Opavští Přemyslovci

Dějiny od roku 1197 do roku 1378 (smrt Karla IV.) - Přemyslovští králové od Přemysla Otakara I. až k Václavu III., první Lucemburkové (Jan a Karel). Světové dějiny v 13. a 14. století

Moderátoři: elizabeth, Ježek, Katerina

the Dark Lord
Měšťan
Příspěvky: 27
Registrován: 08 srp 2007 18:08
Bydliště: MAGNA ROMA

Opavští Přemyslovci

Nový příspěvek od the Dark Lord »

Když zemřel v Olomouci Václav III. ukončilo to u nás éru přemyslovské dynastie.
Ale proč? Vždy tu přeci ještě byli Přemyslovci.

Opavská linie Přemyslovců, na jejímž počátku (pokud se nepletu) stojí Mikuláš Opavský, syn Přemysla Otakara II. který byl, by levoboček, původně určen jako Přemyslův nástupce, než se narodil Václav II.

Takže . . . . jak bylo možné, že nikoho nenapadlo dosadit na trůn někoho z této Opavské větve?
Proč je tam nikdo nedosadil?

Když opomenu velkomoravské Mojmírovce, tak Přemyslovci byli jediným naším domácím vládnoucím rodem. Pak už tu byli jen samí "cizáci".
Byl tu sice Poděbradský, ale to byl jen jeden člověk, který se ani nepokusil založit novou vládnoucí dynastii.
Obrázek
Uživatelský avatar
Dagmar
Knìžna
Příspěvky: 215
Registrován: 05 kvě 2007 13:32
Bydliště: Praha
Been thanked: 1 time

Nový příspěvek od Dagmar »

Mikuláš Opavský nebyl papežem nikdy uznán jako Přemyslův nástupce.
PO II o to velmi usiloval, ale nebylo mu vyhověno.
Minulost není tøeba milovat, staèí jí rozumìt a nezapomenout, že konèí v budoucnosti. M.Ivanov
the Dark Lord
Měšťan
Příspěvky: 27
Registrován: 08 srp 2007 18:08
Bydliště: MAGNA ROMA

Nový příspěvek od the Dark Lord »

Nicméně pokud se nepletu, tak Přemyslův nástupce, až do narození Václava II., byl, ne?

Ale o to teď nejde, teď jde o opavskou větev Přemyslovců, která mohla usednout na trůn po Vácalvovi III.
Když po sňatku s Eliškou připadl trůn Lucemburkům, proč ji nemohli provdat za nějakého Opavského a podržet trůn a vládu v zemi domácímu lidu?
Obrázek
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 366
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Protože papežskou podmínkou uznání legitimity levobočka Mikuláše, budoucího vévody opavského, byl závazek českého krále, že tato nová větev Přemyslovců nikdy neusedne na český trůn. Z hlediska dobového práva bylo k právnímu uznání legitimity levobočka panovnického domu zapotřebí papežského souhlasu, respektive potvrzení - bez něho by Mikulášovu kandidaturu kdokoli popřel (a pak by, jak jinak, rozhodla hrubá síla…). Mikuláš se samozřejmě mohl pokusit o prosazení svých nároků z hlediska příbuznosti, ale před ním mimo jiné stála dlouhá řada uchazečů s lepšími nároky (všichni v minulosti spříznění s přemyslovským domem – tak získal uherskou korunu Václav III., jako pravnuk uherského krále Bély IV.). Mikulášovi navíc zcela chyběli prostředky pro prosazení takových nároků – osobně se domnívám, že byl soudný a loajální ke svým sestřenicím – českým princeznám Anně, Elišce a Anežce. Zcela nezpochybnitelně před ním v řadě stály také obě královny vdovy – Alžběty Richenza (korunovaná a pomazaná královna česká a polská) a Viola Těšínská (nekorunovaná) – tedy jejich případní nápadníci. Mikulášova nejstarší sestřenice, princezna Anna se před Václavovou smrtí provdala za korutanského vévodu a tyrolského hraběte Jindřicha, kterého Václav III. Před svým odjezdem určil zemským správcem. Historikové (Šusta, Žemlička a Spěváček) spekulují o právu dědictví po přeslici, kterou si údajně vymohl Přemysl Otakar II. na římském králi Richardu Cornwolském právě poté, co ho papež tak vypekl s podmínkou legitimity jeho syna Mikuláše. To privilegium se nám nedochovalo (což by po nástupu Habsburků a za boje jednotlivých kandidátů i jejich domácích straníků nebylo až tak divné) a objevuje se nepřímo v dobových kronikách i v jednáních přední panské šlechty. Důkaz to ovšem není a mohl to být také jenom trumf v rukou panské šlechty a páka pro jejich další politický směr po roce 1306 (by to není příliš pravděpodobné)…
Ale obecná představa, že žena nedědí je mylná a to i v případě trůnu. Francouzská tradice „sálského zákona“ přišla až o pár let později a byla tendenční, aby legalizovala nástup objednavatele tohoto zákona, kterým byl Filip IV. z Valois. Ostatně Kapetovci sami získali francouzský trůn několik století před tím po přeslici :lol: Po přeslici získal polskou korunu i Václav II., uherskou Václav III., burgundskou a později i španělskou zase Habsburkové, Portugalci se stejným způsobem zbavili Španělů, když si jejich korunní princezna vzala příslušníka panského domácího stavu, atd.

