Fórum zájemců o historii

Zany píše:Tak jsem to konečně našel, je to ve sborníku "Ve znamení zemí Koruny české" článek od Pavla Soukupa: "Karel IV. jako obránce víry. Souvislosti neuskutečněného španělského tažení z roku 1340"

A jaké důvody se zde úvodí proto, že Karel výpravu nepodnikl?

V podstatě stejné, jak už bylo uvedeno, odkazují přímo na Vita Caroli, kde stojí "Ale můj otec mne tajně zdržel v Montpellieru a nedovolil mi dále táhnout". Ono to není hlavním tématem článku, ten se zabývá Karlovou motivací, která by jej k takovému podniku vedla, trochu se rozepisuje o historii bojů na PYrenejském poloostrově v té době a o dalších křižáckých podnicích (i jen plánovaných) Karla i jeho otce.

Karel IV. měl mít s Annou Falckou svatbu v Bacharachu. Nevíte někdo, kde přesně?

Viola píše:Karel IV. měl mít s Annou Falckou svatbu v Bacharachu. Nevíte někdo, kde přesně?

Proti proudu Rýna od Mainzu - Mohuče. Docela hezké.

slavicekvac píše:

Viola píše:Karel IV. měl mít s Annou Falckou svatbu v Bacharachu. Nevíte někdo, kde přesně?

Proti proudu Rýna od Mainzu - Mohuče. Docela hezké.

Díky, to vím, byla jsem tam nedávno. Mně šlo spíš o to konkrétní místo, nevíš?

Viola píše:

slavicekvac píše:

Viola píše:Karel IV. měl mít s Annou Falckou svatbu v Bacharachu. Nevíte někdo, kde přesně?

Proti proudu Rýna od Mainzu - Mohuče. Docela hezké.

Díky, to vím, byla jsem tam nedávno. Mně šlo spíš o to konkrétní místo, nevíš?

Tak to nevím, možná se na strákách městečka dá odhalit kde to přibližně mohlo být. Svatba nejspíš v kostele Nebo tam byla jen hostina a svatba byla někde okázelejší? Třeba v Mainzu? Mohlo to být tam kopci ve hradě. Ten se ovšem nejmenuje Bacharach. Jestli tam měli jen hostinu, tak mohla být také na lodi na Rýně. Není o tom nic v Karlových kronikách? Tohle je pro mne jen okrajový zájem. Mám Karla docela rád, třebaže byl zřejmě zdrojem hustské revolulce svými chybami.
Podíval jsem se: Třetí kniha kroniky pražské: LP 1348 ( správně 1349 ) v den Přenesení sv. Václava, který byl ve středu před nedělí Reminiscere, byla panu Karlovi, králi římskému a českému dána za manželku dcera hraběte falckého jménem Anna, a svatba byla slavnostně slavena na hradě Bacharachu nad Rýnem.
Datum se někdy uvádí 11. 3. pravděpodobnější je údaj Františka Pražského 4. 3.
17. ledna 1350 se narodil Václav, který zemřel dvouletý a vzápětí po něm také zemřela Anna Falcká., 2. 2. 1353.
Beneš K. připomíná, co Karel sňatkem získal, jako právo koupě - v Bavorsku od Českého lesa až po Norimberk a Bamberk... Opevnil Barnau, Hersberg, Hersbruck, Lauf. Postavil Rottenburg. Z kurfištů vyrazil náhradu za zástavy, které udělal v Čechách na tyto koupě.
Smrt Anny dává na 1. 2. večer. Počítání na 2. 2. tak platí taky, protože večer už byl součástí následujícího dne, podle biblického času.
Tolik Kroniky doby Karlovy, 1987.

Moc díky. Nad Bacharachem se tyčí hrad Stahleck, takže možná tam. Zkusím ještě zjistit.

