha II.

Odpovedám aj na Ježkov príspevok. Tá prítomnosť nemeckých rytierov sa riešila na inom fóre,poobzerám sa po tom. Nešlo o to, že by nemeckí rytieri nechceli bojovať, skôr nemohli. Zistím, čo budem môcť.
Taktika nomádskych jazdcov musela byť naopak v SE dosť známa, v Uhorsku trebárs sa preto všeobecné prijatie rytierskeho ideálu boja (v zmysle ťažkej jazdy) prijalo až koncom 13st. Taktika nomádov musela byť známa aj Poliakom. Križiacke rády na ňu reagovali už zmienenou ochranou jazdy infantériou, a disciplínou. Problém mohol byť zrejme v nejednotnom velení a celkovej nedisciplinovanosti.

[Michal]

.....Ale tu křižáci typu Johanitů a Templářů museli znát, tady se zřejmě opět projevily nedostatky ve společném velení před bitvou, samotný boj už na nějaké velké improvizace nedával prostor. Jak říkám byl to hazard ze strany Jindřicha II.

Můj názor jak vidíš je podobný, ovšem pozor, pokud jde o uherské vojsko, šlo o vojsko smíšené, Kumáni používali podobnou taktiku
jako Mongolové, kdežto uherská armáda měla blíže ke křesťanské.
Ostatně Mongolská armáda se neskládala jen s Mongolů, ale také s jejich vazalů, ovšem pokud jde o velení, taktika byla vždy dopředu propracovaná, v tom byli mistři. Porazili celou Asii a východní Evropu hlavně díky ukázněnosti.
Pokud jde o spojení pěchoty a jezdectva používané v Palestině, šlo zde hlavně o ochranu koní, na které se lehké jezdectvo nomádů soustředilo. Pak vznikl zmatek a do toho se zapojily jednotky na způsob "těžké jízdy", pochopitelně ne tak "těžké" jako evropská, ale dá se to tak nazvat.

[Robert]

Můj názor jak vidíš je podobný, ovšem pozor, pokud jde o uherské vojsko, šlo o vojsko smíšené, Kumáni používali podobnou taktiku jako Mongolové, kdežto uherská armáda měla blíže ke křesťanské.
Ostatně Mongolská armáda se neskládala jen s Mongolů, ale také s jejich vazalů, ovšem pokud jde o velení, taktika byla vždy dopředu propracovaná, v tom byli mistři. Porazili celou Asii a východní Evropu hlavně díky ukázněnosti.
Pokud jde o spojení pěchoty a jezdectva používané v Palestině, šlo zde hlavně o ochranu koní, na které se lehké jezdectvo nomádů soustředilo. Pak vznikl zmatek a do toho se zapojily jednotky na způsob "těžké jízdy", pochopitelně ne tak "těžké" jako evropská, ale dá se to tak nazvat.

Problémom Uhorska(možno aj Poľska) bolo, že najprv veľmi rýchlo prebrali európsku zbroj so všetkým, čo k tomu patrí. Kedže však bojovali hlavne s nomádmi ( Pečenehovia, Kumáni ) čoskoro zistili, že sa musia vrátiť k tradičným technikám a tak ťažká jazda zostala špecifikou kráľa a jeho družiny, pár najbohatších feudálov, tu usadených západných rytierskych rodov a rytierskych rádov. Druhou vecou boli kone. V Uhorsku (ako možno aj v Poľsku) sa používal menší, ázijský kôň. Presne ten, na ktorom dorazili Mongoli. Ten bol vytrvalý a nenáročný, ale neuniesol, aspoň nie dlho hmotnosť rytiera v plnej zbroji. Ešte v 15. st francúzki návštevníci čudovali na uhorských turnajoch, kde sa vraj dvaja honosne odetí mladíci hrali turnajovú hru na nízkych koňoch. Destierov pre ťažkú jazdu bolo treba doviesť z cudziny. Vhodného koňa sa podarilo vyšľachtiť až koncom stredoveku tento ( myslím že mix ázijského a arabského koňa ) sa stal základom úspechu husárskej jazdy. Aj v bitke pri Slanej (Muhi) jednou z príčin porážky uhorskej kavalérie bolo, že kým Mongoli dokázali plne využiť svoje taktiky, uhorské vojská boli natlačené v malom priestore vozmi ohradeného tábora, a nedokázali sa rozvinúť. Uhorský panovníci( zrejme aj Poľskí) si vždy uvedomovali výhody ľahkej kavalérie preto ju vždy mali. Máš samozrejme pravdu, koncom 13st, keď sa rytierstvo začalo viac šíriť i v radách nižšej šľachty, ju reprezentovali Kumáni.