Ale stále platí, že vítěz má vždycky pravdu, takže pokud by Mikuláš na trůn dosedl a udržel se, aby mohla jeho větev pokračovat, nepřišlo by nám to dnes divné :P
servo
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2714
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 8 times
Been thanked: 5 times

Nový příspěvek od Viola »

Maršálek píše:Mikuláš se samozřejmě mohl pokusit o prosazení svých nároků z hlediska příbuznosti, ale před ním mimo jiné stála dlouhá řada uchazečů s lepšími nároky
Určitě, už jsme to tu několikrát probírali, mj. v tématu "Vrazi Václava III." s tím, že doba Břetislava I. byla skoro 300 let zpátky a bylo takřka nemožné, aby levoboček dosedl legitimně na trůn, a navíc ho i uhájil (viz např. Manfred Sicilský).
Maršálek píše:všichni v minulosti spříznění s přemyslovským domem – tak získal uherskou korunu Václav III., jako pravnuk uherského krále Bély IV.
No já spíš myslím, že odvozoval nárok od zasnoubení s Alžbětou, dcerou posledního Arpádovce. Pikantní na tom je, že svůj nárok na uherský trůn odvozovali od příbuzenství po přeslici také Ota Bavorský a Karel Robert z Anjou, jenž sice nakonec vyhrál, ale jeho nárok byl nepochybně slabší (uherská princezna byla jeho babička, kdežto Otova matka)
Maršálek píše:Historikové (Šusta, Žemlička a Spěváček) spekulují o právu dědictví po přeslici, kterou si údajně vymohl Přemysl Otakar II. na římském králi Richardu Cornwolském právě poté, co ho papež tak vypekl s podmínkou legitimity jeho syna Mikuláše.
Ale obecná představa, že žena nedědí je mylná a to i v případě trůnu.
O tom jsem už psala :wink: SEM
S tím děděním je to podle mě složitější, mnohdy bylo docela přirozené uplatnit nárok k trůnu skrze ruku dědičky, a to třeba z prestižních důvodů (vzhledem ve vztahu k domácímu obyvatelstvu, zvyklému na předchozí rod), na druhou stranu to nebylo až tak žhavé, když např. Barbarossa toto výslovně uvedl v Privilegiu Minus pro Rakousy z roku 1156.

