Fórum zájemců o historii http://e-stredovek.cz/forum/ |
|
Lékaøství http://e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=5&t=130 |
Stránka 2 z 2 |
Autor: | Jiří Motyčka [ 22 črc 2007 21:31 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Výroèí Albíkova úmrtí |
Poèítám-li dobøe, od jeho smrti letos uplynulo 580 let. Docela kulaté výroèí tohoto uznávaného lékaøe a vzdìlance, které nám acoma pøipomnìla. acoma píše: 22. èervence 1427 – zemøel Zikmund Albík z Unièova, èeský lékaø, právník a arcibiskup pražský (* asi 1358).
|
Autor: | pajiczek [ 31 črc 2008 13:36 ] |
Předmět příspěvku: | |
Potreboval bych poradit s lekarskym nacinim pouzivanym ve 13/14 stoleti. Pokud nekdo mate nejake zdroje budu vdecny za kazdy kousek. Sam jsem nasel pouze anticke "skalpely" a nic dal. Vicemene bych potreboval vedet jestli je mozno iluminaci nebo nalezem dolozit neco takoveho : http://guerriersma.free.fr/contenu/Albums/Album2007/albumeru/slides/meru461.html |
Autor: | acoma [ 31 črc 2008 16:43 ] |
Předmět příspěvku: | |
pajiczek píše: Potreboval bych poradit s lekarskym nacinim ... Zkoušel si tohle? http://www.bodley.ox.ac.uk/dept/scwmss/ ... e/1462.htm
|
Autor: | Dagmar [ 31 črc 2008 17:49 ] |
Předmět příspěvku: | Pouštìní žilou |
Této léèby jsme už naštìstí ušetøeni, ![]() Køišan z Prachatic / 1366? – 1439/ dìkan artistické fakulty, rektor pražské university se ve svém traktátu Collecta de sanguinis minucione zabýval nejèastìjším zpùsobem léèby nemocí - pouštìní žilou. Ve svém spise popsal nìkolik bìžnì používaných metod . Revulse("odvrácení") - otevøení žíly umístìné na vzdáleném a protilehlém místì tìla a derivace ("umenšení")- otevøení žíly na postižené stranì tìla v blízkosti nemocného místa. Další uvádìná metoda je pouštìní krve pomocí banìk. Zapálený kus troudu byl umístìn do kovové zvonovité nádoby, která pak byla pøiložena ke kùži. Oheò spotøeboval kyslík v nádobce a vzniklý podtlak vytáhl z tìla "škodlivou tìlesnou tekutinu". Dále se zmiòuje i o pouštìní krve za pomocí pijavic, o vhodném druhu pijavic a varuje pøed jedovatými pijavicemi, zpùsobu jejich uchovávání a pøíprava místa, na které mají být pøiloženy a také zpùsob jejich odstranìní. Pøi pouštìní krve se používaly povrchové žíly na paži, nohou , na èele, za uchem a pod jazykem. Mistr Køišan je také autorem prvního èeského herbáøe z r. 1416, který se dochoval v rukupisné podobì a pro svou oblíbenost byl vydáván až do 16.století. Zdroj: Regenerace, net |
Autor: | Troodon [ 31 črc 2008 21:04 ] |
Předmět příspěvku: | Nostradamus - vìštec, astrolog, ale hlavnì lékaø |
Je známo, že velké úspìchy pøi léèbì moru (pravdìpodobnì pouze dýmìjového, na plicní formu zøejmì zemøela jeho první žena a dìti) mìl Michel de Nostradame (14.12.1503-2.7.1566), který vystudoval medicínu právì v Montpelliere (jeho spolužákem byl Francois Rabellais). Navrhoval pokroková opatøení jako umývání rukou, dùraz na èistotu vody, desinfekci octem, vìtrání místností (i když se tehdy bìžnì doporuèovalo právì okna zavírat kvùli "špatnému" vzduchu), zakrývání úst rouškou, odklízení mrtvých tìl z ulic a karanténu. Byl i proti pouštìní žilou. Nostradamovi za jeho pokroky pøi léèbì moru (prakticky vyèistil celou oblast, kde pùsobil - Provence) mìsto Aix en Provence pøiznalo doživotní rentu. Sám vyrábìl lék z následujících složek (28 gramù = tehdejší 1 unce): -okvìtní lístky ze 400 rùží, posbírané pøed svítáním (nevím, z jakého dùvodu, asi souvislost s rosou a "èerstvostí") - 28 gramù pilin z cypøiše - 160 gramù usušeného oddenku kosatce - 84 gramù èerstvého høebíèku - 84 gramù puškvorce - 84 gramù šávy z aloe Pøípravkem doporuèoval potírat rty, èímž se mìlo pøedejít nemoci (zøejmì plicní formy). I když jsem se to ve zdroji nedoèetl, pravdìpodobnì ho podával i k jídlu, protože: Rùže Má silné antivirové, antibakteriální, antimikrobiální, antiseptické, andstrigentní (svírací), detoxikaèní, antioxidaèní, dermatoprotektivní a protizánìtlivé úèinky. Cypøiš Je antiseptický, vyrovnává nervové napìtí, moèopudný, vhodný na revma a hemoroidy. Kosatec Látky obsažené v kosatci pùsobí protizánìtlivì a usnadòují vykašlávání. Pomáhá pøi hojení ran, bolestech v krku, poruchách spánku. Høebíèek Obsahuje látky pùsobící proti bolesti, nièí choroboplodné zárodky v žaludku a ve støevech. Podporuje tvorbu bílých krvinek, pomáhá i pøi problémech s dýchacími èi moèovými cestami. Rovnìž podporuje funkci jater. Také odpuzuje hmyz (blechy - pøenašeèi dýmìjového moru). Puškvorec Užívá se zejména pøi žaludeèních potížích, nebo podporuje látkovou výmìnu, tvorbu trávicích šáv, zklidòuje køeèovité bolesti a zároveò pùsobí i desinfekènì a moèopudnì. Dále puškvorec i mírnì uklidòuje a pùsobí antidepresivnì, tlumí astmatické záchvaty, celkovì zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáøí, po nemoci, po operaci, ozaøování, chemoterapii ...), v nìkterých pøípadech pùsobí i výraznì protialergicky. Zevnì ve formì koupelí se užívá pøi revmatismu, na ekzémy, na omývání špatnì se hojících ran nebo jako celkovì posilující prostøedek Aloe Léèivì pùsobí zejména štávy a gel z dužnatých listù. Je pøirozeným chladivým, hydrataèním a protizánìtlivým prostøedkem, vykazuje i urèitou úèinnost pøi likvidaci bakterií, virù a plísní. Èistá štáva se používá vnitønì jako prostøedek podporující správnou èinnost zažívacího a imunitního systému. Známé je též použití jako projímadla, list obsahuje poblíž okraje listu v jemné vrstvì projímavou látku zvanou aloin, která se používá zejména v pøípadì chronické zácpy. Pøedpokládám, že vìtšinu úèinkù tìchto rostlin znal. Nejsem lékaø, ale myslím si, že spojený efekt všech složek by mohl výraznì pomoci pøi tak nebezpeèném onemocnìní, jako je mor. Zdroj (složení léku): http://www.cbwinfo.com/Biological/Pathogens/YP.html |
Autor: | Troodon [ 31 črc 2008 21:12 ] |
Předmět příspěvku: | Chybièka se vloudila |
Rùže Má silné antivirové, antibakteriální, antimikrobiální, antiseptické, andstrigentní (svírací), detoxikaèní, antioxidaèní, dermatoprotektivní a protizánìtlivé úèinky. Má tam být adstringentní. |
Autor: | pajiczek [ 01 srp 2008 06:30 ] |
Předmět příspěvku: | |
acoma píše: Zkoušel si tohle? http://www.bodley.ox.ac.uk/dept/scwmss/ ... e/1462.htm
tdekuju to je pekny. Ale vzpominam si, ze jsem onehda videl jeste nejake iluminace, kde osetrovali zraneni. a ani za nic to nemuzu doma najit ![]() |
Autor: | maresch [ 30 lis 2009 21:32 ] |
Předmět příspěvku: | Re: |
acoma píše: Stav medicíny úzce souvisel s církví - jasnì. ![]() PS. obì univerzity èerpaly z pøeložených arabských lékaøských spisù. ![]() jen doplním-hlavní zdroje byli tři. Antický starověk, lidové léčitelství a arabské spisy. |