U neoficiální titulatury "Otec vlasti" jsem narazil na to, že tak Karla měl pojmenovat Maxmilián I., jeho císařský následovník z rodu Habsburků (1493-1519). A měl to užít proto, aby druhým dechem dodal, že byl "Otčímem říše", tedy že o ní nejevil veliký zájem.., rozhodně ne takový jako o Čechy.. Spěváček k tomu píše, že Maxmilián se domníval "naprosto nespravedlivě", že Karlova péče o Čechy šla na úkor říše, jinak o významu tohoto pojmu nic.
Pojem otec vlasti, otec země, v oficiální titulatuře služebník nebo ochránce lidu se vyskytoval v německých zemích koncem 15. století a v 16.stol. (tedy v době, kdy ho Maxmilián se zpětnou platností udělil i Karlovi). Bylo to výrazem sepjetí země s knížetem, resp. s knížecím rodem, protože i dědičnost vlády do toho sepjetí patřila. Země byla v osobní držbě knížete, v osobním vlastnictví.., a slovo vlast skutečně pochází ze slova vlásti - vlastnit.. Moc knížete se vyjadřovala i tak, že útok na jeho osobu byl trestán jako urážka majestátu, skoro by se chtělo říci "vlastizrada".
Vznik zrovna v Německu a zrovna v této době souvisí se slabou centrální mocí císaře, který nedisponuje tolika vlastními územími, velice malýmipříjmy a jeho instituce nejsou schopny prosadit všude jeho vůli.. Státní instituce tak vytváří pozemková šlechta na svých vlastních územích. Kníže musel vybírat daně, a aby vysvětlil jejich nutnost, svolával stavovské, resp. zemské sněmy (Ständetage, Landtage). Tam zasedali zástupci stavů, kteří odsouhlasovali, na co budou platit daně a kolik.. Podle té které země převažovali šlechtici nebo měšťané, podle toho, kdo měl odvádět více daní.. (jedno takové stavovské shromáždění daních daleko potom stálo u zrodu Francouzské revoluce)
K samostatnosti patřila i církevní samospráva, knížata zasahují proti zhýralým kněžím, vládnou do jisté míry církevním majetkem. Vévoda z Kleve se vyhlásil za papeže ve svých zemích, Rudolf IV. Habsburský si nárokoval úlohu "papeže, arcibiskupa, biskupa, arcijáhna a děkana". Luther v 16. stol. považuje knížete za zemského biskupa, čímž šlechtickou roli jen potvrzuje..
Chod vlastního dvora zajišťují učenci - právníci u soudů, kancléři - a ti pocházejí z univerzit. Aby se předešlo nutnosti shánět učence jinde, zakládají šlechtici vlastní zemské univerzity.
Aby zůstala zachována kontinuita těchto snah, byla nastolena praxe nedělitelnosti území. Ustanovili si ji sami šlechtici, včetně kurfiřtů.
***
Jestli si Karel zasloužil toto označení v dobovém kontextu, ještě v předstihu vůči německým knížectvím - z velké části ano, Čechy vzkvétaly, k církevní samostatnosti došlo díky ustanovení arcibiskupství, byla založena univerzita.. Akorát ta stavovská shromáždění, ta ještě nebyla, aspoň o nich nevím.. Zároveň se Čechy vyvíjely v kontrastu s císařstvím, Karel neměl na budování císařské moci peníze.., říšské zdroje byly malé, nestačily na vybudování soudních institucí, které by zajistily výkon moci apod. Ale Čechy pro své účely bohaté byly, už jen ty stříbrné doly umožňovaly hodně..
***
Označení Otec vlasti vzniklo z úst Maxmiliána znělo hanlivě, Češi jej však vzali za své, protože jim se to samozřejmě líbilo - císař přenesl sídlo říše do Prahy, Čechy nabyly na významu.. Nacistická propaganda to neopomněla využít k tvrzení, že Čechům se nejlépe vedlo pod vládou Němce Karla IV. (projev Hitlera v Kielu 4.4.1939) - aby téhož roku zavřeli Karlovu univerzitu, protože nepotřebovali vzdělané Čechy, ale poslušnou pracovní sílu... Kalista na reagoval vydáním Vita Caroli, kde Karel o sobě píše, že mluví jako jiný Čech. Jako odpověď na kielský vydal brožuru Doba Karla IV. K obému měl dvě veřejné přednášky, třetí okupanti zakázali. Gestapo zabavilo zbytek nákladů brožury, skutečně jen zbytek, protože většina se stihla rozprodat..
V dnešní době se ten pojem Otce vlasti projevil viditelně v anketě o největšího Čecha, kde vyhrál Karel před Žižkou nebo Husem, pravděpodobně jako výraz, že Češi si hledí víc mírového rozkvětu Čech než slavných vítězství ve válkách..

