Fórum zájemců o historii

Blaze tomu, kdo rád vzpomíná svých otců a vesel baví posluchače o jejich činech.
Právě je 23 říj 2020 11:45

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 76 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Markvartici
PříspěvekNapsal: 24 pro 2007 21:15 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4982
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 9 times
Chybí nám zde téma, pro rod, který sehrál významnou roli na konci 12. st; kdy patøil na èas snad k nejvýznamìjším. Po nástupu Pøemysla definitivnì na trùn, mizí z pøedních míst u krále, o to více se vìnuje stabilisaci pozemkové držby v severních Èechách. Pokud mluvíme o knížecím období, jako o dobì, kdy jeden dominantní pøíslušník rodu drží významné úøady a jeho bratøi buï žádné, nebo jsou kastelány, tak v královském období se øada rodù stahuje ze dvora (i nedobrovolnì), vyskytuje se v blízkosti krále zcela výjimeènì, mezitím budují pozemkový majetek, aby se stali významnou silou v letech pozdìjších. Nebál bych se takto oznaèit Markvartice, Ronovce a také èásteènì Vítkovce.

Významným Markvarticem byl Heøman, syn Markvarta.
Georg píše:
Podle rozrodu sestaveném Bertholdem Waldštejnem,mìl Heøman Markvart ,komorník a maršálek ,dceru neznámého jména,nar.1213,pozdìji z Polné.

Já se domnívám, že v roce 1213 byl již Heøman mrtev. Poprvé se objevuje v listinách v roce 1175 CDB I. 278, naposledy buï v roce 1194 (jak si myslí Pøemek), nebo v roce 1197 na CDB 358.
Jeho nejstarší syn Ctibor se poprvé objevuje v roce 1201, listina ohlednì Teplé (CDB I.), ale dùležitá je pro nás až ta další - CDB II. 90 z roku 1211 z Prahy (už v okolí krále).
V 90. letech mizí stopa po Heømanovi, v roce 1211, je již jeho syn v blízkosti krále. Moje domnìnka je jasná. Pokud by byl v roce 1211 Heøman živ, byl by na listinì se svým synem.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: Markvartici vs. Hroznatovici
PříspěvekNapsal: 27 pro 2007 16:45 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 09 čer 2006 14:05
Příspěvky: 1380
Bydliště: in Alta civitate
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ježek píše:
Jeho nejstarší syn Ctibor se poprvé objevuje v roce 1201, listina ohlednì Teplé (CDB I.)
Tak tady pozor :!: Ctibor není markvartické jméno a Heøman žádného Ctibora jako syna nemìl.
Berthold Waldstein upozoròuje, že se v té dobì jméno Heøman vyskytovalo také u Hroznatovicù, kam by jistì smìøovala i ona souvislost na tepelskou listinu!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Pøeklep
PříspěvekNapsal: 27 pro 2007 17:00 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4982
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 9 times
Przemysl de Nyestieyky píše:
Ježek píše:
Jeho nejstarší syn Ctibor se poprvé objevuje v roce 1201, listina ohlednì Teplé (CDB I.)
Tak tady pozor :!: Ctibor není markvartické jméno a Heøman žádného Ctibora jako syna nemìl.

Máš pravdu. Beneš, syn Heømana, bratr Makvarta. Pøeklep, zaò se omlouvám. Údaje z listin by mìly sedìt.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 28 pro 2007 21:41 
Offline
Vévoda

Registrován: 22 bře 2007 22:04
Příspěvky: 872
Bydliště: Martinovo údolí
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Je zajímavé,že nìkteré místní prameny uvádí,že rodina se jmenovala ze Stráže,Von Stratz a asi v 13 stol.se pøejmenovala na Vartenberg.
? 942 Detøich ze Stráže na turnaji v Rotemburku
? 1042 Vaclav ze Stráže na turnaji v Halle
? 1143 Heøman z Ralska na Stráži

To jsou údaje ,které našel Petr o pánech ze Stráže/Pod Ralskem/.Pak je otázka,zda se jedná také o Markvartice.

