Babenberkové

[acoma]

Babenberkové vládli rakouským zemím od r. 976, kdy je doložen první z nich Leopold I. Babenberský, do r. 1246, kdy v osobě Fridricha II. Bojovného vymřeli po meči a začali nám dobře známé války o babenberské dědictví, kterých se naši Přemyslovci nadšeně zúčastnili. Někteří z Babenberků se zúčastnili války o Svatou zemi, někteří měli cenné vězně (např. Richarda Lví srdce) a vůbec mi přijde, že by stálo za to, věnovat se jim trochu blíže.

[Viola]

Babenberkové drželi tzv. Východní marku - součást Bavorska, s výjimkou, kdy ji dostal v důsledku boje o investituru český král Vratislav I., ovšem ten ji za několik let ztratil a marka se vrátila zpět do držení Babenberků. Pevnější pozice v rámci Evropy získávají až s Leopoldem III. (1096-1136), spřízněným s předními evropskými rody. Jeho syn, Jindřich Jasomirgott, potvrdil otcovy úspěchy na mezinárodní scéně a na určtiou dobu byl dokonce bavorským vévodou. Na základě dohody s Fridrichem Barbarossou o odstoupení Bavorska Welfům obdržel roku 1156 povýšení Rakous na vévodství a tzv. Privilegium minus - právo zaručující dědictví i v ženské linii.

Není bez zajímavosti, že první doložený Babenberk (?) Leopold I., o němž se zmiňuje acoma, byl strýcem z otcovy strany Jitky ze Svinibrodu, manželky Břetislava I. Její synovec Ota byl zase zakladatelem rodu Wittelsbachů. Jen mi není jasné, jak označovat předky Babenberků - někde jsem právě narazila na to, že otec Jitky byl Jindřich Babenberský... Takže potom těmi "našimi" Babenberky myslíme jenom rakouskou větev... Nebo ne? Jsem nějaká zamtená

[Ježek]

Privilegium minus (menší privilegium) je výrazně spjato s Babenberky, vydáno bylo v roce 1156 císařem Fridrichem I. Předcházely mu napjaté události.
Císař Konrád dříve sebral bavorské vévodství Welfům a daroval ho Babenberků (Jindřich II. Jasomirgot). Aby nový král a posléze císař získal podporu Welfů, kteří žádali Bavory zpět, musel situaci řešit. V září 1156 v bamberku se všechny 3 zůčastněné strany dohodly na kompromisu. Tímto privilegiem byla z Bavorska vydělena východní marka (Ostarichi - Osterreich - Rakousy), která Babenberkům zůstala a byla povýšena na vévodství. Samotné Bavorsko získali Welfové. Bavorskými vévody tak vlastně byly oba rody.
V tom priviliegu jsou mnohé výsady, dědičnost Babenberků v Rakousích, povinosti účastnit se na sněmech jen v Bavorsku a válčit jen v okolí Rakous. Privilegium přiznávalo také dědičnost po přeslici.

[Ježek]

Východní marku - součást Bavorska, s výjimkou, kdy ji dostal v důsledku boje o investituru český král Vratislav I., ovšem ten ji za několik let ztratil a marka se vrátila zpět do držení Babenberků.

Dostal ji jen na papíře, stejně jako Polsko, víceméně, s tím, že si je může dobýt. Vratislav Rakousy nedobýval, jen je poplenil.

[Ježek]

Posledním babenberským vévodou byl Fridrich II. Bojovný.
Syn Leopolda VI. a Theodory Angely, byzantské princezny nastoupil na trůn rakouského a štýrského vévodství v roce 1230.
Narodil se kolem roku 1210. Proslul jako statečný vévoda, který rád vyhledával spory, dělal si nepřátele a prakticky celá jeho vláda je sledem válek proti všem. Boj byl jeho vášní.
Již po nástupu potlačil povstání. V roce 1233 napadl Moravu, ale díky nemoci se musel stáhnout. Brzy na to Uhři vpadly do jeho zemí, ale brzy s nimi byl uzavřen mír.
V létě 1235 napadl Uhry (předtím na to žádal po císaři peníze), ale byl odražen a následoval proti útok Uhrů a ze severu Čechů. S Uhry byl uzavřen mír.
V říjnu byl vévoda pozván na sněm do Augspurku, Fridrich nepřišel, oloupil císařské posly a zabral několik hradů, snad se i připojoval k severoitalské oposici. Byla na něj uvalena klatba a několik knížat v čele s vznešeným českým králem měla Fridricha zbavit trůnu.
Fridrich nechal oloupit kláštery a uvalil zemskou berni - záhy začalo v jeho zemích povstání, které se spojilo s "císařskými" a země byla obsazena.
Na konci roku 1236 se zde objevil císař se záměrem prosadit zde dědičnou vládu Štaufů. Správcem se stal bamberský biskup Ekbert.

