Fórum zájemců o historii

Manunecka píše:Dnes zemřel náhle Prof.PhDr. Tomáš Durdík CsC. dlouholetý pracovník Archeologického ústavu Akademie věd v Praze, kastelolog, evropsky významný specialista na hradní architekturu a hmotnou kulturu vrcholného a pozdního středověku a významný představitel ochrany národního kulturního dědictví.

Čest jeho památce!

Ať odpočívá v pokoji. Ne tak jeho dílo, to bude dost živé.

Po týdnu o čem byl poslední brněnský medievistický pátek. Tématem bylo středověké Brno, především z hlediska archeologie.

První byla přednáška P. Vachúta o kostele, nebo lépe rotundy Panny Marie (na místě dnešního kláštera na Starém Brně). Písemně je byl kostel doložen v letech 1141 a 1210 ("na brněnském hradě" ve vlastnictví Lva z Klobouk).
Jeho polohu ve stavebních plánech novověku objevil v roce 1972 Rudolf Hurt, archeologický průzkum proběhl v letech 1976 - 1984. Rotunda měla vnější průměr 7,45 m, vnitřní 3 m, byla postavena z pískovce z blízského Červeného kopce. Podle porovnání nalezených záušnic s micemi nalezenými s těmito záušnicemi jinde je kostel datován do 11. století, později zaniká a na jeho místě je postaven další kostel.

Druhý dvojreferát L. Sedláčkové a D. Merty se týkal nejnovějších výzkumů, především nově nalezené rotundy na ulici Vídeňská: http://www.mapy.cz/#x=16.595763&y=49.18 ... 1.001320_6

Zde se nacházelo nekropole a výrobní sídliště, související s hradištěm za řekou. Byla zde nalezena i palisáda (zaniká v průběhu existence sídliště) a příkop a několik desítek metrů dál na sever.
Rotunda samotná byla 6m vnitřního průměru a zatím lze datovat její nejzazší zánik - v polovině 14. století na jejím místě stojí již dům. Hradiště vzniklo podle D. Merty po roce 1000, v 12. století upadá a osídlení se přesouvá do míst dnešního města.

Archeologické výsledky se pokusil shrnout L. Jan, který tvrdil, že Lev z Klobouk si postavil nový kostel (emporový) na místě zaniklé rotundy. Zánik hradiště klade k roku 1146, kdy na Moravu postupovala trestná výprava Vladislava I. Potíž je v tom, že výprava je doložená jen do Znojma a tam nevedla k změně osídlení. To byl jeden z největších argumentů pro odmítnutí této teorie archeology, ti jako důvod přesunu uvádějí buď populační explosi (R. Procházka) nebo změnu říčních poměrů a tudíž přesun do vyšších poloh.

V diskusi bylo R. procházkou ještě připomenuto, že rotundy byly součástí knížecích dvorů a neplnily farní účely pro blízkou obec.

Což je sice leckde pravda, ale není to vůbec obecný jev. Zvláště bez přesného vymezení doby je to argument obecně nepřijatelný.
Je to podle mne dost hrubé zevšeobecnění. M luivit taky o farních účelech a o knížecích účelech je pro důležitou část raného středověku zcestné.
Kníže rotundu postavil a byla na hradišti, vesměs v blízkosti jeho paláce, dvorce, ale byla pro všechny. Čili byla farní.
Diferenciace nastala mnohem déle a zdaleka nemohla být tak striktní, jak formulováno. Rotundy spíše zůstaly hradními, protože se pro množství lidí postavil tribunový kostel, rotunda prostě nestačila.