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 29 pro 2007 15:50 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 09 čer 2006 14:05
Příspěvky: 1380
Bydliště: in Alta civitate
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Georg píše:
...nìkteré místní prameny uvádí,že rodina se jmenovala ze Stráže,Von Stratz a asi v 13 stol.se pøejmenovala na Vartenberg...
Už jsme to kdesi probírali. Pokud se jedná o prameny... rád bych vìdìl zdroj 8) pokud se jedná o podání kronik a regionální historie, pak je nutné hledat zdroj tvrzení. Je obecnì známo, že pozdìjší kronikáøi pøidávali "umìlé" predikáty do rodokmenù, aby údaje zpøístupnili pro pochopení svým souèasníkùm... proto je velice dùležité, odkud pocházejí ony informace...
Nìkteré, pozdìji vzniklé legendy, posunovaly dìj hluboko do reality sice historické, ale existenènì nemožné pro daný rod.
Proto reaguji na Tvou citaci, že jde o prameny. :)


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 04 led 2008 09:51 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 02 led 2007 15:55
Příspěvky: 3678
Has thanked: 3 times
Been thanked: 5 times
Przemysl de Nyestieyky píše:
Je obecnì známo, že pozdìjší kronikáøi pøidávali "umìlé" predikáty do rodokmenù, aby údaje zpøístupnili pro pochopení svým souèasníkùm... proto je velice dùležité, odkud pocházejí ony informace...

Ruku do ohnì za to nedám, ale mám pocit, že zrovna Dalimil uvádí u Ješka z Vartemberka obì varianty; už jsme se o tom myslím bavili. Chtìla jsem se na to podívat pøímo do kroniky, ale nefunguje odkaz :cry: .

_________________
Loyaulté me lie.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
PříspěvekNapsal: 04 led 2008 19:56 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 09 čer 2006 14:05
Příspěvky: 1380
Bydliště: in Alta civitate
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Viola píše:
...už jsme se o tom myslím bavili. ..
Vím, ale mì spíš šlo o to, že tøeba Paprocký (nebo kdo) u pøepisù rodokmenu sice vypsal jména, ale doplnil rodový predikát i tam, kde ještì ani nemohl být...


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08 led 2008 13:29 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 02 led 2007 15:55
Příspěvky: 3678
Has thanked: 3 times
Been thanked: 5 times
Georg píše:
...? 942 Detøich ze Stráže na turnaji v Rotemburku
? 1042 Vaclav ze Stráže na turnaji v Halle
? 1143 Heøman z Ralska na Stráži

Mì na tom hlavnì pøekvapují ta data - Georgu, mohl bys to upøesnit? Navíc tento poslední Heøman by se mìl podle listin vyskytovat nejdøíve v roce 1175.

_________________
Loyaulté me lie.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08 led 2008 14:19 
Offline
Kníže
Uživatelský avatar

Registrován: 22 led 2007 10:38
Příspěvky: 409
Bydliště: HK
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
také agituji za citace pramenù :wink:

když jsme u Markvarticù, co Heinrich von Freiberg - Rytíøská jízda Jana z Michalovic?

_________________
servo


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 08 led 2008 23:20 
Offline
Panoš

Registrován: 08 črc 2007 20:13
Příspěvky: 34
Bydliště: Nový Bor
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Vážení,
pøipojují se k tématu rodù nejdøíve všeobecnì: v naprosté vìtšínì ranì støedovìkých (ale i pozdìjších) listin se vìtšinou neuvádí rodová chronologie. O první pokusy sestavit rodokmeny nìkerých významných rodù se pokusil napø. Palacký ve svých dìjinách - ale na prvním místì uvádí tìžkost takového poèinu. Dnes, jak jsem již nìkolikrát uvedl, chceme stále nìco seøazovat, zaøazovat apod., ale to je výplod moderní doby, historie na tohle kašle. Proto øeknu odvážnì a vážnì - pøi hledání koøenù rodù tak do 14.století je naprosto vìtšinou vše jen POUHOU myšlenkou, tedy teorií autora. A to øíkám s velkou odpovìdností, i když každý autor bude tvrdit, že má pravdu. Kouknìte se napø. na rodokmen Pøemyslovcù, co je v nìm neznámých údajù, natož pak u šlechty.
A teï k Markvaricùm (to jméno jim dal, pokud vím, Palacký). Tento rod nám dìlá starosti hlavnì tím, jak si mìnili erb. Erby jsou mnohdy jediným vodítkem, ke kterému rodu šlechtic vìtšinou uvedený jen køestním názvem èi neznámým predikátem, ke kterému rodu patøí.
Tady je jeden z mnohých názorù, jak vypadá rodokmen poèátkù Markvarticù. Starší údaje k jejich pøedkùm (Theodor apod), jsou vìtšinou vyòaty z historické literatury 16.století. Nechci o ní nìjak polemizovat, ale v prvé øadì mìli historici 16.století k ruce takové prameny, keré jsou dnes již znièeny, ztraceny neho uloženy ve Švédsku. Proto bych je neodsuzoval, ale v dnešní pragmatické dobì, kdy chce každý konkrétní údaje, dùkazy èi prameny, tìžko bohužel obstojí.