Fridrich se tehdy přidal ke straníkům papeže Řehoře IX; který zprostředkoval smír mezi ním a Václavem Václav za část Rakous a provdání Gertudy (jedné ze 2 dcer vévodových) s Vladislavem (prvorozencem Václavovým). Po obsazení Rakous a Štýrska s českou pomocí Fridrich otočil (1239) a ke splnění slibů se přes agitaci papeže neměl.
V zimě 1240 Václav se pokusil silou prosadit slib, ale musel se stáhnout.
Na jaře se oba dohodli. Václav se zřekl slíbené části Rakouska a dostal slib sňatku syna.
Čelem mongolskému nebezpečí měl Fridrich pomoci uherskému králi, po vymámění peněz na svůj slib zapomněl.

Rok 1242, útok na Uhry, na podzim na Moravu

V červenci 1244 se Fridrich nacházel v táboře císaře. Podařila se mu dohoda povýšení Rakous a Štýrska na království za ruku Gertrudy císaři. Gertruda tehdy císaře odmítla.

V lednu 1245 napadl Rakousy Václav, aby prosadil dřívější slib. Později se mu to již podařilo. Vladislav se oženil s Gertrudou.

V červnu 1246 byl vévoda zabit v boji proti Uhrům.

Dle Privilegia minus přešly Rakousy a Štýrsko na Vladislava Přemyslovce...

[Viola]

Fridrich se tehdy přidal ke straníkům papeže Řehoře IX; který zprostředkoval smír mezi ním a Václavem Václav za část Rakous a provdání Gertudy (jedné ze 2 dcer vévodových) s Vladislavem (prvorozencem Václavovým).

Jenom drobnost - Gertruda byla dcerou Fridrichova bratra Jindřicha, Fridrich sám zemřel bezdětný.
Fridrichova manželka, Agnes Meránská, byla sestrou manželky markraběte Přemysla - bratra Václava I., Markéty Meránské.

[Ježek]

Jenom drobnost - Gertruda byla dcerou Fridrichova bratra Jindřicha, Fridrich sám zemřel bezdětný.

Aha, tak to se omlouvám za mystifikaci. Markéta byla tedy také dcerou Jindřicha?

[Viola]

Markéta byla tedy také dcerou Jindřicha?

Ne, ta byla dcerou Leopolda a Jindřichovou a Fridrichovou sestrou. Gertruda tedy byla její neteř.

[Borso]

Rodovým a potažmi i zemským znakem bylo stříbrné břevno na červeném poli. Jako klenot sloužila tkz. kyta - koruna z per páva.

[acoma]

A co Markéta Babenberská? Žena římského krále Jindřicha VII. a podruhé provdaná za ambiciózního mladíčka PO II., který na římskou korunu téměř dosáhl... Matka dvou synů, kteří zemřeli jako mladí. Možná v Přemyslovi viděla své syny...

[Katerina]

A co Markéta Babenberská? Žena římského krále Jindřicha VII. a podruhé provdaná za ambiciózního mladíčka PO II., který na římskou korunu téměř dosáhl... Matka dvou synů, kteří zemřeli jako mladí. Možná v Přemyslovi viděla své syny...

K této dámě jsem dneska narazila na jednu drobnou zajímavost, kterou jsem předtím nevěděla .
Po rozvodu s POII. (prý odešla z hradu až cca 1 týden před příchodem Kunhuty) odešla nejprve do svého věnného města Kremže. Ale tam nezůstala dlouho. Vrátila se do Čech - hádejte kam ? No do Krumlova, kde byla hostem Vítkovců. A zůstala tam až do své smrti. Zase ti Vítkovci, co tím sledovali.
Markétiny důvody si umím celkem představit - zůstala tak v Přemyslově určité blízkosti - i když ne na dohled.
Mohla čekat, že ho třeba napadne se zastavit .
Ale ti Vítkovci - mohjli tam být nějaké vazby na Markétin rod ?

[Tekla]

Vrátila se do Čech - hádejte kam ? No do Krumlova, kde byla hostem Vítkovců. A zůstala tam až do své smrti.

jenze tohle je jen jedna ze dvou verzi o tom, jak stravila posledni leta sveho zivota... a tato verze je ta mene pravdepodobna a duveryhodna...

podle te druhe (ktere ja verim vic) dozila v Kremzi, na hrade Krummau am Kamp. Ostatne svedci o tom i misto kde byla pochovana - v rodovem klastere Babenberku v Lilienfeldu vedle sveho otce...

[Katerina]

Vrátila se do Čech - hádejte kam ? No do Krumlova, kde byla hostem Vítkovců. A zůstala tam až do své smrti.

jenze tohle je jen jedna ze dvou verzi o tom, jak stravila posledni leta sveho zivota... a tato verze je ta mene pravdepodobna a duveryhodna...

podle te druhe (ktere ja verim vic) dozila v Kremzi, na hrade Krummau am Kamp. Ostatne svedci o tom i misto kde byla pochovana - v rodovem klastere Babenberku v Lilienfeldu vedle sveho otce...