Maršálek píše: Ale stále platí, že vítěz má vždycky pravdu, takže pokud by Mikuláš na trůn dosedl a udržel se, aby mohla jeho větev pokračovat, nepřišlo by nám to dnes divné :P
Tak s tím naprosto souhlasím :wink: , podle mě třeba takový Jindřich Kor. byl zcela legitimní král - svůj nárok opíral o volbu panstva podle ZBS i manželství s Přemyslovnou, a přesto byl svého trůnu zbaven - podle mě zela protiprávně, ale to už je věc jiná. Faktem ale je, že prostě neměl dostatek opory, aby se udržel.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2714
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 8 times
Been thanked: 5 times

Nový příspěvek od Viola »

the Dark Lord píše:Když po sňatku s Eliškou připadl trůn Lucemburkům, proč ji nemohli provdat za nějakého Opavského a podržet trůn a vládu v zemi domácímu lidu?
Protože by potřebovali dispens, který by jim pravděpodobně papež nedal :D
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 366
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

Viola píše:
the Dark Lord píše:Když po sňatku s Eliškou připadl trůn Lucemburkům, proč ji nemohli provdat za nějakého Opavského a podržet trůn a vládu v zemi domácímu lidu?
Protože by potřebovali dispens, který by jim pravděpodobně papež nedal :D
Tuhle Darkovu otázku jsem přehlédl, souhlasím, že by na to bylo zapotřebí dispensu, což nebylo jak z příbuzenských tak i z politických důvodů pravděpodobné :wink:


K nabídce uherské koruny - nabídku dostal Václav II. jako vnuk Bély IV. po své matce Kunhutě Haličské. Václav II. korunu přijal pro svého syna, pravnuka Bély IV. a jeho nároky pojistil sňatkem s dědičkou Alžbětou - to z hlediska právního. neopomenutelný je i fakt, že si uherskou šlechtu regulérně koupil a opozici vojensky zastrašil. Přesto byli Přemyslovci toliko jedni z kandidátů na uherský trůn…
servo
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2714
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 8 times
Been thanked: 5 times

Nový příspěvek od Viola »

the Dark Lord píše:Pokud si dobře pamatuju, tak kdysi zde platívalo, že po smrti panovníka se měl novým panovníkem stát nejstarší žijící příslušník rodu.
A najednou o párset let později, už je tu z toho nemyslitelná věc, která dá český trůn do rukou cizákům . . . .
Máš na mysli pravděpodobně zásadu stařešinství neboli seniorát. Ano, v zásadě to tu platilo, resp. mělo platit, dokud ho Oldřich s Jaromírem nezačali porušovat... Břetislav, poučen z příkladu otce a strýců, vydal stařešinský řád (měl pět synů), jenže ten nebyl nikdy respektován. Vyvinulo se z toho dalších 150 let bojů o trůn.
Roku 1216 byla zakotvena primogenitura - prvorozenectví (pochopitelně jen pro syny). Není mi úplně jasné, do jaké míry se teoreticky mohli podílet třeba synové bratra prvorozeného krále (u nás ta situace nenastala) - podle mě to bylo jen logické, např. ve Francii takhle nastupují Valois po Kapetovcích, ale třeba Karel IV. výslovně uváděl práva svého bratra Jana Jindřicha a jeho synů, tak nevím...
No a Lorde, tady je zásadní jedna věc, a to že všechno, co jsem napsala výše, se týká pouze legitimních manželských potomků, mezi něž Mikuláš prostě nepatřil. A dlužno dodat, že nebyl sám - Přemysl měl ještě jednoho známého syna, Jana, vyš. probošta a diplomata, Václav II. také nejméně Jana Volka.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2714
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 8 times
Been thanked: 5 times

Nový příspěvek od Viola »

Ježek píše:Měla. Církev určovala do kolikátého kolena příbuzenství se mohli vzít manželé (3 až 7 v průběhu věků se nesměli), udělovala v tomto dispensy, stejně tak uznávala neligitimní potomky ...
Jistě, ale asi chápu, jak to Lord myslel - prostě že uplatňovala svou výlučnost v tomto ohledu za politické ústupky... Podle mě měla být jasně daná pravidla - ano, ne a hotovo. Jenže tím by papež přišel o ten prostor, že.
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2714
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 8 times
Been thanked: 5 times

Nový příspěvek od Viola »

Kateøina_z_Landštejna píše:Speciálně co se Mikuláše týče - tam nemohla církev přece připustit pokračování nadějně se rozvíjející dynastie; navíc dynastie ne zrovna poslušné.
Já si hlavně nevybavuju příklad ze stejné doby, kdy by nějaký levoboček dosáhl na královský trůn... Vždy i na obyčejné biskupské úřady byla potřeba dispens!
Jiné to samozřejmě bylo později, v dalších generacích, kdy se ten Mikulášův nelegetimní původ jaksi smyl - jeho stejnojmenný syn se díky sňatku stal ratibořským vévodou.
Uživatelský avatar
acoma
Královna
Příspěvky: 1043
Registrován: 19 srp 2006 00:38

