Moravský rod pánů ze Žerotína (Žirotína),lev na trojpahrbku

[Ježek]

K Žerotínův/Žirotínům úryvek z mojí bakalářky z Bludovi jako prapředku tohoto rodu:

"V roce 1180 (denní datum není známo) vydává kníže Bedřich (Fridrich) listinu (místo vydání také není známo), která se týká transakce na Moravě . Kromě nejvýznamnějších členů Bedřichova dvora – komorníka Hrabiše, stolníka Slavibora, podkoního Protivy, číšníka Hroznaty, se objevují další šlechtici z Čech, ale právem můžeme předpokládat, že i z Moravy, jako garanti právoplatnosti převodů na Moravě (a to jde v této listině především. V polovině svědečné řady zarazí Onso camerarius. Kvůli umístění v polovině řady nemůže jít o (pod)komořího v Čechách, na dvoře Bedřicha, v takovém případě by byl spíše na počátku. Písař v této listině mohl řadit na první místo svědečné řady nejdříve šlechtu z Čech (řazenou podle významu) a poté šlechtu z Moravy (také řazenou podle významu). Oneš by v tomto případě byl komorník některého moravského údělu. Jelikož se Oneš již v listinách neobjevuje (detailněji moravskou šlechtu zachycují listiny až z prvního desetiletí a do té doby mohl umřít), máme jen nepřímé důkazy jeho moravského účinkování. V roce 1201 se mezi „Moravany“ objevuje Blud (historiografie mu dá predikát z Bludova, díky falsu) a dosahuje významných funkcí – je kastelánem v Přerově. Blud zanechal po sobě trojici synů – Bluda, Oneše a zřejmě Viktora .Oneš (II.) má syna Bluda. Celá tato rodina i nadále působí v moravském prostředí. Předpokládám tudíž, že komoří Oneš z roku 1180 bude předkem Bludoviců (možná otec nebo strýc „přerovského“ Bluda), může zakládat slávu a moc tohoto rodu na Moravě, ale především, jeho jméno nadále koluje v tomto šlechtickém rodu."

[Laurentius]

Oneš, Blud a Viktor by měli být určitě bratři.

1224 - Hulín (CDB II č. 265) Onso et frater eius Victor
1235 – Brno (CDB III-1, č.107) Onso, Bludo, Uictor filii Bludonis

[Ježek]

Oneš, Blud a Viktor by měli být určitě bratři.

Poznačím si.

http://leccos.com/index.php/clanky/zerotinove

[Ježek]

Dále řeším příslušnost Onšíka z Tršic (relativně blízko jejich domény), doloženého v roce 1255 (CDB V, č. 50)

A také Onše, který byl českým číšníkem/podčeším v letech 1261 - 1277, pak nejvyšším sudím 1277 - 1279. Snad Oneš z Chlustiny?

[Laurentius]

Dále řeším příslušnost Onšíka z Tršic (relativně blízko jejich domény), doloženého v roce 1255 (CDB V, č. 50)

A také Onše, který byl českým číšníkem/podčeším v letech 1261 - 1277, pak nejvyšším sudím 1277 - 1279. Snad Oneš z Chlustiny?

Onšík z Tršic (1255) a Oneš z Tršic (1282) můžou patřit k rodu v erbu lva na hradbě (z Kokor, Tršic, Cekyně, Majetína), ale potvrdit úplně se to nedá. Nebude asi zachovaná žádná jejich pečeť. Je to ovšem možné.

Subpincernu Onše jsem moc nezkoumal. Doložena je jeho pečeť s erbem svině a nápisem Oneš subpincerna. Mám u něho, že by jeho bratr měl být Protiva z Borovska. Významná postava a je znám jako komorník královny Kunhuty. Doprovázel ji na Opavsko po smrti Přemysla Otakara II. Později byl ještě komorníkem i Guty za Václava II.

[Ježek]

námět k diskusi, nebo spíš, opravujte:

[Laurentius]

Podívám se na to. V rodokmenu Bludoviců nejsem tak daleko.
Hrabata Blud a Jindřich z Příbora nejsou Bludovici. Jen jejich matka Trojslava je z Bludoviců. Jsou z říšského hraběcího rodu Hückeswagenů (původem rod z Porýní, Sauerland nad řekou Wupperou). V erbu používali krokve. Otec bude Frank z Hückeswagenu.

[Ježek]

Díky, tím líp.

