Fórum zájemců o historii

Ještě relativně nedávno se tvrdilo, že Karel ochrnul proto, že se jej pokusil někdo neúspěšně otrávit. Tvrdil to například ještě Josef Šusta ve svých Českých dějinách, odkud se to dostalo do širšího povědomí veřejnosti i historické tradice.

Zany píše:Víme prostě jen jaký úraz se mu stal, ale o příčině se můžeme maximálně dohadovat, protože nemáme žádné indicie, které by anonymní turnaj potvrzovaly. Stejnou váhu by potom i mělo zranění při atentátu, jak si to tuším vyfabulovala Vaňková (už jsem to dlouho nečetl).

Mám někde nahraný pořad v rádiu, kde se dost přesně rekonstruovalo o co vlastně šlo, a dost jednoznačně se tvrdilo, že to byl turnajový nebo bojový úraz. Myslím, že to byl pořad s doktorem, který se tím zabýval. Včetně kritického a souhlasného rozboru způsobu léčby, až po rehabilitaci pletením košíků z proutí. To skutečně provozoval i při audiencích.

o tom doktorovi už se tu taky mluvilo, jenže on může vyjadřovat maximálně tak k lékařské stránce, o historii toho moc neví, alespoň takový dojem jsem získal po shlédnutí jeho vykládání v televizi u Krause i v jeho knížce

Zany píše:o tom doktorovi už se tu taky mluvilo, jenže on může vyjadřovat maximálně tak k lékařské stránce, o historii toho moc neví, alespoň takový dojem jsem získal po shlédnutí jeho vykládání v televizi u Krause i v jeho knížce

Jistě, ale připadalo mi to dost seriózní, bez ambice vysvětlovat historii. Myslím, že tam byly alternativy příčin zranění, ale velmi dobře léčba.

slavicekvac píše:

Zany píše:až po rehabilitaci pletením košíků z proutí. To skutečně provozoval i při audiencích.

To pletení košíků je spíš spojováno se dnou...

Já už si přesně nevybavuji tu debatu u Krause, ale z otázek, které zabrousily mimo jeho lékařskou specializaci mi v hlavě utkvěl dojem, že se v historii jako takové nevyzná, což jsem si pak potvrdil, když jsem si procházel jeho knížku. Čili pro mě je to tak, že se na něj dá spolehnout pokud jde o medicínu, ale ne pokud jde o historii.

KOMOŃ píše:

slavicekvac píše:

Zany píše:až po rehabilitaci pletením košíků z proutí. To skutečně provozoval i při audiencích.

To pletení košíků je spíš spojováno se dnou...

To nevím proč, dna se projevuje bolestmi v nohou, tak proč plést košíky? Podle mne to byla rehabilitace páteře přes ruce.

Zany píše:Já už si přesně nevybavuji tu debatu u Krause, ale z otázek, které zabrousily mimo jeho lékařskou specializaci mi v hlavě utkvěl dojem, že se v historii jako takové nevyzná, což jsem si pak potvrdil, když jsem si procházel jeho knížku. Čili pro mě je to tak, že se na něj dá spolehnout pokud jde o medicínu, ale ne pokud jde o historii.

Souhlasím, mě jeho historické úvahy nezaujaly, ale lékařské zhodnocení Karlova úrazu a léčení je zajímavé. Nejspíš mě to zaujalo pro praktické vyloučení otravy a jejích důsledků. Což nevylučuje otravu či pokus o ni jindy, ale tohle sedí na úraz. Jestli válečný, turnajový, to je celkem jedno. Nakonec ale Karel není moje hobby.

slavicekvac píše:To nevím proč, dna se projevuje bolestmi v nohou, tak proč plést košíky? Podle mne to byla rehabilitace páteře přes ruce.

Dna se neprojevuje jen na nohou.Postihuje všechny malé i velké klouby horních i dolních končetin a to bez vyjímky.Vím to jistě, protože se dnou má velké potíže jeden můj příbuzný.
Navíc o dně se zmiňuje právě Vlček, který tím dává do souvislosti řezání do měkkého dřeva nebo proutí, jak si povšimnul Matteo Villani.Jen pro zajímavost.Kdo se zmiňuje přímo o pletení košíků?Zdroj z filmu Noc na Karlštejně neberu

Jinak i syn, Václav IV. byl svého času dnou tak stižen, že nebyl skoro schopen pohybu...Ten však řezal do něčeho jiného

KOMOŃ píše:

slavicekvac píše:To nevím proč, dna se projevuje bolestmi v nohou, tak proč plést košíky? Podle mne to byla rehabilitace páteře přes ruce.

Dna se neprojevuje jen na nohou.Postihuje všechny malé i velké klouby horních i dolních končetin a to bez vyjímky.Vím to jistě, protože se dnou má velké potíže jeden můj příbuzný.
Navíc o dně se zmiňuje právě Vlček, který tím dává do souvislosti řezání do měkkého dřeva nebo proutí, jak si povšimnul Matteo Villani.Jen pro zajímavost.Kdo se zmiňuje přímo o pletení košíků?Zdroj z filmu Noc na Karlštejně neberu

Jinak i syn, Václav IV. byl svého času dnou tak stižen, že nebyl skoro schopen pohybu...Ten však řezal do něčeho jiného

Film byl hezkej, ale pokud si vzpomínám, ač už to dlouho nečtu, tak jde o soudobou kroniku.

slavicekvac píše:Film byl hezkej, ale pokud si vzpomínám, ač už to dlouho nečtu, tak jde o soudobou kroniku.

