Fórum zájemců o historii

Dnes jsem procházel pùl dne nìmecké strá nky na téma husitství.V podstatì jsou rozdìleny do dvou skupin s kostelem katolickým a evengelickým.První se soustøedí na to,co husité "zplundrovali"/takto ale mluví i na slovensku/,evangelíci to pøechází a vyzdvihují pøínos Husa pro Luteránství.Takže také rozporuplné.Historici pøedevším litují rozvratu zemì po té ,co se pod KIV.stala výsluním Evropy.Nicménì-mùžeš mi øíci z kterých rejzù se husité vraceli poèetnìjší a proè?Pøedpokládá se,že tou dobou již vojsko bylo"zprofesionalizovéno.

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".

Podle mne z žádnejch. Sirotèí výprava do Polska a k Baltu se vrátila s velbloudem od polského krále.
A jak už jsem psal, vraceli se max. se zajatci. A pøestože to bylo profesionální žoldnéøské vojsko, neverbovali v zahranièí. Z jednoho prostého dùvodu. Ten Nìmec, Sasík, Slezák, Lužièan by musel vyznávat kalich. A to byla pro cizáky nepøekroèitelná hráz, jako pro husity neprominutelná podmínka...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Pak by se tedy mìl opravit odkaz na stránkách husité-rejzy.Hodnì uèebních materiálù odtud nepravdivì cituje.Pokud ale tomu tak je,nelze rejzy hodnotit jako propagaci myšlenek,protože zdùvodnit tak loupeživé výpravy se mi zdá slovy klasika ponìkud nešastné.
To,že se pøiváželi zajatci z lužice za úèelem zpoplatnìní,je mi ze zdejší historie známo.
A ješté ke stránkách o husitech -na téma husitství je i opera napsal ji tuším nìjaký rakušan a jmenuje se Husité pøed Nauenburgem.
Našel jsem tam i stránky vìnované Benešovým dekretùm.Z hlediska vás jsou sudetští nìmci zabaleni do jednoho patle s nìmci?Kdo je nìmec?Byli to lidé/mluvím teï jen za oblast èeskolipska a ústecka,kterou znám/ s v lastním jazykem,který dokladoval jejich pùvod a stejnì jako èechùm jim byla vnucena v dobì RU vnucena tato úøední øeè.To,že náøeèí bylo nìmèinì bližší je otázka danného historického vývoje.Mimochodem Hitler s nimi zacházel mimo odvodní povinnosti spíše jak s èechy než nìmci.

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".

Podrobnìji k husitským rejsùm viz http://www.husitstvi.cz/strucna-historie.php , 4. odstavec od konce.

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Je známo,že se rejzy setkali nìkde s kladným ohlasem mezi bìžnými lidmi a husitství místní podporu?Zatím jsem nic nenašel.Dík.

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".

Prvotním cílem každého napadeného je odrazit útok a hned druhým bývá pøenesení boje na území protivníka. Budeme-li tedy rejzy hodnotit takto, tak vnucení boje protivníkovi na místech, která si sami zvolíme, jeho vyèerpávání, odrazování spojencù a živení se z jeho zemì je velmi dobrým vojenským tahem. Takže pominu-li takzvané vyvážení husitské revoluce, jak to bývá obèas pøekvapivì hodnoceno, byly jejich úèely jasné a velmi úspìšné Jak jsi navíc psal výše, naše zemì byla opravdu natolik znièená válkou, že mìla velké potíže uživit své obyvatele, kteøí byli nuceni ze známých dùvodù držet se zbraní. Krom toho, že tedy venku rozbíjeli nepøátelské koalice a vraceli se s výpalným, za nìž se doma žilo, demonstrovali také sílu a zajišovali si tak pozice pro další jednání s protivníky i spojenci – pøevzali iniciativu...