Sakryš, a to ta kniha od Cyrila Hádka vypadala tak seriozně, málem jsem si jí koupila.
Ale pravděpodobnější je opravdu ta verze o Kremži - a na Midlands jsem našla. že - (můj překlad): "Lilienfeldský seznam úmrtí zaznamenává na IV Kal NOv - (což budou asi listopadové Kalendy ) smrt Margarety kdysi královny římské dcery knížete Leopolda a její pohřeb blízko otce v Campo Liliorum. "
Ten Hádek klade její smrt na polovinu řííjna - což možná koresponduje.
Ale hypoteticky mohla na tom Krumlově pobývat - přece si to někdo jen tak nevymyslel.

[Viola]

Ten Hádek klade její smrt na polovinu řííjna - což možná koresponduje.
Ale hypoteticky mohla na tom Krumlově pobývat - přece si to někdo jen tak nevymyslel.

No - já k té Hádkově knize moc důvěru nemám (asi ji prodám). No podle všeho by mělo jít spíš o Krumau am Kamp nedaleko Křemže (i na svých stránkách mají zmínku právě o Markétě), jak napsala Tekla, omyl asi vznikl tím, že Krumau ztotožnil s (Českým) Krumlovem, který je německy Krummau.

[Katerina]

Ten Hádek klade její smrt na polovinu řííjna - což možná koresponduje.
Ale hypoteticky mohla na tom Krumlově pobývat - přece si to někdo jen tak nevymyslel.

No - já k té Hádkově knize moc důvěru nemám (asi ji prodám). No podle všeho by mělo jít spíš o Krumau am Kamp nedaleko Křemže (i na svých stránkách mají zmínku právě o Markétě), jak napsala Tekla, omyl asi vznikl tím, že Krumau ztotožnil s (Českým) Krumlovem, který je německy Krummau.

Teda - to je dost dobrý, to by mohlo být ono.

[Tekla]

omyl asi vznikl tím, že Krumau ztotožnil s (Českým) Krumlovem, který je německy Krummau.

on to mozna neudelal Hadek, ale uz nekdo pred nim... ja uz na to narazila i u jineho autora, ted nevim kde... kazdopadne jsem videla na netu obsah casopisu Rodopisna Revue - kterej vysel ted v cervnu - a tam ma nejaka pani Kubikova clanek - Marketa Babenberska a Krumlov. Ten by me docela zajimal...

[Dagmar]

Vrátila se do Čech - hádejte kam ? No do Krumlova, kde byla hostem Vítkovců. A zůstala tam až do své smrti.

Stále jsem pátrala v paměti, kde jsem tuto informaci četla.
V knize "Ženy a milenky českých králů" uvádí na str. 45 - 46, J. Čechura :

.... A 18. října 1261 opustila M.B. Prahu a přesně za týden , 25. října , se konal v BLV sňatek ................Markéta, jak se zdá, se sžila s českým prostředím. Poslední léta svého života strávila totiž v jihočeském Krumlově, kde byla hostem předních českých šlechticů, Vítkovců. Zemřela v roce 1267....

[Katerina]

Dagmar inspirovala jsi mě, vlezla jsem do Stloukala - Královny, kněžny a velké ženy české - leč ten Markétě ani vlastní kapitolu nevěnoval, jen krátkou zmínku v článku o Kunhutě Uherské.
Tak jsem vlezla ještě do Palackého - ten však má jasně první variantu - Markéta odešla do Kremže, kde jako ovdvělá královna římská byla dvorem až do své smrti.
TakžePalacký má Kremž, ne klášter ale vdovský dvůr královny římské - což by nasvědčovalo tomu, že se všichni tvářili, jako by český sňatek s Přemyslem nikdy neexistoval.
Přivádí mě to na jednu otázku - Markéta byla 2x korunovaná jako římská královna - jednou v Cáchách a krátce na to ještě někde v Německu nebo Rakousku - (z hlavy si nevzpomenu, ale mohu to dohledat). Byla však také korunována jako česká královna ?

[Tekla]

Byla však také korunována jako česká královna ?

myslim, ze nebyla - kdyby byla, mel by Premysl slozitejsi "rozvod" - a pac s tim uz zjevne dopredu pocital, vyhnul se tomu (jeji korunovaci)...

[Viola]

Byla však také korunována jako česká královna ?

myslim, ze nebyla - kdyby byla, mel by Premysl slozitejsi "rozvod" - a pac s tim uz zjevne dopredu pocital, vyhnul se tomu (jeji korunovaci)...

Přesně, určitě nebyla, Přemysl sám se nechal korunovat až spolu s Kunhutou.