Fórum zájemců o historii
http://e-stredovek.cz/forum/

Štaufové
http://e-stredovek.cz/forum/viewtopic.php?f=3&t=381
Stránka 3 z 3

Autor:  Katerina [ 23 črc 2012 21:11 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Viola píše:

Jinak ona Jindřicha neodmítla (nevím, z čeho čerpáš tuto informaci).


Já to mám ve sborníku k Anežčině svatořečení, kde to uvádí editor sborníku a autor článku Život světice (tamtéž) Bohumil Svoboda - bohužel sborník nemá odkazy, jen na konci seznam literatury o Anežce.

cituji BS : " O její ruku žádá bývalý snoubenecm, německý král JIndřich VII. a po něm dokonce sám císař Fridrich II. , jeho otec, když ovdověl.

Mimochodem ve sborníku je i list Jana Pavla II: kardinálu Tomáškovi, právě k Anežčině svatořečení, a tam zmiňuje ono odmítnutí takto : " Zpráva o odmítnutí této nabídky (Fridrichovy) zdůvodněné slovy Apoštola, aby ti, co mají co dělat s tímto světem, v něm neuvízli, nebot´věci tohoto viditelného světa pomíjejí, - vzbudila v celé Evropě velký obdiv. " ...

Autor:  Katerina [ 23 črc 2012 21:13 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

No a když jsme už u toho Fridricha - hádejte kdo a kde založil pvní státní (tedy necírkevní) universitu ???

..jsem Vám napověděla :D -Samozřejmě Fridrich a v Neapoli ! :D (myslím, že kolem 1234 )

Autor:  slavicekvac [ 24 črc 2012 07:57 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Katerina píše:
No a když jsme už u toho Fridricha - hádejte kdo a kde založil pvní státní (tedy necírkevní) universitu ???

..jsem Vám napověděla :D -Samozřejmě Fridrich a v Neapoli ! :D (myslím, že kolem 1234 )

Nevšimnul jsem si, že by Sorbonna byla církevní organizací založenou arcibiskupem pařížským. Podobně Karlova v Praze. Církevní na ní byl kancléř arcibiskup, a jedna fakulta.

Autor:  Katerina [ 24 črc 2012 08:48 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

slavicekvac píše:
Katerina píše:
No a když jsme už u toho Fridricha - hádejte kdo a kde založil pvní státní (tedy necírkevní) universitu ???

..jsem Vám napověděla :D -Samozřejmě Fridrich a v Neapoli ! :D (myslím, že kolem 1234 )

Nevšimnul jsem si, že by Sorbonna byla církevní organizací založenou arcibiskupem pařížským. Podobně Karlova v Praze. Církevní na ní byl kancléř arcibiskup, a jedna fakulta.


A v čem je problém - Fridrich založil neapolskou universitu dokonce v roce 1224 - Sorbonna jako taková v roce je odvozena od teologické fakulty založené 1257 při pařížské universitě, ta by mohla být starší, ale ta byla zřejmě církevní či snad dokonce řádová, to ještě zjistím, Karlova 1348.

JO tak jsem to dohledala - ta původní pařížská 1200 byla teologická , vyvinula ze z církevní školy při Notre Dame .
Takže Fridrich byl jasně první .. :)

Autor:  Viola [ 24 črc 2012 12:20 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Katerina píše:
Já to mám ve sborníku k Anežčině svatořečení, kde to uvádí editor sborníku a autor článku Život světice (tamtéž) Bohumil Svoboda - bohužel sborník nemá odkazy, jen na konci seznam literatury o Anežce.

cituji BS : " O její ruku žádá bývalý snoubenecm, německý král JIndřich VII. a po něm dokonce sám císař Fridrich II. , jeho otec, když ovdověl...

Jenže v té době už byl Jindřich ženatý, a navíc je otázkou, zda byla nabídka vůbec míněna vážně.

Autor:  Ingolf [ 24 črc 2012 20:08 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Viola píše:
Katerina píše:
Já to mám ve sborníku k Anežčině svatořečení, kde to uvádí editor sborníku a autor článku Život světice (tamtéž) Bohumil Svoboda - bohužel sborník nemá odkazy, jen na konci seznam literatury o Anežce.

cituji BS : " O její ruku žádá bývalý snoubenecm, německý král JIndřich VII. a po něm dokonce sám císař Fridrich II. , jeho otec, když ovdověl...

Jenže v té době už byl Jindřich ženatý, a navíc je otázkou, zda byla nabídka vůbec míněna vážně.