Nový příspěvek od acoma »

Maršálek píše:
K nabídce uherské koruny - nabídku dostal Václav II. jako vnuk Bély IV. po své matce Kunhutě Haličské. Václav II. korunu přijal pro svého syna, pravnuka Bély IV. a jeho nároky pojistil sňatkem s dědičkou Alžbětou - to z hlediska právního. neopomenutelný je i fakt, že si uherskou šlechtu regulérně koupil a opozici vojensky zastrašil. Přesto byli Přemyslovci toliko jedni z kandidátů na uherský trůn…
Václavovo zasnoubení s Bětkou bylo dřív než nabídka uherského trůnu. Proběhlo ještě za života posledního Arpádovce.
Prožitek není to, co se vám stane, prožitek je to, jak naložíte s tím, co se vám stalo!
Uživatelský avatar
Maršálek
Kníže
Příspěvky: 366
Registrován: 22 led 2007 10:38
Bydliště: HK

Nový příspěvek od Maršálek »

acoma píše:
Maršálek píše:
K nabídce uherské koruny - nabídku dostal Václav II. jako vnuk Bély IV. po své matce Kunhutě Haličské. Václav II. korunu přijal pro svého syna, pravnuka Bély IV. a jeho nároky pojistil sňatkem s dědičkou Alžbětou - to z hlediska právního. neopomenutelný je i fakt, že si uherskou šlechtu regulérně koupil a opozici vojensky zastrašil. Přesto byli Přemyslovci toliko jedni z kandidátů na uherský trůn…
Václavovo zasnoubení s Bětkou bylo dřív než nabídka uherského trůnu. Proběhlo ještě za života posledního Arpádovce.
beru zpět a omlouvám se, na to jsi mě nachytala už minule :oops:
servo
Vašek Sloup

Nový příspěvek od Vašek Sloup »

Zdravím. Snažím se zjistit, jak mohl být oblečen a ustrojen Mikuláš Opavský v bitvě na Moranském poli. Může mi někdo poradit nějaký zdroj?
Dík všem
Volfštejn
Poddaný
Příspěvky: 5
Registrován: 15 čer 2006 04:07

Nový příspěvek od Volfštejn »

Vašek Sloup píše:Omlouvám se - Moravském :lol:
Bud zdráv.Jak byl Mikuláš Opavský vyzbrojen a oděn na Moravském poli?
Zatím není nalezena žádná přesná ilumunace či text ,který by popisoval co měl Mikuláš I. v tom parném srpnovém dnu na sobě.Z jeho jezdecké pečetě lze hypoteticky odvodit že přes kroužkovou brň měl varkoč se znaky vévodství,jako legitimní syn českého krále Přemysla II. mohl mít další odznaky příslušnosti k přemyslovské dynastii a to jak na sobě tak na čabrace koně.Byl to hrdý a slavný zakladatel linie opavských vévodů,ale krom pečetě není nikde jeho vyobrazení.Náhrobek Mikuláše I. se nezachoval.kdyžtak napiš na volfsstejn zavináč centrum.cz

S.D.
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2127
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 2 times

Mikuláš I. Opavský

Nový příspěvek od elizabeth »

Co se dá dělat občas musíme i tam, kde to vůbec nenáme rádi a kam se nám vůbec nechce a kde vůbec nemáme rádi ty, jenž se tam nalézají.
Ovšem okolo Mikuláše Opavského jsem v poslední době narazila na několik otázek.