[Michal]

Problémom Uhorska(možno aj Poľska) bolo, že najprv veľmi rýchlo prebrali európsku zbroj so všetkým, čo k tomu patrí. Kedže však bojovali hlavne s nomádmi ( Pečenehovia, Kumáni ) čoskoro zistili, že sa musia vrátiť k tradičným technikám a tak ťažká jazda zostala špecifikou kráľa a jeho družiny, pár najbohatších feudálov, tu usadených západných rytierskych rodov a rytierskych rádov. Druhou vecou boli kone. V Uhorsku (ako možno aj v Poľsku) sa používal menší, ázijský kôň. Presne ten, na ktorom dorazili Mongoli. Ten bol vytrvalý a nenáročný, ale neuniesol, aspoň nie dlho hmotnosť rytiera v plnej zbroji. Ešte v 15. st francúzki návštevníci čudovali na uhorských turnajoch, kde sa vraj dvaja honosne odetí mladíci hrali turnajovú hru na nízkych koňoch. Destierov pre ťažkú jazdu bolo treba doviesť z cudziny. Vhodného koňa sa podarilo vyšľachtiť až koncom stredoveku tento ( myslím že mix ázijského a arabského koňa ) sa stal základom úspechu husárskej jazdy. Aj v bitke pri Slanej (Muhi) jednou z príčin porážky uhorskej kavalérie bolo, že kým Mongoli dokázali plne využiť svoje taktiky, uhorské vojská boli natlačené v malom priestore vozmi ohradeného tábora, a nedokázali sa rozvinúť. Uhorský panovníci( zrejme aj Poľskí) si vždy uvedomovali výhody ľahkej kavalérie preto ju vždy mali. Máš samozrejme pravdu, koncom 13st, keď sa rytierstvo začalo viac šíriť i v radách nižšej šľachty, ju reprezentovali Kumáni.

Ano, v Polsku to tehdy bylo podobné, také převažovala tzv. lehká jízda, vesměs destičkové brnění a podobné věci, tedy srovnatelné s těžkou jízdou Mongolů.
Ale jak správně uvádíš, jak uherská tak polská armáda mohla ve 13. století evropskou "těžkou" jízdu nasadit, byť ne v množství běžném na západě. Jinak bitvu u Sajo si opět prohráli Uhři sami, byť byli v menšině. Poláci se dále zdokonalovali a u Grunwaldu 1410 měli proti Řádu už zdokonce v těžké jízdě převahu. Také rytířská kultura se v Polsku a Uhrách zachovávala v době, kdy byla na západě spíš na ústupu.
Ostatně příčina Mongolského nájezdu do Uher byli Kumáni, kteří se stali spojenci Bely IV. To byl hlavní důvod invaze.

[Michal]

Ono pokud jde o ty Mongoly, nebyli to žádní primitivové, jak se je mnohdy kroniky snaží popsat. Například v armádě kariérní postup určovaly zásluhy v boji, nikoli urozený původ. Jeden z paragrafů třeba stanovil povinnost poskytnout spolubojovníkovi pomoc v boji. Měli už tehdy něco jako "Vojenský řád", který třeba u nás zavedl Žižka o dvě stě let později. Paralela je na místě v obou případech se jednalo o polní armádu se vším všudy. Také termín "Horda" je v podstatě jiný název pro "Polní armádu".
Panovníka volil tzv. "Velký chural", který určoval také směr a průběh výbojů, vše měli tedy dopředu promyšlené, na vynikající úrovni a měli tomu podřízený průzkum.

[Michal]

No řekl bych, že 13 let je i tak dost, na to jaký byl Ladislav rebel, či "Destroyer"
Jinak mně osobně se jeví Kumáni poněkud méně civilizovaní než Mongolové z dnešního pohledu a i když určitá podobnost zde je, řekl bych, že je hodně zdánlivá, Mongolové přišli hodně do styku s vyspělou Čínou a přejali dost z její civilizovanosti, jejich armáda byla smíšená, odhaduje se, že "čistokrevných" Mongolů v ní byla na vrcholu tažení Evropu tak desetina ! Podrobené armády byly totiž zařazeny do Mongolského vojska se stejnými právy !
Jisté je, že Mongolové považovali Kumány za hrozbu a válčili s nimi už téměř od roku 1208.
O počátcích tažení na západ se dá mluvit od roku 1206, kdy se sešel "Velký chural", který zvolil Čingischána za hlavního vůdce a pojmenoval sdružení stepních kmenů jednotně Mongoly.
Zvláštní byl jejich systém vlády:
-Nebyla zde aristokracie v evropském smyslu nikdo nepřemýšlel v rodové návaznosti.
-Moc drží sice chán, ale ten je volen těmi kterým vládne.
-Není to ani demokracie ani totalita, lidé jsou podrobeni tvrdé kázni, ale moc soudní - vojenský řád "Jasa", je oddělena od moci výkonné tedy chána.
Dalším skvělým příkladem vyspělosti je nevídaná náboženská tolerance. Dva ze synů Čingischána měli za ženy křesťanky.
Byli zde buddhisté, konfuciáni, muslimové i původní "stepní" kněžstvo, které bylo ale brzy zatlačeno pro svou vlastní nesnášenlivost.
Toto všechno by nešlo bez kombinace opravdu nevídané tolerance a prozíravosti, ve vyspělé křesťanské Evropě nemožné.