Ženatý byl, to ten případ ještě víc zamotává. Chtělo by to zjistit, jeslti zahájil námluvy nějakou listinou, nebo jestli je o tom zpráva v nějaké kronice, kde kronikář psal o něčem z doslechu, takhle vaříme z vody..

Autor:  Viola [ 24 črc 2012 21:55 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Ingolf píše:
Ženatý byl, to ten případ ještě víc zamotává. Chtělo by to zjistit, jeslti zahájil námluvy nějakou listinou, nebo jestli je o tom zpráva v nějaké kronice, kde kronikář psal o něčem z doslechu, takhle vaříme z vody..

Já bych to neviděla jako zamotání. Zamotané to bylo možná před svatbou s Markétou, ale teď ne. Zmiňují to dvě kroniky (podrobně to má rozbrané Novotný I/3 s. 645) a nepřímo možná i dvě písně. Je samozřejmě otázkou, jestli se toto opravdu stalo, a pokud ano, jak to Jindřich myslel. Jestli to náhodou nebylo tak, že ve vzteku vykřikl něco v tom smyslu, že si měl vzít Anežku, protože by se měl líp, a postupně se z toho vyrobila taková fáma. V každém případě nepředpokládám, že by Anežka uvažovala o sňatku s ženatým mužem - i kdyby to v té době neměla tak srovnané, že již žádný sňatek nechtěla, jistě by nestála o problémy, jimž se vystavila kdysi její matka, bez ohledu na morální stránku věci.

Autor:  Katerina [ 25 črc 2012 14:31 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Viola píše:
V každém případě nepředpokládám, že by Anežka uvažovala o sňatku s ženatým mužem - i kdyby to v té době neměla tak srovnané, že již žádný sňatek nechtěla, jistě by nestála o problémy, jimž se vystavila kdysi její matka, bez ohledu na morální stránku věci.


Tak jsem se na to podívala po srovnání na časové ose - a nevím myslím si, že ta druhá nabídka je spíš nepravděpodobná, napadá mi jen jedna hypotéza, kdy by to šlo, když jsem si vše položila na časovou osu, pak by mohla nastat situace, kdy by mohlo dojít k rozloučení sňatku a JIndřich by byl svobodný.



Jindřich narozen na konci roku 1211 , jeho otci je v té době 17 let, matce Konstancii Aragonské 32 let. (šlo o Sicílii, Konstancie tam pak byla také regentkou, když Fridrich II. poletoval po světě).

A TEDˇpozor !! tohle mi připadá důležité, Fridrichovo první manželství trvalo poměrně dlouho - až do roku 1222, kdy Konstancia ve věku 43 let umírá, když byla předtím s Fridrichem korunovvána roku 1220. Další dítě neměli , a tak byl Jindřich až do roku 1228, kdy se narodil jeho nevlastní bratr Konrád, tedy do svých 17 let !!! jedináček.
PROČ to pokládám za tak důležité -? Fridrich musel být dost nevozní z faktu, že takt dlouho má jen jednoho dědice, co kdyby se něco stalo. Proto tu mohl být docela silný tlak na to, aby se Jindřich oženil co nejdříve ( např. jako jeho otec v 15 letech), a to především s ženou ve věku, kdy už může mít hnedka děti.

Anežka - je Fridrichovou vrstevnicí také nar. na konci roku 1211.V době zásnub je jim oběma cca 8 let. Markéta B. je o 7 let starší .
V roce 1225 kdy došlo ke sňatku Jindřicha s Markétou je Jindřichovi a Anežce 14 let, Markétě 21.

Neříkám, že to tak bylo, ale je teoreticky možné, že ve Fridrichově rozhodování byly ve hře kromě politckých momentů i ty dynastické, ve 14 letech mohla mít teoreticky Anežka dítě, většinou (jak se pak ukázalo na smutném příběhu dalších Fridrichových žen), tyto hodně mladé matky hojně umíraly u porodu, jejich novorozenci většinou též. Markéta byla ve svých 21 letech zralá proto dát Štaufům mužského potomka, což taky posléze udělala, dokonce 2x.