_________________
servo

Na tom není nic pøekvapivého. Tento terminus technicus je pro nìkoho možná tìžko skousnutelný, protože na hony zavání rétorikou minulého režimu.
Co však nazýváme tímto novodobým termínem v husitské dobì? Jednalo se v prvé øadì o to, aby pøedevším okolní zemì pochopily myšlenky a ideály, pro nìž husité v Èechách pozvedli ozbrojený boj "proti všem", pøípadnì je i pøijaly. Byla to pøedevším obhajoba 4 artikulù. Je tøeba si plnì uvìdomit, že za tìmito idejemi nestálo "svržení vládnoucí tøídy za koneèné vítìzství mìstské a venkovské chudiny", jak uèili komunisti, ale prosazení reformace, jejímž fundamentem bylo Husovo reformní uèení. Ano, to je vývoz revoluce v husitském podání.
Podobný význam mìly i husitské manifesty.

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

zjevnì jsme našli bezpoèet významných a bezpochyby kladných (z našeho pohledu) dùvodù pro vedení spanilých jízd

_________________
servo

Možná. Tím však nikdo z nás nechce tvrdit, že rejsy nebyly doprovázeny i nìkterými negativními doprovodnými jevy...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Tady nemohu souhlasit.Jak jsem psal u Milštejna.Beru to jako urèité"ospravdlní" historikù daleko pozdnìjších období.Tady se v té dobì nìmecky nemluvilo,nìmecky umìla snad jen èeská šlechta a církevní hodnostáøi.I když nìmèinu to mohlo pøipomínat.Ale pak si v Lužici klidnì mohli" pokecat" s místními srby.A pøesto tam bojovaliTakže ani válku proti jinak mluvícím lidem neberu.Jde o snahu ospravedlnit exesy historiky dívající se na události oèima své doby.Je jisté,že fanatismus ve víøe v té dobì existoval/katolíci jsou toho dokladem/ a dodnes existuje-viz islám.Dùvody byly prozaické.
1.Bylo tiuvelké množství husitských bojovníkù,kteøí odvykli rychle svým øemeslùm a nauèili se žít z váleèné koøisti.
2.Tito bojovníci byli potøební,jinak by toto hnutí bylo zadupáno do zemì katolockou èástí Rvropy-viz dopis Johanky z Arku.
3.V hospodáøsky rozvrácených èechách už nebylo moc co sebrat,navíc by si podkopávali pùdu pod vlastníma nohama.
Taková byla doba a netøeba se snažit to nìjak dodateènì ospravedlòovat.Nedávno jsem poslouchal svého pøíbuzného.Vzpomínal na to jak utíkal z lágru v Polsku,kde byl nasazen,domù,když oblast osvobodila RA.žebral od domu k domu o kousek chleba,aby došel.A lidé tam nadávali na rusáky.To,že je osvobodili v potaz moc zatím nebrali,spíš mìli v èerstvé pamìti,že jim sebrali konì,krávu,nebo zásoby potravin...

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".

Tady jsem vysvìtloval jen a pouze termín "vývoz revoluce", aby nebyl pochopen v bolševické interpretaci. Nic víc!

Jinak stále platíJá jsem ten poslední, kdo by chtìl na husitství nìco pøikrašlovat...

Staèí takto?...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Vzhledem k tomu, že jsem èovìk, který zná historii husitství tak akorát z filmu a èetby Jiráska bohatì.Že jsi mé názory, jako skuteèný znalec husitstství ,nerozcupoval do mrtì je mým velkým potìšením

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".

nìmecky tu krom nemalé èásti domácí šlechty mluvil i vyšší patriciát, takže pomìr nìmèiny k èeštinì by tu byl cca 1 ku 3 a jazykù ty bylo dost

_________________
servo

Mìl jsem na mysli spíše oblast Žitavska a èeskolipska.

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".

