Moderátoři: elizabeth, Ježek, Katerina
).
Ano, naprosto souhlasím. Byla to v zásadě sťastná volba. Dovolím si však upřesnit. Sídlo papeže bylo od r. 1309 přemístěno do Avignonu a začíná tím dlouhé období tzv. "avignonského zajetí papežů" vrcholící v r. 1378 papežským schizmatem. Papežství se tak dostává pod přímý vliv francouzského krále. Jak tato významná a zároveň kontroverzní událost v dějinách papežství, v dějinách římsko-katolické církve souvisí s Lucemburky? Velice jednoduše. Mladý, ještě kralevic Václav odjíždí do Francie, kde se mu má dostat všestranné výchovy. Zde je zasnouben a oddán s Blankou z Valois. Byla to svatba 7letých dětí. Důležitější však byla Václavova svátost biřmování, na níž mu kmotrem byl samotný francouzský král Karel IV., chlapcův strýc. Václav pak nadále začal používat jméno po svém kmotrovi. Karlovým učitelem byl v době jeho pobytu ve Francii vzdělaný duchovní intelektuál, opat Pierre de Rosieres, pozdější ("avignonský") papež Kliment VI., který vnímavého Karla zasvěcoval odmala mj. i do evropské politiky. Můžeme říci, že se mezi nimi zrodil vzácný druh přátelství, které pak Karlovi IV. velkou měrou pomohlo při získání císařské koruny. Karlův vztah k Francii tak byl předurčen nejen jeho původem a příbuzenskými vztahy, ale i výchovou a získaným vzděláním. A právě to byl základ Karlovy nejen říšské, ale hlavně evropské politiky, oprostěné od proviční malosti, jež byla jedním z průvodních jevů politiky některých říšských knížat.Ježek píše:Tak mne napadlo, že naše šlechta zvolila jednu dobrou dynastii - Lucemburky. Ač to byla drobná dynastie ze západního okraje říše, měla daleko větší rozhled po Evropě než Přemyslovci nebo třeba Habsburkové, Piastovci. Tahle dynastie nebyla říšská, ale francouzská, určitě byla ve sféře vlivu Francie. Nikdy předtím jsme neměli kontakty jak politické, tak kulturní se vzdálenou Francií a částečně také s papežským římem. Na náš trůn nenastoupila středoevropská, ale evropská dynastie a možná i díky tomuto rozhledu vytvořil Karel IV. z čech, Moravy a několika slezských knížectví impérium a střed říše. Ovšem za synů Karla se z lucemburků stala opět středoevropská (říšská) dynastie...
Dnes, s odstupem 7 století můžeme jednožnačně konstatovat, že to "bylo dobře". A to bez ohledu na vývoj po r. 1378! Dokladem tohoto mého tvrzení je mj. i právě probíhající výstava v Praze věnovaná Lucemburkům. Ale o tom píši v příspěvku o výstavě...Ježek píše:...Ovšem otázkou zůstává, jestli bylo dobře po všech stránkách na svůj trůn pustit dynastii z francouzského okruhu (viz Jan Lucemburský a problémy se šlechtou)
Ano. Ale je třeba si uvědomit, že cesta za císařskou korunou je cestou trnitou a hlavně dlouhodobým procesem. A na startu této cesty, který je možná důležitější než cíl, stál právě Kliment VI., který nastínil politickou strategii a pozadí tohoto procesu...Ježek píše:Ovšem Karel IV. byl korunován císařem až za Klimentova nástupce Inocence VI. v roce 1355, kvůli neshodám se svým přítelem papežem.
Máte pravdu, nikdy předtím a dost možná ani potom nebyla naše krásná země ve středu Evropy politickým a kulturním centrem témeř celého křesťanského světa. Můžeme děkovat opatům německých jmen za sňatek Elišky s Janem Lucemburským, Jindřich Korutanský, ač znalý poměrů v říši byl neschopný a Habsburkové se nám vybarvili později. A problémy se šlechtou byly logickým důsledkem nástupu panovníka neznalých poměrů. Neřekl bych, že posílení moci šlechty by bylo do budoucna na škodu.Jiøí Motyèka píše: Dnes, s odstupem 7 století můžeme jednožnačně konstatovat, že to "bylo dobře". A to bez ohledu na vývoj po r. 1378! Dokladem tohoto mého tvrzení je mj. i právě probíhající výstava v Praze věnovaná Lucemburkům. Ale o tom píši v příspěvku o výstavě...
Ano viz http://www.psp.cz/eknih/snemy/ac/vol02/t0056_00.htm .Przemysl de Nyestieyky píše:… jestli náhodou někdo neví něco o volbě Jiříka z Poděbrad? Vlastně mě jde o to, že při jeho volbě za správce zemského r. 1452 jej volilo několik šlechticů, jejichž seznam je veřejně znám...
Já ano. A to u zakladatele české diplomatiky a velmistra této pomocné vědy historické Františka Palackého. Zde je seznam představitelů šlechty na zemském sněmu konaném na přelomu února a března 1458, který Palacký uvádí ve svých Dějinách… (jména uvádím v původní podobě):Przemysl de Nyestieyky píše:...Ovšem nikde jsem nenarazil na takovýto SEZNAM Z ROKU 1458, kdy byl volen za krále...
Díky za toto! Já už skoro začínal mít dojem, že nic takového neexistuje. A celkem se jedná o důležitý pramen k porovnání různých událostí. Nevím ale, jestli jde o úplný výčet jmen, protože tam množství lidí chybí oproti seznamu z r. 1452. (Ten byl uveřejněn i v Palackého Archivu českém). Ale jestli jde o to, co´s již předeslal:Jiøí Motyèka píše:...seznam představitelů šlechty na zemském sněmu ..1458 ...
to částečně pak vysvětluje onen rozchod jmen v rozsahu několika málo let.Jiøí Motyèka píše:...na sněmu měli pochopitelně zastoupení dosud žijící veteráni z husitských válek...
Ano, to já také bohužel nevím. Nemohu "svému učiteli" sahat do svědomí, ale citovanou pasáž jsem opsal velice pečlivě se zachováním původního znění predikátů a ani u jednoho seznamu (vyšší šlechta, rytíři) nemá Otec národa uvedenu zkratku "ajv." (a jiných více), jak Palacký často uvádí, případně "etc.". Z toho bych odvozoval, že seznam je úplný(?) a nezapomínejme i na zástupce měst, jako nově se konstiuujícího stavu, který razantně vstoupil na politickou scénu právě v době husitské revoluce. Ergo - počet účastníků zemského sněmu pro takový významný účel, jakým byla volba českého krále, byl reprezantativní...Przemysl de Nyestieyky píše:... Nevím ale, jestli jde o úplný výčet jmen, protože tam množství lidí chybí oproti seznamu z r. 1452...
Uživatelé prohlížející si toto fórum: ClaudeBot a 0 hostů
