Napsal: 16 zář 2008 08:53
Nastolila jsem téma, ale nikdo na mou hozenou rukovici nereflektoval, a proto sama sobě budu společníkem v diskuzi. )
Je jasné, jaké postavení měla nejen středověká žena, ale žena do poměrně nedávné doby. Chtěla jsem nastínit téma v duchu Podřízenost ženy a přece...
Když se laickým pohledem podívám na přemyslovské dějiny, nemohu nevidět, jak významnou úlohu měla žena v českém středověku.
Asi mi každý dá za pravdu, že Ludmila byla horlivější šiřitelkou křesanství než její manžel Bořivoj, první české biskupství vzniklo díky aktivnímu zásahu Mlady, sestry Boleslava II., rozšíření křesanství v Polsku by bylo nemyslitelné bez sňatku starší sestry Mlady Dobravy a s knížetem Mieškem. Ženy se zasloužily také o rozvoj knižního umění, slavná Gumpoldova legenda byla napsána jako zakázka kněžny Emy, manželky Boleslava II. Z pozdější doby stojí za vzpomínku Pasionář abatyše Kunhuty nebo Žaltář královny Rejčky. Nezanedbatelně zasáhly ženy také do rozvoje architektury, viz. první Juditin kamenný most. Za první nesmělé gotické pokusy (burgundský sloh, předěl mezi románským a gotickým slohem) vděčíme Konstancii Uherské coby zakladatelce kláštera Porta Celi, které mělo být tak trochu aktem pokání za ne vždy čestnou hru jejího manžela Přemysla Otakara prvního. Co se týče dvorských mravů, patrně vděíme manželce Václava prvního, Kunhutě Štaufské za určitý posun v dvorní etiketě a patrně to nebyla jenom ona, která importovala do naší země trochu vytříbenější společenské normy.
To je jen velmi povrchní výčet, jistě by se dalo případů ženské inspirace nebo vedení nalézt v našich dějinách více...
Je jasné, jaké postavení měla nejen středověká žena, ale žena do poměrně nedávné doby. Chtěla jsem nastínit téma v duchu Podřízenost ženy a přece...
Když se laickým pohledem podívám na přemyslovské dějiny, nemohu nevidět, jak významnou úlohu měla žena v českém středověku.
Asi mi každý dá za pravdu, že Ludmila byla horlivější šiřitelkou křesanství než její manžel Bořivoj, první české biskupství vzniklo díky aktivnímu zásahu Mlady, sestry Boleslava II., rozšíření křesanství v Polsku by bylo nemyslitelné bez sňatku starší sestry Mlady Dobravy a s knížetem Mieškem. Ženy se zasloužily také o rozvoj knižního umění, slavná Gumpoldova legenda byla napsána jako zakázka kněžny Emy, manželky Boleslava II. Z pozdější doby stojí za vzpomínku Pasionář abatyše Kunhuty nebo Žaltář královny Rejčky. Nezanedbatelně zasáhly ženy také do rozvoje architektury, viz. první Juditin kamenný most. Za první nesmělé gotické pokusy (burgundský sloh, předěl mezi románským a gotickým slohem) vděčíme Konstancii Uherské coby zakladatelce kláštera Porta Celi, které mělo být tak trochu aktem pokání za ne vždy čestnou hru jejího manžela Přemysla Otakara prvního. Co se týče dvorských mravů, patrně vděíme manželce Václava prvního, Kunhutě Štaufské za určitý posun v dvorní etiketě a patrně to nebyla jenom ona, která importovala do naší země trochu vytříbenější společenské normy.
To je jen velmi povrchní výčet, jistě by se dalo případů ženské inspirace nebo vedení nalézt v našich dějinách více...