Jestli se nepletu, Otcem vlasti tituloval Karla IV. poprvé Vojtěch Raňkův z Ježova na Karlově pohřbu.

Tak jo, potvrzují to třeba tady http://www.libri.cz/databaze/kdo18/list ... 35&count=1
s tím, že v té době šlo běžnou poctu někomu, kdo si ji zasloužil.. tak tedy maxmilián o tom buď věděl a ironicky na to navázal, nebo to použil vzhledem k dobovému výskytu a ironii použil též..

Nic nového tam zřejmě není, ale tematika je pěkně zpracovaná: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1043 ... 256226445/

Přemýšlím nad zákoníkem Karla IV., zda je pravda tvzení, které se v mnoha obměnách opakuje stále: "Karel se snažil omezit libovůli šlechty při stanovení trestů za různé přestupky. Šlechta však žádala jednat tak, jak bylo odedávna zvykem, nechtěla se dát spoutat žádným psaným zákonem." Zda nešlo o libovolné tresty šlechty, ale o to, že starobylé fungující zvyky (staré, líž Ježíši=lepší) nechtěla měnit novotami (nové, blíž apokalypse=horší).

Zkusím zhodnotit práva, které šli ve prospěch a neprospěch šlechty

- nezcizitelnost hradů a měst a čtení tohoto na sněmu
- úřady ne na doživotí
- sňatek královny se šlechticem de facto zakázán
- odchod poddaných z panství
- omezení trestů poddaným

+/- odúmrť králi, ale byla možnost darování
+/- slib věrnosti do jednoho roku
+/- obrana země 4 týdny, poté placena strava, zákaz služby nepřátelům

+ možnost povstat proti králi při dělení země
+ v úřadech pouze lidé, kteří umí česky
+ zákaz převodu majetku mrtvé ruce
+ půhon proti králi

Neviděl bych to tak jednoznačně

Ještě bych tam přidala otázku omezení vrchnostenských soudů a důsledné prosazování institutu poprávce plus omezení trestů smrti. Tím chtěl Karel zřejmě zabránit libovůli trestání poddaných ze strany šlechty.

Karel IV. s Janem Jindřichem v roce 1365 plánovali výpravu do Srbska? Proč?

660 let od korunovace Karla IV. lombardským králem - http://www.rozhlas.cz/zpravy/historie/_ ... e--1444904" onclick="window.open(this.href);return false;

Na české wikipedii jsem se o Anně Falcké dočetla, že spadla z koně a zlomila si vaz. Toto slyším poprvé, nikde jinde jsem dřív na to nenarazila, vždycky jsem předpokládala, že ji asi dostala těhotenství. Zkrátka mě toto info z wiki překvapilo, uvádí se někde její příčina smrti?

Medy píše:Na české wikipedii jsem se o Anně Falcké dočetla, že spadla z koně a zlomila si vaz. Toto slyším poprvé, nikde jinde jsem dřív na to nenarazila, vždycky jsem předpokládala, že ji asi dostala těhotenství. Zkrátka mě toto info z wiki překvapilo, uvádí se někde její příčina smrti?

Přiznám se, že nevím - dívala jsem se do Velkých dějiny od L. Bobkové, ale ta tam příčinu smrti nemá, a Karlovy kroniky také ne. Další použitelno literaturu u sebe nemám.

Velká monografie Luemburkové uvádí "nečekaně zemřela", kdyby to bylo po pádu z koně, byla by nehoda jistě zmíněna

Po vzoru Jirotkova děděčka a saturnine bychom si mohli založit tu agenturu uvádění příběhů na pravou míru.

Ta smrt pádem z koně je ve Vaňkové.

Už si nevzpomenu, kde , ale četla jsem také, že po pádu z koně přišla o ještě nenarozené dítě Anežka , poslední dcera Václava II. a Rejčky, která pak zemřela bezdětná, v poměrně mladém věku. Ale to bude take nějaká fikce .. .

Není pro to přece jen ještě jiný zdroj? Přece by někdo informaci z románu neuvedl na Wikipedii... Nebo jo??