Tak soudobý pozorovatel a očitý svědek je výše jmenovaný.Je to sice prkotina, ale zajímavá...

KOMOŃ píše:

slavicekvac píše:Film byl hezkej, ale pokud si vzpomínám, ač už to dlouho nečtu, tak jde o soudobou kroniku.

Tak soudobý pozorovatel a očitý svědek je výše jmenovaný.Je to sice prkotina, ale zajímavá...

Asi si ty Karlovy kronikáře zase přečtu

cihlomorka píše:Návrat do vlasti Ramba předpokládá ve specielně upraveném kočáře, který měl nahrazovat vlastnosti dnešní vakuové matrace, s neustálou fixací hlavy, krku a beder. (Nevím, stále mi to trochu evokuje Verneovky ) Rekonvalescence v Čechách měla probíhat na Bezdězu - k tomu se opět váže zajímavý autorův protimluv:
a) "Kdo absolvoval i dnes příkrou a krokolomnou cestu na hrad Bezděz, ví nejlépe, jakou by byl musel král Karel vynaložit námahu provázenou klouzáním po rozpukaných, místy hladkých znělcových balvanech...Mohl tam však být vynesen na židli nebo na nosítkách. Proč by ale takovou štrapaci dělal a navíc ne zcela doléčený? A že by byl k tomu jeho lékař svolil? To by bylo od něho krajně nezodpovědné."
hned v zápětí b) "V Čechách v té době bylo ideální místo, ne příliš vzdálené od Prahy, kde se král mohl v klidu léčit, přitom však být na dosah pražského sídla a neztratit tak kontinuitu s úřadem. Jde o Bezděz, raně gotickou stavbu reprezentující osobu svého zakladatele Přemysla Otakara II..."


Hm, s veškerou úctou k dedukcím lékařským, při recepci až druhotně odvozených dedukcí historických tady doporučuji obezřetnost.

Já bych byl taky opatrný.
Úraz se stal opravdu v době, kdy byl Rienzo v Praze (říjen 1350).Villany se mohly právě od Coly o tomto skutku dovědět-pokud byl mimo Čechy.To je ovšem hypotéza.Z Itálie by těžce ochrnutý člověk cestu těžko přežil.Neumím si to ani představit.
To samé platí o rekonvalescenci na hradě Bezděz.Jediné, co je jisté, že na Bezděz se dostal až koncem ledna (4 měsíce od úrazu) a poté do Žitavy.
Že je král velmi vážně nemocen, věděli všichni.Od papeže Avignonu až po např. jihoněmecká města, která v listopadu dojednála opatření, pro případ smrti.
Důležité bylo asi tutlat z jakého důvodu se to stalo...Nebo to důležité vůbec nebylo, a šlo o jednoznačně politický tah.Možná se Karel obával určité "anarchie" pokud by se němci dověděli, že je král prakticky bezmocný.To se už ale těžko dovíme

Karel měl záměr podniknout výpravu do Španělska proti Maurům?

Psalo se o tom v jakémsi sborníku. Přinejmenším s tou myšlenkou koketoval, nakolik vážně to myslel a nakolik to bylo v jeho době realizovatelně si už nevybavuju.

Ježek píše:Karel měl záměr podniknout výpravu do Španělska proti Maurům?

Slyším poprvé. K jakému období se to mělo vázat?

A nebyl to spíš Jan Lucemburský?

Napo_Leon píše:

Ježek píše:Karel měl záměr podniknout výpravu do Španělska proti Maurům?

Slyším poprvé. K jakému období se to mělo vázat?

Uvádí to Iwańczak v Po stopách rytířských příběhů. V období dvojvládí, s tím, že mu tu myšlenku rozmluvil Jan Lucemburský.

to ho Iwanczaka nemám a jsem si jistý, že jsem někde ve sborníku viděl samostatný článek přesně na tohle téma, jen to najít....

Tak jsem doma sáhl po faktograficky přesném Šustovi a jeho Českých dějinách. A vskutku to tam je.

České dějiny, díl II., část 3., Praha 1946, str. 325

Mělo se tak stát na samém počátku roku 1340, kdy se Jan s Karlem potloukali po jižní Francii. Jan odjel v lednu 1340 do Montpellieru v jižní Francii, kde si marně léčil zrak, kdežto Karel se reálně zabýval myšlenkou na tažení do Španěl. Se stejnou myšlenkou koketoval už Jan roku 1330. Dle Šusty Jan Karla od ničeho neodvrátil, to prý sám Karel po otcově oslepnutí dal přednost před bláhovým dobrodružstvím raději odpovědnosti za lucemburský rod a jeho země.

Tak jsem to konečně našel, je to ve sborníku "Ve znamení zemí Koruny české" článek od Pavla Soukupa: "Karel IV. jako obránce víry. Souvislosti neuskutečněného španělského tažení z roku 1340"