Fórum zájemců o historii

Založila jsem toto téma, zatím poblíž pokecových témat, kde bych chtěla dát prostor pro eventuelní vaše dotazy ohledně jazyka latinského. Zatím na zkoušku, jak se to ujme... Pokud budu vědět, odpovím sama, pokud vědět nebudu, vznikne prostor pro vás, můžeme dát slovo slovníkům nebo se (Ježek) či já zeptáme. Nevím, zda u nás jsou fóra na diskusi o latině, v Německu - tedy v němčině jsem jich našla několik, dám sem pak odkazy, těch několik málo odkazů v češtině, co jsou k něčemu, sem vložím později rovněž.

Postupně sem popřesouvám dotazy z Neví někdo nebo z historických témat, kde se to netýká přímo konkrétního slova nebo slovního obratu v listině. V tom případě by to u listiny samozřejmě zůstalo...

Měla bych dotaz k termínu "patruus" - jedná se o strýce z otcovy strany. Kteří příbuzní by připadali v úvahu? Jistě jde o otcova bratra, ale může jít třeba o manžela otcovy sestry? Nebo o otcova bratrance? Nebo třeba o prastrýce?
Děkuji.

Viola píše:Měla bych dotaz k termínu "patruus" - jedná se o strýce z otcovy strany. Kteří příbuzní by připadali v úvahu? Jistě jde o otcova bratra, ale může jít třeba o manžela otcovy sestry? Nebo o otcova bratrance? Nebo třeba o prastrýce?
Děkuji.

Zachová to má jen Patruus, i, m strýc.
Křížek:
patruus, i, m ( pater ) ( otcův bratr ), strýc.
adj patruus, a, um, strýcův, strýcovský

Omlouvám se, nějak jsem nestíhala.

patruus, patrui je strýc, otcův bratr
maior patruus (čili něco jako větší strýc) je potom bratr dědův, čili prastrýc
Může se to ale používat i metaforicky jako karatel, mravokárce (typ příslovečného mrzutého a hubujícího strýce přejat z některé komedie)
tolik Pražák, Novotný, Sedláček...

Jak to používali písaři ve středověku ale nevím.

Mám dotaz k označení sentenciarius za jménem jednoho šlechtice v listině svědků. Nevíte co to označení znamená? Použito v jedné listině z roku 1260. Mám za to, že je to nějaké označení funkce (např. jako judex provincialis … ).

Ranoscirus sentenciarius – Ranožíř .. ?

Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.

Laurentius píše:Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.

Podle mne ano. Nepíše to L. Jan ve své první knize?

Ježek píše:

Laurentius píše:Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.

Podle mne ano. Nepíše to L. Jan ve své první knize?

Ve Strukturách? Já se po příchodu domů podívám...

elizabeth píše:

Ježek píše:

Laurentius píše:Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.

Podle mne ano. Nepíše to L. Jan ve své první knize?

Ve Strukturách? Já se po příchodu domů podívám...

Ve Správě

Ježek píše:

Ježek píše:

Laurentius píše:Tak mě napadlo vlastním příkladem, že by sentenciarius mohlo být označení pro cudaře. Ranožíř byl znojemským cudařem.

Podle mne ano. Nepíše to L. Jan ve své první knize?...
Ve Správě

Jestli tady: Libor Jan, Vznik zemského soudu a správa středověké Moravy, tak se podívám také...

Už jsem to našel v L. Jan: Vznik zemského soudu.

sentenciarius - tj. ten, kdo vynáší sentence - nálezy, rozsudky, je to synonymum pro cudaře (sudího)

Jak je to s překladem slova octava? Octava je běžně osmá od trojv. adjektiva osmý (octavus, octava, octavum). Ale ve spojení s Pascha nebo Pentecostes bych řekla, že se jedná o velikonoční a svatodušní neděli. Zase ale s přihlédnutím k tomu, že feria quarta je středa neboli den čtvrtý by neděle měla být feria prima. Takže jsem lehce zmatená. Může mi někdo pomoci, třeba jen vhodným odkazem k nastudování...

elizabeth píše:Jak je to s překladem slova octava? Octava je běžně osmá od trojv. adjektiva osmý (octavus, octava, octavum). Ale ve spojení s Pascha nebo Pentecostes bych řekla, že se jedná o velikonoční a svatodušní neděli. Zase ale s přihlédnutím k tomu, že feria quarta je středa neboli den čtvrtý by neděle měla být feria prima. Takže jsem lehce zmatená. Může mi někdo pomoci, třeba jen vhodným odkazem k nastudování...

