Po zrušení templářského řádu by se podle Robinsona zbylí templáři projevovali takto - přechod do ilegality, zachování víry v Bale, ale nikoli už v církev vedenou papežem, který je kázal zničit. Templáři byli na svou dobu výjimečně nábožensky tolerantní, takže ani přechod k jiné víře než katolické by nebyl takový problém. Zednářské lóže by sloužily jednak primárně k úkrytu zbylých templářů (lodging - ubytování, ¨lóže v původním smyslu "lože"), posléze k rozvíjení neortodoxních duchovních směrů, časem tedy útočiště pro lidi typu heretiků a dalších, kteří hledají pravdu nezávisle na církevních dogmatech. Ve vztahu ke katolické církvi skryté či otevřené nepřátelství, obzvláště proti johanitům, kteří převzali templářské statky a majetky.
Příznivé podmínky k přechodu do ilegality se vyskytly na britských ostrovech. Na zničení templářů spolupracovali papež a francouzský král. Francie byla v nepřítelském vztahu s Anglií, takže papežova výzva k pronásledování templářů se v Anglii míjela účinkem, alespoň po takovou dobu, než se templáři stačili přizpůsobit situaci. Nový král Eduard II. vyrůstal mezi templáři, pasován na rytíře byl v jejich chrámu, papeži poslal protest proti pronásledování... K výslechům několika málo templářů, kteří se nestačili schovat, musel papež povolat dominikány, protože král tvrdil, že nemá nikoho, kdo umí mučit...
Po začátku pronásledování templářů i v Anglii prchali do Skotska, k nepřátelům Anglie. Zdejší vládce Bruce ani nezveřejnil papežovu bulu proti templářům, naopak templáři mohli posílit jeho jízdu, jak se asi stalo v bitvě u Bannock burnu.
***
Robinsonova dedukce by vysvětlovala mnohé ohledně role zednářů ve světě. Názory na zednářství oscilují, buď nositelé humanity a dobročinnosti, církev je má za sluhy temna, kteří infiltrují Vatikán, aby zničili křesťanství, nacisti je měli za tajný spolek, který s polečně se židy touží ovládnout svět.V Čechách publikoval republikánský týdeník Politika seznamy Židů v politické sféře (jak se povedlo odhalit u nového mluvčího KSČM
), jindy seznamy zednářů ve Vatikánu.
tady bych nastínil linii - vznik tajné organizace, zaměřené duchovně, ale proticírkevně. Rozvoj alternativních duchovních směrů - kontakty s heretickými lollardy, později spolupráce až splývání s rozenkruciány. Na druhé straně svobodný prostor pro pěstování vědy, kterou církev zakazovala, protože neodpovídala jejím dogmatům o placatosti Země apod. Zednáři tak stáli u zrodu Královských společností věd v Anglii i jinde, přirozeně pak asistovali u osvícenství.
Po pominutí vlivu katolictví v Anglii mohli zednáři r. 1717 vystoupit na veřejnost. Hledali nové směry, kam se teď mohou obrátit. Proticírkevní stanovisko vedlo k účasti zednářů na Francouzské revoluci, tím i užšímu zapojení do politiky. Kontakty mezi vlivnými osobami uvnitř lóží se v politice hodí (zednářem byl prezident Mitterand, členem nějaké tajné univerzitní společnosti je snad i Bush). Odtud pohled na zednáře jako na škůdce církve nebo na sektu toužící po světovládě.
Část zednářů našla zalíbení v humanitě, podpoře vzdělání a vědy, to vše podpořené vzájemnou solidaritou uvnitř tajné společnosti. Duchovní nauky ustoupily do pozadí, templáři byli odsunuti do oblasti stejných legend jako Chiram Abiff a jeho zavraždění při stavbě chrámu.
***
Zednářství se stalo i módním trendem mezi státní elitou, proniklo do armády, např. při napoleonských válkách když někdo vykřikl v bitvě zednářské heslo nouze, protivník z druhé strany ho zachránil, ale už to byla forma bez původního obsahu.
Formu tajné společnosti využili podle Robinsona nějací zednáři při založení Ku-klux-klanu na protestantském jihu USA. KKK má tajná znamení i stisky rukou, členem může být muž, ten "zrozený ze svobodné matky", jak to vyžadovali i zednáři, klan má za cíl útoků mimo menšin (i té židovské) i katolíky, viz ty jejich hořící kříže. Tolik k "židozednářství" toužícímu po světovládě...