A tady vidím jedinou možnost respektive hypotézu, jak by mohlo dojít k té Jindřichově druhé nabídce - učinil ji totiž (tedy pokud tomu tak bylo) zhruba v roce 1230, kdy je jemu a Anežce 19 let, Markétě 26 let - a POKUD v té době jejich prvorozený syn Jindřich ještě nebyl na světě ( což nemůžu nikde zjistit - jeho rok narození -na MedLands je jen uvedeno datum 1242/45, ale to bude úmrtí, protože jinak by byl pohrobek .. a co by pak byl jeho mladší brtatr Fridrich, to teda fakt nevím) - pak by mohl Jindřich klidně zvažovat rozloučení sňatku z důvodů manželčiny neplodnosti a uvažovat o sňatku se stejně starou českou princeznou.

Nebo to mohlo být i na přání jeho otce - vždyt malému Konrádovi byly v té době jen dva roky, a těžko se dalo usuzovat, zda se dožije dospělosti.

Jenže oba Štaufové už měli smůlu, v roce 1230 umírá Anežčin otec, který by jediný možná mohl Anežku k něčemu donutit, a Anežka se už rozhoduje zcela svobodně.

Lidské osudy jsou stejně zvláštní a neskutečně dramatické a propletené - pokud by bylo něco pravdy na nastíněné hypotéze, pak by se Markéta ocitla dvakrát v podobné situaci, neplodné manželky , kterou už nechtějí - a přitom to byla matka dvou synů.

JIndřich, líčený jako jinak celkem vlídný a schopný muž, vzdělaný a trubadúr :-) prožil svůj život ve vleku dominantního otce, který ho nakonec po jeho vzpouře zbavil všech jeho nároků. Vždycky jsem si říkala, proč byl Štauf na syna tak tvrdý, že to lze řešit i jinak ukázali naši Přemyslovci.
Ale ted´jsem se dočetla, že snad ona Jindřichova internace a držení ho v ústraní nemusela být jen za trest - při posmrtném zkoumání byly na jeho kostech nalezeny stopy po onemocnění leprou, takže ten důvod mohl být spíš tohle.

Každopádně ze všech zmíněných osobností to byla především Anežka, která si svůj život žila dle své volby .. a pak Fridrich , asi fakt neřízená střela.

Autor:  Viola [ 25 črc 2012 14:46 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Katerina píše:
Nebo to mohlo být i na přání jeho otce - vždyt malému Konrádovi byly v té době jen dva roky, a těžko se dalo usuzovat, zda se dožije dospělosti.

Fridrichovo přání to být nemohlo, neboť v té době již měl zřejmě zálusk na babenberské dědictví právě přes Markétu a jeho syna/syny s Jindřichem. Leopold Babenberský umírá roku 1230, jeho syn Jindřich zřejmě o pár let dříve (snad 1227 nebo 1228) a další syn Fridrich byl bezdětný.

Autor:  Katerina [ 25 črc 2012 15:11 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Viola píše:
Katerina píše:
Nebo to mohlo být i na přání jeho otce - vždyt malému Konrádovi byly v té době jen dva roky, a těžko se dalo usuzovat, zda se dožije dospělosti.

Fridrichovo přání to být nemohlo, neboť v té době již měl zřejmě zálusk na babenberské dědictví právě přes Markétu a jeho syna/syny s Jindřichem. Leopold Babenberský umírá roku 1230, jeho syn Jindřich zřejmě o pár let dříve (snad 1227 nebo 1228) a další syn Fridrich byl bezdětný.



Já vím, ale tady jsme už opravdu jen v poli hypotéz a spekulací (ale je to celkem hezké, ne ? :-))

Já zatím nevím, kdy se narodil Jindřich junior - tedy ten, kdo měl zaručil bábenberské dědictví děděčkovi..

Jen si chvíli představuj.. :) je začátek roku 1230 .. malý Konrád třeba stoná, Markéta pořád není těhotná a Fridrich si zavolá synáčka, aby napsal do Prahy.

Anežka začně rozvažovat a sepisovat zamítavou odpověd, aby to prošlo i u nemocného otce, pak umírá Přemysl , Markéta otěhotní a Fridrich najednou může mít obojí - jak dědictví Bábemberků tak přízeň nového mladého českého krále , o kterém je známo, že mladší sestřičku nadevše miluje , a tak se rozhodne si ji vzít sám.

Samozřejmě reálně spíš platila jen ta druhá varianta (Jindřich zajistí bábeńberské dědictví, Fridrich spojence proti papeži) a Jindřichova nabídka je jen součástí legend .