Pojem vyšší je oktáv, neboli osm dní oslav velké slavnosti, např. narození Páně. Poslední den z těchto osmi se vesměs nazývá oktávem v hantýrce, nebo obráceně - počet dnů oslav by měl být oktáva, a jejich poslední den oktáv. Vyber si Spojení tohoto dne osmého s nedělí je možné, jestliže se bere např osm dní od Bílé soboty, neboli vigilie Zmrtvýchvstání, tak ten osmý den vyjde na neděli. Ale té se teď říká první velikonoční. Oktáv se tak dnes užívá prakticky jen o Vánocích, v ostatních srovnatelných případech je to relikt. V historii se to ale dá hledat, vždy prakticky tak jak jsem popsal. Osm dní oslav události, slavnosti, svátku. Nehldej v tom ferie, to je označení všedních dní, kdežto oktáv je vždy spojen se slavností. Tak povyšuje všední dny po slavnosti na ještě sváteční.
Krom toho máme ještě novénu, devítidenní přípravu na něco, např. svátek nějakého světce, svatodušní svátky, svěcení osoby etc. To je devět dní předem, jako oktáv osm dní po události, slavnosti. Tam ale neříkáme poslednímu dni novén To je už ta událost sama.

slavicekvac píše:

elizabeth píše:Jak je to s překladem slova octava? Octava je běžně osmá od trojv. adjektiva osmý (octavus, octava, octavum). Ale ve spojení s Pascha nebo Pentecostes bych řekla, že se jedná o velikonoční a svatodušní neděli. Zase ale s přihlédnutím k tomu, že feria quarta je středa neboli den čtvrtý by neděle měla být feria prima. Takže jsem lehce zmatená. Může mi někdo pomoci, třeba jen vhodným odkazem k nastudování...

Pojem vyšší je oktáv, neboli osm dní oslav velké slavnosti, např. narození Páně. Poslední den z těchto osmi se vesměs nazývá oktávem v hantýrce, nebo obráceně - počet dnů oslav by měl být oktáva, a jejich poslední den oktáv. Vyber si Spojení tohoto dne osmého s nedělí je možné, jestliže se bere např osm dní od Bílé soboty, neboli vigilie Zmrtvýchvstání, tak ten osmý den vyjde na neděli. Ale té se teď říká první velikonoční. Oktáv se tak dnes užívá prakticky jen o Vánocích, v ostatních srovnatelných případech je to relikt. V historii se to ale dá hledat, vždy prakticky tak jak jsem popsal. Osm dní oslav události, slavnosti, svátku. Nehldej v tom ferie, to je označení všedních dní, kdežto oktáv je vždy spojen se slavností. Tak povyšuje všední dny po slavnosti na ještě sváteční.
Krom toho máme ještě novénu, devítidenní přípravu na něco, např. svátek nějakého světce, svatodušní svátky, svěcení osoby etc. To je devět dní předem, jako oktáv osm dní po události, slavnosti. Tam ale neříkáme poslednímu dni novén To je už ta událost sama.

Moc děkuju. Ve slovníku od Novotného a Sedláčka v doplňcích neklas. latiny jsem našla oktáv. Jenže jsem nevěděla, co to je. Myslím, že teď už to, s Tvými výše uvedenými informacemi dám dohromady.

Připojím drobný postřeh z hledání podkladů pro další studium latiny, neboť Latina pro gymnázia č. II od Jiřího Pecha byla kompletně dokončena a ve skriptech Latiny pro FF, ze kterých mimochodem studoval Ježek, jsem nenašla nic, co bych dosud nevěděla, vrhla jsem se na prozkoumávání netu. Výsledek toho je znát v Zajímavých odkazech... Nicméně pro mě bylo výsledkem, že jsem si udělala totální guláš v podmínkových větách, neboť je každý vysvětluje jinak. Tedy podmínky skutečná a neskutečná jsou jasné, první případ jestliže druhý kdyby. Totální chaos je pak při vysvětlení podmínky potenciální, quod absit - Bůh uchovej, aby se do souvětí zaplantal ještě potenciální konjunktiv nebo nějaký modální sloveso...

