slavicekvac píše:Nehodlám posuzovat jak ústav dobře či hůře pracuje na veřejnost. Ale PRO veřejnost dobře. Bez problémů se dostanete k domumentům jakéhokoliv druhu. Jak fyzicky, tak elektronicky.
Ona ta digitalizace pramenů je paradoxně důvodem k obavám, že Ústav bude zrušen, protože lidi si všechno budou moct najít sami.. -
Katerina píše:Možná že cestou by bylo - nebádat , ale jen zveřejnovat - alespoň po nějakou dobu.
- anebo bádat jinak, umět najít to, k čemu obyčejný člověk nemá dostatek času, schopností, vzdělání.. Takové historické knihy o středověku a ještě lépe studie jsou o tom, co který autor vynašel v tématu nového, jsou tam diskuse se zastánci jiných názorů.. Nestačí jen zdigitalizovat nebo přepsat doslova všechny kroniky, listiny a jiné písemné prameny a říct, že teď si každý čtenář najde všechno sám.. Nenajde, takovou teorii o příchodu Slovanů do Čech k r. 530 na základě srovnání několika písemných pramenů, s tím přišel až profesor Třeštík, pochybuji, že by tohle napadlo běžného zájemce o historii včetně nás tady.. A kdyby k historickému bádání stačil načíst a přeložit písemné prameny a všechno by byl ojasné, tak můžeme zavřít i tohle fórum..
Když vezmu příklad knihy ÚSTR o procesech s undergroundem, tak se to dá vzít několika způsoby - znalec doby, který se jí věnuje během studia a systematicky i poté, může vzít pojem undergroundu obecně, napsat, jak do něho lidi dostali, jaké (sub-) kulturní vlivy čerpali ze Západu a naopak jaké si vymysleli sami, protože si z nedostatku informací mysleli, že napodobují Západ, ale přitom vymýšleli ve skutečnosti něco osobitého, originálního.. A dot toho zásahy moci, která nesnese jakoukoli alternativu k oficiální kultuře.. A pak je druhý styl, že se vezmou dokumenty, napíše se, kolik bylo soudů a za co, kolik lidí byl oodsouzeno a ke kolika letům vězení.. A tohle by zvládnul asi každý, kdo se tím chtěl zaobírat.. Knihu o undergroundu nemám, ale název zní "proces s českým undergroundem" a jde o přepsání a ofocení soudních a policejních dokumentů.. Nejde tedy prvořadě o popis undergroundu, kde působí underground jako subjekt, ale o v prvé řadě o soudní proces, kde je underground objekt..
Takže psát ano, ale ukázat u toho erudici a dát do toho něco navíc, k čemu běžný čtenář nemá přístup, schopnosti, vzdělání nebo prostě čas.. A platí stále výtka, že Ústav produkuje politické dějiny a nikoli kulturní, které jsou člověku bližší, minimálně pro čtení..
Katerina píše:
Osobně si myslím, že bychom ho mít měli, že potřebný je, jen nevím, jak ho uchránit osobních rivalit a politizaci.
Od začátku volí členy rady Senát, kdyby je volila vědecká instituce, politizace by se zmenšila.. Dnes mohou členy rady nějaké instutuce navrhovat ke schválení, ale konečné slovo patří tomu Senátu.. Potřeba takový ústav je, jeho bádání je i více aktuální než naše středověké, byla by ho škoda..
Katerina píše:
Pokud se společnost skutečně a opravdu chce vyrovnat s komunismem (a já si myslím, že by měla, ale ve skutečnosti nechce - viz výše) tak není možné si zakrývat oči před lidmi typu Vondrušky .. a poukazovat na ně je prostě nutné. V tom se náš názor liší. ...
Souhlasím, že je správně ukázat těmto lidem morální odsudek .. jenže takový Vondruška z toho bude mít tak akorát srandu, pochybuji, že by se zastyděl či dokonce pochopil co dělal špatně...
V čem se lišíme?, poukazovat na zločiny komunismu i že si nemáme zakrývat oči před lidmi typu Vondrušky (resp. nepustit je k moci, pokud to lze), to jsem psal už v prvním příspěvku..