Autor:  Viola [ 25 črc 2012 15:41 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Ještě se podívám večer do Novotného, jakou má u toho časovou souslednost. Nicméně i kdyby to bylo takto, jak popisuješ, pochybuji, že by ono namlouvání proběhlo tak, jak popisují kroniky. Podle nich totiž měl dát Jidnřich na radu starších a prohlásit, že už Markétu nechce a chce Anežku. Kdyby měli (Jindřich i Fridrich) zájem na vycouvání ze spojení s Markétou a sňatku s Anežkou (třeba kvůli věnu), předpokládám, že by to vše bylo součástí tajných dohod, a ne toho, jak je popisováno.

Autor:  Katerina [ 25 črc 2012 16:08 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Viola píše:
Ještě se podívám večer do Novotného, jakou má u toho časovou souslednost. Nicméně i kdyby to bylo takto, jak popisuješ, pochybuji, že by ono namlouvání proběhlo tak, jak popisují kroniky. Podle nich totiž měl dát Jidnřich na radu starších a prohlásit, že už Markétu nechce a chce Anežku. Kdyby měli (Jindřich i Fridrich) zájem na vycouvání ze spojení s Markétou a sňatku s Anežkou (třeba kvůli věnu), předpokládám, že by to vše bylo součástí tajných dohod, a ne toho, jak je popisováno.


To bezpochyby .. tím důvodem spíš než věno mohla být potřeba dostat českého krále na Fridrichovu stranu .. zrovna v tomto období je to takové nepřehledné až kolotové a mění se to ze dne na den , Fridrichovy tanečky kolem Fridricha Bojovného podle toho jak to zrovna vypadalo s nadějí na Rakousy a dle toho zacházel i s Václavem, jednou ho jmenuje vůdcem výpravy proti Bábemberkovi pak mu zruší všechny sliby apod.

Autor:  elizabeth [ 26 črc 2012 08:26 ]
Předmět příspěvku:  Doložení exkomunikace Konráda IV. štaufského

Než to začnu někde složitě hledat, zkusím se prve zeptat. Nevíte někdo doklad k exkomunikaci Konráda IV., co ho zde o pár příspěvků výše (bez číslovky) zmiňujete? By mě tak pomalu ale jistě zajímalo, jestli se někdo z nich stihnul dožít konce svých dnů bez toho aniž by jim papež něco nepěkného vyvedl...

Omlouvám se, že jsem přerušila vaši diskusi, nicméně do tématu to patří a je to důležité...

Tak si to sem sama přiložím, zmínku o exkomunikaci jsem našla v RI V 4625 ale v papežských regestech se mi nic najít nepodařilo.

Autor:  Ježek [ 16 dub 2013 18:08 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Včera jsem byl na přednáše W. Zieglera König Konrad III. Biografische Skizze und die Grenzen historischer Biographik.
Na začátku přednášející zdůraznil, že od boje o investituru byla říšská knížata více spoluzodpovědná za osud Říše, zvýšil se význam volby krále.
Konrád byl od roku 1115 vévoda Franků, jeho bratr Friedrich byl ovšem významější. Fridrich švábský byl oporou posledních Sálců a právě jemu Jindřich V. svěřil některé majetky a považoval ho za svého nástupce.
Knížata ovšem nezvolila nejmocnějšího kandidáta, ale saského vévodu Lothara ze Suplinburgu.
Potížem byly ony majetky, předané Štaufům Jindřichem V. v důsledku toho se započal boj mezi Lotharem a Štaufy, i přes rozhodčí výrok knížat, že onen majetek je "spíše říšský". Konrád se nechává zvolit říšským králem (povětšinou svými klienty) a nechává se i korunovat italským králem, italskou jízdu už nepodniká. To W. Ziegler chápe jako kroky k lepší vyjednávací posici vůči Lotharovi ve věci majetků. K usmíření (podmínky nejsou známé) dochází v roce 1135, Konrád je později praporečníkem na italské jízdě Lothara III.
Lotharovým nástupcem byl manžel jeho dcery Gertrudy Welf Jindřich Pyšný, kterému také předal insignie.
Dvorský sjezd byl svolán na léto, v únoru proběhlo shromáždění věrných Welfovi v Sasku, které bylo rozehnáno Albrechtem Medvědem. Oproti tomu Konrádovi věrní se shromáždili v březnu v Koblenci. Významnou roli zde hrál trevírský arcibiskup Albero. Ten když zjistil, že Konrád nemá rozhodující podporu v Říši, tak po domluvě s papežským legátem přesvědčil přítomné, aby Konráda zvolili králem (chtěl aby byl zavázaný papeži), což se také stalo. Následně se nechal korunovat v Cáchách a uspořádal sjezd v květnu v Bamberku, kde si nechal holdovat. Jindřich Pyšný se dostavil, nicméně nesložil lenní přísahy a zahájil boj vůči Konrádovi.
Konrád předává saské vévodství Albrechtovi Medvědu a bavorské (tehdy ještě i s východní markou) Jindřichovi Jasomirgotovi. Albrecht se ovšem v Sasku neprosadí a Jindřich má v Bavorsku problémy, že nedokáže účinně pomoci v boji proti Welfům.
Jindřich Pyšný umírá v roce 1139, na jeho majetky si dělají nároky jak jeho syn Jindřich Lev, tak i Welf VI. Tyto nároky podporoval i Friedrich Barbarossa, který pustošil majetky svého strýce.
Dalším tématem byl kladný vztah Konráda k církvi.
V případě císařské korunovace papež Evžen žádal podporu proti Rogerovi a Římanům (renovatio senatus). Snaha o korunovaci v r. 1151. 15. února 1152 Konrád umírá v Bamberku, podle kronik označil za nástupce Barbarossu, to je ale sporné.Není jasné, zda mu předal nástupnická nebo poručnická práva.