První z nich: Jaký byl udělený titul Mikuláše Opavského, narazila jsem totiž na informaci, že zněl pán Opavy.
Po bitvě na Moravském poli a "Vilémovském" rozhodčím řízení knížat na podzim 1278 se "domina terrae Oppaviae" stala Kunhuta a podle jednoho z formulářů (RBM II. č. 1154 str. 496, RI VI 1, č. 1022) získala odtud příjem tří tisíc hřiven, jehož prý užívala již za života manžela, patrně z titulu věna; Tato informace uvedená v onom formuláři, že ten příjem užívala již za Přemyslova života z titulu věna, je pitomost, protože titul „pána Opavy“ obdržel od Přemysla právě Mikuláš a nepochybně odtud také pobíral jisté platy. Titul "pán Opavy" byl Mikulášovi udělen z vůle jeho otce (CDBV-1 č. 239 str. 370-371 a užíval ho v CDB V-2, č. 590, 606; CDB V-3, č. 1682), aniž by však byla známa jakákoli královská písemnost, jež by jeho postavení definovala a zároveň vymezovala kompetence takového postavení. Tato situace později vedla ke zmatkům a Rudolf Habsburský k ní samozřejmě svým vrozeným černým humorem ( neboť nejraději měl situaci, když se někde dva perou, třetí (rozuměj já, Rudolf) se směje(směju)) přispěl. Jenže najednou se Mikuláš (samozřejmě za Rudiho přispění) za složení výkupného vrátil z uherského zajetí a začíná (sám) užívat titulu "vévoda opavský", aniž k tomu měl oprávnění a aniž ho někdo vévodou opavským jmenoval, pokud tak teda během návratu z Uher nebo těsně po něm neučinil Rudolf I.). Nebo ano? Správně měl užívat titulu "pán Opavy" jako Kunhuta. Opava totiž žádné vévodství nebyla ( k tomu se dostaneme později).

Písemnosti nesoucí jeho vévodský titul jsou mj. RBM II. č. 1249, str. 540, č. 1270, č. 1290,...

Podle J. Bakaly „vznik této funkce ... znamenal počátek onoho vývoje, který vedl k zformování Opavska jako zvláštní země českého státu oddělující se od tehdejší ostatní Moravy.“ (Jaroslav Bakala, Holasická provincie a formování opavského vévodství. Časopis Slezského muzea B 18, 1969,, s. 16) Záměrem českého krále (POII.) ale jistě bylo, aby Mikulášovo postavení příliš neomezovalo svrchovanost českého krále (jeho právoplatného dědice, ač jej ještě v roce 1269 neměl) nad Opavskem; přičemž žřejmě nešlo o držbu „některých majetků na Opavsku“, jak bývá často interpretováno (viz pan Tomáš Baletka v pánech z Kravař, odcituji později), ale o předání Opavska jako údělu. "Takový krok se dál v dřívějších dobách obvykle via facti a nebýval písemně fixován, neboť by přesně stanovené podmínky držby znevýhodňovaly suveréna v jeho případných zásazích. Tomuto charakteru také zřejmě odpovídá titul pán (dominus), dosti honosný a přitom nesvazující". (Libor Jan, Běda zemi..., s. 19).

No a teď ten slibovaný Tomáš Baletka:

"Každopádně někdy do roku 1283 se hlásí listina Václava II., v níž udělil opavským měšťanům důležité výsady. ( Nevím, která listina by to mohla být, jediné, 2 listiny, jež připadají v úvahu a které budou za chvíli rozebrány v Závišovi jsou to: Johannes VOIGT, Das urkundliche Formelbuch des königlichen Notars Heinricus Italicus aus der Zeit der Könige Ottokar II. und Wenzel II. von Böhmen, in: AÖG 29, 1863, č. LXV a LXVI, s. 79). Provést něco takového ovšem nyní náleželo do kompetence Mikuláše Opavského ( proč? Opava snad ještě stále patřila k českému království :!: :?: ), který také velmi ostře protestoval a zřejmě se nechal strhnout k ozbrojenému boji. ( aha, u Mikuláše to byl správný postoj, zatím co u Vítkovců to bylo nečestné a zrada, to úplně chápu). V konfrontaci s městem Opavou, ale neuspěl a 4. dubna 1284 musel listinou RBM II. 1313 uznat platnost opavských výsad... Opavští měšťané se naopak zavázali, že se bez porady s jinými městy a šlechtou (které byli na Mikyho straně) nezapojí do případného souboje Mikuláše s králem Václavem II." ( vždyť říkám, zatím co u Záviše to byla zrada u Mikuláše to byl hrdinský čin). Tomáš Baletka, Páni z Kravař, Z Moravy až na konec světa, s. 40

No a teď si, moji milí, závěrem zopakujme dotazy
1. Existuje listina (z kontextu se domnívám, že nikoli) jíž by někdo udělil Mikuláši I. Opavskému vévodský titul?
Řekněme, že určitý souhlas s titulem "vévoda" vyslovil Václav II. v listině RBM II. 1393, viz také tento příspěvek, kde tento Mikulášův titul běžně přijímá...