1068 jistý šlechtic Markvart Nìmec, spoleèník novì zvoleného biskupa Jaromíra na cestì k nìmeckému císaøi Jindøichovi (Kosmas)
1100 Markvartùv syn Pavlík, vychovatel knížete Vladislava (?)

Markvart I.
1144, 1159
tøi synové:

1.Heøman.....................2.Havel...........................3.Záviš
1175 maršálek.............1175-78...........................1175-89
1177-89 komorník
1195 Kladsko
tøi synové:

1.Beneš.....................2.Markvart II. z Bøezna........................3.Záviš
1197-1222................a Hruštice m.Hostilka ..........................1222
.....................................1197 - 1228
dva synové:
......................................tøi synové:
1.Markvart 2.Beneš
1230 ........ Okrouhlý - - - - 1.Jaroslav - - -- 2.Havel- - - - - 3Markvart III.
..................syn: - - - - - - - - z Hruštice - - - z Lemberka. . . . .z Ostrého
........... Beneš Pyšný - - - - - 1232-69 - - - - -1233-53/4- - - - 1255-68
............ z Velešína - - - - - - - - - - - - - - - - m.Sv.Zdislava +1252

Jak jsem øekl, vše je pouhou teorií a pramenù k dùkazùm je jen poskromnu.
Mìjte se fajn - Petr


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 11 led 2008 22:25 
Offline
Vévoda

Registrován: 22 bře 2007 22:04
Příspěvky: 872
Bydliště: Martinovo údolí
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Pøidám se k Petrovi.Studoval jsem práci bývalých kronokáøù Jablonného.Uvádìjí sice odkud èerpali,ale to už jak vím není,nebo se neví a nebo je to v Nìmecku.Nicménì ty dokumenty v Jablonném byly,a tìžko øíci,že si vymýšleli.Je tam o zachované latinsky psané kronice z 60.let 14,stol a další citace starých dokumentù,listiny psané Markvartici a pod.
Je tam jedno pøekvapivé sdìlení.Jablonné/Gablone ,Jabloni/Existovalo již pøed rokem 1000 a bylo skuteènì jedním z nejstarších center této oblasti.Píše i Palacký.A dle mapy z 12.stol. místní správní oblast -Gau od Labe k Jizeøe,spravovaly dìkanáty Gabloni a Kamenz.Každopádnì mìli doloženo,že fara a kostel byl již v 11.stol.U Jablonného jsou ještì zbytky opevnìní sídla datované 945 až 970.Podle tradice zde bývali nejstarší markvartici a jednoho mìla mít za manžela bl.Pøibyslava,sestra sv. Václava.Ti právì zaèali s hradbami.Je zajímavé,že se píše o smrti Václava,že matka se uchýlila na sever k dceøi,která mìla charvátského knížete.Když zemøela,byla pochována pod kopcem Krutina.Pozdìji ji z popudu pána Chotislava byla pøes hrob postavena kaple.Z pøíkazu Karla IV.byly její ostatky vyzvednuty a pøevezeny do Prahy.To bylo zaznamenáno 1399.Na Lemberku pùsobil i Václav Hájek z Liboèan,který tuto událost,povìst zaznamenal.

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 12 led 2008 15:46 
Offline
Panoš

Registrován: 10 led 2008 21:03
Příspěvky: 60
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
K tìm Markvarticùm jen tolik: údaje z literatury o jejich nejstarších dìjinách nìkdy v dobì sv. Václava (Pøibyslava atd.) jsou strašnì pozdní, jsou založeny na Hájkovi a podobných autorech. Zajímavé je, že to sami Markvartici (Waldsteinové) docela živí a vìøí svému spøíznìní s Pøemyslovci. Já bych v tom byl velmi, velmi skeptický. Fara v Jablonném v 11. století je také nepravdìpodobné, tzv, velkofarní ksotely, jak alespoò zastává naše historiografie, byly v té dobì jen v pøemyslovských (tj. státních) centrech.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 12 led 2008 17:13 
Offline
Vévoda

