Jan z Višňové

[bořek]

Slyšel někdo z vás o rytíři Janovi z Višňové? Někde jsem četl /už vůbec nevím kde/, že byl v družině Přemysla II.Otakara ve válce o babenberské dědictví v 50letech 13.století. Ale na internetu o něm není ani zmínka. Díky za odpovědi

[Ježek]

Slyšel někdo z vás o rytíři Janovi z Višňové? Někde jsem četl /už vůbec nevím kde/, že byl v družině Přemysla II.Otakara ve válce o babenberské dědictví v 50letech 13.století. Ale na internetu o něm není ani zmínka. Díky za odpovědi

Před 2 hodinami jsem tohoto šlechtice zkoumal (a teď jdu zase) - poprvé doložen 1234 jako Johannes de Wissenow (Višňové u Znojma), poté až v roce 1252, naposledy 1256. 1253 poprvé doložen kostel v tom místě - farář Otto.
Jan měl bratra Matěje (Matouše) a Bohuše (de Cowal).

O té družině jsem nečetl (musím projít kroniky) - takže nemůžu potvrdit, ani vyvrátit.

[bořek]

Díky moc za informace. A kde jsi ho zkoumal?

[Ježek]

Díky moc za informace. A kde jsi ho zkoumal?

Višňové je jeden z nejstarších moravských predikátů.

Tak v březnu 1252 byl s Přemyslem v Kremži a září 1253 ve Vídni. TO by mohlo naznačovat, že byl jedním z těch, kteří pacifikovali nově nabyté vévodství.

Ještě měl bratra Pravsu (Prawchone), který je doložen v roce 1256.

Pokud to nevadí, přesunul bych tohle téma spíše do šlechty...

[bořek]

Nevadí,ale kde ty informace bereš?

[Ježek]

Nevadí,ale kde ty informace bereš?

Z diplomatářů - konkrétně listiny: CDB IV, č. 259, s. 439 – 441, CDB IV, č. 434, s. 567, CDB IV, č. 439, s. 570, (obě v Kremži) CDB IV, č. 474, s. 588 – 599 (ve Vídni) a CDB V, č. 69, s. 130 – 132. Na netu to bude v Regestech: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8

[Petr z Malče]

Slyšel někdo z vás o rytíři Janovi z Višňové? Někde jsem četl /už vůbec nevím kde/, že byl v družině Přemysla II.Otakara.

Zmínku o Janovi z Višňové a jeho bratrech Matějovi a Bohušovi z Koválova je také v knize Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů,hrádků a tvrzí.Tady je také zmínka o jeho působení v družině Přemysla Otakara.

[Laurentius]

Je někde dochovaný znak nebo nějaká pečeť člena rodu z Višňové a Koválova? Nemůžou být příbuzní rodu beraních rohů (např. z Ceblovic, Drahotuš, Holštejna, Popovic ...)?

Vypadá to, že Jan z Višňové mohl patřit k členům družiny Přemysla Otakara II. ještě z dob jeho působení na Moravě. Uvádí se opravdu naposledy 1256? 1257 ho mám poznamenaného u založení Hradiště a řešení nějakého sporu nového města a kláštera Velehrad. Spor řešila komise: olomoucký biskup Bruno, bratři Pardus a Sudomír, Jindřich z Lichtenštejna, Vilém z Hustopeče a Jan z Višňové.

Koválov leží v okrese Brno severně od Pálavy. Právě z tvrze bylo přímo vidět na hrad Děvičky a byla to klasická nasypaná motte. Dnes se tomu místu říká Kulatý kopec a u tvrze byla zaniklá vesnice a zděný kostel. Tvrz byla asi několikrát zničena a obnovena. 1253 se uvádí zničení Kumány.

Další tvrz byla ve Višňovém v okrese Znojmo. To by mělo být ještě starším sídlem. Bratři Jan a Matouš se mají poprvé uvádět 1234.

[Ježek]

Vypadá to, že Jan z Višňové mohl patřit k členům družiny Přemysla Otakara II. ještě z dob jeho působení na Moravě. Uvádí se opravdu naposledy 1256? 1257 ho mám poznamenaného u založení Hradiště a řešení nějakého sporu nového města a kláštera Velehrad. Spor řešila komise: olomoucký biskup Bruno, bratři Pardus a Sudomír, Jindřich z Lichtenštejna, Vilém z Hustopeče a Jan z Višňové.

Bratři Jan a Matouš se mají poprvé uvádět 1234.

Máš pravdu, překoukl jsem se - ještě několikrát uváděn v druhé polovině 50. let - naposledy 1262 v Přemyslově privilegiu Židům.

Matouše jsem v té listině z roku 1234 něnašel.

Ohledně příbuzenství - těžko říct. Ale tady obecně uniká spousta věcí - známe málo šlechtičen.

[Návštěvník]

Jako občana z Višňového mne tyto informace velmi zajímají. Mohl byste mi poskytnout nějaké další bližší informace o těchto postavách z doby Přemysla Otakara II? Nebo další informace o Višňovém? Děkuji.

[Ježek]

Dobrý den,

problém je v tom, že o mnoho víc informací není. Všechna ta doložení jsou ze svědečných řad listin jiných vydavatelů (především Přemysl Otakar II.), kde je uveden Jan z Višňového, jako svědek.

Ten farář Otto je uveden v listině CDB V/1 č. 11 z 29. 12. 1253, kdy varmijský biskup Anselm konsekruje kostel v Trstěnicích (uvedeny jako Stihniz) a dává mu vinice v několika okolních vesnicích. Jako jeden ze svědků je uveden Otto de Wischnow.

[Ježek]

Čtu teď Feudální pozemkovou držbu v předhusitském Chrudimsku od J. Teplého, který jmenovanou osobu uvádí jako majitele Vyšehněvic (mezi Pardubicemi a pardubickou dálnicí) a podle jeho bratra Pravsy (Prawchone) blízké Pravy.

Autor podle mne vůbec nedbá jednak na místa vydání listin, ani na ostatní jména na svědečných listinách. Podobně Sudomirus de Seravic interpretuje jako Žáravice (opět na stejném místě), nikoliv jako obecně přijímané Žeravice, v okolí jiných držeb Tvrdišovců.

[Laurentius]

To není dobré. Některé publikace přinesou víc zmatku než užitku.

[Ježek]

Buhusche de Cowal et Jan de Wischnov et Matheus fratres - rok 1252, CDB IV, č. 259.