2. Jaký byl vztah Království Českého a Opavy v těchto letech? Mohl český král vydávat výsady pro město Opava?

3. Známe listinu, kterou Václav II. udělil opavským měšťanům důležité výsady? Podle mě jsou dvě možnosti. První: její existence vyplývala z RBM II. č. 1313 (mírové smlouvy mezi Opavou a Mikym) Druhá: jedná se o uvedené listiny ohannes VOIGT, Das urkundliche Formelbuch des königlichen Notars Heinricus Italicus aus der Zeit der Könige Ottokar II. und Wenzel II. von Böhmen, in: AÖG 29, 1863, č. LXV a LXVI, s. 79 pro Günthera z Opavy (viz téma Záviš, přesně tady)
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Uživatelský avatar
Viola
Královna
Příspěvky: 2714
Registrován: 02 led 2007 15:55
Has thanked: 8 times
Been thanked: 5 times

Re: A co opavští Přemyslovci?

Nový příspěvek od Viola »

Tak jsem si prošla některé listiny a asi máš pravdu, opravdu je zarážející, že za života Přemysla se Miki nazývá "pánem", zatímco po jeho smrti "vévodou", i když je pravdou, že k udělení tohoto titulu mohlo dojít v závěru Přemyslovy vlády a jen se nám o tom nedochoval důkaz. V RI ovšem také nic konkrétního není.
Jinak myslím, že konkrétní postavení Opavska není úplně jasné, ale já osobně bych velice pochybovala o reálném vyčlenění Opavska ze svrchovanosti českého krále, takže upřímně nerozumím tomu, proč by Václav nemohl udělit opavským měšťanům nějaké výsady. Na druhou stranu, pokud šlo opravdu o obdobu Břetislavových údělů, jak se řešily jednotlivé kompetence tehdy? Nebo by se Mikulášovo postavení dalo přirovnat třeba k Oldřichu Sponheimskému a jeho břeclavskému údělu? Přeci jen nešlo o dobu tak vzdálenou.
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2127
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 2 times

Re: A co opavští Přemyslovci?

Nový příspěvek od elizabeth »

Viola píše:Tak jsem si prošla některé listiny a asi máš pravdu, opravdu je zarážející, že za života Přemysla se Miki nazývá "pánem", zatímco po jeho smrti "vévodou", i když je pravdou, že k udělení tohoto titulu mohlo dojít v závěru Přemyslovy vlády a jen se nám o tom nedochoval důkaz.
Mohlo, ale taky nemuselo. Nemyslím si, že by měl Přemysl zájem oslabovat pozici svého syna Václava II. , že by Mikymu uděloval titul nebo území. Spíš bych to viděla, že mu ten titul mohl udělit Rudi, když Mikyho pomáhal osvobodit z Uher, (odpovídá to jeho povaze) aby v Čechách a na Moravě udělal větší chaos, i když ani
Viola píše: V RI ovšem také nic konkrétního není.
Viola píše: Jinak myslím, že konkrétní postavení Opavska není úplně jasné, ale já osobně bych velice pochybovala o reálném vyčlenění Opavska ze svrchovanosti českého krále, takže upřímně nerozumím tomu, proč by Václav nemohl udělit opavským měšťanům nějaké výsady. Na druhou stranu, pokud šlo opravdu o obdobu Břetislavových údělů, jak se řešily jednotlivé kompetence tehdy? Nebo by se Mikulášovo postavení dalo přirovnat třeba k Oldřichu Sponheimskému a jeho břeclavskému údělu? Přeci jen nešlo o dobu tak vzdálenou.
Co se týče smluv, pokud vím, tak vlastně vztah opavských Přemyslovců k Čechám byl upraven snad až tou lenní přísahou Mikuláše II. Do té doby můžeme jen říci, že ten titul Václav II. a jeho následníci přijímají a tolerují - viz ta RBM II. 1393 (v tématu o Závišovi). Co s tím zamýšlel Přemysl už je dnes jen čistá spekulace...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Katerina
Královna
Příspěvky: 1773
Registrován: 29 led 2007 16:32
Bydliště: Velvary
Been thanked: 1 time

Re: A co opavští Přemyslovci?