[Robert]

Jinak mně osobně se jeví Kumáni poněkud méně civilizovaní než Mongolové z dnešního pohledu a i když určitá podobnost zde je, řekl bych, že je hodně zdánlivá, Mongolové přišli hodně do styku s vyspělou Čínou a přejali dost z její civilizovanosti, jejich armáda byla smíšená, odhaduje se, že "čistokrevných" Mongolů v ní byla na vrcholu tažení Evropu tak desetina ! Podrobené armády byly totiž zařazeny do Mongolského vojska se stejnými právy !
Jisté je, že Mongolové považovali Kumány za hrozbu a válčili s nimi už téměř od roku 1208.
O počátcích tažení na západ se dá mluvit od roku 1206, kdy se sešel "Velký chural", který zvolil Čingischána za hlavního vůdce a pojmenoval sdružení stepních kmenů jednotně Mongoly.
Zvláštní byl jejich systém vlády:
-Nebyla zde aristokracie v evropském smyslu nikdo nepřemýšlel v rodové návaznosti.
-Moc drží sice chán, ale ten je volen těmi kterým vládne.
-Není to ani demokracie ani totalita, lidé jsou podrobeni tvrdé kázni, ale moc soudní - vojenský řád "Jasa", je oddělena od moci výkonné tedy chána.
Dalším skvělým příkladem vyspělosti je nevídaná náboženská tolerance. Dva ze synů Čingischána měli za ženy křesťanky.
Byli zde buddhisté, konfuciáni, muslimové i původní "stepní" kněžstvo, které bylo ale brzy zatlačeno pro svou vlastní nesnášenlivost.
Toto všechno by nešlo bez kombinace opravdu nevídané tolerance a prozíravosti, ve vyspělé křesťanské Evropě nemožné.

Keď píšem tento príspevom mám ako hudobné křoví skupinu Transatlantic. Proste prog, ako má byť, mám dojem, že by sa Ti Michale mohli páčiť...
K téme. Podobné usporiadanie aj s tou toleranciou mali všetci nomádi. Mongoli jednoducho prebrali už vyvinuté schémy. Trebárs Huni nepoznali krvnú pomstu. V sporných prípadoch rozhodoval sám kagan (chán. t.j,moderne štát ). Mongoli sa veľmi radi učili a v ich armáde boli odborníci z Číny, Perzie, atď... O kultúrnej úrovni jednotlivých nomádskych etník sa dosť ťažko vynášajú jednoznačné súdy ( typu ako Staromaďari všetko prebrali od Slovanov, a že základ ich jazyka je slov(e)anský a pod., ako som sa tu niekde dočítal...). Kumáni nemohli byť až takí nekultúrni, keď Mongoli napokon prebrali aj ich jazyk - aj vyslanci z Uhorska zväčša hovorili iba kumánsky. (Ale ja Kumánov vcelku môžem. ) Nomádi mali vlastné písmo, istú obdobu rún, to sa vrývalo zväčša do dreva a tak sa skoro nič z neho nezachovalo ( Alebo paradoxne, nejaké texty paulínskych mníchov v latinskej Amerike, ale to je už iný príbeh, asi by som ho mal raz opísať ).

[Michal]

Spadl mi net, tak to musím zkusit znovu.
Ten Transatlantic je dobrý, připomíná mi to Yes
Mongolové tlačili Kumány před sebou už od roku 1207, ze začátku je asi brali jako ohrožení a konkurenci, ale postupem času mi to se vzrůstající mocí "Hordy" přijde jako ne hlavní důvod, Mongolové se díky své učenlivosti, toleranci, prozíravosti a podnikavosti stali nejmocnějšími v Asii a je třeba říct, že tedy i nejvyspělejšími, zatímco Kumáni zůstali v jejich očích jen primitivními kočovníky a lupiči, jak je ostatně po jejich usazení zde vnímala okolní Evropa, tak to vidím já. Nevidím jiný důvod, proč by jinak Mongolové rozhodli na "Velkém churalu" v roce 1235 o tažení na západ za účelem zničení Kumánů a podrobení všech co jim pomáhají, tedy Povolžských Bulharů, Rusů a nakonec i Uhrů.