Autor: | slavicekvac [ 02 pro 2009 15:09 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Lékaøství |
p(o)sel z budoucnosti píše: acoma píše: A co takhle lékaøství ve støedovìku? No nic moc.Poustet zilou bylinne obklady a vic nic.Bohuzel se casto z magistru lekarstvi stavali katove.I Jan Mydlar byl lekar ovsem bez slozeni zaverecne magisterske zkousky. A pak nasemu nejlepsimu vedci v oblasti lekarstvi(jan jesensky)uriznul na popravcim leseni jazyk a pak mu useknul hlavu... ![]() Pouštění žilou je velmi rozumné, já jsem si dneska dal opět pustit a je mi dobře. 400 kubíků. Za desítky let už jsou toho značné litry. Bylinné obklady používám dodnes - řepík lékařský je má oblíbená kytka na rány své i děcek. Zrychluje hojení tak třikrát. Ten doktor nebyl Čech, ale Slovák Janko Jessenius, či ne? Výkony ranhojičů na bojištích byly zřejmě docela dobré. Třeba Václav Svatý má ze 12ti let výborně zhojenou sečnou ráru přes očnici, dost hlubokou, jak vidno na lebce dodnes. |
Autor: | slavicekvac [ 02 pro 2009 15:19 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Nostradamus - vìštec, astrolog, ale hlavnì lékaø |
Troodon píše: Je známo, že velké úspìchy pøi léèbì moru (pravdìpodobnì pouze dýmìjového, na plicní formu zøejmì zemøela jeho první žena a dìti) mìl Michel de Nostradame (14.12.1503-2.7.1566), který vystudoval medicínu právì v Montpelliere (jeho spolužákem byl Francois Rabellais). Navrhoval pokroková opatøení jako umývání rukou, dùraz na èistotu vody, desinfekci octem, vìtrání místností (i když se tehdy bìžnì doporuèovalo právì okna zavírat kvùli "špatnému" vzduchu), zakrývání úst rouškou, odklízení mrtvých tìl z ulic a karanténu. Byl i proti pouštìní žilou. Nostradamovi za jeho pokroky pøi léèbì moru (prakticky vyèistil celou oblast, kde pùsobil - Provence) mìsto Aix en Provence pøiznalo doživotní rentu. Sám vyrábìl lék z následujících složek (28 gramù = tehdejší 1 unce): -okvìtní lístky ze 400 rùží, posbírané pøed svítáním (nevím, z jakého dùvodu, asi souvislost s rosou a "èerstvostí") - 28 gramù pilin z cypøiše del I když jsem se to ve zdroji nedoèetl, pravdìpodobnì ho podával i k jídlu, protože: Rùže Má silné antivirové, antibakteriální, antimikrobiální, antiseptické, andstrigentní (svírací), detoxikaèní, antioxidaèní, dermatoprotektivní a protizánìtlivé úèinky. del Puškvorec Užívá se zejména pøi žaludeèních potížích, nebo podporuje látkovou výmìnu, tvorbu trávicích šáv, zklidòuje køeèovité bolesti a zároveò pùsobí i desinfekènì a moèopudnì. Dále puškvorec i mírnì uklidòuje a pùsobí antidepresivnì, tlumí astmatické záchvaty, celkovì zlepšuje stav zesláblých lidí (ve stáøí, po nemoci, po operaci, ozaøování, chemoterapii ...), v nìkterých pøípadech pùsobí i výraznì protialergicky. Zevnì ve formì koupelí se užívá pøi revmatismu, na ekzémy, na omývání špatnì se hojících ran nebo jako celkovì posilující prostøedek del Zdroj (složení léku): http://www.cbwinfo.com/Biological/Pathogens/YP.html Ranní sběr čehokoliv včetně růže je pro obsah silic, jež během dne klesá. Je to taky u divizny, sbírá se ráno. Puškvorec je v Kofole, tak si lze vyzkoušet. Kofola byla vyvinuta v Galeně Prostějov, složitě prodána, dnes vlastní jakýsi Řek.je to ale introdukovaná kytka, možná z Avarských dob, možná až z Mongolských vpádů. |