Nový příspěvek od Katerina »

No, dámy .. někde jsem četla, snad to doma najdu , že Přemysl mu tu Opavu vydělil - někdy kolem roku 1269 - jako jakýsi úděl - snad na úkor olomouckého.

Vzhledem k tmu, že Přemek si na tituly potrpěl - viz ta usilovná snaha být mladší král .. tak by mě ani nepřekvapilo, kdyby ho nechal vévodou nazývat - ačkoliv se o právoplatné vévodství nejednalo - to skutečně vzniklo až zásahem Jana Lucemburského, kterému Mikuláš II. (syn) složil lenní přísahu a Jan mu za to z Opavy udělal vévodství (snad prý na žádost Elišky).

JInak Betty - o Mikym - existuje článek od Wihody, který vyšel v ČČH 2001, ročník 99 - Mikuláš I. Opavský mezi Přemyslovci a Habsburky - bohužel jsem ho nečetla, ale je to Wihoda, takže bude určitě stát za to si to přečíst.

Jestli onen titul Mikulášovi udělil Rudolf - nevím, motiv by odpovídal, vzlášt , když ho k sobě ještě připoutal sňatkem a věděl jak nenávidí Záviše .. a bůhví .. jaký byl jeho vztah k Václavovi - ted jsem chtěla napsat - ale jak by Rudolf mohl něco udělovat na Moravě , jenže on mohl - Moravu po bitvě na Moravském poli sežral , takže mohl.

Ale mohl mít titul bez vévodství ???

To je stejná otázka jako u toho Přemka ..
Biau seigneur, je vous prie chiérement et par la foi que vous me devés, que vous me menés si avant en bataille que je puisse férir un coup d´espée.
Uživatelský avatar
elizabeth
Vévodkyně
Příspěvky: 2127
Registrován: 04 zář 2006 15:24
Bydliště: doma, což je všude tam, kde mě mají rádi...
Has thanked: 2 times
Been thanked: 2 times

Re: A co opavští Přemyslovci?

Nový příspěvek od elizabeth »

Katerina píše:No, dámy .. někde jsem četla, snad to doma najdu , že Přemysl mu tu Opavu vydělil - někdy kolem roku 1269 - jako jakýsi úděl - snad na úkor olomouckého.

Vzhledem k tmu, že Přemek si na tituly potrpěl - viz ta usilovná snaha být mladší král .. tak by mě ani nepřekvapilo, kdyby ho nechal vévodou nazývat - ačkoliv se o právoplatné vévodství nejednalo - to skutečně vzniklo až zásahem Jana Lucemburského, kterému Mikuláš II. (syn) složil lenní přísahu a Jan mu za to z Opavy udělal vévodství (snad prý na žádost Elišky).
Jenže jeho otec ho vévodou nenazýval, nazýval ho právě "pán Opavy". Titul dosti honosný a přitom nesvazující... Vévodou se nazývá až Mikuláš sám...
"Prima lex historiae est, ne quid falsi dicere audeat" (Cicero)
Saltzmann

Re: A co opavští Přemyslovci?

Nový příspěvek od Saltzmann »

elizabeth píše:... O českých historicích se, bohužel, že jsou objektivní říci nedá. Viz pan archivář Baletka ve svých pánech z Kravař...
Proč hned tak silná slova? V čem je Tomáš Baletka neobjektivní? Samozřejmě se může v lecčems mýlit, ale vzhledem k tomu, že ho znám jako rozumného člověka, tak ho obviňovat z neobjektivity mi přijde myslím jako trochu silná káva...
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: SeznamBot a 0 hostů