Registrován: 22 bře 2007 22:04
Příspěvky: 872
Bydliště: Martinovo údolí
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Podle nich se malý døevìný kostelík stavìl z popudu Pøemyslovcù.Z Pšova/Mìlnik/ pøišel první knìz jménem Paulus.Byla to stavba první køesanská v Hor. Lužici,takže pomalu zaèínali pøicházet i køesané ze Žitavy

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: markvartici x charvati
PříspěvekNapsal: 13 led 2008 12:33 
Offline
Král
Uživatelský avatar

Registrován: 09 čer 2006 14:05
Příspěvky: 1380
Bydliště: in Alta civitate
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Georg píše:
Podle tradice zde bývali nejstarší markvartici a jednoho mìla mít za manžela bl.Pøibyslava,sestra sv. Václava.Ti právì zaèali s hradbami.Je zajímavé,že se píše o smrti Václava,že matka se uchýlila na sever k dceøi,která mìla charvátského knížete.
Co vím, tak se o teorii pøíbuzenských vztahù markvarticù s charvaty sice mluví, dokonce se uvažuje i o tom, že se markvartické državy nápadnì shodují s teritoriální oblastí kmene charvatù, ale nikdo to zatím nepotvrdil a nikdo si ani netroufne toto považovat za fakt.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku: Re: markvartici x charvati
PříspěvekNapsal: 13 led 2008 20:53 
Offline
Král

Registrován: 22 dub 2007 11:41
Příspěvky: 1003
Bydliště: na slamniku/pod stolem
Has thanked: 1 time
Been thanked: 0 time
Já bych byl stìma Charvátama taky opatrný.

Já znovu nedisponuju nejlepším vydáním o Slavníkovcích (Lutovský a Petráò) ale pøeci jen udìlám skromný výtah ze své "hlavy"...

Boleslav I. sjednotil Èechy a rozšíøil o území sahající na sever od krakovska.
O žádném vládci "Charvátska"se nikde poøádnì nepíše ale píše se o Slavníkovcích kteøí s nejvìtší pravdìpodobností mají rodové vazby s Pøemyslovskou dynastií.Pokud nìjaký pøedstavený kmene charvátù(jestli takový kmen vùbec byl)skuteènì vládl, mohl být zlikvidován mocenskýma ambicema Pøemyslovcù.Stejnì taky nemusel...Rok 995 je doba libické tragédie a první Markvart se pøipomíná tuším, že ve 12 století.A to žádný Markvartic být nemusel.Takže nejmíò 100 let...To se mi zdá poòekud dlouhé mlèení...

Srovnávat podobu uzemních celkù Markvarticù a Charvátù je docela odvážné.Nikdo to pøesnì neví a èerpat z populistické a latisnky psané Èeské kroniky Kosmovi mi nepøipadá jako dobrý nápad.
Dodnes nikdo nebyl schopen vysvìtlit, proè pøekrucoval fakta a posouval události které se klidnì mohly odehrát za jeho života,nejmíò o nìkolik století nazpátek...

O jednom sem ale pøesvìdèen.Za doby Boleslava I. už žádný pøedstavený kmene charvátského nebyl...

_________________
Bez piva to není ono.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 13 led 2008 21:21 
Offline
Vévoda

Registrován: 22 bře 2007 22:04
Příspěvky: 872
Bydliště: Martinovo údolí
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Ta teorie Charvátù pochází dle mého od Bertholda Vadštejna.Mne tam pouze udivuje popis té legendy azøejmì fakt,který byl zaznamenán 1399 o pøevezení ostatkù Pøibyslavy.Možná by se dalo urèit jak se dostala do katedrály.Jinak v historii Mimonì to popisují tak,že mìla za manžela Slavníka..Hájek z L.tu legendu opsal 1521,pak Balbín Dobner.Jinak ale prvním doloženým vlastníkem oblasti byl .Coiata von Brüx,který dle testamentu z r.1227ji dává Jaroslavovi,který byl u nìj v rytíøských službách.Na panství zùstává bratr Havel a Jaroslav se stává r.1239 hradním pánem na Königsteinu na Labi.Havel zaèíná budovat 1241 hrad Lemberk.Píše se Havel de Yabloni.

_________________
George Santayana "Kdo zapomina na minulost, bude si ji muset zopakovat".


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 14 led 2008 23:10 
Offline
Měšťan
Uživatelský avatar

Registrován: 02 zář 2007 12:10
Příspěvky: 25
Bydliště: Dobruška
Has thanked: 0 time
Been thanked: 0 time
Vyse byla informace o stari Jablonneho. Mozna by zde stal za zminku nasledujici odkaz Souvislosti názvu Písaøov, kde autor shrnuje poznatky o vyskytu urcitych typovych jmen v mistech, kde davne zemske stezky krizily hranice. Jablonne pak neni udajne od jablka, nybrz od gablony, tedy celnice.
O Charvatskem puvodu Markvarticu jsem cetl celkem nedavno zajimavy clanek, podlozeny radou indicii. Jen kdybych si tak vzpomnel, kde to bylo!


