Středověk kolem nás
Napsal: 30 lis 2014 21:28
Téma chci věnovat věcem, kde se středověk nějak projevuje dodnes, resp. kde může medievistika přispět k objasnění nějaké dnešní otázky. Existuje problém časové vzdálenosti, která ubírá medievistice na aktuálnosti. Přeci jenom moderní a soudobé dějiny objasňují mnohem více, proč jsme právě tam, kde jsme..
Téma bych teoreticky moc nerozvíjel, obecnou teorii bych nechal na téma "význam dějin a dějepisectví", stejně jako myšlenky, které časově přesahují meze středověku. Svoje významy v dějinách hledají různí lidé, aby podpořili svoje politické nebo náboženské myšlenky. Pokud by mělo dojít na vyvracení některých takových myšlenek, nechal bych to na téma "rizika a případy překrucování historie".
Omezil bych se tu na konkrétní případy, kde něco středověkého trvá dodnes. A kde takové dědictví není očividné, tam ho umět odhalit. Příklady středověké tradice se dají komentovat u křesťanských svátků, jako jsou Vánoce a Velikonoce (i když tam je součástí i předkřesťanský základ). Pak se dají nacházet nějaké staré zvyky nebo společenské zvyklosti.
Pozdravy - co znamená "čau" - tak zdravily podřízené osoby, čau nebo něm. tschüss pochází z it. schiavo, a to souvisí se základem sklave - otrok, a zdraví se tak tedy lidově; pozdrav pánbůh znamená žehnající pozdrav tě bůh.
Oslovení - říkat pane se mohlo ve středověku šlechticům, dnes to vyjadřuje v jistém smyslu totéž, výraz úcty a stavění sebe jaksi do role podřízeného - ten druhý to ovšem vyrovnává tím, že mě taktéž osloví stejně, aby ani jeden neměl tendenci se vyvyšovat.
Na stránkách budu mít článek týkající se mj. přemyslovského loveckého revíru na Křivoklátsku, který měl funkci volnočasovou a speciálně hrad Křivoklát funkci reprezentativní. Po všech majetkových přesunech hledání jiných rezidencí se za Masaryka přesunulo letní, resp. víkendové sídlo s reprezentativní funkcí do zámku v Lánech, který je součástí tohoto křivoklátského revíru. Panovnická přítomnost tu má s nějakým přerušením tisíciletou tradici.
Hodí se všechno, co nějakým způsobem aktualizuje středověk, co ukáže praktický význam pro dnešek.
Téma bych teoreticky moc nerozvíjel, obecnou teorii bych nechal na téma "význam dějin a dějepisectví", stejně jako myšlenky, které časově přesahují meze středověku. Svoje významy v dějinách hledají různí lidé, aby podpořili svoje politické nebo náboženské myšlenky. Pokud by mělo dojít na vyvracení některých takových myšlenek, nechal bych to na téma "rizika a případy překrucování historie".
Omezil bych se tu na konkrétní případy, kde něco středověkého trvá dodnes. A kde takové dědictví není očividné, tam ho umět odhalit. Příklady středověké tradice se dají komentovat u křesťanských svátků, jako jsou Vánoce a Velikonoce (i když tam je součástí i předkřesťanský základ). Pak se dají nacházet nějaké staré zvyky nebo společenské zvyklosti.
Pozdravy - co znamená "čau" - tak zdravily podřízené osoby, čau nebo něm. tschüss pochází z it. schiavo, a to souvisí se základem sklave - otrok, a zdraví se tak tedy lidově; pozdrav pánbůh znamená žehnající pozdrav tě bůh.
Oslovení - říkat pane se mohlo ve středověku šlechticům, dnes to vyjadřuje v jistém smyslu totéž, výraz úcty a stavění sebe jaksi do role podřízeného - ten druhý to ovšem vyrovnává tím, že mě taktéž osloví stejně, aby ani jeden neměl tendenci se vyvyšovat.
Na stránkách budu mít článek týkající se mj. přemyslovského loveckého revíru na Křivoklátsku, který měl funkci volnočasovou a speciálně hrad Křivoklát funkci reprezentativní. Po všech majetkových přesunech hledání jiných rezidencí se za Masaryka přesunulo letní, resp. víkendové sídlo s reprezentativní funkcí do zámku v Lánech, který je součástí tohoto křivoklátského revíru. Panovnická přítomnost tu má s nějakým přerušením tisíciletou tradici.
Hodí se všechno, co nějakým způsobem aktualizuje středověk, co ukáže praktický význam pro dnešek.