V tom vyrovnání s minulostí funguje více rovin, stejně jako třeba v odpuštění, které se sem dá ostatně taky zakomponovat. Ukazovat morální odsudek, to se nedělá proto, aby se Vondruška a spol. chytili za nos, ten odsudek není určem ani tak jim, jako pro společnost samotnou z důvodu jakési "psychohygieny", dostanu se k tomu.
-Můžeme začít s tezí, že komunismus byl nedemokratický, zločinný systém. Společnost se s tím ve většině myslím ztotožňuje, platí zákon o protiprávnosti komunistického režimu, platí rehabilitace pro politicky persekuované.
- Vztah ke komunistům, resp. bývalým komunistům - lze se snažit přesvědčovat, ukazovat.. Někoho to přesvědčí, někoho ne, protože přiznat si, že jsem celý život sloužil zlu, i když z donucení, to si dost lidí radši řekne, že ten systém nebyl tak špatný.. Komentuje to Kabát v Psychologii komunismu s. 452: "Obrana sebe sama a vlastního smýšlení je nejdůležitější vlastností psychiky a není vůbec divné, že se lidé prostě brání si něco uvědomit a přiznat. Patologické by bylo jim to vyčítat."
Někoho se povede alespoň nalomit nebo se s ním rozumně bavit, někde to nemá cenu, teřba jsem slyšel od jedné paní v práci, že "ty mladý, co cinkali klíčema na Václaváku, tak oni nevěděli, co tu za války dělali Němci". Tam nemá cenu něco vysvětlovat..
Pak jsou lidi typu Sloupa a Vondrušky, vysvětlovat ani taky nemá cenu, spíš jen hlídat, aby moc neškodili..
Vztah k těm všem - lze aplikovat to odpuštění, a to zase vícevrstevnatě a hlavně se musí definovat, co to znamená..
Odpuštění, jak to vnímám, znamená vzdání se pomsty, nepřát tomu, kdo mi ublížil, něco špatnýho a sám mu taky nijak aktivně neubližovat.. Neznamená to, že udělám tlustou čáru a budu se tvářit, že se nic nestalo a na toho druhýho se mile usmívat.. Je to jen vzdání se pomsty, nikoli zavírání očí.. Naopak při odpouštění je dobře to zlo (nebo jak to nazvat) definovat, ukázat na něho, pojmenovat, říct, že tohle je zlý, že mi to ublížilo, že nechci opakování.. Z toho důvodu jsem rád za rozsudek nad Polednovou, pojmenovat se a odsoudil její zločin, ale zároveň se nepraktikovala pomsta, která by proběhla tedy, pokud by se Polednová přemístila ve svém věku do věznice, kde by asi nepřežila..
Pojmenování zla je důležité z pohledu té "psychohygieny". U klasické pomsty dochází při výkonu pomsty k jakémusi pocitu slasti, že byla naplněna spravedlnost, že původce zla teď také trpí.., to u odpuštění odpadá a hrozí, že odpouštějící by si nesl do života pocit hořkosti, že spravedlnost neexistuje, že nebyla naplněna.. Ale pojmenování zla a jeho odsouzení (symbolické nebo soudní) spravedlnost naplňuje, když se ukáže, že obviněný se choval zle a nebyl v právu..
***
Konkretizoval jsem odpuštění na konkrétní situaci, jak ji vidím, jsou i situace, kde není možné dosáhnout odsouzení zla, které stále vládne.., v tomhle máme situaci lepší, než kdyby komunismus stále vládl..