Jeden dotaz k Ježkovi - vy jste brali konjunktiv rozvažovací a potenciální?
V podstatě stejnou větu Quem laudem? (s konj. přítomným) a Quem laudarem? (s konj. minulým) můžeš přeložit jako Koho bych mohl pochválit? nebo Koho bych měl pochválit? resp. Koho bych byl mohl pochválit? a Koho bych byl měl pochválit?
S mohl je to samozřejmě potenciální a s měl ten rozvažovací. Brali jste to? Pokud jo, v který lekci? Asi jsem to totiž přehlídla a ty skripta nemaj obsah (zato mají výborný texty z klas. a poloklas. latiny).
Jinak je jasný, že větu Cur hic essem? nebudeme překládat jako Proč bych tu mohl být?, páč je to logicky kravina ale jako Proč bych tu měl být? Ale zase už Quid facerem? lze dát jako Co bych mohl učinit? i Co bych měl dělat?...

Sorry za tu kvaziučenou vsuvku, musela jsem se podělit a při té příležitosti jsem se už i zeptala...

elizabeth píše:
Jeden dotaz k Ježkovi - vy jste brali konjunktiv rozvažovací a potenciální?
V podstatě stejnou větu Quem laudem? (s konj. přítomným) a Quem laudarem? (s konj. minulým) můžeš přeložit jako Koho bych mohl pochválit? nebo Koho bych měl pochválit? resp. Koho bych byl mohl pochválit? a Koho bych byl měl pochválit?

Nebrali

Ptáš se na to, kdy se používá moci a kdy mít?

Ježek píše:

elizabeth píše:
Jeden dotaz k Ježkovi - vy jste brali konjunktiv rozvažovací a potenciální?
V podstatě stejnou větu Quem laudem? (s konj. přítomným) a Quem laudarem? (s konj. minulým) můžeš přeložit jako Koho bych mohl pochválit? nebo Koho bych měl pochválit? resp. Koho bych byl mohl pochválit? a Koho bych byl měl pochválit?

Nebrali

Ptáš se na to, kdy se používá moci a kdy mít?

Ne, to se používá podle kontextu a cca tak, jak to píšu výše. Přihodila jsem tam ještě dva další příklady. Jen mě zajímalo, jestli jsem to v těch skriptech nepřehlédla. Jinak ve středověku to asi příliš nepoužívali a v právnických textech jako jsou listiny tím tuplem ne, leda by chtěli udělat záměrně nějakou nejdnoznačnost v textu. Víc už asi sz odpoledne (nebudu tady prudit )

Na složitější věci jsme měli vlastní skripta, papíry, materiály. tam to není. V Bartoňkovi nevím, ale jestli si nenašla ...

Ježek píše:Na složitější věci jsme měli vlastní skripta, papíry, materiály. tam to není. V Bartoňkovi nevím, ale jestli si nenašla ...

Ten konjunktiv je velmi dobře udělán tady http://ktf.cuni.cz/~simandl/Syntax08/Konj08b.pdf jen pokud by člověk studoval jen podle toho, musel by chodit na ty přednášky a doplňovat si to vytečkované a i závěrečný překlad. Ten jsem mimochodem udělala, ale ještě jsem si ho nezkontrolovala s Biblí. Ač tedy vím, že překlad Vulgaty ještě nemusí být totožný s překladem v mé Studijní Bibli...

Tak nakonec jsem ty konjunktivy ve větě hlavní čili mj. ten potenciální a deliberativní našla tady http://is.muni.cz/el/1421/jaro2012/LJBc ... oby_VH.pdf (Ježkovi doporučuju pročtení, jinak je to pro zájemce, ostatní tuto mou vsuvku budou ignorovat). Nakonec se mi povedlo usystematizovat nejen tohle, ale i ty podmínkové věty. Takže Jinak tenhle kurs se mi opravdu líbí moc...