Nemohu nepøipomenout i tady, protože se jedná o kulaté výroèí.
V tìchto dnech si pøipomínáme 580. výroèí vítìzství husitù nad cizí intervenèní armádou, III. kruciátou u Tachova L. P. 1427 ...
Pokud by mìl nìkdo náhodou zájem o podrobnìjší pøiblížení této významné události husitského vìku, mùže se podívat na http://www.husitstvi.cz/forum/viewtopic.php?t=526 ...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Tak k tìm husitùm.Myslím,že se èerpá z nìjakého díla O Vartenberské pøi,spíše válce,která tu byla pøes 50let.Kronikáøi tìch dob byli bìžní lidé,kteøí "hodnotili" dobu podle toho jak se jim vedlo.Kritizují napø.období po smrti VL.III a vlády nevlády Jana L.,kdy se nekontrolovaná šlechta , z vesela vìnovala loupežení,vychvalují Karla IV. za zavedení poøádku,hrady sloužili k ochranì a oblast prosperovala.Uznávají i Jana Vartenberka,který na konci života coby zemský správce ukonèil rozpory a mìsta mu vìnovala i nápis na hrobì v Budišínì.Nicménì každé násilí se zdùvodòuje odlišností a jelikož celé území bylo slovanské, tak to byla víra.Lužice byla dùslednì katolická,a když se ví,co pro ni znamenalo období husitství,nelze se divit,že na nì byli vysazeni.A zvláštì vartenberky,kteøí stáli na jejich stranì a šestimìstí pro nì bylo vítanou váleènou koøistí,pøedevším potravin a koòù.Zajímavé je ,že na berky nedají dopustit.To co si pisatelé/pøekladatelé/ èlánku udìlali z Hynka Podìbradského-prušáka .V originále stojí Jindøic z Minsterberku/který byl synem Jiøího z Podìbrad,krále jenž pøi korunovaci byl loajální ke katolíkùm a pak se stal velitelem kališníkù a husitou/proslul též jako básník.Ten Strelitz byl asi místokancléø Jiøí Mehl ze Støelic,v té dobì majitel Grabštejnu,pozìji i Tolštejnu a Rumburku.Papežský legát vyzval lužické k pomoci pøi obléhání královských hradù J.z Pod./tedy husity v kladbì/.Myslím,že jim to nedalo moc práce neb byli na mnohých vartenberkové.Zakonèeno to bylo Tolštejnem.Ale to už na nì šla odveta vedená výše zmínìnými.
Pravda je,že je tu zmínka o posledním "husitském nájezdu malé skupiny ještì r.1489.Proè ne?R.1483 v záøí probìhla defenestrace na pražském mìstì.Husité se nedali tak snadno..

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".

Ano. Nejprve však nìco málo na úvod. Stále, nebo zase v souèasnosti pøetrvávají vìtšinové názory, že husitství v Èechách skonèilo Lipany. Je to názor nejen mylný, ale zároveò ahistorický. Pomineme-li dobu podìbradskou, dalším milníkem je r. 1485, rok náboženského smíru. Kontinuita èeská reformace, jako nejvýznamnìjšího pøínosu husitství pokraèuje v konfesi starokališníkù, novoutrakvistù a Jednoty bratrské i po r. 1485 až do Bílé hory. Tj., poèítám-li dobøe od r. 1419 bratru 2 století...