V této konkrétní situaci i operuji ohledně odpouštění s pojmem "spravedlnost", možná ne úplně přesně. V náboženství se spravedlnost více používá v naukách o karmě než v nauce o odpuštění. Karma funguje tak, že co mi kdo spáchal, to musí napravit a splatit, to je spravedlnost. Křesťanské odpuštění myslí trochu jinak, pokud mi kdo ublížil, nejen že nežádám opmstu nebo nápravu, ale ještě se snažím tomu člověku pomoct tím, že mu pomáhám se zbavovat zla, které škodí jemu, jeho okolí a vposled uškodilo i mně.. Roli tam nehraje moje ublížené ego, ale zájem o druhého, zřejmě i Kristovo "miluj svého nepřítele jako sebe samého". Odpuštění prostě nežádá spravedlnost ve formě vyrovnání účtů, pocit slasti nebo něčeho takového se dostaví tehdy, pokud se původce zla začne zlého zbavovat.. Křesťanství je vyšší level než buddhismus
Katerina píše:
a poslední ALE:
.. to že nový prezident cíleně napadá svobodu tisku, a už mu ani nestojíme za to, aby se omluvil, že lhal (mimo jiné) o Šloufovi, který se už popelí v jeho stínu, a veřejně vyhlašuje o svém vlivu na rozhodnutí o dostavení Temelína
to, že jeho kancléř (dokud nedostal napomenutí) zcela bezelstně do mediíí vykládal, jak chce ve funkci kancléře pomáhat straně SPOZ k lepším výsledkům (a ani mu na tom nepřišlo nic divného
)
.. to, že bývalý pohraničník a estébák stále usiluje o post radního za školství a nechápe, proč se lidé proti tomu bouří,
to, že se zcela vážně uvažuje o "kosmonautovi z rozhodnutí strany" Remkovi na post velvyslance v Rusku
to, že může být vezeňský bachař Vondruška zastupitelem
toí, že člověk tak silně spjatý s jihlavskou krajskou STB, že její nejvyšší špičky zaměstnal v roce 1990 ve "svém" slušovickém družstvu má být dnes dokonce poradcem prezidenta .. a najdou se tací, co tomu ještě tleskají ..
.. to už jsou dle mého soudu příznaky oné normalizace .. která údajně ještě nenastala .. jen je dnes ještě plíživější .. čeká se na volby a zatím se vystřelují zmíněné balonky, co společnost ještě snese.. a k mému zármutku toho snese dost, teda ...
Tohle všechno není v pořádku, ale NENÍ to normalizace.. Nemám rád devalvování pojmů toho typu, kdy se u jakékoli politické změny směrem doleva vykřikuje, že nastal nový srpen 1968, nesnáším výzvy k emigraci, ať už jsou od Klause nebo od Paroubka, protože podle nich v něčem nastala stejná situace jako za komunismu, nesnáším výkřiky, že dneska máme nový Protektorát.. Normalizace byl extrém, ke kterému je hodně daleko, normalizace začala příjezdem tanků, zvolení Zemana se vojenské invazi nevyrovná..
Za normalizace se upálil Palach, ke kterému se hlásí i Grebeníček jako k sympatizantovi reformního komunismu Pražského jara. A Grebeníčka za to sjel Zeman, že Palach naopak vystupoval proti takovým neostalinistům, jako je Grebeníček.. Normalizátoři by se takhle k Palachovi a jeho odkazu nechovali, i Grebeníček zvedl ruku pro zavedení dne upálení Palacha jako významného dne (a to ho v jiných věcech považuju taky za neostalinistu).. Tendence tíhnout k Rusku jsou, nebyly u Zemana vždy (když Zeman podepsal vstup ČR do protiruského NATO, přesvědčoval záhy vlastní stranu, aby podpořila nálety na Jugoslávii, tradičního ruského spojence ). Ale pokud jde o nějaké tendence, nejde ještě o samotnou náplň a výkon.. Zvláště když je společenských tendencí víc a vyrovnávají se..
Já můžu třeba začít dokladovat, že vztyčení mariánského sloupu na Staroměstském náměstí znamená, že začala nová doba temna.. Církev že nabývá moci, protože dostala zpět majetek, a celosvětové že byl zvolen papež z tmářského řádu jezuitů.. A můžu vykládat, že nadchází doba katolické diktatury.. samozřejmě by to byla blbost, ukazuje to jenom, že tendencí ve společnosti je plno a dokud jedna nenabude navrchu a nepotlačí ostatní, nedá se mluvit o diktatuře, ani o Protektorátu, ani o době temna, ani o normalizaci - za skutečné normalizace by vůbec bylo nemyslitelné vztyčení mariánského sloupu nebo dokonce vrácení majetku církvím, což jsou dnešní jevy, které vyrovnávají tendence Zemana a dalších.