Zkoumal jsem to kvůli Starýmu Jičínu: http://www.hradstaryjicin.cz/historie Podle mne je prvně doložen až s Bludem z Jičína (1278), ale to spojení s Huckeswageny je zajímavý podnět k úvaze.

[Ježek]

Jestli tohle je správně: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hukvaldsk% ... nstv%C3%AD , tak je moje teorie o Bludu z Jičína špatná a bude to jedna osoba s Bludem z Příbora.

Což ale ukazuje sňatkovou politiku Bludoviců jako zajímavější než se zdá.

[Laurentius]

Blud z Jičína (z Bludoviců) a Blud z Příbora (z Hückeswagenů) budou dvě různé osoby. Blud z Jičína bude o dost starší a asi bude příbuzný Trojslavy (matky Jindřicha a Bluda z Příbora). Myslím, že to bude syn Oneše.

[Ježek]

Proč?

Respektive. Pokud byl v r. 1240 Starý Jičín, minimálně vesnice, kde bylo panské sídlo, když ne hrad, rodu z Huckeswagenu, proč by jej měl mít v roce 1278 člověk, jehož sestra/teta, která se do toho rodu přivdala?

[Laurentius]

To ti přesně neřeknu . Ale myslím, že to tak bylo a hledáním v listinách by se to potvrdilo. Třeba ho Bludovicům opravdu prodali z ekonomických důvodů. Třeba hrad (pře)stavěli až Bludovici.
Pro bádání je to nepříjemné, ale ke změnám majitelů panství docházelo a často nevíme proč (prodej, donace, soudní spory, věno, léno, odúmrť, zeměpanský majetek).
Pokud vím, tak nemáme dochovanou pečeť Bluda z Jičína. Blud z Jičína se ovšem nepsal s titulem "comes" na rozdíl od Bluda a Jindřicha z Příbora. Dále je doložena jeho manželka Anka a syn Blud z Košic (de Cochitz). Ani se mně v tom nechce vrtat. Podobně rozvětvené rody (např. pány z Lomnice atd.) je hodně složité dohledávat. Navíc se opakují stejná rodová jména.

[Ježek]

Blud z Jičína se ovšem nepsal s titulem "comes" na rozdíl od Bluda a Jindřicha z Příbora.

V listině Měška Těšínského z roku 1297 jeho syn Blud mladší ano, ale tam skoro všichni. CDM V, s. 74.

Tady jsem nastínil některý řešení k původně dominiu Hückeswagenu: http://www.e-stredovek.cz/forum/viewtop ... 816#p63816" onclick="window.open(this.href);return false;

Blud starší z Jičína je doložen pro roky 1278 až 1282, často ve společnosti Beneše II. ze Cvilína, jinak z Bránic. Benešovi svědčí na listině i Blud mladší v roce 1288, manželku Bluda staršího a matku mladšího bych tak hledal mezi potomky Beneše z Cvilína (tím myslím bratra Miloty z Dědic).

Nekoukal jsem za rok 1306, na Bluda z Košic se podívám, regionální literatura řeší převod Starého Jičína na Kravaře jako darovanou královskou odúmrť.

Jo, Oneš z Čistého Slemene měl bratra Drslava

[Ježek]

V disertaci Ctibora z Grünbergu si nejsem jistý, jestli byl z Bludoviců:

Strážisko, v pramenech jako Strážiště, bylo po určitý čas odděleno od konického panství. První zmínka je z roku 1288, kdy je kastelánem na Veveří Ctibor z Grünbergu. Zde není jisté, zda patřil k rodu Bludoviců. Bludovicem je zcela jistě Jenek z Grübergu, který je v roce 1343 dvorským sudím. Ke sloučení panství dochází nejpozději v polovině 60. let 1
Podle porovnání zápisu z 70. let, kdy už jsou obě panství sjednocena a popisu konickéh o panství z roku 1351 snad jde s určitou mírou přesnosti určit rozsah panství Strážiště, Strážisko či Grünberg: Deštné, Hluchov, Kněží Lhota, Nestlgrunt, Růžov a Suchdol.2

1/ RBM II, č. 1449, s. 623, CDM VII, č. 489, s. 346-347, č. 525, s. 480-481.
2/ ZDO I, č. 199 - 200, s. 9, ZDO III, č. 525, s. 118.

Takže se na to musím podívat lépe, do katalogů pečetí.