Konrád byl později líčen jako statečný bojovník, ale také král, který nedokázal nastolit v Říši mír.

Autor:  Viola [ 26 kvě 2013 15:51 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Nevíte někdo o nějaké kvalitní literatuře ke křížové výpravě Jindřicha VI., případně o nějakých pramenech k témuž?

Autor:  Ingolf [ 27 pro 2014 01:16 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Oblíbená činnost Fridricha II., sokolnictví, o kterém sepsal knihu a které tím de facto založil jako vědu - http://stavitele-katedral.cz/praha-orni ... o-veda.../ , je navrženo na seznam kulturního dědictví Unesco.
Německo poslalo komisi Unesca 27 návrhů, které mají dokumentovat kulturní rozmanitost země - je tu varhanní hudba vedle písní německého dělnického hnutí, moderní tance vedle legendy o Krysařovi z města Hammeln, morseovka vedle kultury Lužických Srbů atd. Komentátor Die Weltu kvituje nejvíce právě sokolnictví - http://www.welt.de/debatte/kolumnen/Fuh ... nicht.html
Celý seznam zde - http://www.unesco.de/ua50-2014.html , návrhy se budou zkoumat v březnu. Německo to posílá až teď, Čechy už mají zaregistrovanou myslím jízdu králů někde z Moravy.

Autor:  elizabeth [ 15 bře 2017 10:55 ]
Předmět příspěvku:  Literatura ke Štaufům

Má někdo nějaký tip (nejlépe k dispozici) na literaturu ke Štaufům? (hlavně teda k Fridrichu I. Barbarossovi) Našla jsem jen tohle. Pokud možno, ať to je česky.

Mám teda samozřejmě vše potřebné k Fridrichovi II. a Konradinovi. Něco určitě bude i ve VDZKČ a pro mé potřeby to asi bude i stačit. Hodlám k 750. výročí na podzim příštího roku rozšířit článek o Konradinovi v knihu a slušelo by se napsat něco o jeho rodičích a slavných předcích vůbec. Možná bych uvítala i něco k Wittelsbachům, abych se dozvěděla něco i o sobě ( :lol: mám samozřejmě na mysli Elizabeth Bavorskou, sestru Ludvíka a Jindřicha a matku nejen Konradina ale např. i Jindřicha Korutanského).

Zkouším to vznést tady, pokud to jako obvykle zůstane bez odezvy, překopíruju dotaz i na FB (ten středověký ne svůj, tam by to asi taky bylo na čtyři věci).

Autor:  Zany [ 20 bře 2017 10:07 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Nenašlo by se něco v bibliografii u toho nového Fridricha II.?

Autor:  elizabeth [ 20 bře 2017 10:34 ]
Předmět příspěvku:  Re: Štaufové

Zany píše:
Nenašlo by se něco v bibliografii u toho nového Fridricha II.?
Díky. Mrknu na to, ještě jsem dostala nějaká doporučení od Ingolfa, tak snad bych to už všechno z toho mohla seskládat. Problémem jsou ale dvě věci, čas a chuť. Čas není a chuť (něco psát či překládat a tvořit) občas kolísá... :wink:

Stránka 3 z 3 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB® Forum Software © phpBB Group
http://www.phpbb.com/