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 15 led 2008 09:00 
Offline
Královna
Uživatelský avatar

Registrován: 02 led 2007 15:55
Příspěvky: 3678
Has thanked: 3 times
Been thanked: 5 times
honyk píše:
Jablonne pak neni udajne od jablka, nybrz od gablony, tedy celnice.

Právì Kalista naopak uvádí, že s tou celnicí je to hloupost, nebo v listinách je Havel uvádìn jako "de Yablonni".

_________________
Loyaulté me lie.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 15 led 2008 12:29 
Offline
Král

Registrován: 22 dub 2007 11:41
Příspěvky: 1003
Bydliště: na slamniku/pod stolem
Has thanked: 1 time
Been thanked: 0 time
Takže nejdøív k Jablonému pøipojím své poznatky.U známých stezek a cest sloužily jako orientaèní body právì dobøe patrné stromy.I dnes kde se hlavní cesta dìlí a kde se dìlila pøed 600 lety(napø) jsou známé pomístní jména od nejrùznìjších stromù.Staèí se jen podívat a pomístní názvy kde i dnes maj stromy odvozeniny nebo i plný název sou patrné.

Ale èetl sem jeden èlánek jakých-si historikù (amatéøi jako my :lol: )ze sdružení jednoho nejmenovaného hradu, který na tomto fóru byl už x-krát jmenován.
Je evidentní že si fakta pøekrucují jak se jim to jen hodí a pak to publikují a nìkdo jiný si to pøeète a uvìøí všemu na slovo.U nich zrovna neplatí výklad jména jablonného v podještìdí...Je hodnì zvláštní a nevím jak ktomu pøišly. :lol:

Takže Jablonné je mìsto v severních Èechách na západ od Liberce.Toto mìsto vzniklo v první polovinì 13 století(1249) pøi dominikánském klášteøe jako jedno z nejstarších mìst v severních Èechách.Pùvodní tvar se vždy uvádí výše zmiòované "de Yablonni".Tvar "Jablonne" tedy vzniklo na místì tey starší vsi a pøevzalo pùvodní jméno.Poprvé se pøipomíná roku 1391 a ktomu Czeska ves.Pøi pøíchodu nìmeckých kolonistù kteøí se ve mìstì zaèali usazovat od konce 13 století,objevuje se jméno v nìmecké podobì jako Gabel(1401)Gabil nakonec s pøívlastkem Deutsch Gabil(ale to až mnohem,mnohem pozdìji).
Samotný rozbor jména je jestì více zajmavìjší."Jablonná"(tj.ves) má pùvod ve staroèeském "jablon",jablan"znìhož je odvozeno pøíponou -ná,pøípadnì -ný(tj.dvùr,sad)
Ve støedním rodì se Mìsto uvádí až v roce 1854.

Tak to by bylo málo pro osvìtlení...

_________________
Bez piva to není ono.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: 15 led 2008 20:34 
Offline
tím, èím je
Uživatelský avatar

Registrován: 01 lis 2005 19:01
Příspěvky: 4982
Bydliště: Železné Hory/Brno
Has thanked: 38 times
Been thanked: 9 times
Pokud by Markvartici byly potomky Charvátských knížat (vládli trochu jinde), mohli tam vládnout - a být vyhubeni Pøemyslovci. Rozhodnì tedy nemuseli získávat pùdu stejnì jako ostatní rody - darem od knížete, "záborem" v nepøehledné dobì (nedìlejme si iluse). Každopádnì dùkazy o získání pùdy nemáme, v urèitém okamžiku už ji prostì mají a v urèitém okamžiku ji pøedávají církvi.
Máme indicie k nìmeckému pùvodu tohoto rodu - kontakty s Øíší byly dost èetné. Nedivil bych se, ale bude to èirá a nepodložitelná splekulace, že ve svém rodì mohli mít nìjakou Pøemyslovny - ty nám v 11; 12. století scházejí.

_________________
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.


Nahoru
 Profil Poslat soukromou zprávu  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 76 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 4 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Přejít na:  
cron
POWERED_BY
Český překlad – phpBB.cz