[Robert]

Mongolové tlačili Kumány před sebou už od roku 1207, ze začátku je asi brali jako ohrožení a konkurenci, ale postupem času mi to se vzrůstající mocí "Hordy" přijde jako ne hlavní důvod, Mongolové se díky své učenlivosti, toleranci, prozíravosti a podnikavosti stali nejmocnějšími v Asii a je třeba říct, že tedy i nejvyspělejšími, zatímco Kumáni zůstali v jejich očích jen primitivními kočovníky a lupiči, jak je ostatně po jejich usazení zde vnímala okolní Evropa, tak to vidím já. Nevidím jiný důvod, proč by jinak Mongolové rozhodli na "Velkém churalu" v roce 1235 o tažení na západ za účelem zničení Kumánů a podrobení všech co jim pomáhají, tedy Povolžských Bulharů, Rusů a nakonec i Uhrů.

Asi to tak je. Ja mám Kumánov rád trocha pre iné dôvody. Sú sice pravdepodobne vzdialenými bratránkami Maďarov ( profesor turkológie Univerzity Karlovy s krásnym maďarským menon Blaskovics bol hrdý na svojich kumánskych i avarských predkov....) - ale v uhorských dejinách sú príkladom na to, ako si komunita chránila svoju nezávislosť. Keď ich Belo usídlil dostali kolektívne šľachtictvo. Toto neskôr upadlo na úroveň slobodných sedliakov, a do aristokracie sa dopracovalo iba pár kumánskych rodov (napr. grófi Khuun ). V čase Márie - Terézie z nich chceli urobiť jednoducho poddaných (išlo snáď o ten istý proces, ako opísal Jirásek v románe Chodoch - Psohlavci. ) Kumáni vyzbierali obrovský poklad a za horibilnú sumu svoje práva odkúpili späť !!! ( Bližšie podrobnosti neviem.)
Tato spomínal, že na juhu Slovenska ich dedina susedila s kumánskou. Kým Maďari boli tradicionalisti a tradične pestovali obilniny, používali kone, atď., Kumáni (v resp.vtedy už iba "kumáni") sa v novej situácii (ČSR) zorientovali oveľa rýchlejšie, začali pestovať zeleninu, prví mali v oblasti autá, fólie.... ) Proste dnes keď v ČR predávajú čerstvú zeleninu predavači s poslabším mixom českoslovenčiny z južného Slovenska, treba si primyslieť malého huňatého koníka, chlpatú špicatú čiapočku a Máš Kumána ako vyšitého

[Michal]

To vypadá, že Kumáni se časem zcivilizovali a Maďaři zůstali ve středověku.
Ale vážně, jisté je, že po splnění úkolu v Uhrách se nevydali na západ, protože neměli mandát od "Churalu" a neměli na to ani armádu, vyčerpanou šesti lety bojů, podnikali jen průzkum a navíc po smrti chána Ogedeje začal v říší boj o moc, který se protáhl prakticky až do roku 1251, kdy byl zvolen Velkým chánem Mongke. Batu neměl mezitím dostatek vojáků, které mu odmítli z poslat díky vnitřním rozporům a tak musel vyklidit Uhry, Polsko, Bulharsko a jiná dobytá území. To co zůstalo se stalo "Zlatou hordou" jako jeho úděl.
Batu byl Mongkem ptvrzen ve funkci a roku 1253 se sešel "Chural", aby rozhodl o dvou věcech velmi zajímavých.
Ukončit boje v Číně, aby mohlo území začít prosperovat a osvobodit Jeruzalém od muslimů!

[Robert]

To vypadá, že Kumáni se časem zcivilizovali a Maďaři zůstali ve středověku.
Ale vážně, jisté je, že po splnění úkolu v Uhrách se nevydali na západ, protože neměli mandát od "Churalu" a neměli na to ani armádu, vyčerpanou šesti lety bojů, podnikali jen průzkum a navíc po smrti chána Ogedeje začal v říší boj o moc, který se protáhl prakticky až do roku 1251, kdy byl zvolen Velkým chánem Mongke. Batu neměl mezitím dostatek vojáků, které mu odmítli z poslat díky vnitřním rozporům a tak musel vyklidit Uhry, Polsko, Bulharsko a jiná dobytá území. To co zůstalo se stalo "Zlatou hordou" jako jeho úděl.
Batu byl Mongkem ptvrzen ve funkci a roku 1253 se sešel "Chural", aby rozhodl o dvou věcech velmi zajímavých.
Ukončit boje v Číně, aby mohlo území začít prosperovat a osvobodit Jeruzalém od muslimů!

