Zatím si myslíme ( Šusta, Vaníček i já
), že Záviš je poprvé doložen 13.ledna roku 1269, kdy vystupuje jako svědek na těchto třech listinách:V té první daroval Kalhoch III. z Falkensteina se souhlasem své manželky Alžběty klášteru premonstrátů ve Schläglu (česky se používá Drkolno –Šusta) desátky z vesnice Schintelaw (Schindlau), která mu patřila právem dědickým. (RBM II. č. 671, UBLOE III. Č. CCCLXXXIV, str. 361)
V těch druhých dvou potom daroval opět pan Kalhoch III. z Falkensteina zmíněnému klášteru jako určité odškodnění svůj dvůr u obce Strass a záviš v nich opět svědčí. (RBM č. 632, UBLOE III. č. CCCLXXXIII, str. 360-361 a CCCLXXXV., str. 362).
Ale existuje jistá listina, kterou už tady v jednom příspěvku nakousla Kateřina. Jedná se o listinu Listina RBM II. č. 406, UBLOE III. č. CCCXXI, str. 301, údajně z roku 1262 v UBLOE je u toho roku ?, v RBM teda ne, ale podle Josefa Šusty by měla být datována až do roku 1274. Do pondělí budu přesně vědět, oč v oné listině jde.
Domnívám se, že předpoklad chybné datace je správný, neboť Záviš mezi tím nikde neexistuje a nikde nesvědčí ( ani v oblastech pasovských nebo hornorakouských ani českých). Nejspíš proto ho Vaňková poslala do Itálie s Konradinem (aspoň se domnívám). Proto se pořád přikláním k prvnímu doložení až 13.ledna 1269 a nikoli už roku 1262. Co si o tom myslíte vy?
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Druhá listina je pak ta, z níž někteří novodobí historici (Žalud, Vaníček, Čechura (aspoň myslím v Trilogii Ženy, milenky…, Muži, milenci…)) odvozují, že byl Záviš kastelánem na hradě Falkenštejn (bez uvedení lokace hradu). A někteří, že tedy byl Záviš ministeriálem pasovského arcibiskupa. Toto vychází ze Šustovy prvotiny - studie Záviš z Falkenštejna, vycházela v ČČH a nachází se ve sborníku Úvahy a drobné spisy historické. Jenže už ve své práci Soumrak Přemyslovců se domnívá, že tato informace je nesprávná ( dere se mi sem slovo blbost) a uvádí ji na pravou míru na str. 223 v poznámce č. 1.
Tak ta listina je RBM II. č. 917 (už si ji pamatuju z hlavy) a je z 11. prosince roku 1274 z Newerburch, přičemž Přemysl v ní upravoval svůj poměr k biskupu pasovskému. Vystupuje zde mezi svědky jistý Zabissius, castellanus in Valchenstein. Podut fakta.
Josef Šusta se domnívá, že Záviš je ve svědečné řadě je ale postaven až za pasovské ministeriály a namítá, že urozenému člověku, jakým Záviš byl, by se to nemohlo stát, navíc by jej zápis neřadil mezi Přemyslovy dvořany, nýbrž do družiny pasovského biskupa. Mně se ale ta svědečná řada nezdá jednoznačná, není tam teda uvedená celá a nevím zda je tvrzení, že je postaven až za pasovské ministeriály ( z čehož zřejmě pan Žalud vyvodil, že i Záviš byl ministeriálem pasovského biskupa).
Jako zdroj pro Regesta je uvedeno: Mon. Boica XXIX, II, 515
Zatím jsem nepátrala, co to je. Je to kde je originál listiny?
Jinak ta svědečná řada je: Albertu liber de Hals, Purkart z Janovic, Dětřich Spacman, Siboto de Tannenberg, kanonikus Pasovský, capellanus noster (nějaký kaplan?), Pilgrimus, frater ipsius (bratr jeho?), Siboto de Lonsdorf, Chunradus de Harrthaim, Zabissius, castellanus in Valchenstain, a další. Dá se nějak odvodit jak skutečně ta listina vypadala a zda je možné, že je ten Zabissius, castellanus in Valchenstain Záviš z Falkenštejna?
Oproti listině RBM II. č 862 v níž Rožmberkové výročně (znovu) potvrzovali předání patronátního právo nad kostelem v Raabsu vyšebrodskému klášteru, je Záviš sice v zadních pozicích (řečeno sportovní terminologií) ale ne nijak výrazně. Zkusím pohledat, kde se normálně vyskytoval oproti Chunradu de Harthaim, někde jsem ho s ním viděla svědčit ( teda doufám, že ne přímo Závišovi ve Feldenu, to bych asi tu vzájemnou pozici neodvodila). A na té výše uvedené listině, co ji já osobně považuji za úplně první Závišovo svědectví je v řadě za Jindřichem de Waldek a dvěma Heichenbachy, na další hned za Waldekem, páč Haichenbachové tam nejsou uvedeni ( svědečná listina je jen v UBLOE ne v RBM). Přepis jména je Zewis, přesně domini Budiuoi filius dictus Zewis, nikoli Zabissius.
-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Závěrem zopakuju otázky:
Jaký je váš názor na obě listiny:
K listině 1: Jak moc je pravděpodobné, že listina z roku 1262 (RBM II. č. 406, UBLOE III. č. CCCXXI, str. 301) je dobře datovaná a Záviš se nám na dalších 7 let naprosto vytratil ze života?
K listině 2: Myslíte si, že v listině 2 (RBM II. č. 917) figuruje skutečně Záviš a byl kastelánem jakéhosi hradu, ať už v Bavorsku nebo Horním Rakousku?
-
, konečně se mám oč opřít... 
Nicméně přesně to jsem měla na mysli, že ne každý písař byl tak znalý poměrů, aby zařadil každou osobu na správné místo a navíc ji napsal správně - ono úplně stačí, kolik tvarů může mít jedno jméno. Takže bych nesouhlasila s Šustou v tom, že bez dalšího odmítl totožnost onoho Zabissia se Závišem právě kvůli nedostatkům listiny.