To rotundy se ale farní obec nevejde. Zase je otázka jaká byla disciplína a docházka farníků.

http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_z ... i--1328716" onclick="window.open(this.href);return false;

Ježek píše:http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_z ... i--1328716

Ano, když se chce, tak ta spolupráce detektorářů s archeology může mít velmi dobré výsledky. Přeci jen jsou dnešní archeologové spíše úředníci, jsou zahlceni papírováním a do térénu se v podstatě nedostanou. Jen několik málo vyvolených se dostane ke skutečnému výzkumu v terénu. Na druhou stranu detektoráři jsou nadšenci, kteří v podstatě bez nějakých vysokých nákladů (kromě počátečních nákladů na pořízení detektoru a příslušenství, pak už jen za baterie a benzín) několikrát týdně pročesávají terén a dostanou se i do míst, kde by nikoho nenapadlo, že by se tam mohlo něco nalézt. Kdyby si každý archeolog okočíroval 10-20 detektorářů, kteří by s ním spolupracovali, hlásili nálezy a alespoň je zapůjčovali k dokumentaci, posunula by se archeologie o krok kupředu. V dnešní době je však bohužel opačný trend, archeologové a památkáři v médiích napadají hledače a tím se připravují o informace k mnohdy zajímavým nálezům. Samozřejmě, že i mezi detektoráři jsou černé ovce, ale ty se najdou v každém lidském společenství ... kvůli tomu však nelze všechny strkat do jednoho pytle. Takže tato zpráva o spolupráci z Přerovska je dobrým příkladem toho, že když se chce, tak to jde ...

Ježek píše:To rotundy se ale farní obec nevejde. Zase je otázka jaká byla disciplína a docházka farníků.

Ani to nebylo o disciplině, ale životě s církví skutečně. Lidi nechodili k přijímání a zpovědi běžně, ale na velikonoce. Každou neděli do kostela zdaleka ne všichni, pracující stejně pracovali, prosazení neděle bez práce se prakticky nikdy ani moc nepodařilo. Všední dny nic, možná soukromé mše kněze. Ale hlavně pokud řekneme rotunda 10 a 11 století, tak počty lidí, počty křesťanů jsou malé a praxe volná. Teprve ve větších sídlech s počty lidí se na to staví tribunové kostely. V tom je VM asi mnohem lepší, pasovská misie úspěšnější, protože tam se stavěly rozlehleší tribunové kostely hned, rotundy spíše později pro zbytek míst. Ale nemyl se, i na Budeč se nás vejde relativně dost. Určitě se tam vešli tehdejší obyvatelé hradiště. Otázka je, zda byl ještě kostelík v Zákolanech, kde byla také část obyvatel té doby. Podle Lehnera a mne byly další kostely ve Vrapicích a Holubicích, nevíme zda také ještě ve Dřetovicích.

Má tu, prosím, někdo zkušenost s archeology v rámci nálezu stavby na vlastním pozemku v ochranném pásmu MPZ? Připravovala jsem včera odpoledne podkladní vrstvu pod dlažbu na pozemku po sklizení cibule tzn. chtěla jsem odstranit horní vrstvu ornice, nasypat štěrk atd. Jenže jsem vyndala jeden vyčnívající kámen (což jsem nejspíš neměla dělat), který byl zaklíněny mezi dalšími a další mezi dalšími atd.atd. Než jsem si uvědomila, že ten shluk kamenů není náhodná hromada šutrů, ale jedná se o stavbu. Nejdřív jsem si myslela, že je to jen starý taras nasucho skládaný, který vykopu a bude klid. Jenže chyba lávky... ve spodních vrstvách už je viditelná struktura a odlišná barva pojiva. Odkryla plochu cca 3x2 metry a jsem v hloubce cca 1,20 m a pořád narážím na stavbu z kamenného zdiva bez známky toho, že by někde končila (nekončí ani do stran, ani do hloubky) vč. úlomků keramiky různého stáří a jiné zvláštní věci. V nejhorších myšlenkách samozřejmě narážím na zákonné definice, jako prohlášení stavby za kulturní památku, z čehož se mi zvedají vlasy hrůzou na hlavě) a úplně tudíž nevím, zda hlásit, radši zahrabat a dělat, že jsem nic neviděla nebo zvolit jiný postup.

Podle kamaráda archeologa:

Fyzická osoba u stavby bez podnikatelského záměru neplatí. To je důležité info do začátku. Seznam oprávněných organizací k provádění arch. výzkumů zde https://oao.aiscr.cz/#!/" onclick="window.open(this.href);return false;
Případně místně příslušný npú, ten odkáže