No a nyní k tématu - Tolštejn a husité. Dopøedu anoncuji, že toho moc nevím, možná jen nìco malinko upøesním. Horní Lužice reprezentovaná Šestimìstím až do r. 1424 nemìla s husity problémy, nebo nebezpeèí husitských vpádù, které však byly jen otázkou èasu, dosud neokusila. Bojové operace na severu a severozápadì Èech se snažilo Šestimìstí sledovat prostøednictvím svých katolických šlechtických spojencù mj. z Lipé, Milštejna, Tolštejna a dalších. Zikmund jak známo uvalil embargo na obchod s kacíøskou zemí. Embargo se týkalo hlavnì støelného prachu, zbraní vùbec, potravin a obchodu se solí. Tímto embargem byly kontraproduktivnì postiženy i okolní zemì, zejména Lužice. Husité se pochopitelnì všemocnì snažili toto embargo násilnými vojenskými akcemi prolomit nebo aspoò obejít, èi jinak narušit.
Prvního doloženého výpadu do Horní Lužice se „dopustil“ Hynek (Boèek?) z Kunštátu sedìním na Podìbradech v prvním kvartálu r. 1424. Popudem k této akci bylo údajné zadržení zásilky slaneèkù pánem na Grabštejnì Jindøichem z Donína. To se kališník Hynek fakt už rozèílil a rozhodl se k odvetným opatøením! Tažení Hynkovo smìøovalo až k Žitavì, kde se ukrýval v této dobì napø. Jan Chudoba z Vartenberka na Ralsku. Žitava dobyta nebyla, ale o to více bylo provádìno plenìní v okolí. V dobì výpravy a i krátce po ní se souèinnost severoèeské katolické šlechty se Šestimìstím pochopitelnì ještì utužila.
Když nebezpeèí pominulo, spolupráce vzala za své, jak dokládá skuteènost, kdy posádka Jana Berky z Dubé, pána na Tolštejnì s nevšední chutí zaèala plenit pod reformaèním heslem sekularizace klášterní zboží na Žitavsku. Pan Berka to jistì zdùvodòoval tím, že bere církevní statky pod svoji „ochranu“ pøed husity, což byla bìžná fráze mnohých pøedstavitelù katolické nobility a zpùsob, jak se šikovnì pøiživovat na vyhlášeném programu sekularizace. My však s odstupem a nadhledem 6 století si dovolíme ten luxus, že mùžeme nazývat vìci pravými jmény.

Pokraèování...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

...je to spíše pøíspìvek o Hynkovi Podìbradském v dobových souvislostech, který byl tady také zmiòován...

Pøeskoèím úmyslnì Hynkovo pùsobení za života svého otce a zaènu až r. 1486, kdy Matyáš Korvín postoupil Kolín králi Vladislavovi a vyplatil za nìj Hynkovi 20.000 zlatých. Kníže Münsternberský Hynek jakoby úplnì zapomnìl na otcovy potíže s Korvíny, na naléhání matky Johanky z Rožmitáluna i na to, že se otec vyslovil pro Jagelloncovu kandidaturu, byl nejprve pøíznivcem Matyášovým a s Vladislavem se usmíøil teprve až r. 1478, 3 roky po matèinì smrti.
10 let poté v r. 1488 Hynek stojí rozhodnì na stranì protikorvínovské, tentokrát už i vojensky, kdy Hynek s Jindøichem (+ Viktorinem?) se rozhodli pomoci Janovi Zaháòskému a 5 èervence Matyášovi, který se necitlivì vmìšoval do života i politiky slezských knížat, poslali opovìdné listy. Dne 28. èervence 1488 došlo k velké a krvavé bitvì, kdy šla zase „archa proti arše“, protože na obou nepøátelských stranách se bili profesionální žoldáci s husitským zpùsobem vedení boje vè. vozové hradby. Palacký tuto 3 hodiny trvající bitvu lokalizuje k Thomaswaldu nedaleko Boles³awi a Hajnowa (nejsem si jistý, kde to pøesnì je; z názvu vsi by se snad dalo usuzovat, že šlo o oblasti Slezska s nìmecky mluvícím obyvatelstvem sousedícím s Opavským vévodstvím). Výsledek bitvy byl v podstatì nerozhodný, i když se každá ze stran domnívala, že zvítìzila. V boji se vyznamenali zvláštì Rácové, kteøí 2x pronikli do vozové hradby Podìbradù a uloupili údajnì z Hynkových vozù mnoho cenností.
Bitva velkou mìrou pøispìla k opìtovné roztržce mezi Vladislavem a Matyášem Korvínem, který trestal. Hynek pøišel nejen o knížectví Münsternberské, ale Matyášovi musel postoupit i Kostomlaty a Podìbrady, kde sice mohl pobývat, ale Matyášem tam byl pouze trpìn s tím, že smlouva zaruèovala Hynkovi jakousi „ochranu“. Toto mj. svìdèí i o neskuteèné slabosti Jagellonce, který se nedokázal zastat syna svého pøívržence a navrhovatele. Vše nakonec doøešila Matyášova smrt v dubnu r. 1490...