O tom čosi viem tiež, hlavne z knihy Roberta Marshalla: Storm from the East. Na východe potom vznikali zaujímavé kresťansko - mongolské aliancie. Len sa bojím, že je to téma na iný topik.
P.S. S tými Maďarmi v stredoveku si ma dostal. No občas sa naozaj v labáku cítim ako nejaký alchymista

[Michal]

No když to brali jako business, tak za to přece nepoloží život, když mají na výběr, ne?
Jinak o kulturní vyspělosti těch "barbarských" Mongolů nám přece přinesl základní zprávu už Marco Polo, že jo?
Takže je to dost v kontrastu s hrůzným líčením kronikářů.

[Robert]

No když to brali jako business, tak za to přece nepoloží život, když mají na výběr, ne?
Jinak o kulturní vyspělosti těch "barbarských" Mongolů nám přece přinesl základní zprávu už Marco Polo, že jo?
Takže je to dost v kontrastu s hrůzným líčením kronikářů.

Pozri aj Attila je odvodené od Ata Ityl, (otecko Ityl) v staromaďarskom legendáriu ho volajú Etzel, alebo Etel. Po úvodnom terore, ktorý si v ničom nezadal s tým mongolským, ponechal na dobytých územiach rímsku správu, znížil dane, a unožnil ľuďom viac-menej normálny život. Jeho dvor bol tiež plný všetkých aktuálnych vplyvov, a podľa opisov Pryska rozhodne nebol primitívny. Kronikári vždy písali udalosti z nejakého pohľadu, a v istom zmysle išlo aj o súdobú propagandu.

[Michal]

To je pravda Attila je jeden z příkladů zkreslování dějin, to dělají ty stopy co zůstaly všude po Římanech, svým způsobem do dneška, po Hunech zůstalo jen to stěhování národů. Což je ale jinak dobře, že aspoň to, jinak by už tehdy všichni zdegenerovali.

[Michal]

Ve Francii je městečko, kde se dodnes rodí potomci Hunů, mají podobný tvar lebky a tu skvrnu na zádech.
Je zajímavé, že jim to vydrželo dodnes.Tam musí být opačný efekt.

[Robert]

Ve Francii je městečko, kde se dodnes rodí potomci Hunů, mají podobný tvar lebky a tu skvrnu na zádech.
Je zajímavé, že jim to vydrželo dodnes.Tam musí být opačný efekt.

To predlžovanie lebiek mali Huni po Alánoch, ktorí o sebe tvrdili, že prišli z Afriky. Nemám to veľmi preskúmané, ale viem si dosť dobre predstaviť, že Aláni by mohli byť potomkami Hyksósov (Hyksóskych Skýtov), ktorí na cca 100 rokov ovládli Egypt. Potom by to tak trocha mohla byť aj pravda. Predlžovanie lebiek vyväzovaním bol pôvodne egyptský zvyk. Hunských potomkov je na západe viac trebárs aj jedno údolie v Švajčiarsku, kde sa aj tradovalo, že obyvatelia sú potomkami zadných vojov Attilovho vojska, ktoré už nedošlo domov z catalunských polí... . Nuž materiálne určite dopadli lepšie, ako tí, čo došli...

[Michal]

To městečko by mělo být někde poblíž toho bojiště ten výzkum se tam dělá už dlouho, takže takové menší sčítání Hunů. Jinak Alani taky doplatili na Mongolské tažení a spojení s Kumány, byli poraženi.

[Robert]

To městečko by mělo být někde poblíž toho bojiště ten výzkum se tam dělá už dlouho, takže takové menší sčítání Hunů. Jinak Alani taky doplatili na Mongolské tažení a spojení s Kumány, byli poraženi.

Ich časť sa usídlila v Uhorsku. Ide o Jazygov (Jászok). Hoci malo ísť teoreticky o kultúrnešie etnikum ako samotní Kumáni, boli údajne ešte divší, a sú vraj predobrazom odbojného a Európe (rozumej asi Habsburgom ) odolného Maďara. Obyvatelia tých oblastí (Jászság, Jaszkikun výsl.jásšág, jáskiškun) majú dodnes festivaly a občas sa pozrú aj k bráškom do Iránu.

[Michal]

A podobají se jim ti Alani aspoň nějak vizáží? Nebo jsou to blonďáci s modrýma očima a zachovali si jen jazyk.