Autor: | maresch [ 25 pro 2009 20:57 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Lékaøství |
Jedním z nejznámějších lékařů středověku, byl Notker z kláštera v Sankt Gallenu. Bavorský vévoda Jindřich ho chtěl vyzkoušet a poslal mu lahvičku s močí. Její obsah, ale pocházel od jeho dvorní dámy. Notker vévodovi vzkázal, že se stal zázrak protože jeho Výsost je těhotná. ![]() |
Autor: | Mediavaal [ 25 srp 2015 12:44 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Lékaøství |
Zdravím, zajímalo by mě co si myslíte o poměrně staré diagnostické metodě, která se aplikuje dodnes. Jmenuje se iridologie a jde o způsob zjištění určitého problému z duhovky oka. (Více zjistíte např. na webu: http://irisdiagnosis.cz/) Tato metoda je podle wikipedie datována už do starověké asie a v určitých formách byla využívána po celou dobu existence moderní civilizace. Myslíte si, že vzhledem k tomu že je stále o tuto diagnostiku zájem, že funguje? |
Autor: | slavicekvac [ 26 srp 2015 10:07 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Lékaøství |
Mediavaal píše: Zdravím, zajímalo by mě co si myslíte o poměrně staré diagnostické metodě, která se aplikuje dodnes. Jmenuje se iridologie a jde o způsob zjištění určitého problému z duhovky oka. (Více zjistíte např. na webu: http://irisdiagnosis.cz/) Tato metoda je podle wikipedie datována už do starověké asie a v určitých formách byla využívána po celou dobu existence moderní civilizace. Myslíte si, že vzhledem k tomu že je stále o tuto diagnostiku zájem, že funguje? Spíš jako irisdiagnoza. Viděl jsem léčitelku, která ji provozovala, už je po smrti. Skutečně se trefila bez problémů do prodělaných nemocí a diagnostikovala probíhající nemoc, třebaže zřejmě i z viditelných příznaků. Na duhovce jsou zřejmě opravdu stopy prodělaných a probíhajících chorob. Nejspíš to chce trénink a zkušenosti, ale opravdu to funguje. |
Autor: | Troodon [ 31 srp 2015 21:17 ] |
Předmět příspěvku: | Re: Lékaøství |
slavicekvac píše: Mediavaal píše: Zdravím, zajímalo by mě co si myslíte o poměrně staré diagnostické metodě, která se aplikuje dodnes. Jmenuje se iridologie a jde o způsob zjištění určitého problému z duhovky oka. (Více zjistíte např. na webu: http://irisdiagnosis.cz/) Tato metoda je podle wikipedie datována už do starověké asie a v určitých formách byla využívána po celou dobu existence moderní civilizace. Myslíte si, že vzhledem k tomu že je stále o tuto diagnostiku zájem, že funguje? Spíš jako irisdiagnoza. Viděl jsem léčitelku, která ji provozovala, už je po smrti. Skutečně se trefila bez problémů do prodělaných nemocí a diagnostikovala probíhající nemoc, třebaže zřejmě i z viditelných příznaků. Na duhovce jsou zřejmě opravdu stopy prodělaných a probíhajících chorob. Nejspíš to chce trénink a zkušenosti, ale opravdu to funguje. Souhlas. Australani tuším nedávno publikovali v nějakém vědeckém článku, že lze z oka určit některé choroby vnitřních orgánů. Tím nechci říct, že do té doby šlo o šarlatánství, ale mám radost, že věda konečně uznává to, co asijští lékaři berou právě už tisíce let jako fakt. Samozřejmě je otázka, co všechno se tím dá zjistit a chce to určitě dobrý zrak a spoustu let zkušeností. |
Stránka 2 z 2 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina |
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group http://www.phpbb.com/ |