BTW.Ano, pøesnì tak. A v r. 1485 byl v Kutné Hoøe podepsán náboženský smír. Tuto významnou událost a nepøehlédnutelný milník v dìjinách polipanského husitizmu si vynutili hlavnì utrakvisti. Husitství v èeských zemích totož nekonèí Lipany, jak se mnozí "historici" naivnì domnívají, ale v podstatì až Bílou Horou...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Ti „pomýlení“ nebyli upáleni ani ve stodole, ani v kostele ale na klokotské faøe. K této události, v níž se Žižka vypoøádal s táborskými sektáøi, došlo v dubnu 1421.
Kdybych mìl použít dnešního slovníku, tak tito sektáøi patøili k nejlevicovìjšímu radikálnímu extremizmu na Táboøe, s nímž se Žižka vypoøádal nejen nekompromisnì ale rovnìž i se svojí typickou starozákonní nesmiøitelností...

A o tom jak byli pomýlení nechám promluvit toho nejpovolanìjšího, husitského kronikáøe Vavøince z Bøezové, cituji:
„Nejprve, že je kacíøství klekati pøed svátostí oltáøní, protože v ní není pravé tìlo Kristovo, nýbrž jen chléb... Dále lid si sám mùže podávati onen požehnaný chléb...
Dále má být žena hotova býti po vùli svému muži, kdykoli a kdekoli o to muž požádá, i v kostele je žena povinna býti po vùli mužovi a potom hned pøijímati. Dále muž, který mùže ploditi, je-li jeho manželka stará nebo neplodná, mùže ji propustiti a pøivést si mladou... Z téhož šílenství se domnívali, že nehøeší, jestliže se bratr tìlesnì spojuje se sestrou. A jestliže nìkterá poèala, øíkala, že poèala z Ducha svatého...“
Tolik Vavøinec z Bøezové o „uèení a konfesi“ adamitù...

Myslím, že i pro èlovìka dnešního sekulárního svìta, plného „sexuálního liberalizmu“, je výše uvedený citát šokující. Natož pro èlovìka vìøícího...

_________________
Nepřátel se nelekejte a na množství nehleďte !

Pan Jiøí Motyèka napsal :

Nejprve dovolte abych podìkoval za Vaše èlánky které jsou psány nejen se znalostí vìci ale i velmi ètivì. Máte dar srozumitelnì vysvìtlovat a je cítit Vaše láska k husitství.
Vìøím že moji poznámku o "pomýlených a nepomýlených" jste vzal tak, jak byla myšlena - jako urèitou nadsázku a hraní se slovy. Celé mé pozvání do Klokot jsem se snažil napsat odlehèenì a nevážnì. A to jsem chtìl ještì pobavit povídáním o táborském erbu, konci tlupy Matìje Vùdce èi Pintovi.

Jinak, kde jsem vzal ty stodoly a kostel k upálení.
Myslím , že stodoly jsou èasto zmiòovány, jako místo upálení "adamitù". Ale abych uvedl jedno místo, kde se o stodolách píše - nauèná stezka z Tábora na Pøíbìnice, kterou kdysi zbudoval Okrašlovací a vlastivìdný spolek mìsta Tábora. Asi odtud to mám zafixováno v pamìti.
U kostela je to tak, že jsem to èetl ve sborníku pøátel baroka z roku 1940 - v èásti Poklady nár.umìní sv.X.
Cituji :
V husitských válkách rozboøena byla tvrz v roce 1420. V roce 1421 vzal za své i kostel. Žižka upálil v nìm vìtší poèet protivníkù svých náboženských zásad i s knìžími Petrem Kánišem a Burianem Straussem.
Pozn. Nìkde jsem však slyšel, že se jmenoval Brian Straus.

Vìøte, že se nechci pouštìt do diskuze s Vámi - to byste mne rozcupoval, protože mé znalosti nejsou tak hluboké.
A jednu perlièku nakonec. Víte že v Klokotech je na návsi postaven pomník Pikardùm?