To sis mohl odpustit, snad...KOMOŃ píše:Tak jestli dovolíte, přeruším sáhodlouhej monolog a na něco se zeptám.Snad tu nevnesu velkej zmatek-on už tu tak trochu i je, ale to nevadí.Až se mě staré příspěvky budou ukazovat bez těch přšerných háčků a čar, přečtu si zbytek, snad.
Citaci pana Bílka ponechám (pro tentokrát) bez připomínek...KOMOŃ píše: Celou dobu jsem věřil, že se jednalo o popravčí meč, resp. sekeru...Odůvodnění se zdá logické.Jenže...celou dobu mi v hlavě vrtalo, proč se píše, že byl přiostřený???Popravčí meč je sám o sobě ostrý.Je to věc kata, který může být za špatně provedenou exekuci persekuován, nebo odebrána odměna.Popravčí meč je vždy ostrý!!! není důvod to zvlášť psát.Za zmíňku by stálo, kdyby meč byl naopak tupý, to by bylo docela logické, ale přiostřený? Proč?
Takhle podobně uvažuje i zde citovaný pan Bílek.Jsem rád, že tento šikovně uvažující člověk se nenechá odradit.Ono také proč by měl, že?Přece poprava prknem, které se přiostřuje, byl bežný způsob exekuce u lidí, kteří byli usvědčeni ze znásilnění ženy...Jednoduchou analogii si každý dosadí sám...Očištění drahé maminky?
Rád bych byl, kdyby se někdo mohl vyjádřit
Neodpovím, rozhodně ne jednoznačně, páč to nikdo dnes jistě neví, jedná se jen o kupu dohadů.
Nejdříve si řekněme odkud tato informace pochází, neboť to samozřejmě není z Bílka ale z Kroniky Přibíka Pulkavy z Radenína, která vznikla mnoho a mnoho let po Závišově smrti, takže to bylo jak s Evangelii, tj zachováno ledatak ústně...Protože žádná jiná kronika tuto informaci neuvádí.
1. Když se jedná o očištění drahé matinky, proč se o tom nezmínila už Zbraslavská kronika, která se jinak o Kunhutino ošetření snažila i za pomoci čar a ďábelských praktik. Proč jediný kdo to zmiňuje je Přibík až více jak sto let po popravě
2. Popravu neorganizoval Vašík ale Mikuláš, ten měl vliv na to, jak bude Záviš popraven.
3. Ohledně provedené popravy: Proč Marii Stuartovně zmršili popravu tak, že jí hlavu sekali na třikrát? A proč si Anna Boleynová nechala přivést kata z Francie a Jindřich jí to povolil jako laskavost? Asi proto, že to nebylo tak jednoduché a meč být ostrý měl ale to ostří se samozřejmě muselo udržovat ( a tím pádem i přiostřovat
, aspoň si myslím). Ale k tomu by se mohl vyjádřit někdo, kdo rozumí zbraním, což já nejsem. Nemohlo to být prostě jen tak, že původně to byl popravčí meč a někdo si z toho, řekněme nějaký tehdejší bulvár, něco jako tehdejší Blesk, udělal přiöstřené prkno?
Proč to tak hloupě napsal opravdu nechápu.
)Komoň, pokud jsem dobře četla si myslí, že se ta „gilotina“ užívala i v Čechách pro pachatele činu „znásilnění“. Je pro to nějaký doklad, nebo je to zase něco přivezeného ze zahraničí? Nebo se jedná jen o Bílkovu domněnku? A teď pokud se to používalo, mělo to konec ocelovej nebo tam mohlo být i to přiostřený prkno? Z hlediska fyzikálního si neumím představit, jak by muselo to dřevěné prkno být přiostřené a z jaké to padat výšky, aby to skutečně někomu dokázalo useknout hlavu. Takže spíš to bylo asi ocelové, takže by na to museli bát „předpřipraveni“… Michale, v tý Neapoli to bylo ocelový? ( jak já toho Karla z Anjou nerada...)
Viděl jsem to i kdesi na nějaké rytině. Ona i německá pozdější "moderní" gilotina je poněkud malá na výšku (kvůli možnosti mít to pod střechou) a dohánělo se to tíhou závaží, "pankrácky" stroj měl hmotnost ostří se závažím 75 kg. Oproti tomu tzv. "Bergerova gilotina", používaná ve Francii od roku 1872 až do zrušení trestu smrti měla hmotnost nůž-šrouby-buchar 45kg, ale dráha nože byla 2,25m.
Určitě jsou publikace nebo alespoň články, které se tomu věnují, tohle ale já fakt nevím. Jen obecně - v té době nebyly tresty (a vlastně ani trestné činy) nijak ustálené, neexistoval žádný seznam, jak trestat konkrétní skutky, šlo tedy o zvykové právo v dané oblasti. Trestní právo mělo v zásadě soukromoprávní charakter (nebylo to jako dnes, kdy existuje policie a státní zastupitelství, kteří mají povinnost stíhat všechny trestné činy, nýbrž do velké míry záleželo na aktivitě poškozeného, resp. pozůstalých), běžnou záležitostí bylo vyřešení trestného činu finančním odškodněním. Ne všichni si samozřejmě byli rovni, z toho vyplývaly i další odlišnosti postihu šlechticů, měšťanů, poddaných. Takže těžko najdeme nějaký mustr na podobné situace, byť je možné, že určitou podobnost trestů bude možné vystopovat.
